Snadná rajská polévka s červenou čočkou
Polévky: druhy, recepty od babičky, rychlé polévky, polévky pro děti a jak je zahustit a zamrazit
Polévky: druhy, recepty od babičky, rychlé polévky, polévky pro děti a jak je zahustit a zamrazit
Aktualizováno 20. 11. 2026
Polévky jsou nejvděčnější jídlo české kuchyně: z brambor, zeleniny nebo luštěnin a dobrého vývaru uvaříš oběd pro celou rodinu za pár korun. Tady najdeš druhy polévek, osm babiččiných klasik, rychlé polévky do 35 minut, polévky pro miminka (od kdy začít mezi 4. a 6. měsícem) i pro děti od 1 roku a návod, jak polévku zahustit, bezpečně uložit a zamrazit.
Jaké jsou druhy polévek?
Polévky se dělí podle toho, co jim dává chuť a hustotu, do pěti hlavních druhů:
Vývary – čiré polévky z masa, kostí nebo zeleniny, podávané s nudlemi, játrovými knedlíčky nebo zeleninou.
Zeleninové polévky – zelenina vařená ve vývaru nebo ve vodě, nemixovaná, s kousky.
Luštěninové polévky – z čočky, hrachu, fazolí nebo cizrny; hustá polévka, kterou klidně podáš jako hlavní jídlo.
Krémové polévky – uvařená zelenina rozmixovaná dohladka, často zjemněná smetanou.
Polévky zahuštěné jíškou – klasika české kuchyně, kde hustotu dělá mouka opražená na tuku.
Hranice nejsou ostré. Bramboračka s houbami je zeleninová polévka, ale klidně ji zahustíš jíškou; kulajda stojí na smetaně rozmíchané s moukou. Pro rozhodování ti stačí jedna otázka: chceš lehký předkrm, nebo polévku, která nahradí oběd?
Vývary jsou základ všeho ostatního a samostatně se jim věnujeme níž. Zeleninová polévka je nejrychlejší cesta, jak zužitkovat, co zbylo v lednici: kořenovou zeleninu osmahni, zalij vývarem a vař jen do změknutí, ať si zelenina drží barvu i tvar. Celý postup najdeš v článku zeleninová polévka: jak ji uvařit krok za krokem.
Luštěninové polévky patří k nejlevnějším polévkám vůbec, proto jsou i mezi levnými jídly pro celou rodinu. Nejrychlejší je červená čočka, která se rozvaří sama a polévku zahustí bez mouky: snadná rajská polévka s červenou čočkou je hotová za 35 minut a je veganská a bez lepku. Exotičtější je polévka z červené čočky s kokosovým mlékem a chilli okořeněná kari. Hnědá čočka potřebuje víc času: do hrstkové čočkové polévky ji namáčíš přes noc. Co dalšího se z čočky dá uvařit, najdeš v článku co uvařit z čočky.
Krémové polévky jsou samostatná disciplína. Zeleninu uvaříš doměkka, rozmixuješ a teprve pak zjemňuješ smetanou, aby se v horku nesrazila. Jak docílit sametové struktury u dýně, květáku nebo brokolice, rozebíráme v samostatném článku o krémových polévkách.
Polévky zahuštěné jíškou jsou to, co si většina z nás vybaví pod pojmem „polévka od babičky“. Techniku jíšky najdeš níž v části o zahušťování.
Rajská polévka s červenou čočkou – veganská luštěninová polévka za 35 minut
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Polévky od babičky: české klasiky a jak je uvařit
Polévky od babičky stojí na třech věcech: na pořádném základu z cibule osmahnuté na sádle nebo másle, na koření (kmín, majoránka, nové koření, bobkový list) a na trpělivosti při vaření. Tady je osm polévek, které by měl umět každý domácí kuchař: bramboračka, česnečka, gulášová, kulajda, zelňačka, hrachová, koprovka a houbová. U každé najdeš, na čem stojí, a kde to jde, odkaz na celý recept.
Bramboračka: recept od babičky s houbami
Bramboračka je hustá polévka z brambor, kořenové zeleniny a hub, dochucená majoránkou. Základ dělá cibule osmahnutá na sádle dozlatova, která polévce dá sladkost a barvu; majoránku přidej až na konci a promni ji mezi dlaněmi, ať se rozvoní.
Jemnější, bílou variantu představuje mléčná bramborová polévka zahuštěná jíškou. Jak bramboračku vylepšit sušenými houbami nebo uzeným, se dočteš v článku bramborová polévka: tradiční bramboračka i jak ji vylepšit.
Bramboračka s houbami
Bramboračka s houbami podle babičky – 43 minut
Česnečka: jak ji uvařit klasicky i krémově
Česnečka je rychlá polévka z vývaru nebo vody, brambor a spousty česneku, podávaná s krutony a sýrem. Prolisovaný česnek přidej až na konec, mimo var, aby nezhořkl a zůstal ostrý. Varianty a nejčastější chyby rozebírá článek česneková polévka: recept na česnečku, varianty a časté chyby.
Sametovou verzí je krémová česnečka: cibuli a česnek pomalu orestuješ na másle, zaliješ kuřecím vývarem a po uvaření rozmixuješ se smetanou.
Gulášová polévka z hovězího
Gulášová polévka je řidší příbuzná guláše: hovězí na kostičkách, hodně cibule, sladká paprika, kmín a brambory. Papriku na osmahnuté cibuli s masem jen krátce zapraš a hned podlij, spálená paprika zhořkne. Na maso vyber hovězí plec nebo kližku, které při dlouhém vaření změknou; libová kýta zůstane suchá. Gulášovka chutná nejlíp druhý den, kdy se chutě propojí.
Kulajda: jak ji uvařit
Kulajda je jihočeská smetanová polévka s houbami, brambory, koprem a octem, tradičně s vejcem. Smetanu rozmíchanou s trochou mouky vlij za stálého míchání, dochuť octem a kopr vmíchej až na konci mimo var, aby nezhnědl. Recept níž podává kulajdu se ztraceným vejcem s tekutým žloutkem; pro malé děti a těhotné uvař vejce natvrdo, ať žloutek úplně ztuhne.
Variantou bez smetany a mouky je kulajda se zahuštěním z brambor: polovinu polévky s bramborami rozmixuješ a ta ji zahustí.
Kulajda s houbami, koprem a ztraceným vejcem
Kulajda s houbami, koprem a ztraceným vejcem
Zelňačka z kysaného zelí
Zelňačka je kyselá polévka z kysaného zelí, brambor a uzeného masa nebo klobásy, zjemněná smetanou. Kysanost reguluj nálevem ze zelí: přidávej ho postupně a ochutnávej, a sol opatrně, uzené i zelí jsou slané samy.
Příbuzný recept z našeho katalogu je zimní červená polévka z kysaného červeného zelí, červené řepy a uzených žeber.
Hrachová polévka ze žlutého hrachu
Hrachová polévka se vaří ze žlutého loupaného hrachu, který zhoustne sám a nepotřebuje mouku. Namočený hrách vař v čerstvé vodě s bobkovým listem do úplného rozvaření (podle druhu hodinu i déle), prošlehej metlou a dochuť majoránkou a česnekem. Sůl přidávej až po rozvaření, ať polévku dochutíš přesně – hrachovka se při vaření zahušťuje a sůl se v ní koncentruje. A hlídej dno: hustá hrachovka se snadno připálí, proto ji míchej a vař na mírném ohni.
Koprovka a houbová polévka ze sušených hřibů
Koprovka je smetanová polévka zahuštěná zapražením, s koprem, brambory a vejcem natvrdo; houbová polévka stojí na sušených hřibech, bramborách a smetaně. V koprové polévce posypeš moukou cibuli zpěněnou na másle a teprve pak zaléváš smetanou a vývarem.
Houbovou polévku zahustíš tak, že ji na konci párkrát promixuješ ponorným mixérem; podává se s opraženými kostičkami housky. Další houbové varianty najdeš v článku houbová polévka: recepty, technika a chyby.
Koprová polévka
Koprová polévka s bramborami a vejcem
Houbová polévka
Houbová polévka ze sušených hřibů – 47 minut
Rychlé polévky do 35 minut
Rychlou polévku do 35 minut uvaříš, když použiješ zeleninu, která rychle měkne (cuketa, hrášek, květák, mladé brambory), a hotový vývar. Těchhle pět receptů se do 35 minut vejde: cuketová (26 min), hrášková (24 min), česneková s bramborami (25 min), květáková se sýrem (28 min) a vločková se zeleninou (31 min).
Cuketová – neloupaná cuketa s cibulí a česnekem, zalitá vývarem se smetanou a rozmixovaná dohladka, s krutony.
Hrášková – mražený hrášek vař od začátku varu jen 10 minut, ať nepřijde o barvu, a podávej se zakysanou smetanou.
Česneková s bramborami – brambory v kuřecím vývaru, rozmixované se smetanou; část kostiček odlož na ozdobu.
Květáková se sýrem – květák krátce opeč s kari a nastrouhanou goudu vmíchej až do hotové polévky, nevař ji.
Vločková – ovesné vločky a strouhaná kořenová zelenina; na konci do ní rozšleháš vejce, která se srazí do jemných nitek.
Rychlé polévky jsou většinou krémové, protože mixování zkrátí čekání a polévka je hustá bez jíšky. Trik na rychlost: zeleninu krájej na drobné kostičky nebo strouhej, měkne pak za pár minut. A když nemáš doma skoro nic, poradíme ti, co uvařit z ničeho – polévka z mražené zeleniny a vývaru je vždycky po ruce.
Jemná krémová polévka z cuket, s křupavými krutony
Krémová polévka z cuket s krutony – 26 minut
Svěží hrášková polévka se zakysanou smetanou
Hrášková polévka se zakysanou smetanou – 24 minut
Krémová podzimní polévka s česnekem a bramborami
Krémová česneková polévka s bramborami – 25 minut
Krémová květáková polévka se sýrem
Krémová květáková polévka se sýrem – 28 minut
Rychlá vločková polévka se zeleninou
Rychlá vločková polévka se zeleninou – 31 minut
Vývar: základ, na kterém stojí většina polévek
Vývar je tekutina, ve které se pomalu vyluhovalo maso, kosti a kořenová zelenina, a na jeho síle závisí chuť celé polévky. Babiččiny polévky chutnají jinak hlavně proto, že místo vody nebo bujónu dostaly opravdový vývar.
Hovězí vývar se vaří z masa a kostí (morkové, kloubní) zalitých studenou vodou. Studená voda vytáhne víc chuti, šedou pěnu sbíráš na začátku a pak vývar jen mírně probublává několik hodin; prudký var ho zakalí. Zeleninu (mrkev, celer, petržel, cibuli rozpůlenou a opečenou na řezu) přidáš později, aby se nerozvařila. Jak docílit čirého a silného vývaru, podrobně vysvětluje článek jak uvařit hovězí vývar, aby byl čirý a silný.
Kuřecí vývar je rychlejší, z celého kuřete nebo skeletů je hotový zhruba za dvě hodiny a má jemnější chuť, která nepřebije zeleninu ani bylinky. Proto je základem krémové česnečky i česnekové polévky s bramborami. Uděláš z něj i plnohodnotné jídlo: zahuštěný kuřecí vývar s masem a houbami se zahušťuje zapražením a nudle se do něj přidávají až před podáváním.
Zeleninový vývar uvaříš za necelou hodinu z mrkve, celeru, petržele, pórku a cibule, k tomu pár kuliček pepře, nové koření a bobkový list. Zeleninu můžeš předem opéct na pánvi nebo v troubě, vývar pak bude tmavší a výraznější. Hodí se tam, kde by masový vývar přebil jemnou chuť cukety nebo hrášku.
Vývar se vyplatí vařit ve velkém hrnci a zbytek uložit. Část zamraz ve formičkách na led, jednu dvě přidáš do omáčky nebo rizota. Jak dlouho vydrží, najdeš v článku vývar v lednici: jak dlouho vydrží a jak ho skladovat.
Zahuštěný kuřecí vývar s masem a houbami
Zahuštěný kuřecí vývar s masem a houbami
Polévky pro děti: od kdy a jak je připravit
Polévky pro děti jsou ideální první zelenina na lžičku: měkké, dobře se mixují a dají se uvařit z toho, co jí celá rodina, jen bez soli. Rozhodující je věk dítěte a to, kolik soli a jakou konzistenci polévka má.
Polévka pro miminko: od kdy (4.–6. měsíc) a jak ji uvařit
Příkrm, tedy i první zeleninové polévky, se podle doporučení Ministerstva zdravotnictví ČR z roku 2013 začíná zavádět ne dříve než po ukončeném 4. měsíci a nejpozději po ukončeném 6. měsíci věku dítěte. Stejné doporučení MZ ČR z roku 2013 říká, že strava s lepkem by se měla do jídelníčku dostat nejpozději do ukončeného 7. měsíce, optimálně v době, kdy je dítě ještě kojené. Lepek obsahuje pšeničná mouka, krupice, kroupy i běžné ovesné vločky. Novější odborné texty jsou volnější: například v časopise Pediatrie pro praxi se uvádí, že lepek může přijít kdykoli mezi 4. a 12. dokončeným měsícem. Jak postupovat u tvého dítěte, proto prober s pediatrem.
V praxi začni hladkou polévkou z jedné nebo dvou zelenin, třeba z mrkve, dýně nebo brambor, uvařenou ve vodě a rozmixovanou dohladka. Postupně přidávej další zeleninu a později maso, konzistenci zahušťuj a zrnitost zvyšuj, jak dítě zvládá kousání.
Sůl ne. Britská zdravotní služba NHS radí nepřidávat sůl do jídla miminka ani do vody, ve které se vaří, a nepoužívat bujóny ani instantní omáčky, protože bývají velmi slané. Na webu Státního zdravotního ústavu je zveřejněná i přednáška MUDr. Tláskala, která připomíná známé doporučení stravu dětem do jednoho roku nepřisolovat. Polévky s bujónem, uzeným nebo kysaným zelím proto do příkrmu nepatří.
Polévky pro děti od 1 roku
Od jednoho roku může dítě postupně jíst s rodinou, ale soli má mít pořád málo: NHS uvádí pro děti od 1 do 3 let maximálně 2 g soli denně. Rodinnou polévku proto sol střídmě a dosol si ji až na talíři.
Dětem obvykle chutnají jemné krémové polévky se sladší zeleninou. Dýňový krém s česnekovými topinkami je z dýně hokaido a brambor rozmixovaných dohladka; recept polévku solí a pepří, takže porci pro dítě odeber dřív, a topinky s česnekem a parmazánem dej jen starším dětem. Dobře fungují i hrášková a cuketová krémová polévka z části o rychlých polévkách; u obou použij vývar bez soli, nebo porci pro dítě odeber, než polévku dochutíš.
U batolat dávej pozor na kousky: brambory a zeleninu krájej na drobné kostičky a vař je doměkka, ať se dají rozmáčknout jazykem o patro. Vejce do polévky (kulajda, koprovka, vločková) dětem dávej uvařená natvrdo nebo pořádně srazená. A pálivé koření, hodně česneku nebo uzené maso nech dospělým.
Dýňový krém s česnekovými topinkami
Dýňový krém z hokaida s česnekovými topinkami
Jak zahustit polévku
Polévku zahustíš moukou (jíškou, zapražením nebo rozmíchanou ve smetaně), škrobem, rozmixováním části polévky, nebo surovinou, která hustotu přinese sama, třeba bramborami, vločkami nebo červenou čočkou. Každý způsob dělá něco jiného:
Jíška – tuk (máslo, sádlo) rozehřeješ, vmícháš hladkou mouku a za stálého míchání opražíš. Světlá jíška zůstane jemná, tmavá dodá oříškovou chuť a barvu, ale méně zahušťuje. Orientačně počítej 20–40 g mouky na litr polévky. Horkou jíšku nejdřív rozmíchej s naběračkou polévky, vlij do hrnce a nech aspoň 10 minut provařit, jinak polévka chutná moučně.
Zapražení – mouku nasypeš rovnou na cibuli osmahnutou na tuku, krátce promícháš a teprve pak zaléváš. Takhle se zahušťuje koprovka i zahuštěný kuřecí vývar.
Smetana s moukou – smetanu rozmícháš s trochou mouky do hladka a vliješ do polévky za stálého míchání, jako u kulajdy. Mouka smetanu zároveň chrání, aby se v horku nesrazila.
Škrob – kukuřičný nebo bramborový škrob rozmíchej ve studené vodě a vlij do vroucí polévky. Zahustí během pár minut a je bez lepku, jen polévku nevař dlouho, škrob pak řídne.
Rozmixování části polévky – vylovíš kus brambor nebo zeleniny, zbytek rozmixuješ a kousky vrátíš. Podobně funguje kulajda se zahuštěním z brambor; houbovou polévku stačí párkrát krátce promixovat.
Zahušťující suroviny – kukuřičná krupice (bramboračka), ovesné vločky (vločková), kroupy a červená čočka (čočkové polévky) nebo rozšlehané vejce vlité do probublávající polévky.
Hrudky vznikají, když studenou mouku vsypeš rovnou do horké tekutiny. Proto vždycky mouku nejdřív rozptyl v tuku, ve smetaně nebo ve studené vodě. Když se hrudky přece jen udělají, polévku prošlehej metlou nebo krátce promixuj. Speciální případ je rybí polévka, o té píšeme v článku jak zahustit rybí polévku a proč není čirá.
Jak polévku skladovat a zamrazit
Uvařenou polévku rychle zchlaď, do dvou hodin ji dej do lednice a před jídlem ji ohřej až do varu. Tak to doporučuje americký úřad pro bezpečnost potravin USDA FSIS:
Do lednice do 2 hodin od uvaření; když je v místnosti nad 32 °C, tak do hodiny.
Rozděl ji do menších, mělkých nádob. Velký hrnec chladne v lednici celé hodiny a v jádru zůstává dlouho teplý.
Polévky a omáčky ohřívej do varu, ostatní zbytky aspoň na 74 °C.
V lednici spotřebuj do 3–4 dnů, zamraženou nejlépe do 2–3 měsíců. Později je bezpečná dál, ale ztrácí chuť a strukturu.
Pro rychlejší chladnutí můžeš hrnec postavit do dřezu se studenou vodou a ledem a polévku občas promíchat. Nádoby nezavírej, dokud nejsou vychladlé.
Na zamrazení se nejlépe hodí vývary, luštěninové polévky a hladké zeleninové krémy bez smetany. Brambory po rozmrazení měknou a bývají moučné, smetana i vejce se mohou srazit, proto je přidej až po rozmrazení při ohřevu. Těstoviny a nudle mraz zvlášť, nebo je uvař čerstvé. Mraž do sáčků naplocho, rozmrzají rychleji a v mrazáku zaberou míň místa. Které polévky a omáčky mráz snesou a které se srazí, najdeš v článku jak zamrazit polévku a omáčku.
Časté dotazy
Proč se smetana v polévce srazila?
Smetana se v polévce srazí, když ji vliješ studenou do vroucí polévky, když je polévka hodně kyselá (ocet, kysané zelí) nebo když se po přidání smetany dlouho vaří. Pomůže smetanu nejdřív temperovat naběračkou horké polévky, rozmíchat ji s lžící mouky a po přidání polévku jen prohřát. Odolnější je smetana ke šlehání s vyšším obsahem tuku než smetana na vaření.
Jak zachránit přesolenou polévku?
Přesolenou polévku spolehlivě zachrání jen naředění: přilij vodu nebo nesolený vývar a doplň další zeleninu, brambory nebo luštěniny, aby polévka nebyla vodová. Syrová brambora vhozená do hrnce sice nasaje trochu slané tekutiny, ale sůl z polévky nevytáhne. Příště sol až na konci, hlavně když vaříš s bujónem, uzeným nebo slaninou.
Můžu polévku uvařit z bujónu místo vývaru?
Ano, polévku z bujónu uvaříš, jen bude mít plošší chuť a víc soli. Bujón proto rozpouštěj slaběji, než píše návod, a sol až po ochutnání. Lepší chuť dá hotový čistý vývar nebo zamražený domácí; pro miminka bujón nepoužívej vůbec.
Můžu polévku ohřívat vícekrát?
Polévku můžeš ohřát vícekrát, ale bezpečnější je ohřívat jen porci, kterou sníš, a pokaždé ji dovařit do varu. Každé vychladnutí a ohřátí znamená další čas v teplotách, kdy se bakterie množí, a polévka navíc ztrácí chuť i barvu. Zbytek nech v lednici a co zbude na talíři, už zpátky do hrnce nevracej.
Kolik polévky počítat na jednu osobu?
Na jednu osobu počítej zhruba 250 ml polévky jako předkrm a 400–500 ml, když má polévka nahradit hlavní jídlo. U hustých luštěninových a gulášových polévek počítej spíš s dolní hranicí, u čirého vývaru s nudlemi si lidé obvykle přidávají.
Chceš takové tipy každý čtvrtek?
Jeden recept, co stojí za zapnutí trouby, jeden tip a nabídka z krámku. Nic víc.