Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Zelenina, ovoce a bylinky: návody a rady

Zelenina, ovoce a bylinky: návody a rady – strana 3

Všechny články z tématu Zelenina, ovoce a bylinky, od nejnovějších.

  1. Ochucená ganache: malinová, pistáciová a třešňová – kolik pyré nebo pasty na 100 g čokolády

    Malinová ganache vznikne tak, že 30–50 % smetany nahradíš malinovým pyré, pistáciová přidáním 15–25 g pistáciové pasty na 100 g bílé čokolády. S ochucovací pastou FunCakes je to nejjednodušší: výrobce doporučuje 30 g pasty na 500 g hmoty, tedy zhruba 6 g na každých 100 g hotové ganache. Ochucená ganache se liší podle toho, co do ní přidáváš – pyré je hlavně voda, pistáciová pasta tuk a ochucovací pasta cukr – a podle toho upravuješ smetanu.

  2. Kolik kapra a bramborového salátu na osobu na Štědrý den

    Kolik kapra a bramborového salátu na osobu? Na dospělého počítej 150–200 g kapra, tedy jednu porci filetu s kůží, a 250–300 g hotového bramborového salátu. Děti sní zhruba polovinu. Z celého kapra o váze 2 kg zbude po vykuchání a odříznutí hlavy a ploutví zhruba 0,8–1 kg filetů, tedy 5–6 porcí. Na salát počítej asi 150–200 g syrových brambor na osobu – na 6 lidí tedy zhruba 1–1,2 kg.

  3. Jaké brambory na bramborový salát a jak je uvařit, aby se nerozpadly

    Na bramborový salát kupuj brambory varného typu A – pevné, salátové, které se při vaření nerozpadají. Uvař je ve slupce v osolené vodě, kterou dáš na plotnu studenou, a vař je jen doměkka, podle velikosti zhruba 20–30 minut od začátku varu. Oloupej a krájej je až vychladlé, nejlíp druhý den z lednice. Přílohový typ B jde použít v nouzi, moučný typ C se v salátu rozpadne na kaši.

  4. Vlašské ořechy: jak je rychle vyloupat a poznat, že nejsou žluklé

    Jak vyloupat vlašské ořechy v celých půlkách? Skořápku nerozbíjej napříč, ale otevři ji podél švu louskáčkem, kladívkem nebo nožem zasunutým do spodní štěrbiny. Když louskáš celý kbelík, spař ořechy na 15–30 minut horkou vodou a skořápka povolí. Žluklé jádro poznáš čichem: páchne po barvě nebo okenním tmelu. Níž najdeš tři způsoby loupání, jak vybrat dobré ořechy a co jsou červené vlašské ořechy.

  5. Ovocný krém do dortu: jahodový, malinový i třešňový, aby nepouštěl vodu

    Ovocný krém do dortu nepouští vodu, když ovoce dodáš bez volné vody: jako zredukované pyré, jako lyofilizovaný prášek nebo jako ochucovací pastu, a krém pak zpevníš želatinou. Čerstvé rozmixované jahody nebo maliny vmíchané rovnou do šlehačky dávají slabou chuť a za pár hodin vlhký korpus. Tady najdeš všechny čtyři cesty s gramy a poradíme ti, který základ krému ovoce snese a jak udržet jahodovému krému růžovou barvu.

  6. Ovoce v čokoládě: jak namáčet jahody, datle i sušené ovoce, aby čokoláda držela

    Ovoce v čokoládě drží, když je ovoce úplně suché a pokojové teploty a čokoláda je vytemperovaná (hořká na 31–32 °C). Stačí kapka vody nebo studená jahoda z lednice a čokoláda sklouzne, zhrudkovatí nebo se za pár hodin orosí. Tady máš celý postup: jak ovoce připravit, jakou čokoládu zvolit, na kolik stupňů ji vyhřát, jak pocákat kontrastní barvou a jak dlouho vydrží jahody, datle, banány i sušené ovoce v čokoládě.

  7. Ořechy na pečení: jak je pražit, zbavit slupky a namlít, aby nepustily olej

    Ořechy na pečení praž v troubě na 150–175 °C, podle druhu 5–14 minut, dokud nezavoní a nezezlátnou i uvnitř. Lískové ořechy zbavíš slupky tak, že je ještě horké promneš v utěrce. Mel je až úplně vychladlé, krátkými pulzy a s lžící cukru nebo mouky z receptu – jinak pustí olej a místo sypké drti máš mazlavou pastu. Níž najdeš teploty a časy pro každý druh, loupání lískových ořechů i mandlí a návod na mletí, po kterém zůstane drť suchá.

  8. Linecké banánky: jak je vytvarovat, slepit a namočit do čokolády

    Linecké banánky se dělají ve třech krocích: vytvaruješ stejně dlouhé a stejně silné půlky, slepíš je po vychladnutí tenkou vrstvou husté náplně a namočíš do vytemperované čokolády jen konce, asi 1–1,5 cm. Většina nezdarů vzniká na hranici mezi kroky: půlky do sebe nesedí, náplň vyteče nebo těsto rozmočí, čokoláda steče na plech a zůstane šedá. Tady máš, jak tomu předejít.

  9. Ochucené cupcakes z pasty: třešňové, mangové a mátové

    Ochucené cupcakes z pasty upečeš z jednoho obyčejného vanilkového těsta: přidáš asi 6 % ochucovací pasty do těsta, stejný poměr do krému a máš třešňové, mangové nebo mátové cupcakes, které si výraznou chuť udrží i po upečení. Pasta přidá jen minimum vody, takže se krém nesrazí a těsto se nerozteče. Tady najdeš přesné dávky, kombinace, které fungují, a čím krém dobarvit, když pasta barvu nedodá.

  10. Mandle a ořechy v čokoládě: jak je obalit v několika vrstvách, aby se leskly

    Mandle a ořechy v čokoládě s lesklou, hladkou slupkou uděláš doma, když je obalíš ve 4–6 tenkých vrstvách temperované čokolády místo jednoho tlustého namočení. Každá vrstva musí trochu ztuhnout, než přidáš další, a na konci obal vyleštíš třením. Hodí se na to pražené mandle, lískové ořechy, kešu i pekany, a z kila hotových ořechů naplníš několik dárkových sklenic. Tady najdeš, jakou čokoládu vybrat, na jakou teplotu ji vytemperovat, jak vrstvy nanášet a proč obal někdy zešedne.

  11. Kandovaná pomerančová kůra v čokoládě: postup, sušení a jak dlouho vydrží

    Kandovaná pomerančová kůra v čokoládě jsou proužky pomerančové kůry povařené v cukrovém sirupu, dosušené a namočené do hořké čokolády. Uděláš je v pěti krocích: kůru nakrájíš na proužky, třikrát ji spaříš, aby nebyla hořká, pomalu ji provaříš v sirupu, dokud nezprůsvitní, necháš ji 1–2 dny oschnout a pak ji namočíš do temperované čokolády. Nejvíc práce zabere čekání, ne samotná výroba. A když vynecháš sušení, máš jistotu, že se kůra bude lepit a čokoláda z ní bude opadávat.

  12. Jak udělat křížaly v troubě i v sušičce

    Jak udělat křížaly doma: jablka nakrájej na kolečka silná 3–5 mm, na 5–10 minut je ponoř do citronové vody a suš je v sušičce při 55–60 °C zhruba 6–10 hodin, nebo v troubě při 50–60 °C s horkovzduchem a pootevřenými dvířky 5–8 hodin. Hotové jsou, když jsou kožovitě pružné a při přetržení z nich nevystoupí žádná vlhkost. V suché, dobře uzavřené sklenici ti pak vydrží týdny. Níž najdeš, která jablka vybrat, proč na tloušťce záleží víc než na teplotě, jak křížaly uskladnit, aby nezplesnivěly, a co z nich dát dětem do svačiny nebo upéct.

  13. Jak skladovat dýni, aby vydržela déle: dozrání po sklizni, teplota a nakrájená dýně

    Jak skladovat dýni: celou ji drž v suchu při 10–13 °C a vlhkosti 50–70 %, kde většina odrůd vydrží 2–3 měsíce. Nakrájenou zabal, dej do lednice a spotřebuj do 1–2 dní. Rozhodují tři věci – neporušená slupka, správná teplota a vzduch kolem. Níž najdeš, jak nechat dýni po sklizni dozrát, kam s ní v bytě, jak dlouho vydrží načatá a jak ji zamrazit. Čísla jsou od amerického ministerstva zemědělství (USDA), jeho úřadu pro bezpečnost potravin (FSIS), úřadu FDA a amerických univerzitních poraden.

  14. Dýně hokaido: jak ji připravit a co z ní uvařit

    Dýně hokaido se připravuje nejjednodušeji ze všech dýní: umyj ji, slupku nech na místě, rozpůl ji, vydlabej semínka a nakrájej na kostky nebo měsíčky – na plechu při 200 °C je hotová za 20–30 minut. Je malá (obvykle 1–2,5 kg), sladká, oříšková a má tenkou slupku, která se uvařením úplně rozměkne. Níž najdeš, kdy má smysl ji loupat, jak poznat zralý kus a nakrájet ho, aby ti nůž neujel, a hlavně co z hokaido uvařit: polévku, rizoto, pyré, koláč, muffiny, zapečenou dýni s masem i salát. Na konci najdeš, jak ji skladovat celou, nakrájenou i uvařenou.

  15. Jak čistit houby z lesa: nasucho, vodou i podle druhu

    Jak čistit houby z lesa? Hlavně nasucho: nožem oškrábeš třeň, měkkým kartáčkem smeteš klobouk a nejvíc práce uděláš rovnou v lese. Voda je v pořádku, jen ji použij krátce, těsně před vařením a ne u hub, které jdou sušit. Níž máš postup krok za krokem, jak je to s namáčením doopravdy a jak se liší hřiby, klouzky, lišky a bedly.

  16. Druhy jablek: která na štrúdl, která na povidla a jak je poznat

    Druhy jablek se v kuchyni liší hlavně ve třech věcech: jak pevnou mají dužinu (jestli se při pečení rozpadnou, nebo drží tvar), jak moc jsou kyselá a jak výrazně voní. Na štrúdl proto chceš jablka kyselejší a pevná (Boskoopské, Idared, Topaz, Jonagold), na povidla naopak voňavá jablka, která se ochotně rozvaří (Golden Delicious, Šampion, Matčino, Gdaňský hranáč, pro vůni Jonathan). Níž najdeš, proč to tak je, přehled odrůd, které reálně koupíš v českém obchodě nebo utrhneš na zahradě, a rychlý test, jak zařadit jablko, o kterém nevíš, co je zač.

  17. Druhy dýní a co se z které dělá: polévka, pečení, nakládání

    Druhy dýní se v kuchyni liší hlavně tím, kolik mají vody, škrobu a vlákniny – a podle toho se z každé hodí něco jiného. Zkráceně: hokaido na polévku a do trouby (neloupe se), máslová na hladké pyré a krémy, muškátová na nakládání a velké várky, špagetová jako příloha místo těstovin, patizon na plátky do trojobalu a cuketa jako letní dýně na pánev a gril. Halloweenská dýně je na vyřezávání, ne do hrnce, a okrasné tykvičky do kuchyně nepatří vůbec – a hořkou dýni nejez nikdy, ať je jakákoli. Níž najdeš u každé, jak vypadá, jak ji zpracovat a kolik minut a stupňů potřebuje.

  18. Co s padanými jablky: jak je roztřídit, zpracovat a kdy vyhodit

    Co s padanými jablky? Hned je roztřiď: pevná a neporušená sněz nebo upeč do 1–2 týdnů v chladu, otlučená zpracuj do 2–3 dnů – na pyré, mošt, koláč, křížaly nebo k masu – a nahnilá, plesnivá nebo ležící v trávě déle než 2–3 dny vyhoď. Do sklepa na zimu je nedávej, otlučené jablko nevydrží a nakazí i zdravé sousedy.

  19. Co s dužinou z dýně: co vydlabat, co sníst a co radši vyhodit

    Co s dužinou z dýně, kterou vydlabeš na Halloween? Uvař ji ještě ten den – na polévku, pyré nebo do pečené přílohy – a semínka upraž na křupavý snack. Velké oranžové dýně na vyřezávání jsou jedlé, jen mají vodovější a méně sladkou dužinu než hokaido nebo máslová dýně, takže s nimi potřebuješ zacházet trochu jinak. Jedno pravidlo ale platí bez výjimky: jez jen to, co vydlabeš. Dýni, která už stála vyřezaná se svíčkou na parapetu, do kuchyně nevracej.

  20. Cukroví bez ořechů: čím nahradit ořechy a v jakém poměru

    Cukroví bez ořechů upečeš dvěma způsoby: buď ořechy v receptu nahradíš něčím, co zastane jejich práci, nejčastěji opraženými mletými slunečnicovými nebo dýňovými semínky v poměru 1:1 podle váhy, nebo sáhneš po druzích, které ořechy nikdy neměly, jako je linecké, perníčky, kokosky nebo většina nepečeného cukroví. Ukážeme ti, co ořechy v těstě vlastně dělají, která náhrada se hodí kam, jak na kávové cukroví, trubičky, nepečené kuličky i cukroví bez vajec a ořechů a na co si dát pozor, když pečeš pro někoho s alergií.

  21. Jak skladovat česnek a cibuli, aby neklíčily

    Jak skladovat česnek a cibuli, aby neklíčily? Celé, suché a neloupané hlavičky patří na chladné, tmavé a vzdušné místo, ideálně co nejblíž 0 °C (ale tak, aby nemrzly) a při vlhkosti 60–70 %, mimo lednici a daleko od brambor. Klíčení spouští hlavně teplota zhruba 4–18 °C a vlhkost nad 70 %. Nakrájené kusy patří do lednice, dlouhodobá zásoba do mrazáku a domácí česnek v oleji jen do lednice na nejvýš 4 dny, nebo rovnou do mrazáku. Níž najdeš konkrétní teploty, časy a postupy pro byt, sklep, lednici, mrazák, sůl i olej, a co uvařit, když už ti zásoba začíná rašit.

  22. Kořenová zelenina přes zimu: jak ji uchovat, aby vydržela do jara

    Kořenová zelenina vydrží přes zimu nejdéle v chladu 0–4 °C, při vysoké vlhkosti kolem 90–100 % a ve tmě, ideálně zasypaná mírně vlhkým pískem. Takhle ti vydrží 1–6 měsíců podle druhu: mrkev klidně až do jara, celer 3–4 měsíce, pastinák 2–6 měsíců, petržel několik měsíců a červená řepa kratší dobu, zhruba 1–3 měsíce. Pravidla jsou jednoduchá: neumývat, odříznout nať, třídit a pravidelně kontrolovat. Níž najdeš, proč to funguje, jak na to ve sklepě, v lednici, v paneláku, na balkoně i v mrazáku, a pak pro každý druh zvlášť: mrkev, celer, petržel, pastinák a řepu.

  23. Jak skladovat brambory, aby vydržely do jara

    Když chceš skladovat brambory až do jara, potřebují tři věci: tmu, teplotu 4–8 °C a vlhký vzduch kolem 85–95 %. Nejlíp jim bude ve sklepě, v laťkové bedýnce nebo v papírovém či jutovém pytli. Teplo je nutí klíčit, chlad pod 4 °C je dělá nasládlými a na světle zelenají. Níž najdeš, jak brambory na zimu připravit, jak je uložit ve sklepě, ve sklepní kóji v paneláku, v bytě, v kuchyni, na balkoně i v lednici, jak oddálit klíčení a podle čeho poznáš ty, které patří rovnou do bioodpadu.

  24. Jablka: jak dlouho vydrží a jak je skladovat přes zimu

    Jablka vydrží na stole při pokojové teplotě (kolem 20 °C) zhruba 1–2 týdny, v lednici při 1–4 °C zhruba 4–6 týdnů (dobře skladovatelné odrůdy jako Idared nebo Granny Smith i déle) a zimní odrůdy ve sklepě při 2–4 °C a vlhkosti kolem 90 % obvykle do února až března, ty nejodolnější i do dubna. O tom, kam se dostaneš ty, rozhodují čtyři věci: teplota, vlhkost, odrůda a to, jak pečlivě jablka před uložením protřídíš. Ukládej je v jedné vrstvě stopkou dolů, dál od brambor a zeleniny, a padaná nebo otlučená zpracuj jako první. Níže najdeš přesné časy, postup krok za krokem, řešení pro sklep, balkon, lednici i panelák bez sklepa a jasnou hranici, kdy jablko už nezachraňovat.

Košík