Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Mléčné výrobky a vejce: návody a rady

Mléčné výrobky a vejce: návody a rady – strana 2

Všechny články z tématu Mléčné výrobky a vejce, od nejnovějších.

  1. Pudinkový krém bez másla: jak ho zpevnit šlehačkou, tvarohem nebo mascarpone do dortu

    Pudinkový krém bez másla udržíš v dortu, když hustě uvařený pudink spojíš se šlehačkou, tvarohem nebo mascarpone, zpevníš ho želatinou (u šlehačkové a tvarohové verze 0,6–0,9 % hmotnosti krému, u mascarpone méně nebo vůbec) a dort necháš ztuhnout v ráfku s fólií. Želatiny tu stačí méně než u čisté pěny, protože krém zpevňuje i škrob z pudinku. Máslo dává klasickému krému pevnost. Když ho vynecháš, musíš tu pevnost doplnit jinak: hustším pudinkem, tučnou mléčnou složkou a želatinou. Níž najdeš poměry pro všechny tři základy, dávku želatiny a postup, jak dort postavit, aby se lehčí krém nerozjel do stran.

  2. Veganská bábovka: čím nahradit vejce, máslo i mléko, aby byla vláčná a šla z formy

    Veganská bábovka se upeče stejně vláčná jako klasická, když vejce nahradíš aquafabou nebo jablečným pyré, máslo olejem nebo rostlinným tukem a mléko sójovým nápojem okyseleným citronem. Kypření pak obstarají prášek do pečiva a jedlá soda. Druhá půlka úspěchu je forma: v členité formě se veganské těsto chytá snáz, takže ji musíš vymazat pevným tukem a vysypat moukou. Níž najdeš přesné poměry, nejčastější chyby i postup, aby bábovka vyšla ven celá i s každým vroubkem.

  3. Syrová vejce v cukroví a krémech – riziko salmonely a jak ho snížit

    Syrová vejce v cukroví a krémech nesou malé, ale skutečné riziko salmonely. Salmonela se může skrývat i v čistém, nenaprasklém vejci a nepečené cukroví ani studený krém ji nemají čím zničit. Pro zdravého dospělého jde většinou o nepříjemný průjem, pro malé děti, těhotné, seniory a lidi s oslabenou imunitou o vážnější věc. Dobrá zpráva: riziko umíš doma výrazně snížit. Pomůže ohřát žloutky nebo bílky tak, aby celá hmota dosáhla 71 °C, nebo sáhnout po pasterovaném sušeném bílku.

  4. Sušené mléko v pečení: k čemu je, jak ho rozmíchat a čím ho nahradit

    Sušené mléko je obyčejné mléko, ze kterého se odpařila voda — zbude jemný prášek z mléčného cukru, bílkovin a (u plnotučného) tuku. Na litr mléka ho potřebuješ zhruba 125 g plnotučného a doplníš vodou. V pečení ale umí víc než jen nahradit mléko z lednice: změkčí kynuté těsto, zhnědne mu kůrku, dá základ falešnému marcipánu a fudge a po opražení chutná jako hnědé (oříškové) máslo. Tady je, jak s ním pracovat a čím ho nahradit, když ho zrovna nemáš.

  5. Šlehačka se nechce ušlehat: 6 příčin a jak ji zachránit a zpevnit

    Šlehačka se nechce ušlehat skoro vždycky z jednoho ze šesti důvodů: smetana má pod 30 % tuku, je teplá (ona nebo mísa), je to trvanlivá UHT smetana, je bezlaktózová, je to rostlinná náhražka s vlastními pravidly, nebo jsi přidal(a) cukr či tekutinu moc brzy. Dobrá zpráva: řídká šlehačka se většinou dá zachránit. Stačí ji vychladit a šlehat znovu, nebo jí pomoct stabilizátorem. Když má vydržet na dortu, je nejspolehlivější želatina.

  6. Pudinkový krém s máslem: proč se sráží a jak ho udělat hladký a pevný do dortu

    Pudinkový krém s máslem je vychladlý pudink vyšlehaný s měkkým máslem – a sráží se skoro vždycky ze stejného důvodu: pudink a máslo nemají při spojení stejnou teplotu. Když obojí srovnáš na 20–23 °C a pudink přidáváš po lžících do vyšlehaného másla, dostaneš hladký, pevný krém, který drží mezi pláty dortu i ve stříkané růžici. A když se ti přesto srazí, dá se skoro vždycky zachránit.

  7. Mascarpone krém: proč se srazí nebo zřídne a jak ho udělat pevný do dortu

    Mascarpone krém se nejčastěji pokazí dvěma způsoby: buď se srazí do zrnek, protože jsi ho přešlehal(a) nebo jsi do studeného krému vlil(a) něco teplého (třeba rozpuštěnou želatinu), nebo zřídne, protože mascarpone byla teplá nebo jsi do ní dal(a) moc cukru či tekutiny. Obojí se dá zachránit a obojímu jde předejít: studené suroviny, smetana aspoň 33 %, moučkový cukr a šlehání jen do chvíle, kdy krém drží špičku. A když potřebuješ, aby krém vydržel v patrovém dortu nebo jako růžice na cupcaku, zpevníš ho želatinou: 4 g želatiny na 250 g mascarpone.

  8. Tvarohový krém do dortu, který drží: želatina, mascarpone, nebo šlehačka

    Tvarohový krém do dortu, který drží, stojí na třech věcech: suchém tvarohu, správně zapracované želatině (zhruba 1–1,5 g želatiny 200 Bloom na 100 g krému) a dostatku času v lednici. Mascarpone krém zahustí a zjemní, ale sám ho v teple neudrží; samotná šlehačka drží jen pár hodin. Hned pod tím najdeš základní recept na dort 22–24 cm, pak srovnání všech tří cest, přesné poměry a chyby, kvůli kterým se krém sráží, teče nebo dělá provázky.

  9. Mozaikové želé: barevné kostky v mléčném želé, které jde krájet

    Mozaikové želé je dezert z pevných barevných kostek želé zalitých mléčným želé ze zahuštěného slazeného mléka. Po ztuhnutí ho nakrájíš a v každém řezu je barevná mozaika. Aby šlo krájet a barvy nepouštěly, musí platit tři věci: kostky mají víc želatiny než běžné želé (asi 4 %), mléčná část má kolem 2 % a na kostky ji liješ vychladlou, nejvýš na 30 °C. Tady máš poměry, postup i to, co se při něm nejčastěji pokazí.

  10. Krém z mascarpone a bílé čokolády do dortu: poměr, aby držel a nebyl přeslazený

    Krém z mascarpone a bílé čokolády drží a není přeslazený, když ho postavíš na poměru bílá čokoláda : smetana : mascarpone = 1 : 1 : 3 a nepřidáš do něj žádný další cukr – sladí ho jen čokoláda. Bílá čokoláda je zhruba z poloviny cukr, takže sladí za tebe – a zároveň krém po vychlazení zpevní kakaovým máslem. Pokud potřebuješ ostré hrany nebo vysoký dort, nepřidávej další čokoládu (krém by zesládl), ale trochu želatiny. Níž najdeš přesné gramy, postup a co dělat, když se krém srazí.

  11. Máslový krém, který není mastný: jak ho správně šlehat

    Máslový krém není mastný, když šleháš máslo o teplotě 18–20 °C aspoň 5 minut do světlé, nadýchané pěny a teprve pak přidáš cukr a chuť. Mastný pocit na jazyku skoro nikdy nedělá „moc másla“ – dělá ho máslo příliš teplé, málo našlehané, nebo krém bez soli a výrazné chuti, ve kterém není cítit nic jiného než tuk. Níž najdeš teploty, poměry, časy a záchranu pro sražený nebo rozteklý krém.

  12. Co se zbylými žloutky: recepty ze žloutků od krémů po majonézu

    Co se zbylými žloutky? Dej je tam, kde žloutek dělá hlavní práci: do vanilkového krému (4 žloutky), crème brûlée (5–6), vaječného likéru (5–8), majonézy a holandské omáčky (1–3), carbonary (1 na porci) nebo do křehkého lineckého těsta. Žloutek je asi z poloviny voda (zhruba 52 %), zbytek tvoří hlavně tuk (asi 27 %, včetně lecitinu) a bílkoviny (asi 16 %), které teplem houstnou — proto umí zahustit, spojit i zkřehčit líp než celé vejce. Níže najdeš přehled podle toho, kolik jich máš, a postupy, díky kterým se ti nesrazí. A jestli ti po pečení naopak zbyly bílky, mrkni na 12 způsobů, jak zpracovat přebytečné bílky.

  13. Vánoční štola: proč se peče měsíc dopředu, proč tolik másla a jak ji nechat zrát

    Vánoční štola se peče 2–4 týdny před Vánoci, protože potřebuje zrát: vlhkost z ovoce se rozloží do střídy, rum, vanilka a kandovaná kůra se propojí a máslovo-cukrová krusta ji mezitím chrání před vysycháním. Čerstvě upečená štola je drobivá, alkohol v ní štípe a každá chuť táhne jinam. Za měsíc v chladné spíži je z ní vláčný, kořenitý a sjednocený bochník. Níž najdeš, co se během zrání děje, proč je ve štole tolik másla a cukru, kdy přesně péct, jak štolu uložit a čím se liší drážďanská od tvarohové.

  14. Proč se neušlehá sníh z bílků dotuha: 7 příčin a jak to zachránit

    Proč se neušlehá sníh z bílků? Ve většině případů za to můžou tři věci: tuk nebo kapka žloutku v míse, studené bílky rovnou z lednice a cukr přidaný moc brzy nebo najednou. Méně často je to přešlehání, příliš velká mísa nebo zbytek saponátu. Bílek je asi z 88 % voda a z 10–11 % bílkoviny, které se šleháním rozvinou a vytvoří kolem vzduchových bublinek pevnou síťku. Všechno, co tu síťku ruší, ti sníh pokazí. Projdeme si všech sedm příčin, ukážeme si, kolik cukru a kyseliny dát na jeden bílek, jak sníh zachránit a jak ho udělat stabilnější a bezpečnější.

  15. Jak udělat vaječný koňak bezpečně: postup bez rizika salmonely

    Jak udělat vaječný koňak bezpečně? Žloutky s cukrem ohřej za stálého šlehání na 71 °C, nebo rovnou sáhni po pasterizovaných žloutcích – samotný rum salmonelu ve vaječném koňaku spolehlivě nezabije. Domácí vaječný likér pak chutná úplně stejně jako ten babiččin ze syrových žloutků: hustý, sametový, voňavý vanilkou. Jen ho můžeš nalít komukoli u stolu bez tichého doufání, že vejce byla v pořádku.

  16. Jak poznat vyšlehaný sníh z bílků: měkké špičky, tuhý sníh a přešlehání

    Vyšlehaný sníh z bílků poznáš tak, že je hustý, lesklý a hladký, na vytažené metle drží rovnou špičku a když misku otočíš dnem vzhůru, ani se nepohne. Jenže „vyšlehaný“ neznamená pro každý recept totéž: do čokoládové pěny chceš měkké špičky, na pusinky tuhý sníh. Ukážeme ti, jak jednotlivé fáze rozeznat, kdy přestat a jak poznat, že už jsi to přehnal.

  17. Vaječný koňak: jak dlouho vydrží a jak ho skladovat

    Domácí vaječný koňak z pasterizovaných nebo na 71 °C zahřátých žloutků vydrží podle úředního doporučení (USDA/FDA) 2–4 dny v lednici, kupovaný vaječný likér po otevření řádově měsíce podle etikety. Koňak ze syrových žloutků bezpečnou lhůtu v lednici nemá. Silně alkoholické domácí verze kolem 20 % se tradičně nechávají zrát i týdny – to je ale na vlastní riziko a jen s pasterizovanými nebo zahřátými žloutky. Tady je přehled podle typu, co s trvanlivostí doopravdy dělá alkohol, pravidla skladování a varovné signály, kdy koňak vylít.

  18. Jak dlouho vydrží bílky v lednici a mrazáku a jak je skladovat

    Syrové bílky v lednici vydrží 2–4 dny, když je máš v uzavřené nádobě při teplotě do 4 °C. V mrazáku vydrží až 12 měsíců a po rozmražení z nich pořád ušleháš sníh. Obě lhůty uvádí americký úřad pro bezpečnost potravin USDA/FSIS. Zbyly ti po vaječném koňaku, lineckém nebo krému ze žloutků? Tady je, jak je uložit, zamrazit, rozmrazit, na co je pak použít a jak poznat, že už do kuchyně nepatří.

  19. Sušený bílek: proč ho cukráři používají a jak s ním pracovat

    Sušený bílek je pasterovaný vaječný bílek, ze kterého se odpařila voda – zbyl jemný prášek, který s vodou znovu „ožije“ a šlehá se jako čerstvý. Cukráři po něm sahají hlavně proto, že je díky pasteraci bezpečnější do receptů bez pečení než syrové bílky, chová se pokaždé stejně a vydrží ve spíži měsíce. Ukážeme ti, kolik prášku odpovídá jednomu bílku, jak z něj udělat královskou glazuru, která drží linku, a proč ho profíci přisypávají i do čerstvých bílků na makronky.

  20. Proč se vaječný koňak srazí a jak zachránit sražený koňak

    Vaječný koňak se srazí, když žloutky přehřeješ nad zhruba 82–85 °C, naliješ do nich alkohol najednou nebo se do směsi dostane kyselina. Dobrá zpráva: když zareaguješ hned, lehce sražený koňak většinou zachráníš ponorným mixérem a jemným sítkem. Tady je, co se v hrnci vlastně děje a jak to příště uhlídat.

  21. Čím nahradit rum ve vaječném koňaku (i bez alkoholu)

    Rum ve vaječném koňaku (správně vaječném likéru, „koňak“ je zavedený lidový název) nejlíp nahradíš brandy nebo vinným destilátem, whisky či vodkou — v poměru 1:1, pokud mají kolem 40 % alkoholu. Stroh 38 % nebo 40 % dej 1:1, silnější verze (60–80 %) jen na 2/3 až 1/2 množství a zbytek doplň mlékem; sladké likéry zase potřebují méně cukru. Verzi úplně bez alkoholu uděláš tak, že rum vyměníš za mléko nebo smetanu s vanilkou a kořením. Bez alkoholu ale musíš směs ohřát na 71 °C a vydrží jen 2–3 dny. A syrové žloutky jsou riziko i s rumem.

  22. Čím nahradit podmáslí: mléko s citronem, kefír, jogurt i veganská varianta

    Podmáslí nejrychleji nahradíš mlékem okyseleným citronovou šťávou nebo octem: 1 lžíci (15 ml) kyseliny doplň mlékem na 250 ml a nech 10 minut stát. Stejně dobře poslouží kefír v poměru 1:1 nebo bílý jogurt naředěný mlékem. V těstě totiž nejde o chuť podmáslí, ale hlavně o jeho kyselost – ta rozjede jedlou sodu a udělá lívance, palačinky nebo bublaninu nadýchané a vláčné. Tady máš přesné poměry, rozdíly mezi náhradami a kdy kterou použít.

  23. Veganský dort a veganský cheesecake: čím nahradit vejce, máslo a sýr

    Veganský dort a veganský cheesecake stojí a padají na třech náhradách: vejce zastoupí ocet se sodou nebo aquafaba, máslo rostlinný tuk s obsahem tuku nad 70 % a smetanu kokosový krém nebo rozmixované kešu. Nejsou to kompromisy, jsou to jiné suroviny s jinou fyzikou. Když víš, co která z nich v těstě dělá, upečeš dort, který se nedrolí, a cheesecake, který drží čistý řez.

  24. Vaječná pomazánka: jak ji udělat, aby nebyla mazlavá

    Vaječná pomazánka je mazlavá skoro vždycky ze čtyř důvodů: rozmixuješ ji místo nasekání, mícháš ještě teplá vejce, tuku dáš víc, než kolik vejce unesou, a osolíš ji hned na začátku. Když opravíš všechny čtyři, dostaneš pomazánku, která drží tvar na noži, pozná se v ní bílek od žloutku a po dvou hodinách v lednici nezvodnatí. Tady najdeš poměr, správnou hrubost i postup — a čtyři způsoby, jak zachránit tu, kterou už máš rozteklou v míse.

Košík