Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Klikve

Oříšky a sušené plody

Klikve

Klikvy (Vaccinium macrocarpon) jsou drobné kulaté rubínově červené bobule z kyselých rašelinišť a mokřadů Severní Ameriky. Patří mezi pouhé tři komerčně pěstované druhy ovoce, které na tomto kontinentu původně rostou. Pěstují se na nízkých plazivých keříčcích v písčitých rašelinných močálech a sklízejí se tak, že se pole zaplaví vodou – hladina pak zrudne plovoucími plody.

Sezóna
Podzim až začátek zimy (konec září–leden); hlavní sklizeň říjen–listopad
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 46 kcal
  • 0,5 g bílkoviny
  • 0,1 g tuky
  • 12 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučuje se. Při pokojové teplotě se klikvy rychle kazí, dej je proto co nejdřív do lednice.

V lednici

Čerstvé klikvy skladuj v původním uzavřeném balení nebo ve vzduchotěsné dóze až 3–4 týdny. Občas je zkontroluj a měkké nebo plesnivé plody vyhoď, aby se plíseň nešířila dál.

V mrazáku

Mrazí se výborně. Neumyté plody rozlož v jedné vrstvě na plech, nech zmrznout a pak je přesyp do mrazicích sáčků, kde vydrží až 12–18 měsíců. Do receptů je dávej rovnou zmrazené – rozmrazovat je netřeba. Zamrazit můžeš i sušené klikvy, vydrží až 1 rok.

Jak vybrat

Vybírej čerstvé klikvy pevné, plné a sytě zbarvené – rovnoměrná zářivě červená barva znamená, že jsou zralé. Vyhni se měkkým a scvrklým plodům nebo plodům s hnědými skvrnami. Osvědčený test: pusť klikvu na tvrdou podložku – zralá se díky drobným vzduchovým dutinkám uvnitř odrazí. U sušených klikev čti etiketu a vyber ty s co nejmenším množstvím přidaného cukru.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Brusinky – menší příbuzné známé hlavně ze Skandinávie, s podobnou sladkokyselou chutí a zářivě červenou barvou; do omáček a zavařenin je dej v poměru 1:1.

V nouzi

Podobnou kyselost i barvu dodá červený rybíz nebo višně. Sušené klikvy nahradíš sušenými višněmi nebo dřišťálem.

Příprava

Čerstvé klikvy se neloupou ani nepeckují – stačí je opláchnout studenou vodou a odstranit stopky a poškozené plody. Můžeš je použít celé, nasekané nebo rozmixované. Na omáčky a kompoty je smíchej se sladidlem a trochou tekutiny (vody, pomerančové šťávy nebo vína) a vař, dokud plody nepopraskají, asi 10–12 minut. Díky vysokému obsahu pektinu po vychladnutí samy zhoustnou.

Nic nevyhazuj

Šťáva z vaření klikev je skvělý základ do koktejlů, octových nápojů typu shrub nebo sirupů na pošírování. Dužinu, která zbude po odšťavňování, můžeš usušit a umlít na kyselkavý prášek do jogurtu, ovesné kaše nebo pečiva. V sezóně si čerstvé plody zamraz, ať je máš celý rok.

V kuchyni

Tepelná úprava

Klikvy vyniknou, když z nich svaříš omáčku, kompot nebo relish – díky vysokému obsahu pektinu získají hustou konzistenci i bez zahušťovadla. Skvěle se pečou do muffinů, scones, biskupských chlebíčků, koláčů a crumble, kde jejich kyselost vyváží sladké těsto. Sušené klikvy dodají žvýkavé kousky chuti salátům, miskám s obilninami, nádivkám a studentským směsím. Čerstvé nebo mražené plody můžeš rozmixovat do smoothie, rozmačkat do koktejlu nebo svařit na glazuru k pečenému masu. Na slano je přidej do čatní s cibulí a hřejivým kořením.

Co to je

Klikvy (Vaccinium macrocarpon) jsou drobné kulaté rubínově červené bobule z kyselých rašelinišť a mokřadů Severní Ameriky. Patří mezi pouhé tři komerčně pěstované druhy ovoce, které na tomto kontinentu původně rostou. Pěstují se na nízkých plazivých keříčcích v písčitých rašelinných močálech a sklízejí se tak, že se pole zaplaví vodou – hladina pak zrudne plovoucími plody. Pro svou ostře kyselou chuť a sytou barvu patří klikvy k základům americké kuchyně.

Jak chutná

Syrové klikvy jsou výrazně kyselé, až stahují ústa, s trpkými tříslovinnými tóny a jemnou hořkostí. Vařením nebo oslazením se zjemní a vynikne jejich ovocnější chuť, která připomíná višně, zelená jablka a citrusovou kůru. Svou kyselostí příjemně vyvažují tučné maso i sladké dezerty.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Komerčně se pěstuje přes 25 pojmenovaných odrůd, šlechtěných na výnos, barvu a odolnost vůči chorobám. V USA převládá 'Stevens' – zhruba 40 % produkce – ceněná pro velké plody, sytě červenou barvu a vysoké výnosy. 'Ben Lear' dozrává brzy, má intenzivně karmínovou barvu a prodává se hlavně čerstvá. 'Early Black', jedna z nejstarších odrůd z 19. století, má menší tmavé plody s koncentrovanou chutí. 'Howes' je pozdní odrůda, která dlouho vydrží a má pevnou dužinu. Moderní kříženci jako 'HyRed' (Stevens × Ben Lear) mají větší plody a dřívější sklizeň. Klikva bahenní (Vaccinium oxycoccos) je samostatný, menší druh, který roste volně na rašeliništích severní a střední Evropy včetně Česka; sbírá se, ve větším měřítku se nepěstuje.

Historie

Příběh klikvy je neoddělitelně spjatý s krajinou a obyvateli Severní Ameriky. Wampanoagové a další algonkinské národy po tisíce let sbírali divoké klikvy na ledovcových rašeliništích dnešní Nové Anglie. Jedli je čerstvé, sušené i roztlučené v pemikanu – trvanlivé, na bílkoviny bohaté směsi sušeného masa, tuku a bobulí, která živila cestovatele a lovce během tuhých zim. Narragansettové jim říkali 'sasemineash'; první kolonisté si všimli, že květ připomíná hlavu a zobák jeřába kanadského, a pojmenovali je 'craneberries'. Kolonisté brzy začali klikvy používat k jídlu i k barvení, dochované záznamy o dožínkové hostině v Plymouthu roku 1621 je ale nezmiňují. Komerční pěstování začalo v roce 1816, kdy kapitán Henry Hall z Dennisu v Massachusetts zjistil, že divokým klikvám se daří, když je zavěje písek – tento postup se používá dodnes. V roce 1888 vzniklo sdružení Cape Cod Cranberry Growers' Association a družstevní prodej na počátku 20. století udělal z klikvy typickou americkou plodinu. Dnes američtí pěstitelé sklízejí ročně zhruba 16 000 hektarů a vypěstují kolem 350 000 tun plodů; v produkci vede Wisconsin (víc než polovina úrody USA), dále Massachusetts, New Jersey, Oregon a Washington.

Věda

Za výraznou kyselostí a trpkostí klikvy stojí jedinečná skladba rostlinných látek. Kyselou chuť dodávají organické kyseliny – hlavně citronová, jablečná a chinová – a typické svírání v ústech způsobují kondenzované třísloviny, proanthokyanidiny (PAC). Klikvy obsahují PAC typu A, tedy molekulové uspořádání, které je u ovoce neobvyklé – většina ovoce obsahuje hlavně PAC typu B. Kvůli tomuto rozdílu ve struktuře jsou PAC z klikev častým předmětem laboratorního výzkumu. Sytě červenou barvu dávají plodům antokyany, zejména glykosidy kyanidinu a peonidinu. Vysoký obsah přirozeného pektinu vysvětluje, proč klikvová omáčka po vychladnutí ztuhne v pevný gel bez zahušťovadla. Klikvy navíc mají drobné vzduchové dutinky, díky nimž zralé plody při mokré sklizni plavou a po dopadu se odrážejí – pěstitelé to po generace používají jako test kvality.

Původ a etika

Pěstování klikev má dlouhou tradici šetrného hospodaření s půdou. Samotná klikvová pole jsou mokřadní ekosystémy, které při správné péči poskytují útočiště rozmanitým živočichům a pomáhají vázat uhlík. Mnoho pěstitelů v Massachusetts obhospodařuje stejná pole po generace, recykluje vodu a uplatňuje integrovanou ochranu rostlin. Konvenční pěstování ale může zahrnovat syntetická hnojiva a pesticidy; pokud chceš bio, hledej logo ekologického zemědělství EU (zelený list), které zaručuje zákaz syntetických hnojiv a většiny syntetických pesticidů. Bio klikvy tvoří malou, ale rostoucí část trhu. Nové výzvy přináší změna klimatu: oteplování a proměny srážek ohrožují tradiční pěstitelské oblasti, a tak někteří pěstitelé méně výnosná pole vracejí přírodě jako mokřady. Když můžeš, kupuj od regionálních družstev nebo místních farem – podpoříš rodinné pěstitele a omezíš dopady dopravy.

Košík