Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Karamelová pomazánka

Džemy, medy, sirupy

Karamelová pomazánka

Karamelová pomazánka je hustá, sametová sladkost z pomalu vařeného cukru, často s máslem, smetanou nebo mlékem. Vaří se, dokud se nepromění v sytou zlatohnědou hmotu. Od karamelové omáčky se liší tím, že je hustší a dá se mazat. Stojí mezi tekutým karamelem a pevnými karamelkami.

Sezóna
Celoročně
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 293 kcal
  • 5,5 g bílkoviny
  • 6 g tuky
  • 54 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Neotevřené sklenice vydrží do data minimální trvanlivosti v chladné, tmavé skříňce. Po otevření sklenici skladuj v lednici.

V lednici

Otevřenou sklenici skladuj v lednici a spotřebuj ve lhůtě uvedené na etiketě, obvykle do 3–4 týdnů. Domácí karamelová pomazánka vydrží asi 2 týdny. V chladu výrazně ztuhne. Před použitím ji nech 15–20 minut při pokojové teplotě, nebo ji jemně prohřej ve vodní lázni.

V mrazáku

Zamrazit ji můžeš ve vzduchotěsných nádobách až na 3 měsíce. Rozmrazuj ji přes noc v lednici a pak ji důkladně promíchej, aby byla zase hladká. Nerozmrazuj ji a nezamrazuj opakovaně.

Jak vybrat

Vybírej pomazánky s krátkým a srozumitelným složením, ve kterém převládá cukr, smetana, máslo a sůl. U kvalitních výrobků je máslo ve složení uvedené před rostlinnými oleji. Hlavním sladidlem nemá být glukózový ani glukózo-fruktózový sirup. Barva prozradí, jak dlouho se karamel vařil. Světle zlaté pomazánky jsou jemnější a mléčnější, tmavě jantarové mají výraznější chuť karamelek a praženého. U dulce de leche hledej výrobky z plnotučného mléka, ne ze sušeného. Textura má být hladká a lesklá, ne zrnitá, a tuk se nemá oddělovat.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Nejblíž texturou i chutí je dulce de leche, pomalu vařený mléčný karamel. Doma ho uděláš ze slazeného kondenzovaného mléka. Nalij ho do žáruvzdorné sklenice, zakryj a vař ve vodní lázni při mírném varu 2–3 hodiny, dokud nezíská sytě zlatou barvu. Vodu průběžně doplňuj.

V nouzi

V receptech chuť přiblíží omáčka butterscotch (z hnědého cukru a másla), zahuštěná dalším máslem. Jinou možností je hnědý cukr utřený se změklým máslem a kapkou smetany. Pokud chceš náhradu jen z celých potravin, zkus datlový karamel: datle Medjool rozmixované s kokosovým krémem.

Příprava

Na mazání nech vychlazený karamel ohřát na pokojovou teplotu. Můžeš ho taky ohřívat v mikrovlnce po 10 sekundách a mezi tím míchat, dokud nezvláční. Na polévání ho zřeď trochou teplé smetany a prošlehej, až bude tekutý. Na pečení ho važ, protože hustota se u jednotlivých značek liší. Než ho vmícháš do těsta, rozmíchej ho nejdřív s trochou tekutých surovin, aby se nesrazil do hrudek.

Nic nevyhazuj

Zkrystalizovanou nebo ztvrdlou pomazánku zachráníš lžící smetany. Zlehka ji zahřívej a míchej. Poslední zbytky ze dna sklenice zalij horkou kávou nebo mlékem a zakruž, máš karamelové latte. Zbytky můžeš taky seškrábnout do těsta na brownies nebo sušenky, vzniknou v nich skryté sladké kapsičky.

V kuchyni

Tepelná úprava

Karamelová pomazánka nejlíp vynikne na závěr. Před pečením ji zatoč do brownies, natři mezi korpusy dortu nebo nastříkej doprostřed cupcaků. Zřeď ji a polij jí zmrzlinu, lívance nebo chudé rytíře. Máslovému krému dodá hloubku a do těsta na cheesecake ji můžeš zatočit pro mramorový efekt. Ve slaných jídlech ji používej střídmě, třeba do glazury na pečené vepřové nebo k vyvážení kyselých barbecue omáček. Hodí se i do nepečených dezertů: do náplně tartů, do vrstev parfait nebo jako pojivo do tyčinek z popcornu či burizonů.

Hodí se k

Recepty s touto surovinou

Co to je

Karamelová pomazánka je hustá, sametová sladkost z pomalu vařeného cukru, často s máslem, smetanou nebo mlékem. Vaří se, dokud se nepromění v sytou zlatohnědou hmotu. Od karamelové omáčky se liší tím, že je hustší a dá se mazat. Stojí mezi tekutým karamelem a pevnými karamelkami. Patří sem klasické evropské karamelové pomazánky i latinskoamerické dulce de leche. Jemně se liší texturou i hloubkou chuti.

Jak chutná

Karamelová pomazánka je sladká, ale chuť má mnoho vrstev. Ozývají se v ní tóny máslových karamel, opraženého másla a jemná nahořklost z karamelizace. Mléčné složky jí dodávají plnou, krémovou texturu a tlumí ostrost cukru. Podle způsobu vaření se objeví i tóny vanilky, melasy nebo slabě oříšku. Solené verze přidávají minerální protipól, který sladkost zvýrazní a chuti dodá hloubku.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Karamelové pomazánky vycházejí z několika odlišných tradic. Klasická evropská karamelová pomazánka má vyvážený poměr másla, smetany a cukru a hladkou, roztíratelnou texturu. Francouzská confiture de lait je naproti tomu pomalu vařený mléčný džem, blízký dulce de leche. Argentinské a uruguayské dulce de leche, doslova „sladkost z mléka“, vzniká dlouhým svařováním slazeného mléka. Je proto hustší a výrazně mléčnější. Mexická cajeta se vaří z kozího mléka místo kravského, takže je nakyslá a lehce „kozí“. Solené karamelové pomazánky proslavila Bretaň a dnes jsou k dostání všude. Obsahují fleur de sel („solný květ“, jemné krystaly mořské soli) nebo mořskou sůl, která vyvažuje sladkost. Novější varianty jsou s bourbonem, espressem nebo čokoládou. Rostlinné verze nahrazují mléčné složky kokosovým krémem nebo ovesným mlékem.

Historie

Příběh karamelové pomazánky se táhne přes staletí a kontinenty. Vařit cukr, dokud nezhnědne, je dávno zavedená technika, chemii karamelizace ale začali zkoumat až od 19. století. Dnešní roztíratelná pomazánka vzešla z více tradic. Pomalu svařované sladkosti z mléka a cukru znali ve Španělsku i v koloniální Latinské Americe. Podobné přípravy, například francouzská confiture de lait, existují i jinde. Kde přesně dulce de leche vzniklo, je dodnes sporné. Nejromantičtější legenda klade jeho zrod do Argentiny roku 1829. Služebná tehdy připravovala „lechadu“ (slazené mléko) pro generála Juana Manuela de Rosase. Když šla upozornit stráž na nečekanou návštěvu, nechala mléko na ohni. Po návratu místo něj našla hustou zlatou pomazánku. Ať je to pravda, nebo ne, příběh vystihuje, jak se z obyčejné nehody stal národní poklad. Ve Francii se z bretaňské tradice karamelu se slaným máslem vyvinuly roztíratelné podoby. Průmyslová výroba cukrovinek ve 20. století pak karamelové pomazánky rozšířila po celém světě. Od Buenos Aires po Brusel patří dnes ke stálým zásobám ve spíži.

Věda

Karamelová pomazánka je výsledkem řízeného chemického chaosu. Její charakter tvoří dvě odlišné reakce, které se někdy překrývají. Vlastní karamelizace začíná, když sacharóza dosáhne přibližně 160 °C a spustí se pyrolýza, tedy tepelný rozklad molekul cukru. Vznikne přes 100 sloučenin. Patří mezi ně karamelan, karamelen a karamelin, velké hnědé polymery, které dávají barvu a hutnost. Dále vznikají těkavé aromatické látky: furany (oříškové tóny), maltol (tóny opečeného), diacetyl (máslová plnost) a ethylacetát (ovocné podtóny). Když přibudou mléčné složky, zapojí se i Maillardova reakce. Aminokyseliny z mléčných bílkovin reagují s redukujícími cukry už při zhruba 100 °C mírně vařícího mléka. Vznikají přitom melanoidiny a další aromatické látky. Proto dulce de leche zhnědne, i když nedosáhne teploty karamelizace. Na souhře obou reakcí, na jejich načasování, teplotě a délce, záleží, jestli bude karamel světlý a mléčný, nebo tmavý a nahořklý. Texturu určuje obsah vody. Víc vody znamená tekutou omáčku, vyvaření na nižší obsah vody (u dulce de leche zhruba 25–30 %) dá pevnou, a přesto roztíratelnou hmotu. Tuk z másla a smetany stabilizuje emulzi a dává typickou hedvábnou texturu. Sůl zesiluje vnímání sladkosti a potlačuje hořké tóny z přepáleného karamelu.

Původ a etika

Výroba karamelové pomazánky naráží na několik otázek udržitelnosti. Na prvním místě je původ cukru. Hledej třtinový cukr s certifikací Bonsucro nebo Fairtrade, které řeší pracovní podmínky a dopad pěstování cukrové třtiny na životní prostředí. U mléčných složek jde o welfare zvířat a uhlíkovou stopu. Značky čím dál častěji zdůrazňují máslo od krav chovaných na pastvě a mléko z farem s uznávanou certifikací welfare zvířat nebo s biocertifikací (logo EU pro ekologické zemědělství, zelený list). Tento trend odráží, že zákazníci chtějí vědět, odkud suroviny pocházejí. Přední výrobci se zavazují ke snížení uhlíkové stopy a k šetrnějším obalům. Rostlinné karamelové pomazánky z kokosového nebo ovesného mléka mají menší dopad na životní prostředí. Některé ale obsahují palmový olej, spojený s odlesňováním, a u nich hledej certifikaci RSPO. Řemeslní a malí výrobci mívají k dodavatelům blíž, takže původ surovin se u nich dá lépe dohledat.

Košík