Chléb a kynutá těsta: návody a rady – strana 2
Všechny články z tématu Chléb a kynutá těsta, od nejnovějších.
- Kvásková vánočka: jak upravit recept a proč déle vydrží vláčná
Kvásková vánočka je vánočka, kterou místo droždí kypří aktivní pšeničný kvásek: na 500 g mouky dáš 100–150 g kvásku na vrcholu, počítáš s 11–18 hodinami od krmení kvásku po troubu a dostaneš hlubší, máslovou chuť a střídu, která pomaleji tvrdne. Nemusíš hledat nový recept — svou osvědčenou vánočku z droždí převedeš pár úpravami. Tady je přesně jakými.
- Kvásek z droždí: proč se dělá a kdy ho můžeš přeskočit
Kvásek z droždí je řídká kaše z rozdrobeného droždí, vlažného mléka, lžičky cukru a trochy mouky, kterou necháš 10–15 minut vzejít, než ji vmícháš do těsta. Dělá dvě věci: dokáže ti, že droždí žije, a rovnoměrně ho rozpustí v tekutině. S instantním sušeným droždím ho dělat nemusíš, s čerstvým droždím je to spíš pojistka než nutnost.
- Cukrářské droždí (amonium): co to je, do kterého cukroví patří a čím ho nahradit
Co je cukrářské droždí? Amonium, tedy hydrogenuhličitan amonný, staré kypřidlo, které s kvasnicemi nemá nic společného. V troubě se celé rozloží na plyny, a proto je tenké cukroví mimořádně křehké, suché a lehké. Výrobci obvykle uvádějí kolem 20 g na 1 kg mouky. Níž najdeš, do kterého cukroví patří, proč při pečení páchne čpavkem a čím ho nahradit, když ho nemáš.
- Vánočka do formy: jak ji upéct v bábovkové formě Pletenec, aby se propekla
Vánočka do formy je obyčejné kynuté vánočkové těsto upečené v bábovkové formě: nepleteš, nerozjede se do stran a díky komínku uprostřed se propeče rovnoměrněji než volně na plechu. Aby nebyla uprostřed syrová, stačí hlídat tři věci: dát do formy zhruba 350–400 g těsta na každý litr objemu, nechat ji dokynout jen pár centimetrů pod okraj a péct na 170 °C, dokud nemá uvnitř 88–92 °C. Forma s reliéfem pletence, třeba Pletenec od Nordic Ware, ti navíc dá vzhled pletené vánočky, aniž bys pletl jediný pramen.
- Těsto na pizzu: kolik vody, jakou mouku a jak dlouho kynout, aby bylo tenké a vzdušné
Těsto na pizzu, které je tenké uprostřed a vzdušné na okraji, stojí na pěti číslech: 60–65 % vody z hmotnosti mouky, 2,5–3 % soli, 0,1–0,5 % čerstvého droždí při dlouhém kynutí, mouka 00 nebo hladká a 24–72 hodin kynutí v lednici. Žádné tajné přísady, cukr ani mléko nejsou potřeba. Rozdíl mezi gumovou plackou a pizzou jako z pizzerie dělá hlavně poměr vody a čas. Níž najdeš, proč to tak je, kolik čeho přesně dát a jak těsto roztáhnout, aby se netrhalo.
- Těsto na pizzu bez kynutí: jak ho udělat bez droždí, aby nebylo jako suchar
Těsto na pizzu bez kynutí uděláš z mouky, prášku do pečiva a tekutiny – nejlépe bílého jogurtu – a za 15 minut je na plechu. Droždí tu nahrazuje prášek do pečiva, který těsto nakypří až v troubě. Aby z něj nebyl suchar, potřebuje tři věci: olej v těstě, tloušťku 3–4 mm a co nejžhavější troubu na co nejkratší dobu.
- Piškotové těsto: poměr vajec, cukru a mouky a jak dlouho šlehat, aby bylo nadýchané
Piškotové těsto drží jen na vzduchu ve vajíčkách: na každé vejce (cca 50 g bez skořápky) počítej 25 g cukru a 25 g hladké mouky a šlehej vejce s cukrem 8–12 minut, dokud nezbělají a nezhoustnou natolik, že po nich zůstane stopa. Pak už jde jen o to, abys o ten vzduch nepřišel(a): mouku vmícháš stěrkou, ne metlou, těsto hned dáš do formy a pečeš ve skutečně vyhřáté troubě. Tady je metoda krok za krokem i s vysvětlením, proč každý krok funguje.
- Piškotové těsto na roládu: jak ho upéct a stočit, aby nepraskl
Piškotové těsto na roládu se nestočí bez prasklin díky zázračnému receptu, ale díky třem věcem: rozetřeš ho na plech v tenké, všude stejné vrstvě (kolem 1 cm), upečeš ho krátce a horko (asi 200 °C, 8–10 minut) a stočíš ho, dokud je ještě teplé. Když roláda praskne, bývá skoro vždycky přepečená: z plátu se odpaří vlhkost a ztratí pružnost. Tady najdeš celý postup od plechu po zarolovanou náplň a taky co dělat, když se něco pokazí.
- Odpalované těsto: jak poznat správnou hustotu a proč po upečení spadne
Odpalované těsto se povede, když platí tři věci: má správnou hustotu (z vařečky stéká v pevném „V“), peče se nejdřív zhurta kolem 200 °C a nakonec se v troubě dosuší, dokud stěny nejsou suché i uvnitř. Spadne skoro vždycky ze stejných důvodů — moc vajec, studená nebo otevřená trouba, nebo korpusy vytažené dřív, než stihly ztuhnout. Je to jedno základní těsto pro věnečky, větrníky, profiterolky i éclairs, takže když ho zvládneš jednou, máš v ruce celou českou cukrárnu.
- Nejvláčnější vánočka: proč bývá suchá a co dát do těsta, aby byla nadýchaná
Nejvláčnější vánočka stojí na třech věcech: měkkém těstě s 60–65 % tekutin, dostatku tuku a cukru (100–150 g másla a 60–80 g cukru na 500 g mouky) a hlídaném kynutí při 24–27 °C s vytažením z trouby, jakmile má uvnitř 88–92 °C. Suchou vánočku skoro vždy způsobí jedna z pěti chyb: moc mouky, málo tuku, krátké hnětení, překynutí nebo přepečení. Tady je každá z nich rozebraná – s čísly i s tím, co dát do těsta navíc, aby vánočka držela vláhu déle.
- Mandlová mouka: čím se liší od mletých mandlí, na co se hodí a čím ji nahradit
Mandlová mouka je z jemně umletých blanšírovaných mandlí – tedy mandlí bez slupky, nadrcených na jemný prášek. Mleté mandle jsou hrubší, často i se slupkou. V bábovce nebo lineckém rozdíl skoro nepoznáš, v makronkách rozhoduje o tom, jestli budou hladké, nebo hrbolaté a mastné. Projdeme, čím se liší, kam se která hodí a čím mandlovou mouku nahradit, když ji nemáš nebo nesmíš.
- Co upéct z listového těsta: na slano i na sladko, rychle a z kupovaného
Co upéct z listového těsta, když chceš něco rychle a z kupovaného: na slano sýrové tyčinky, šneky se šunkou a sýrem, taštičky se špenátem, pizza šneky nebo slaný koláč, na sladko jablečné taštičky, štrúdl, věnečky, croissanty a kremrole. Skoro všechno se peče při 200–220 °C 12–25 minut a z jednoho plátu je plech jídla. Listové těsto na slano i na sladko se povede, když dodržíš čtyři věci: těsto i náplň jsou studené, náplň je co nejsušší, okraje lepíš vajíčkem bez náplně ve spoji a dno pečeš na rozpáleném plechu v předehřáté troubě. Níž najdeš postup s teplotou a časem ke každému nápadu, chuťovky na párty, co dělat, když těsto nevyrostlo nebo zůstalo uvnitř syrové, a jak upečené kousky skladovat.
- Listové těsto: kupované, domácí, nebo bleskové — kdy se které vyplatí
Listové těsto seženeš nebo uděláš třemi způsoby: kupované (hotové hned, stačí na většinu slaného pečení), klasické domácí (půl dne s chlazením, z toho 1–1,5 hodiny práce; nejvyšší a nejpravidelnější vrstvy, máslová chuť) a bleskové (asi dvě hodiny, výborná chuť, nižší a nepravidelnější zvednutí). Který zvolit, rozhoduje to, co z těsta pečeš a kolik máš času. Níž najdeš srovnání, kdy se která cesta vyplatí, a pravidla, bez kterých se nezvedne ani to nejlepší těsto: chlad, čistý řez a odpočinek.
- Linecké těsto 3:2:1: co poměr znamená a jak ho upravit na ořechové i bez vajec
Linecké těsto 3:2:1 znamená 3 díly hladké mouky, 2 díly másla a 1 díl moučkového cukru, všechno vážené na gramy, takže třeba 300 g mouky, 200 g másla a 100 g cukru. Na tenhle poměr se dá spolehnout: těsto se dobře válí, při pečení drží tvar a vyjde křehké. Jakmile pochopíš, co v něm dělá která surovina, můžeš ho upravit sám: přidat ořechy, vynechat vejce, nebo ho udělat jemnější, aniž by se ti rozteklo po plechu.
- Kvásek na chleba: jak ho založit, krmit a poznat, že je připravený
Kvásek na chleba je jen mouka a voda, ve kterých se zabydlí divoké kvasinky a bakterie mléčného kvašení – založíš ho za 5–14 dní a pak ho krmíš čerstvou moukou a vodou ve stejném poměru. Připravený je, když po nakrmení spolehlivě zdvojnásobí objem do 6–8 hodin. Níž najdeš rozvrh na první týden pro žitný i pšeničný kvásek, poměry krmení, proč nevěřit plovacímu testu a jak probudit kvásek sušený nebo zapomenutý v lednici.
- Křehké těsto na koláč: jak ho upéct naslepo, aby se nesmrsklo a dno nebylo mokré
Křehké těsto na koláč upečeš naslepo bez smrštění a bez mokrého dna, když dodržíš čtyři věci: těsto necháš dvakrát odpočinout v chladu, vyložíš ho studené a netahané, stěny podržíš zátěží nebo perforovaným ráfkem a dno před plněním zapečetíš. Tenhle návod je o velkém korpusu kolem 24 cm, tedy o tom, co se děje ve formě a v troubě. Na zadělávání samotného těsta odkazujeme na konci článku.
- Bezlepková mouka: rýžová, pohanková, kukuřičná i kokosová — na co se která hodí
Bezlepková mouka není jedna mouka, ale celá rodina: rýžová, pohanková, kukuřičná, kokosová, jáhlová, luštěninové, ořechové i ovesná (ta jen výslovně označená jako bezlepková). Každá jinak saje vodu, jinak chutná a jinak drží tvar, a žádná z nich sama pšeničnou mouku nenahradí 1:1. Nejspolehlivěji funguje směs — zhruba 60–80 % mouky a 20–40 % škrobu plus trocha pojiva (xanthan nebo psyllium). Níž najdeš každou mouku zvlášť: jakou má texturu, kolik tekutiny potřebuje, jak chutná a na co ji vzít, a na konci tři jednoduché směsi s gramáží.
- Kolik těsta do formy na bábovku: objem formy a přepočet receptu
Do formy na bábovku patří těsto zhruba do dvou třetin její výšky, nejvýš do tří čtvrtin – v litrech to je asi 0,65–0,75 l těsta na každý litr objemu formy. Zbytek místa potřebuje bábovka, aby v troubě vyrostla. Abys to číslo mohl použít, musíš znát objem své formy. Ten na ní většinou napsaný není, ale změříš ho za dvě minuty vodou a odměrkou. Pak už stačí najít řádek v tabulce a recept přepočítat jedním koeficientem.
- Zdobení chlebíčků: jak je nazdobit na Silvestra a oslavy
Zdobení chlebíčků v kostce: pevný podklad, jedna výrazná ozdoba na kus, barevný kontrast a ochrana proti vysychání – a všechno to nejjemnější přidáš až těsně před podáváním. Obložený chlebíček je český vynález; podle dobových vzpomínek ho kolem roku 1916 vymyslel pražský lahůdkář Jan Paukert. Za sto let se moc nezměnil a právě proto na zdobení tolik záleží: všichni vědí, jak má vypadat, takže každý detail je vidět. Tady najdeš, čím chlebíčky zdobit, jak nastříkat máslové rozetky, kdy sáhnout po jedlých květech a jak chlebíčky na Silvestra naplánovat, aby o půlnoci nevypadaly unaveně.
- Sněhové pusinky: jak je upéct křupavé i ze sušeného bílku
Sněhové pusinky budou křupavé, když na každý gram bílku dáš dva gramy cukru, cukr ve sněhu úplně rozpustíš a pusinky pak spíš sušíš, než pečeš: 90–100 °C, 1–2 hodiny podle velikosti, a pak je necháš vychladnout v troubě. Tady najdeš, proč to funguje, jak vypadá správný sníh, jak upéct pusinky ze sušeného bílku a co dělat, když lepí, praskají nebo pláčou.
- Red velvet: jak dosáhnout sytě červené barvy těsta
Sytě červené těsto na red velvet získáš kombinací tří věcí: koncentrované gelové barvy, malého množství přírodního (nealkalizovaného) kakaa a kyselého prostředí z podmáslí a octa. Když jedna z nich chybí, korpus vyjde cihlově hnědý, růžový, nebo hořký. Níž najdeš, proč se to děje, kolik barvy dát a jak péct, aby červená přežila troubu.
- Kolik vanilky do vanilkového cukroví, krému a vánočky: dávkování lusku
Kolik vanilky dát, závisí hlavně na tom, jestli se bude péct: do krému stačí 1 vanilkový lusk na 500 ml mléka, do vánočky 1 lusk na 500 g mouky a do cukroví ½ lusku na 300 g mouky. Tady najdeš konkrétní dávky pro každý typ dezertu, jak z lusku dostat všechno, co v něm je, kolik extraktu nebo pasty lusk nahradí a který původ vanilky se hodí kam.
- Jak dlouho vydrží droždí a jak poznat, že už nefunguje
Jak dlouho vydrží droždí? Čerstvé v lednici při 2–8 °C zhruba 4–6 týdnů od výroby (po nákupu často 2–3 týdny), načatá kostka pevně zabalená do týdne, v mrazáku asi 3 měsíce. Sušené v neotevřeném sáčku až 2 roky. Vždy se řiď datem na obalu. Níž najdeš, jak droždí skladovat a zamrazit a jak za 10 minut otestovat, jestli ještě kyne.
- Jak dlouho péct chleba, na kolik stupňů a jak poznat, že je upečený
Jak dlouho péct chleba? Bochník kolem 1 kg peč 40–55 minut: prvních 15–20 minut na 240–250 °C s párou, zbytek na 200–220 °C bez páry. Upečený je, když má uprostřed 93–99 °C (chlebu ve formě stačí 88–93 °C, sladkým kynutým těstům 82–88 °C), kůrka je sytě zlatohnědá a při poklepu na spodek zní dutě. Níž najdeš časy pro každou velikost a způsob pečení, proč se teplota během pečení mění a co dělat, když je střed mazlavý.