- Sezóna
- Sklízí se koncem léta, sušené zrno i mouku ale seženeš celý rok.
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 338 kcal
- 10,3 g bílkoviny
- 1,6 g tuky
- 75,9 g sacharidy
Žito
Žito
Žito je odolná obilnina druhu Secale cereale. Pěstuje se od starověku, protože snese chudé půdy i chladné podnebí, a dává tmavou, aromatickou mouku, výrazný chléb i pálenky.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Celá žitná zrna skladuj v dobře uzavřené nádobě v chladné, tmavé spíži až šest měsíců.
- V lednici
Žitnou mouku je lepší dát do lednice. Vydrží tam až šest měsíců a méně hrozí, že žlukne.
- V mrazáku
Zrno i mouku můžeš klidně zamrazit. Zrno vydrží až dva roky, mouka zhruba rok.
Jak vybrat
Celá žitná zrna vybírej baculatá, stejně velká, bez prachu a prasklin. Žitná mouka má vonět čistě a lehce nasládle, nikdy ne zatuchle. Čím je tmavší, tím víc obsahuje minerálních látek a otrub.
Čím nahradit
Nejbližší běžná náhrada je celozrnná pšeničná mouka. Chutná jemněji a díky silnějšímu lepku dá lehčí, vzdušnější bochník.
Ječná mouka napodobí zemitost žita, chybí jí ale jeho typická ostrost.
Příprava
Žitná zrna před vařením propláchni a namoč, aby změkla. Žitná mouka potřebuje hodně vody a těsto z ní míchej šetrně. Má málo lepku, takže z ní vznikne spíš mazlavé, kašovité těsto než pružné.
Nic nevyhazuj
Žitné mláto z vaření piva vysuš hned v den vaření a namel z něj chutnou mouku na krekry nebo kaši.
V kuchyni
Co to je
Žito je odolná obilnina druhu Secale cereale. Pěstuje se od starověku, protože snese chudé půdy i chladné podnebí, a dává tmavou, aromatickou mouku, výrazný chléb i pálenky.
Jak chutná
Chuť žita nastoupí suše a obilně, s hořkostí a minerálními tóny. Pak se prohloubí do opražených ořechů, vlhké lesní hrabanky a jemné mléčné kyselosti, která nejvíc vynikne u kvašených pokrmů. Dochuť je dlouhá a lehce svíravá a zanechá dojem koření, kakaových slupek a chlebové kůrky.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je žito bezlepkové?
Proč je žitný chléb často kyselý?
Čím je žitná whisky výjimečná?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Žito není jedno stejnorodé zrno. Spíš odráží místo, kde roste, a to, co od něj pěstitel chce.
Ozimé žito
Seje se na podzim a přezimuje pod sněhem, dlouhý zimní klid mu dodá sílu. Hojně se pěstuje v severní a východní Evropě. Zrno má vysokou enzymatickou aktivitu a hodí se na chléb na kvasu s vláčnou střídkou, který dlouho vydrží.
Jarní žito
Seje se až po mrazech, rychle dozrává a dává světlejší, méně výraznou mouku. Oblíbené je v oblastech s krátkou vegetační dobou. Chutná jemněji, s tóny sena a mandlové slupky.
Krajové odrůdy žita
Neudržuje je moderní šlechtění, ale sami zemědělci, kteří si vybírají vlastní osivo. Proto na nich výrazně poznáš místo, odkud pocházejí. Pobaltské a skandinávské krajové odrůdy z písčitých půd chudých na minerály mají silnou hořkost a kořenitost, středoevropské z hlinitých půd jsou oblejší a nasládlé. Často se sklízejí ručně nebo malými stroji.
Historie
Historie žita se odehrávala na okraji zemědělství.
Starověk
Žito se po Evropě šířilo jako plevel v pšeničných a ječných polích. Řekové a Římané ho znali hlavně ze severních okrajů svého světa a měli k němu nedůvěru. Plinius starší ho popsal jako hrubé a podřadné obilí, uznal ale, že se hodí v chladných provinciích, kde jiné obilí neroste. Na římských hranicích v Germánii a Panonii udělala nouze z pohrdání závislost.
Středověk
Ve středověku se žito stalo v severní Evropě základní potravinou. Snášelo kyselé půdy i tuhé zimy, a tak vyhovovalo feudálnímu hospodářství i rostoucímu počtu obyvatel. Tmavý kyselý žitný chléb živil sedláky stejně jako kláštery. Přebytky zrna putovaly baltskými a hanzovními obchodními cestami, které propojovaly venkov s kupeckými městy.
Moderní doba
V průmyslové době skončilo žito v mnoha oblastech jako krmivo nebo surovina na pálenky. Přežilo ale v tradičních chlebech a ve výrobě žitné whisky. Dnes ho zájem o celozrnné obilí, regionální pečení a výrazné chutě vrací do kuchyně, a to už ne jako symbol chudoby, ale jako symbol poctivosti a odolnosti.
Věda
Při pečení žita nerozhoduje síla lepku, ale pentosany. Jsou to složité polysacharidy, které vážou vodu a zvyšují viskozitu. Díky nim má žitný chléb hutnou střídku, která se dobře krájí, a déle zůstane čerstvý. Kvašení snižuje pH, a tím brzdí amylázy obsažené v zrnu. Kdyby působily volně, rozložily by při pečení škrob a střídka by byla mazlavá. Proto se žitný chléb tradičně peče na kvasu. Žito je také bohaté na lignany, skupinu fytochemikálií.
Původ a etika
Díky své odolnosti je žito vzorovou plodinou udržitelného zemědělství. Potřebuje méně vstupů než pšenice, rychlým raným růstem potlačuje plevele a jako meziplodina zlepšuje strukturu půdy. Když chceš nakupovat eticky, dej přednost malým mlýnům a regionálnímu obilí. Tak se zachová genetická rozmanitost, pěstitelé dostanou férově zaplaceno a žito si vedle kulinářské hodnoty udrží i tu kulturní a ekologickou.