- Sezóna
- Sklízí se v létě: ozimý ječmen od konce června, jarní v červenci a srpnu. Sušený ho koupíš celý rok.
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 354 kcal
- 12,5 g bílkoviny
- 2,3 g tuky
- 73,5 g sacharidy
Ječmen
Ječmen
Ječmen (Hordeum vulgare) je prastará obilnina, kterou lidé pěstují přes deset tisíc let jako potravinu, na výrobu nápojů i jako krmivo. Má zrno obalené pluchou a nevadí mu chudá půda ani chladné podnebí. Stál u počátků zemědělství a dodnes ho najdeš v chlebu, polévkách, kaších i kvašených nápojích.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ve vzduchotěsné nádobě v chladné, suché spíži až šest měsíců.
- V lednici
Když ho dobře uzavřeš a chráníš před vlhkem, vydrží až rok.
- V mrazáku
Na dlouhé skladování ho zamraz. Vydrží až dva roky a skoro neztratí na kvalitě.
Jak vybrat
Vybírej plná zrna stejné barvy, bez prasklin a bez velkého množství prachu. Loupaný ječmen má otruby i klíček, a proto víc chuti a živin. Kroupy se uvaří rychleji, ale chutnají plošeji. Čerstvý ječmen voní slabě a čistě po obilí, ne zatuchle ani žluklě.
Čím nahradit
Farro (italská pšenice dvouzrnka), které je podobně pevné na skus a oříškové.
Natural rýže, i když je jemnější a chybí jí typický sladový tón ječmene.
Příprava
Ječmen krátce propláchni, aby se smyl škrob z povrchu. Loupaný ječmen namoč na několik hodin, uvaří se pak rychleji. Kroupy můžeš vařit rovnou. Vař zvolna, dokud zrna nezměknou. Mají nabobtnat, ale zůstat celá a nepopraskat.
Nic nevyhazuj
Zbylý uvařený ječmen použij do salátů, polévek nebo ranních kaší. Vodu z vaření si nech: je jemně sladová a hodí se jako vývar na obilí nebo zeleninu.
V kuchyni
Tepelná úprava
Ječmen se nejlíp hodí na pomalé vaření. Jeho škrob vývar zvolna zahustí a zrna se přitom nerozvaří. Můžeš ho zapéct do hutného chleba nebo opražit, aby víc vynikla oříšková chuť. Nasladovaný a zkvašený slouží k výrobě piva a whisky. Dnes se často připravuje jako rizoto, protože je krémový a přitom pevný na skus.
Hodí se k
- Houby
- Kořenová zelenina
- Jehněčí
- Hovězí
- Bylinky
- Máslo
Co to je
Ječmen (Hordeum vulgare) je prastará obilnina, kterou lidé pěstují přes deset tisíc let jako potravinu, na výrobu nápojů i jako krmivo. Má zrno obalené pluchou a nevadí mu chudá půda ani chladné podnebí. Stál u počátků zemědělství a dodnes ho najdeš v chlebu, polévkách, kaších i kvašených nápojích.
Jak chutná
Ječmen chutná jemně, ale výrazně. Nejdřív je měkký a lehce nasládlý a připomíná čerstvé zrno a teplou slámu. Pak se ozve opražený ořech, vlhká zemina a krémová obilná plnost, která sytí a nepřebíjí ostatní chutě. V dochuti je čistý a trochu svíravý, s lehkou hořkostí, která připomene slad nebo čaj.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je ječmen bezlepkový?
Jaký je rozdíl mezi loupaným ječmenem a kroupami?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Jak ječmen chutná, záleží na druhu, zpracování a místě, kde vyrostl. Loupaný ječmen: Často roste na chudších půdách a v chladnějším podnebí. Je zpracovaný jen minimálně, takže si drží otruby i klíček. Sklízí se, když klasy uschnou a ohnou se vlastní vahou. Je pevný na skus a chutná po lískových oříšcích, otrubách a vlhkém poli. Kroupy: Zrna se obrušují, aby se odstranily vnější vrstvy. Kroupy se proto uvaří rychleji, snadno nasají chuť, jsou měkčí a chutnají čistěji a jemněji. Šestiřadý ječmen: Má víc enzymů, bílkovin i pluch než dvouřadý. V Severní Americe se tradičně používá k vaření piva spolu se škrobnatými nesladovanými surovinami. Ve velkém se pěstuje i na krmivo. Dává zrnitější, výraznější sladový charakter. Dvouřadý ječmen: Klasický sladovnický ječmen Evropy včetně českých zemí. Má plnější zrna a sladší, kulatější obilnou chuť. Na sladkost, hořkost i výraznost vůně má vliv množství srážek, minerály v půdě a doba sklizně. Ječmen tak nenápadně, ale zřetelně odráží místo, kde vyrostl.
Historie
Příběh ječmene se nedá oddělit od vzniku civilizace. Starověk: Podle archeologických nálezů ho lidé zdomácnili v oblasti Úrodného půlměsíce. Živil první mezopotamská města. Egypťané z něj vařili pivo, které pro ně bylo jídlem i obětinou, a spolu s pšenicí dvouzrnkou z něj pekli chléb. Ječné placky (maza) jedli staří Řekové každý den. Římským gladiátorům se přezdívalo hordearii, „ječmeňáci“. Římští vojáci naopak běžně dostávali pšenici a ječmen fasovali za trest. Středověk: S rozšiřováním obchodních cest se ječmen dostal na sever a na západ a dařilo se mu tam, kde pšenice neprospívala. Stal se obilím klášterů. Vařilo se z něj pivo, které se pilo denně a patřilo k životu celé obce. Feudální hospodářství stálo na ječných dávkách a desátcích, takže ječmen pronikl hluboko do zemědělského práva i obyčejů. Novověk: S průmyslovým mletím a světovým obchodem přestal být důležitý jako chlebové obilí. Zato získal na významu ve sladovnictví a jako krmivo. Dnes se o celozrnné obilí a kvašení lidé znovu zajímají, a tak se ječmen vrací na stůl. Ne jako přežitek, ale jako odolná základní potravina s bohatou historií.
Věda
Ječmen se od ostatních obilovin liší hlavně obsahem beta-glukanů. Je to rozpustná vláknina, která ve střevě vytváří vazký roztok. Ječmen je zdrojem této rozpustné vlákniny a díky ní je uvařený ječmen i voda z jeho vaření hustší. Škrob v zrnu mazovatí pomalu, takže si ječmen drží strukturu i při dlouhém vaření. Enzymy, hlavně ve sladovaném ječmeni, mění škrob na zkvasitelné cukry. Na tom stojí vaření piva i pálení lihovin. Obsah bílkovin závisí na odrůdě a množství dusíku v půdě. Ovlivňuje, jaký bude ječmen v kuchyni na skus i jak se bude chovat při sladování.
Původ a etika
Ječmen se často pěstuje v osevních postupech, které zlepšují stav půdy a omezují škůdce. Snese sucho, takže potřebuje méně zavlažování než mnoho jiných obilovin. Kupuj proto ideálně od pěstitelů, kteří zavlažují co nejméně a hospodaří regenerativně. Když podpoříš místní obilí, pomůžeš zachovat genetickou rozmanitost a ušetříš přírodu dlouhé dopravy.