- Sezóna
- Jako sušená luštěnina ve spíži je k dostání celý rok
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 351 kcal
- 23,6 g bílkoviny
- 1,9 g tuky
- 62,2 g sacharidy
Čočka žlutá
Čočka žlutá
Žlutá čočka je čočka jedlá (Lens culinaris) bez slupky, takže je vidět žluté vnitřní jádro semene. V českých obchodech se nejčastěji prodává loupaná půlená, někdy i celá loupaná, v 500g balíčcích vedle zelené, hnědé a červené čočky.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ji v dobře uzavřené sklenici nebo dóze v chladné, suché a tmavé skříňce. Po otevření ji nejlépe spotřebuj asi do 6 měsíců, vždy ale před datem na obalu. Chraň ji před vlhkostí a potravinovými moly.
- V lednici
Uvařenou čočku, polévky a kaše rychle zchlaď a skladuj zakryté při 4 °C nebo méně nejvýš 3 dny. Suchou čočku v lednici skladovat nemusíš.
- V mrazáku
Uvařená čočka, kaše i čočkové polévky se dobře mrazí, ve vzduchotěsných dózách vydrží asi 3 měsíce. Rozmrazuj v lednici a ohřívej, dokud nejsou horké skrz naskrz. Suchou čočku můžeš na pár dní dát do mrazáku, než ji uložíš do spíže – zahubíš tak případné škůdce.
Jak vybrat
Na nejrychlejší vaření a nejhladší konzistenci hledej „čočku žlutou loupanou půlenou“. Celá loupaná drží tvar o něco lépe. Zkontroluj na obalu název nebo latinské jméno: některé české popisky zaměňují žlutou čočku s indickými žlutými daly z jiných luštěnin, třeba z kajanu (toor dal), půlených mungo fazolí (moong dal) nebo cizrny (chana dal). Vypadají podobně, ale vaří se jinak. Čočka má být rovnoměrně a čistě žlutá, suchá a sypká, bez prachu, hrudek, hmyzu a zatuchlého pachu. Podívej se na datum minimální trvanlivosti. Loupaná čočka vydrží kratší dobu než celá se slupkou.
Čím nahradit
Červená čočka. Je také loupaná, vaří se zhruba stejně dlouho a má podobně krémovou konzistenci. Jídlo bude jen víc do oranžovozlatova.
Žlutý půlený hrách dá podobnou barvu i kaši, ale vaří se mnohem déle (zhruba 45–60 minut) a chutná výrazněji po hrachu. Hnědá nebo zelená čočka se do polévek hodí, ale zůstane pevnější a tmavší.
Příprava
Čočku přeber, jestli v ní nejsou kamínky nebo nečistoty, a v cedníku ji propláchni studenou vodou, dokud voda neteče skoro čistá. Odstraníš tak prach a část povrchového škrobu a rozpustných látek, které při vaření pění. Namáčet ji nemusíš. Na 1 díl čočky počítej zhruba 3 díly vody nebo vývaru, na polévku víc. Přiveď k varu, sesbírej pěnu a mírně vař, občas zamíchej. Půlená žlutá čočka změkne asi za 10–15 minut, celá loupaná o pár minut později. Snadno se rozvaří na kaši, takže jestli chceš, aby držela tvar, zkoušej ji včas. Sůl a kyselé suroviny (rajčata, citronovou šťávu, ocet) přidávej až ke konci. Čočku vždy dovař úplně. Nejez ji syrovou ani nedovařenou.
Nic nevyhazuj
Zbylá uvařená žlutá čočka druhý den zhoustne. Rozřeď ji vývarem na polévku, nebo ji rozmačkej se strouhankou, cibulí a kořením a vytvaruj karbanátky na pánev. Trochu jí můžeš vmíchat do omáček nebo do pomazánek, aby byly hutnější.
V kuchyni
Tepelná úprava
V české domácí kuchyni končí žlutá čočka hlavně v rychlých polévkách. Typicky se na másle nebo oleji zpění cibule, přidá se česnek, mrkev, kurkuma nebo kari koření, propláchnutá čočka a voda nebo vývar a vaří se doměkka. Často se pak rozmixuje dohladka. Hodí se i na hustou kaši nebo přílohu, do kari a dalů po indicku s rýží, do krémových zeleninových dušených jídel a jako přirozené zahuštění omáček. Uvařenou a vychladlou ji můžeš rozmačkat do pomazánky nebo z ní udělat karbanátky. Protože se tak snadno rozvaří, nehodí se do salátů, kde má čočka zůstat v zrnech. Na ty vezmi zelenou nebo čočku beluga.
Co to je
Žlutá čočka je čočka jedlá (Lens culinaris) bez slupky, takže je vidět žluté vnitřní jádro semene. V českých obchodech se nejčastěji prodává loupaná půlená, někdy i celá loupaná, v 500g balíčcích vedle zelené, hnědé a červené čočky. Protože nemá slupku, chová se skoro stejně jako červená čočka. Nemusíš ji namáčet, změkne asi za 10–15 minut a rozvaří se na hladkou, krémovou hmotu. Proto po ní sáhneš, když chceš rychlou polévku, kaši nebo husté kari. Na tradiční čočku na kyselo se hodí spíš pevná hnědá čočka.
Jak chutná
Jemná, lehce zemitá chuť s nádechem oříškové sladkosti. Bez slupky chutná měkčeji a méně „luštěninově“ než hnědá nebo zelená čočka. Vařením ztrácí výraznou barvu, zbledne do světle žluté a je moučnatá až krémová. Snadno nasákne chuť tuku, cibule, česneku a koření, třeba kurkumy, římského kmínu nebo kari koření.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Musí se žlutá čočka namáčet?
Jaký je rozdíl mezi žlutou a červenou čočkou?
Je žlutá čočka totéž co indický žlutý dal?
Proč se žlutá čočka rozvaří na kaši?
Obsahuje žlutá čočka lepek?
Jak dlouho vydrží uvařená žlutá čočka?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Žlutá čočka loupaná půlená
je v českých obchodech nejběžnější. Vaří se nejrychleji, asi 10–15 minut, a rozpadne se na hladkou kaši.
Žlutá čočka celá loupaná
je méně běžná. Drží tvar o chvilku déle, ale i tak změkne do krémova.
Červená čočka
je blízká příbuzná: také loupaná Lens culinaris, jen s oranžovočerveným jádrem. Vaří se stejně a ve většině receptů je zaměnitelná.
Hnědá, zelená a čočka beluga
jsou tentýž druh, jen se slupkou. Vaří se déle, drží tvar a stojí na nich tradiční česká čočková jídla.
Indické žluté daly jsou jiné výrobky.
Toor dal (kajan), moong dal (půlené mungo fazole) a chana dal (půlená cizrna) se v angličtině často nazývají „yellow lentils“. Jde ale o jiné luštěniny s jinou dobou vaření i chutí a se žlutou čočkou je nezaměňuj.
Historie
Čočka patří k nejstarším pěstovaným plodinám. Byla zdomácněna na Blízkém východě spolu s raně pěstovanou pšenicí a ječmenem a ve střední Evropě se pěstuje od pravěku.
V české kuchyni čočka tradičně znamenala hnědou nebo zelenou celou čočku, třeba v čočce na kyselo nebo v novoročních čočkových jídlech, která mají přinést peníze do nového roku. Loupaná červená a žlutá čočka se v českých obchodech rozšířila mnohem později, spolu se zájmem o indickou a blízkovýchodní kuchyni. Dnes je běžně k dostání v supermarketech i ve zdravé výživě.
Věda
Žlutou barvu má vnitřek semene (dělohy), který se ukáže po odstranění tmavší slupky. Žluté dělohy má mnoho odrůd čočky se zelenou nebo hnědou slupkou. Červená čočka pochází z odrůd s červenými dělohami.
Bez slupky a po rozpůlení do semene rychle pronikne voda, škrob nabobtná a buněčné stěny během pár minut změknou. Proto se čočka vaří tak krátce a rozpadá se na krémovou kaši.
Světlá pěna, která se tvoří při vaření, jsou hlavně rozpustné bílkoviny a saponiny. Je neškodná a můžeš ji sebrat. Jako ostatní luštěniny obsahuje syrová čočka lektiny a další antinutriční látky, které důkladné vaření z velké části rozloží. Čočka je luštěnina, ale nepatří mezi 14 hlavních alergenů, které musí být podle pravidel EU (nařízení 1169/2011) zvýrazněné. Někteří lidé s alergií na luštěniny, zejména na hrách nebo arašídy, na ni přesto mohou reagovat.
Původ a etika
Čočka prodávaná v Česku je většinou dovážená. K hlavním producentům a vývozcům patří Kanada, Turecko, Indie a Austrálie. Země původu a balírna jsou uvedené na obalu, bio čočka nese logo ekologického zemědělství EU.
Jako luštěnina hostí čočka v kořenech bakterie vázající vzdušný dusík, takže potřebuje méně dusíkatých hnojiv. Obecně se považuje za úsporný zdroj rostlinných bílkovin. Na obalu může být upozornění na možné stopy obilovin obsahujících lepek, sóji nebo hořčice ze sdílených výrobních linek. Lidé s celiakií nebo alergiemi by měli číst etiketu.