- Sezóna
- Konec léta až začátek podzimu. Sklízí se obvykle od srpna do září podle zeměpisné šířky.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 50 kcal
- 0,7 g bílkoviny
- 0,1 g tuky
- 8,8 g sacharidy
Temnoplodec (aronie)
Temnoplodec (aronie)
Temnoplodec (Aronia) z čeledi růžovitých je opadavý keř s drobnými, tmavě zbarvenými malvicemi. Plody jsou výrazně tříslovité a mají mimořádně vysoký obsah polyfenolů. Pochází z východu Severní Ameriky a odedávna stojí na pomezí jídla a léku. Víc než pro chuť z ruky se cení na zavařování a pro barvu.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Bobule rychle vysychají a do 24 hodin ztratí svěží vůni.
- V lednici
Neumyté skladuj v prodyšné nádobě při 1–3 °C, vydrží až dva týdny.
- V mrazáku
Zmraz hned po sklizni, vydrží až 12 měsíců. Popraskané buňky můžou dokonce zvýšit výtěžnost šťávy a zlepšit chuť.
Jak vybrat
Vybírej trsy, které jsou rovnoměrně tmavé, od temně fialové po skoro černou, a mají napnutou, ne scvrklou slupku. Čerstvé plody jdou snadno od stopky a slabě voní po víně. Vyhni se plodům hodně vysušeným nebo matně nahnědlým. Jsou přezrálé nebo špatně skladované.
Čím nahradit
Černý rybíz: podobně tříslovitý a kyselý, ale víc voní.
Neslazená klikva (americké brusinky): nemá ale tak sytou barvu ani tolik polyfenolů.
Příprava
Jemně opláchni a otrhej stopky. Pokud je chceš jíst čerstvé, nech je chvíli odležet s cukrem nebo medem, aby tolik nesvíraly. Před lisováním je rozdrť nebo zmraz, získáš víc šťávy i barviva.
Nic nevyhazuj
Výlisky, které zbydou po odšťavnění, usuš a umel na sytě zbarvený prášek. Použiješ ho do chleba, do těstovin nebo jako přírodní barvivo.
V kuchyni
Tepelná úprava
Temnoplodec vynikne spíš zpracovaný než syrový z ruky. Hodí se na šťávu, na pomalu vařené sirupy, na víno nebo ocet a na sušení. Mírné teplo zjemní třísloviny a kvašení odhalí nečekané květinové a kořenité tóny.
Hodí se k
- Jablko
- Med
- Jalovec
- Zvěřina
- Hořká čokoláda
- Žito
Co to je
Temnoplodec (Aronia) z čeledi růžovitých je opadavý keř s drobnými, tmavě zbarvenými malvicemi. Plody jsou výrazně tříslovité a mají mimořádně vysoký obsah polyfenolů. Pochází z východu Severní Ameriky a odedávna stojí na pomezí jídla a léku. Víc než pro chuť z ruky se cení na zavařování a pro barvu.
Jak chutná
Hned na začátku silně svírá a skoro okamžitě vysuší ústa, podobně jako příliš dlouho louhovaný černý čaj. Pak se ozvou střídmé tóny višní, slupky zeleného jablka a vlhké lesní půdy. U úplně zralých plodů je pod nimi jemná sladkost připomínající víno. Dochuť je dlouhá, vytrvalá a minerální. Zůstane po ní jemná tříslovina a lehká hořkost, která si říká o ředění, kvašení nebo spojení s tukem a cukrem.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Proč temnoplodec tak svírá?
Jí se temnoplodec syrový?
Je temnoplodec totéž co bez černý?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
V rodu Aronia převládají v přírodě i na plantážích tři hlavní taxony. Aronia melanocarpa, temnoplodec černoplodý, se daří v chladnějším mírném pásu na kyselých, propustných půdách, často na okrajích lesů a v mokřadech. Sklízí se od konce srpna do září. Plody jsou skoro černé a sytě zbarvené a mají nejvíc tříslovin a antokyanů, proto jsou ceněné na víno, šťávu a extrakty. Aronia arbutifolia, temnoplodec planikolistý, má rád vlhké, často bažinaté půdy. Nese lesklé červené plody, které méně svírají, ale v kuchyni se skoro nepoužívají. Pěstuje se hlavně jako okrasný keř. Aronia prunifolia, temnoplodec slivolistý, se obecně považuje za přirozeného křížence. Spojuje vlastnosti obou rodičů a plody jsou středně svíravé a vyváženě sladké. Hodně rozhoduje místo a počasí. Bobule ze severu mají pevnější slupku a ostřejší kyselost. Z teplejších let jsou sladší a mají jemnější třísloviny, hlavně při pozdní sklizni.
Historie
Dávno předtím, než se temnoplodec dostal do Evropy, ho znali původní obyvatelé východu Severní Ameriky. Bobule sbíral k jídlu i na čaj mimo jiné kmen Potawatomi. Evropští osadníci o ně příliš nestáli. Keř se do Evropy dostal kolem přelomu 18. a 19. století hlavně jako okrasná rostlina a chutnější ovoce ho zastínilo. Ve 20. století přišel obrat. Začalo to šlechtěním Ivana Mičurina v Rusku. Pak ho sovětští a později polští agronomové začali soustavně pěstovat, protože byl odolný a tehdy se mu připisovaly zdravotní účinky. Z planého keře se tak stala tržní plodina, která se pěstuje po celém světě.
Věda
Temnoplodec vyniká mimořádně vysokým obsahem polyfenolů, hlavně antokyanů, proantokyanidinů a derivátů kvercetinu. Proantokyanidiny (kondenzované třísloviny) vážou bílkoviny ve slinách, a proto ústa vysychají. Přispívá k tomu i pevná slupka a hodně semen v poměru k dužině. Temnoplodec patří k ovoci, které obsahuje nejvíc antokyanů a proantokyanidinů. Kvašení a šetrné zahřívání mění délku polymerů, takže plody méně svírají. Teplo ale zároveň část antokyanů rozloží.
Původ a etika
Pěstování temnoplodce obvykle přírodu moc nezatěžuje. Keř je odolný vůči chorobám, takže stačí minimum postřiků. Při nákupu dej přednost pěstitelům, kteří šetří chemií a starají se o okolní přírodu. V přírodě sbírej s mírou, protože bobule jsou na konci sezony potravou pro ptáky. Poptávka po extraktech a doplňcích stravy roste, a proto je důležitý průhledný dodavatelský řetězec a férová odměna pro pěstitele. Platí to hlavně pro východní Evropu, kde dnes převládá velkoplošné pěstování.