Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Šťáva z červené řepy

Nápoje

Šťáva z červené řepy

Šťáva z červené řepy je sytě zbarvená tekutina vylisovaná z bulvy řepy obecné (Beta vulgaris). Soustředí typickou zemitou sladkost řepy a spoustu živin i biologicky aktivních látek.

Sezóna
Celoročně; nejčerstvější od konce léta do podzimu, kdy se řepa sklízí
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 38 kcal
  • 1 g bílkoviny
  • 0 g tuky
  • 7 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Čerstvou šťávu při pokojové teplotě nenechávej; celá syrová řepa vydrží 2-3 dny v chladu a tmě

V lednici

Čerstvou domácí šťávu nejlépe vypij ještě ten den. V uzavřené skleněné nádobě v nejchladnější části lednice (pod 5 °C) vydrží nejvýš 48 hodin. Otevřenou kupovanou šťávu spotřebuj v době uvedené na obalu, obvykle do 3–5 dnů. Kapka citronové šťávy pomáhá udržet barvu.

V mrazáku

Zmraz ve formičkách na led nebo v uzavíratelných nádobách až na 6 měsíců; po rozmrazení počítej s trochu jinou texturou a barvou. Rozmraženou ji radši přidej do smoothie nebo do vaření, místo abys ji pil samotnou

Jak vybrat

Na čerstvou šťávu vybírej pevné bulvy s hladkou slupkou bez skvrn, nejlépe se svěžími, křupavými listy, protože ty prozradí čerstvost. Vyhni se řepě s měkkými místy, vráskami nebo scvrklou slupkou. Středně velké bulvy (5–8 cm v průměru) bývají sladší a méně vláknité než velké. Pokud šťávu kupuješ, sáhni po lisované za studena, bez přidaného cukru a konzervantů a moc neředěné. Hledej bio certifikaci a sytou, neprůhlednou barvu, která svědčí o vysokém obsahu betalainů. Nahnědlé šťávě se vyhni, nejspíš zoxidovala.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Šťáva z granátového jablka s trochou mrkvové šťávy – barvu napodobí, chuť je ale ovocnější a méně zemitá

V nouzi

Na barvení šťáva z červeného zelí nebo ibiškový čaj; kvůli dusičnanům u sportovců šťáva ze špenátu nebo rukoly

Příprava

Na čerstvou šťávu řepu důkladně vydrhni pod tekoucí vodou, ať na ní nezůstane hlína. Loupat ji nemusíš, slupka je jedlá a plná živin. Oloupaná řepa ale chutná jemněji. Nakrájej ji na kousky, které se vejdou do odšťavňovače. Pomaloběžný (šnekový) odšťavňovač vytěží víc šťávy a zachová víc živin než odstředivý. Zemitost vyvážíš jablkem, mrkví nebo citrusy. Jestli chceš hladší šťávu, přeceď ji přes jemné sítko. Vezmi si rukavice a samostatné prkénko jen na řepu, řepná šťáva hodně barví.

Nic nevyhazuj

Z řepných výlisků upeč krekry, přimíchej je do zeleninových karbanátků nebo do těsta na čokoládový dort, kde se zemitá sladkost skvěle hodí ke kakau. Listy jsou stejně dobré: osmahni je s česnekem jako mangold nebo z nich umixuj pesto. I nálev ze sterilované nebo nakládané řepy přirozeně obarví těstoviny, polevu nebo nakládaná vejce.

V kuchyni

Tepelná úprava

Šťáva z červené řepy se často pije syrová a někteří sportovci ji pijí 2–3 hodiny před tréninkem. V kuchyni přirozeně obarví těsto na těstoviny, rizoto, noky i pečivo. Pošíruj v ní hrušky nebo jablka a máš růžový dezert. Svař ji na lesklou glazuru na pečenou zeleninu, maso nebo ryby. Přidej ji do zálivky na salát kvůli barvě i zemité chuti. Do smoothie ji mixuj s banánem a bobulovým ovocem, které její výraznost ztlumí. S násadou SCOBY z ní zkvasíš řepnou kombuchu, nebo ji použij do koktejlů, třeba do řepného martini nebo margarity.

Hodí se k

  • Citrusy (pomeranč, citron, grapefruit)
  • Zázvor a kurkuma
  • Jablko a hruška
  • Mrkev
  • Kozí sýr a sýr s modrou plísní
  • Křen
  • Kopr a pažitka
  • Hořká čokoláda a kakao
  • Vlašské a lískové ořechy
  • Balzamikový ocet
  • Římský kmín a kmín

Co to je

Šťáva z červené řepy je sytě zbarvená tekutina vylisovaná z bulvy řepy obecné (Beta vulgaris). Soustředí typickou zemitou sladkost řepy a spoustu živin i biologicky aktivních látek. Můžeš si ji vylisovat doma, koupit lisovanou za studena nebo pasterovanou. Dá se pít samotná a v kuchyni barví jídla do výrazně purpurové.

Jak chutná

Šťáva z červené řepy chutná výrazně zemitě, skoro minerálně, jako hlína po dešti. Za to může geosmin, stejná látka, díky které voní čerstvě zrytá zemina. Pod zemitostí je znát výrazná přirozená sladkost, silnější než u celé bulvy, k tomu jemná trpkost a čistý zeleninový dozvuk. S citrusy, zázvorem nebo jablkem je přístupnější a hloubku si přitom zachová.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Šťáva se lisuje z různých odrůd a každá jí dá něco jiného. Klasická Detroit Dark Red dává nejtmavší, sytě karmínovou šťávu s výraznou zemitostí. Chioggia (s bílými a růžovými kruhy v dužině) dává světlejší růžovou šťávu, jemnější a sladší. Ze žluté řepy je zářivě žlutá šťáva bez červených betacyaninů, s mírnější a méně zemitou chutí, ideální pro ty, komu typická řepná chuť vadí. Podlouhlá Cylindra se dobře lisuje a dává vyváženou, středně sladkou šťávu. Bílá řepa dává bledou šťávu s nejjemnější chutí, hodí se tam, kde barvu nechceš. Kupované šťávy často míchají víc odrůd, aby měly stálou barvu i chuť.

Historie

Příběh řepné šťávy je spjatý s historií samotné řepy obecné (Beta vulgaris). Ta se zdomácněla z plané přímořské řepy ve Středomoří a na Blízkém východě, a to hlavně kvůli listům. Pěstovali ji staří Egypťané, Řekové i Římané, ale víc si cenili listů než tenkých, vláknitých kořenů. V římské době se kořen dostal do kuchyně a šťáva i do léčitelství: římští lékaři ji předepisovali na horečku, zácpu a nemoci krve. Kulatou červenou řepu, jak ji známe dnes, zaznamenaly v polovině 16. století německé herbáře. Vznikla z plané přímořské řepy ze středomořského a atlantského pobřeží. V 19. století se řepnou šťávou v některých částech Evropy barvila červená vína, takže už tehdy se vědělo, jak silně barví. Ve stejném století si jí ženy barvily tváře a rty. Ve východní Evropě se řepa stala základní zimní zeleninou, ze které vznikl boršč a další tradiční jídla. Nová obliba řepné šťávy začala na konci prvního desetiletí 21. století, kdy sportovní vědci začali zkoumat její dusičnany. Od té doby je z obyčejné zeleniny oblíbený nápoj sportovců.

Věda

Řepná šťáva vyniká vysokým obsahem dusičnanů. Běžná šťáva jich má zhruba 0,5–2 g/l, podle odrůdy, půdy a sezóny se to hodně liší, a koncentrované sportovní shoty až kolem 6 g/l. Řepa tak patří mezi zeleniny s nejvyšším obsahem dusičnanů. Po vypití je bakterie v ústech přemění na dusitany a z nich se v krvi stává oxid dusnatý. Je to signální molekula, která se zkoumá kvůli své roli ve funkci cév. Výraznou barvu dávají šťávě betalainy, tedy betacyaniny (červenofialové) a betaxantiny (žlutooranžové). Chemicky jde o jinou skupinu barviv než antokyany, které barví většinu červených rostlin. Typickou zemitou chuť má na svědomí geosmin, těkavá organická látka, kterou si řepa tvoří sama. Lidé jsou na geosmin mimořádně citliví a každý jinak, i proto řepnou zemitost někdo miluje a jiný nesnáší. Šťáva obsahuje také šťavelany, které vážou minerální látky a můžou být problém pro ty, kdo mají sklon k ledvinovým kamenům.

Původ a etika

Červená řepa patří k šetrnějším zeleninám: nepotřebuje moc vody a rychle roste v různém podnebí. Hlubokým kůlovým kořenem rozrušuje utuženou půdu a čerpá živiny ze spodních vrstev, takže půdě prospívá. Bio řepná šťáva vzniká bez syntetických pesticidů a hnojiv, což snižuje dopad na životní prostředí, a jako všechny biopotraviny v EU je bez geneticky modifikovaných organismů. Hledej zelený lístek, logo EU pro biopotraviny. V sezóně nakupuj na farmářských trzích, kde dostaneš nejčerstvější řepu a víš, odkud je. Při výrobě kupovaných šťáv vzniká hodně výlisků; zodpovědní výrobci je zpracují na krmivo, kompost nebo další potraviny.

Košík