- Sezóna
- Celoročně; hořčičné semeno se sklízí hlavně koncem zimy a začátkem jara (v Indii únor–duben)
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 884 kcal
- 0 g bílkoviny
- 100 g tuky
- 0 g sacharidy
Olej hořčičný
Olej hořčičný
Hořčičný olej je výrazný jantarový tuk na vaření ze semen hořčice (hlavně Brassica juncea a Brassica rapa, někdy Brassica nigra). Lisuje se za studena nebo na šnekovém lisu. Má nezaměnitelnou ostrou vůni, která pročistí nos, a pálivost podobnou wasabi. Proto je odedávna nepostradatelný v jihoasijské a nepálské kuchyni. V některých částech východní Evropy se používá od 18. století.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj v chladné, tmavé spíži, daleko od zdrojů tepla. Po otevření spotřebuj do 6 měsíců, dokud má plnou chuť a štiplavost.
- V lednici
Nedoporučuje se – v chladu se olej zakalí a může změnit konzistenci. Použít ho ale můžeš dál bez obav.
- V mrazáku
Nedoporučuje se; olej vydrží dlouho i tak, takže mrazit ho nemá smysl. Po rozmražení se navíc může zhoršit jeho kvalita.
Jak vybrat
Z olejů prodávaných na vaření má nejautentičtější chuť hořčičný olej lisovaný za studena („kachi ghani“). Kvalitní olej je sytě zlatý až červenohnědý a voní silně a ostře. Když je cítit mdle nebo žlukle, nekupuj ho. Má být čirý, bez usazenin. V evropských obchodech bývá tradiční hořčičný olej označený „pouze pro vnější použití“. Obsahuje totiž víc kyseliny erukové, než EU u jedlých olejů povoluje. Na vaření kupuj jen olej, který je označený a prodávaný jako jedlý.
Čím nahradit
Neutrální olej s trochou wasabi pasty nebo křenu ze sklenice – napodobí typickou štiplavou pálivost. Chybí mu ale tučná plnost a hřejivá hloubka hořčičného oleje.
Arašídový olej nebo ghí se špetkou mleté hořčice – snese vysoké teploty a dodá náznak hořčičné ostrosti. Chuť ale bude znatelně jemnější.
Příprava
V tradiční kuchyni se hořčičný olej nejdřív rozpálí, až začne lehce kouřit, a teprve pak se do něj něco přidává. Tenhle krok, rozpálení oleje do kouře (anglicky „smoking the oil“), je zásadní: zkrotí syrovou, štiplavou ostrost a vytáhne hlubší, plnější oříškovou chuť. Pak olej nech trochu zchladnout a teprve potom přidej aromatické suroviny, maso nebo rybu. Do syrových pokrmů, třeba nakládané zeleniny nebo zálivek, ho dávej střídmě a počítej s výrazným kopnutím.
Nic nevyhazuj
Zbytek hořčičného oleje můžeš použít na vypalování litinového nádobí.
V kuchyni
Tepelná úprava
Hořčičný olej se hodí na vaření při vysokých teplotách. Uváděné body zakouření se hodně liší, zhruba od 210 °C do 250 °C, podle toho, jak je olej zpracovaný. Je ideální na smažení ryb a pakor, rychlé restování zeleniny a na tadku (olej rozpálený s kořením), kterou se dochucují luštěninové dály a kari. Vynikne i za syrova, třeba v tradiční indické nakládané zelenině (achaar). Tam je jeho konzervační účinek a ostrá chuť nezbytná. Použij ho na opékání, restování a pečení zeleniny. Před pečením jím můžeš potřít placky, dodá jim rustikální, zemitý charakter.
Hodí se k
- Ryby (hlavně hilsa, makrela a další tučné ryby)
- Brambory
- Lilek
- Listová zelenina (listová hořčice, špenát)
- Panch phoron (bengálská směs pěti koření)
- Zelené chilli
- Černucha (kalonji)
- Kurkuma
- Zázvor
- Česnek
- Římský kmín
- Tamarind
- Mango (na nakládání)
- Čočka
Co to je
Hořčičný olej je výrazný jantarový tuk na vaření ze semen hořčice (hlavně Brassica juncea a Brassica rapa, někdy Brassica nigra). Lisuje se za studena nebo na šnekovém lisu. Má nezaměnitelnou ostrou vůni, která pročistí nos, a pálivost podobnou wasabi. Proto je odedávna nepostradatelný v jihoasijské a nepálské kuchyni. V některých částech východní Evropy se používá od 18. století.
Jak chutná
Hořčičný olej je výrazný a štiplavý. Nejdřív ostře kousne, skoro jako křen. Zahřátím se ostrost zjemní do zemitých, oříškových tónů. Syrový olej má prchavou pálivost, která udeří do nosu. Když ho ale rozpálíš do kouře a necháš trochu zchladnout, změní se v kulatější, aromatický tuk. Má pak jemnou sladkost a hřejivou dochuť, která dlouho vydrží.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Proč je část hořčičného oleje označená „pouze pro vnější použití“?
Musím hořčičný olej před vařením rozpálit?
Do kterých jídel se hořčičný olej tradičně používá?
Jaké je nutriční složení hořčičného oleje?
Čím můžu hořčičný olej v receptech nahradit?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Většina jihoasijského hořčičného oleje se lisuje z hořčice sareptské (Brassica juncea), hlavní hořčičné olejniny v Indii. Patří sem i štiplavý olej z Bengálska. Lisuje se také z typů Brassica rapa, jako jsou yellow sarson a toria. Hořčice černá (Brassica nigra) je velmi štiplavá, ale jako olejnina dnes hraje jen malou roli. Hořčice bílá (Sinapis alba) se pěstuje hlavně na výrobu hořčice, ne na olej. Olej lisovaný za studena („kachi ghani“) si uchová nejvíc chuti a vitaminu E. Rafinované oleje při zpracování přijdou o štiplavost a o část vitaminu E.
Historie
Hořčice se v jižní Asii v kuchyni používá už od civilizace v údolí Indu. Semena hořčice (Brassica juncea) se našla na harappských nalezištích z druhé poloviny 3. tisíciletí př. n. l. Staré ájurvédské texty popisovaly olej jako hřejivý lék na zažívací potíže, nemoci dýchacích cest a záněty kloubů. Ve starověkém Řecku připisovala legenda objev hořčice Asklépiovi, bohu lékařství. Řečtí lékaři používali hořčičné semeno do obkladů a léků. Olej se šířil po obchodních cestách a zabydlel se v kuchyni Bengálska, Paňdžábu, Biháru i jinde. Ve středověku už byl hořčičný olej hlavním tukem na vaření ve velké části jižní Asie. Je jím dodnes, v nespočtu domácností od Kalkaty po Káthmándú.
Věda
Typickou štiplavost dává hořčičnému oleji allylisothiokyanát (AITC), prchavá sirná látka. Vzniká v rozdrcených hořčičných semenech, když enzym myrosináza rozkládá glukosinoláty (hlavně sinigrin). Stejná látka dává wasabi a křenu jejich pálivost, která udeří do nosu. AITC působí antimikrobiálně a proti plísním. Spolu se solí, kyselostí a vrstvou oleje, která brání přístupu vzduchu, to pomáhá vysvětlit, proč se olej tradičně dává do nakládané zeleniny. Uváděné body zakouření se hodně liší, zhruba od 210 °C do 250 °C podle zpracování. Proto se hořčičný olej hodí na vaření při vysokých teplotách. Jako každý olej se ale začne rozkládat, jakmile kouří. Při rozpálení do kouře část prchavých látek vyprchá. Ostré kousnutí syrového oleje se pak změní v kulatější, oříškové teplo.
Původ a etika
V severních státech Indie, v Rádžasthánu, Paňdžábu, Uttarpradéši a Západním Bengálsku, hořčici pěstují hlavně drobní pěstitelé. Tradiční způsoby hospodaření tam stále přetrvávají. Hledej oleje lisované za studena od výrobců, kteří s pěstiteli spolupracují za férových podmínek a hospodaří udržitelně. Spory kolem kyseliny erukové vedly některé výrobce k vývoji odrůd s nízkým obsahem kyseliny erukové. Tradiční odrůdy s vysokým obsahem ale mají v Asii dál velký kulturní význam a hojně se jedí. EU omezuje obsah kyseliny erukové v hořčičném oleji prodávaném jako potravina na 5 %. Tradiční oleje s vysokým obsahem tento limit překračují, a proto se v Evropě často prodávají s označením „pouze pro vnější použití“. Hledej certifikace jako Fair For Life nebo bio označení, které ukazují na etický původ a šetrnost k přírodě.