- Sezóna
- Celý rok, v pekárnách a supermarketech se peče čerstvý každý den
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 259 kcal
- 8,5 g bílkoviny
- 3,3 g tuky
- 48,3 g sacharidy
Chléb pšenično žitný
Chléb pšenično žitný
Chléb pšenično-žitný je běžný český smíšený chléb. Je kulatý nebo oválný, převažuje v něm pšeničná mouka s menším podílem žitné, většinou je kvašený a ochucený kmínem. Každý den ho koupíš v pekárně, obchodě i supermarketu. Vyhláška 18/2020 Sb. ho definuje jako chléb, v němž alespoň 50 % mouky a dalších mlýnských obilných výrobků tvoří pšenice a víc než 10 % žito.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ho při pokojové teplotě: na prkénku řeznou stranou dolů, zabalený v plátěném sáčku, v chlebníku, nebo v papírovém sáčku vloženém do volně uzavřeného igelitového. Vydrží asi 2–4 dny a díky žitu zůstane vláčný o něco déle než pšeničný chléb. Nenechávej ho v uzavřeném igelitu v teplé místnosti, rychle plesniví. Chléb s viditelnou plísní vyhoď: v měkkém pečivu se plíseň šíří i tam, kde ji nevidíš.
- V lednici
Nedoporučuje se: v lednici škrob rychleji tvrdne a chléb okorá. Lednici použij jen při velkém horku a vlhku, aby chléb pomaleji plesnivěl, a před jídlem ho opeč.
- V mrazáku
Mrazí se dobře, vydrží zhruba 3 měsíce. Před zamražením ho nakrájej, pevně zabal a vyndávej si krajíce podle potřeby. Opeč je rovnou zmražené, nebo je nech rozmrazit při pokojové teplotě. Zamrazit můžeš i celý bochník: rozmrazuj ho zabalený a pak ho na pár minut osvěž v horké troubě (asi 180 °C).
Jak vybrat
Vyber bochník s rovnoměrně propečenou, pevnou kůrkou, který při poklepu na spodek zní dutě a jehož střída se po zmáčknutí vrátí. Pekárenský chléb s pravým kvasem mívá na obalu „kváskový“ nebo má ve složení „žitný kvas“. Výrobky jen s okyselovadlem mají ve složení ocet nebo regulátory kyselosti. Jestli ti na tom záleží, podívej se na obalu na poměr mouk a na přidaný lepek, emulgátory nebo konzervanty. Balený krájený chléb vydrží déle, ale po otevření vysychá. Když potřebuješ jen trochu, kup půlku nebo čtvrtku.
Čím nahradit
Jiný středoevropský smíšený chléb ze pšenice a žita, třeba německý Mischbrot (Weizenmischbrot), nebo světlý žitno-pšeničný kváskový chléb s kmínem.
Křupavý bílý pšeničný nebo selský chléb. Aby se víc blížil české chuti, posyp topinku trochou kmínu. Výsledek ale bude jemnější a méně kyselý.
Příprava
Jez ho čerstvý, nakrájený na krajíce asi 1 cm silné. Nejlíp se krájí nožem na chleba se zoubkovaným ostřím. Kulatý bochník se obvykle krájí napříč, nejdřív se odkrojí patka. Kromě krájení nepotřebuje žádnou přípravu. Na topinky krajíce osmaž nebo opeč dozlatova a potři syrovým česnekem. Na krutony, strouhanku a houskové knedlíky je nejlepší chléb ze včerejška.
Nic nevyhazuj
Okoralý pšenično-žitný chléb zpracuj na topinky nebo na krutony do česnečky či jiné polévky. Nebo ho vysuš v troubě na nízkou teplotu (asi 100–120 °C) a umel na strouhanku na řízky. Na kostičky nakrájený okoralý chléb je taky dobrý základ nádivky a knedlíků.
V kuchyni
Tepelná úprava
Většinou se jí čerstvý: jako příloha k polévkám, guláši a dušeným jídlům nebo jako základ obložených krajíců (chlebíčky se obvykle dělají z veky, ale obyčejné obložené krajíce z chleba). Namaž ho máslem, sádlem nebo pomazánkou. Dělají se z něj klasické topinky (opečené nebo osmažené krajíce potřené česnekem) a krutony do česnečky. Okoralý chléb skončí jako strouhanka nebo v nádivce. Vydlabaný kulatý bochník se někdy používá jako jedlá miska na guláš nebo polévku.
Co to je
Chléb pšenično-žitný je běžný český smíšený chléb. Je kulatý nebo oválný, převažuje v něm pšeničná mouka s menším podílem žitné, většinou je kvašený a ochucený kmínem. Každý den ho koupíš v pekárně, obchodě i supermarketu. Vyhláška 18/2020 Sb. ho definuje jako chléb, v němž alespoň 50 % mouky a dalších mlýnských obilných výrobků tvoří pšenice a víc než 10 % žito. Typické složení je pšeničná a žitná mouka, voda, jedlá sůl jodovaná, droždí a kmín. Hodně pekáren přidává i žitný kvas. Průmyslové pekárny místo něj často používají ocet nebo okyselovadlo a k tomu zlepšující přípravek, třeba kyselinu askorbovou. Bochník obvykle váží zhruba 1 kg nebo 1,2 kg. Prodává se taky půlka, čtvrtka nebo balený krájený chléb. Mezi známé druhy patří Šumava a obyčejný konzumní chléb.
Jak chutná
Střída je docela lehká, měkká a trochu pružná. Žito a kvas nebo okyselovadlo jí dávají jemnou kyselost. Kmín, zapečený v těstě nebo nasypaný na kůrku, přidává lehce nahořklou chuť s tónem připomínajícím anýz, kterou Češi od obyčejného chleba čekají. Kůrka je pevná, hnědá, často poprášená moukou nebo popraskaná a chutná opečeně a sladově. Proti čistě žitnému chlebu je jemnější a méně hutný. Proti bílému pšeničnímu je výraznější a kyselejší.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi pšenično-žitným a žitno-pšeničným chlebem?
Peče se český pšenično-žitný chléb vždycky s kvasem?
Proč je v českém chlebu kmín?
Je chléb pšenično-žitný bezlepkový?
Jak ho skladovat, aby neplesnivěl a neokoral?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Šumava
– asi nejznámější český chléb s ustáleným názvem. Je pšenično-žitný s kmínem, peče ho spousta pekáren a prodává se celý i krájený.
Konzumní chléb
– obyčejný standardní chléb na každý den, většinou pšenično-žitný s kmínem, prodávaný podle váhy v kulatém nebo oválném tvaru.
Kváskový chléb
– pšenično-žitný chléb kypřený hlavně přírodním žitným kvasem. Řemeslné pekárny ho pečou kyselejší a se silnější kůrkou.
Ochucené smíšené chleby
– pšenično-žitné chleby s přísadami, třeba bramborový, podmáslový nebo se semínky. Platí pro ně stejné pravidlo o mouce, jen mají na obalu ve složení další přísady.
Příbuzné, ale jiné výrobky
– žitno-pšeničný chléb má víc žita než pšenice, je hutnější a kyselejší. Celozrnné žitné chleby a pšeničné pečivo jako veka jsou podle české vyhlášky samostatné kategorie. Zahraniční žitné chleby, třeba německý Roggenbrot nebo skandinávské žitné chleby, jsou jiné výrobky a nejde o tentýž chléb pod jiným názvem.
Historie
Po staletí byl v českých zemích hlavním chlebem žitný, protože žito se dobře daří v chladnějších podhorských oblastech s chudší půdou. V 19. a 20. století se v chlebu podíl pšenice zvyšoval a standardním českým chlebem se stal jemný pšenično-žitný chléb s kmínem. Šumava a konzumní chléb pocházejí z doby státních norem na pekárenské výrobky a dodnes je pečou průmyslové i řemeslné pekárny. Dnes tuto kategorii vymezuje vyhláška 18/2020 Sb.
Věda
Žitná mouka obsahuje pentosany (arabinoxylany), které vážou vodu. Díky nim zůstává střída vláčná a chléb pomaleji tvrdne, zároveň ale oslabují lepkovou síť. Vlastní enzymy žita navíc mohou při pečení štěpit škrob. Okyselení těsta kvasem nebo přidanou kyselinou činnost těchto enzymů tlumí, takže střída zůstane pevná a nemazlavá. Proto se chleby se žitem tradičně kvasí. Kyselina mléčná a octová, které vytvářejí bakterie v kvasu, navíc dodávají chuť a pomáhají zpomalit plesnivění. Většinu lepku dodává pšenice, a tak tento chléb nakyne víc a má lehčí střídu než chléb s převahou žita.
Původ a etika
Většina pšenice a žita, které české pekárny zpracují, se pěstuje v Česku nebo v okolních zemích. Velkou část baleného chleba a chleba v supermarketech dodávají velké průmyslové pekárenské skupiny, vedle nich ale funguje spousta regionálních a řemeslných pekáren. Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR provozuje pro některé výrobky dobrovolnou certifikaci České cechovní normy. Abys neplýtval, kupuj jen tolik, kolik sníš, ber půlky nebo čtvrtky a zbytky zpracuj. Některé obchody prodávají včerejší chléb se slevou.