- Sezóna
- V tropech celý rok, hlavní sklizně několikrát ročně
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 32 kcal
- 0,4 g bílkoviny
- 0,3 g tuky
- 7,7 g sacharidy
Acerola
Acerola
Acerola (Malpighia emarginata), známá také jako barbadoská nebo západoindická třešeň, je malá, jasně červená peckovice z tropických oblastí Ameriky. Navzdory jménu to není třešeň. Patří do čeledi malpígiovitých (Malpighiaceae).
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Acerola se velmi rychle kazí a při pokojové teplotě vydrží nanejvýš 24 hodin.
- V lednici
Skladuj ji v lednici v prodyšné nádobě nebo papírovém sáčku nejdéle 5 dní. Zacházej s ní opatrně, otlačená místa urychlují kažení.
- V mrazáku
Zamraz ji celou nebo rozmixovanou na pyré, vydrží až 12 měsíců. Aby se plody neslepily, rozlož je nejdřív na plech a nech je zmrznout, teprve potom je přesyp do uzavíratelných nádob. Mražená acerola si zachová velkou část živin a v obchodě se prodává nejčastěji právě takhle.
Jak vybrat
Vybírej jasně červené plody se stejnoměrnou barvou, to znamená, že jsou zralé. Slupka má být hladká a napjatá, bez skvrn, vrásek a měkkých míst. Zralý plod při lehkém stisku trochu povolí, ale nesmí být kašovitý. Když u stopky příjemně a lehce sladce voní, je zralý akorát. Pokud chceš co nejvíc vitaminu C, ber plody, které teprve přecházejí ze zelené do červené, a ne plně zralé. Vitaminu C je nejvíc v zelených plodech a během zrání ubývá. Uváděné hodnoty se podle odrůdy a zralosti pohybují zhruba od 1 000 do 4 500 mg na 100 g.
Čím nahradit
Višně (odrůda Montmorency) se šťávou z limetky: podobná barva, kyselost i konzistence, ale výrazně méně vitaminu C
Čerstvé brusinky nebo nezralé jahody s nastrouhanou citronovou kůrou: napodobí trpkou a kyselou chuť, když acerolu neseženeš
Příprava
Opatrně ji opláchni studenou vodou a osuš. Jíst se dá celý plod kromě malé pecky. Když ji jíš čerstvou, stačí odstranit stopku a sníst ji celou nebo rozpůlenou. Na šťávu nebo pyré ji protlač jemným sítkem, aby se oddělila semena a vlákna. Při vaření ji přidávej až na konci, protože vitamin C se teplem rozkládá. Rozkrojená acerola rychle oxiduje, proto ji krájej až těsně před použitím, nebo ji zakáp trochou citrusové šťávy, aby nehnědla.
Nic nevyhazuj
Semena a výlisky, které zbudou po odšťavňování, obsahují hodně fenolických látek. Můžeš je usušit a semlít na prášek do smoothie nebo do pečiva. Přezrálé plody, které jsou na jídlo moc měkké, se výborně hodí jako přírodní barvivo do nápojů, džemů a cukrovinek.
V kuchyni
Tepelná úprava
Acerola je nejlepší syrová nebo jen málo upravená, protože tak si udrží nejvíc vitaminu C. Rozmixuj ji do smoothie, šťáv nebo do agua fresca (mexického osvěžujícího ovocného nápoje). Pyré z ní se hodí do sorbetů, zmrzlin a mražených dezertů, kterým dodá výraznou barvu a kyselost. Když ji krátce povaříš, vznikne z ní džem, želé nebo zavařenina. Má vlastní pektin, takže se dobře rosolovatí. Do koktejlů i nealkoholických míchaných nápojů ji můžeš rozmačkat čerstvou nebo z ní udělat základ ze šťávy. Jako glazurou jí na konci grilování potři grilované maso, hlavně vepřové a drůbež. Její kyselost vyváží tučné maso. Pyré usušené na tenké ovocné pásky nebo na prášek vydrží dlouho.
Hodí se k
- Limetka a další citrusy
- Tropické ovoce (mango, marakuja, guava, papája)
- Med a agávový sirup
- Jogurt a kokosový krém
- Máta a bazalka
- Vanilka
- Zázvor
- Hořká čokoláda
- Rum a cachaça
- Mandle a kešu
Co to je
Acerola (Malpighia emarginata), známá také jako barbadoská nebo západoindická třešeň, je malá, jasně červená peckovice z tropických oblastí Ameriky. Navzdory jménu to není třešeň. Patří do čeledi malpígiovitých (Malpighiaceae). Roste na stálezeleném keři nebo nízkém stromku, který dorůstá asi 2–3 m, výjimečně až 6 m. Plody připomínají třešně a mají průměr zhruba 1–3 cm. Slupka je tenká a hladká a dužina je rozdělená do tří dílků. Asi 90 % dužiny tvoří voda.
Jak chutná
Acerola je výrazně kyselá a má svěží citrusový tón. Vyvažuje ho jemná sladkost a příjemná trpkost. Chuť se často popisuje jako kříženec višně a citrusu, s náznakem jablka a voňavým, skoro květinovým dozvukem. Zelené nezralé plody jsou ostřejší a kyselejší a v jihovýchodní Asii jsou oblíbené jako pochutina. Plně zralé červené plody jsou jemnější a šťavnatější a dlouho po nich zůstává svěže kyselá dochuť.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jak chutná acerola?
Proč se acerole říká superovoce?
Jak se acerola jí?
Liší se vitamin C z aceroly od syntetického?
Jak dlouho vydrží čerstvá acerola?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Acerola, která se pěstuje na prodej, je Malpighia emarginata. Pochází z Mexika, Střední Ameriky, Karibiku a severu Jižní Ameriky a cení se pro velké plody a vysoké výnosy. Příbuzná Malpighia glabra z Mexika a Střední Ameriky má menší plody. V literatuře se s acerolou dlouho zaměňovala, obchodně ale skoro nic neznamená. Vyšlechtila se řada odrůd, například 'Florida Sweet' (Florida, mírnější kyselost) a 'Manoa Sweet' (Havaj, vyvážená sladkost). Brazílie, dnes největší producent na světě, vyšlechtila výnosné odrůdy s co nejvyšším obsahem vitaminu C. Planá acerola, která v původní oblasti roste u cest a podél řek, bývá kyselejší než pěstovaná.
Historie
Původní obyvatelé Karibiku a Střední Ameriky jedli kyselé červené plody aceroly odedávna. Botanicky byla popsaná už dávno, vědce ale začala zajímat až v roce 1946. Tehdy Conrado Asenjo a Ana Freire de Guzmán z lékařské fakulty Portorické univerzity zveřejnili, jak mimořádně vysoký obsah vitaminu C má. Nenápadný plod podobný třešni obsahoval na gram víc vitaminu C než téměř kterákoli jiná známá potravina. V 50. letech se acerola v Portoriku propagovala a hojně vysazovala, mimo jiné kvůli školnímu stravování. Jméno má ze španělského slova 'acerola', které původně označovalo středomořský hloh Crataegus azarolus. Po portorickém objevu se v polovině 50. let dostala semena do Brazílie a ta dnes světové produkci jasně vévodí. Acerola se dnes úspěšně pěstuje v subtropech po celém světě, od Floridy a Texasu po Izrael, Indii a jihovýchodní Asii.
Věda
Obsah vitaminu C v acerole se podle odrůdy a zralosti pohybuje zhruba od 1 000 do 4 500 mg na 100 g. Nejvíc ho mají zelené nezralé plody. Acerola tak patří k nejbohatším přírodním zdrojům kyseliny askorbové. Tím to ale nekončí. Výzkum v ní našel nejméně 76 různých fenolických látek. Z toho je 55 flavonoidů (antokyany, flavan-3-oly, flavonoly, flavony, flavanony, isoflavony a chalkony) a 21 neflavonoidních látek (fenolové kyseliny, stilbeny a lignany). Mezi antokyany převažují kyanidiny, delfinidiny a pelargonidiny, které zralé acerole dávají typickou červenofialovou barvu. Tyto látky působí společně s vitaminem C. Podle studií připadá na kyselinu askorbovou 40–83 % antioxidační aktivity hydrofilní složky aceroly a zbytek tvoří polyfenoly. Typickou kyselost dávají organické kyseliny (0,46–1,10 % kyseliny jablečné, 0,05–0,09 % kyseliny jantarové). Karotenoidy, mezi nimi beta-karoten a lutein, přidávají antioxidanty rozpustné v tucích.
Původ a etika
Světový trh s acerolou čím dál víc ovlivňuje udržitelnost a férový obchod. V Brazílii, odkud pochází většina světové produkce, vznikly rozsáhlé sítě rodinných farem. Drobní pěstitelé tam acerolu pěstují s certifikací bio a Fairtrade. Hospodaří agroekologicky, aby chránili místní přírodu, a snaží se zemědělcům zajistit spravedlivější příjem. Když kupuješ výrobky z aceroly, hledej logo EU pro ekologické zemědělství, Fairtrade a Rainforest Alliance. Čerstvá acerola rychle podléhá zkáze, a proto se do světa vyváží hlavně jako mražená dřeň, zahuštěná šťáva nebo prášek sušený rozprašováním. Všechny tyto postupy spotřebují hodně energie. Vybírej dodavatele s průhledným řetězcem, který se dá dohledat až k poli. Rostlina je poměrně odolná a daří se jí i v chudých půdách, proto je pro udržitelné tropické zemědělství lákavá. Monokulturní plantáže ale můžou zatěžovat místní zdroje vody a snižovat biodiverzitu.