Mramorová bábovka s podmáslím a vanilkou
Proč se bábovce říká bábovka: původ názvu, kuglof a krátká historie bábovky
Proč se bábovce říká bábovka: původ názvu, kuglof a krátká historie bábovky
Aktualizováno 17. 11. 2026
Bábovce se říká bábovka podle „báby“ – tak se ve staré češtině jmenovalo kulaté pečivo z kynutého nebo litého těsta a slovem bábovka se původně označovala forma, ve které se bába pekla. S babičkami to podle jazykovědců nejspíš nesouvisí: slovo bába pro pečivo se vykládá z dětské řeči (pápa, papat), ne ze slova pro starou ženu. Níž najdeš, jak se název přenesl z formy na moučník, co má bábovka společného s německým Gugelhupfem a moravským kuglofem, proč má díru uprostřed a proč ti někdo může říct „ty jsi ale bábovka“.
Odkud se vzalo slovo bábovka?
Bábovka je odvozená od slova bába, které ve staré češtině znamenalo druh pečiva; bábovka byla původně forma, ve které se bába pekla. Teprve později se název přenesl z nádoby na samotný moučník.
Podle etymologického slovníku Václava Machka (Etymologický slovník jazyka českého) byla bábovka nejdřív kulatý hliněný pekáč a bába pečivo, které se v něm peklo stejnoměrně, většinou z lité hmoty. Podle Českého rozhlasu se slovo v češtině objevuje už od 15. století.
Přenos názvu z nádoby na obsah není nic výjimečného – stejně dnes řekneš „dáme si hrnec guláše“. Jakmile se rozšířila typická vroubkovaná forma, začalo se „bábovka“ říkat hlavně koláči z ní a slovo bába pro pečivo z běžné řeči vymizelo.
Chceš každý čtvrtek recept, který vyjde?
Recept týdne, jeden tip, co ušetří čas, a jedna nabídka z krámku. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Nejbližší týdeník posíláme ve čtvrtek 26. listopadu.
Má bábovka něco společného s bábou nebo babičkou?
Nejspíš ne – podle dnešního výkladu jazykovědců nemá pečivo bába se starou ženou nic společného. Lidová vysvětlení ale existují čtyři a pořád se tradují:
bábovku měly rády starší ženy,
pekly ji hlavně babičky,
původní forma připomínala obličej stařenky,
dávala se porodním bábám, když pomohly při porodu.
Český rozhlas k nim s odkazem na jazykovědce poznamenává, že se dnes nepřijímá ani jedna. Výklad, který uvádí, vede k dětské řeči: slovo pro pečivo souvisí se staršími tvary typu pápa a se slovesem papat – bába je tedy „papání“, jídlo, ne babička.
Celé to ale jednoduché není. Machek považoval bábu jako název pečiva v češtině za germanismus (německy Babe, Bäbe), zatímco němečtí etymologové Friedrich Kluge a Alfred Götze tvrdili opak – že němčina slovo převzala ze slovanských jazyků. Jisté je jen to, že slovo bába pro pečivo znají Češi, Poláci i jižní Němci a že bábovka je od něj odvozená.
Bábovka, kuglof a Gugelhupf: je to totéž?
Bábovka, kuglof i německo-rakouský Gugelhupf označují stejný typ vysokého moučníku pečeného ve vroubkované formě s komínkem; Gugelhupf a kuglof bývají tradičně kynuté, česká bábovka je dnes většinou třená.
Gugelhupf (také Guglhupf, Kugelhopf) je jihoněmecké, rakouské a švýcarské slovo. Podle etymologického slovníku Wolfganga Pfeifera ho tvoří Gugel – přiléhavá kápě, kapuce, z latinského cuculla – a -hupf, -hopf, nářeční obměna slova Hefe, tedy kvasnice. Doslova tedy něco jako „kvasnicový koláč ve tvaru kápě“.
Kuglof je počeštěný Gugelhupf, převzatý z rakouské němčiny. V češtině se ujal hlavně nářečně, zejména na Moravě; v maďarštině je to kuglóf, ve francouzském Alsasku kouglof.
Bábovka je domácí slovanské slovo pro tentýž typ koláče, v polštině mu odpovídá babka.
Jména se liší hlavně původem: Gugelhupf a kuglof pojmenovávají koláč podle tvaru a kvasnic, bábovka podle formy, ve které se pekla bába. Když budeš v zahraničí hledat recept, v němčině hledej Gugelhupf, v angličtině nejčastěji bundt cake.
Proč má bábovka díru uprostřed?
Díra uprostřed je tam kvůli pečení: kovový nebo keramický komínek vede teplo do středu vysokého těsta, takže se bábovka propeče rovnoměrně a okraje se nepřipálí dřív, než dopeče střed.
Bez komínku by měl vysoký kulatý koláč uprostřed nejtlustší vrstvu těsta, která se dopéká nejdéle. Komínek tuhle nejpomalejší část úplně vynechá a těsto má po celém obvodu zhruba stejnou tloušťku. Vroubky na stěnách formy navíc zvětšují plochu, takže bábovka má víc kůrky, a forma s nimi je pevnější.
Pro kynutou bábu to platilo dvojnásob – těžké kynuté těsto se propéká pomaleji než lehké třené. Jak se dnes vybírá mezi keramickou, silikonovou a litinovou formou, najdeš v článku forma na bábovku: keramická, silikonová, nebo litinová.
Jak se z kynuté bábovky stala třená bábovka?
První bábovky byly kynuté z kvasnic; třená bábovka, jakou dnes pečeš nejčastěji, se rozšířila až s kypřicím práškem do pečiva.
Kynutá éra. V Domácí kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, poprvé vydané roku 1826, se podle muzejníků z Rakovnicka citovaných Českým rozhlasem moučníky podobné bábovce objevují pod jinými jmény – dobrá buchta, císařská buchta, levná buchta. Těsto kynulo s kvasnicemi.
Prášek do pečiva. Teprve s kypřicími prášky – hospodyně je kupovaly v sáčcích se jmény jako Květa nebo Vacatův Kynetín – šlo upéct bábovku bez kynutí. Máslo se utřelo s cukrem do pěny, přidala se vejce a mouka s práškem a těsto šlo rovnou do trouby. Recepty na bábovku s práškem do pečiva se v kuchařkách běžně objevují v první polovině 20. století.
Ustálení klasiky. Podle Českého rozhlasu se bábovky v první polovině 20. století natrvalo usadily na svátečním stole a kuchařky z té doby už nabízejí víc druhů bábovek.
Proto je dnešní bábovka v Česku skoro vždycky třená a často mramorová – světlé těsto prokládané kakaovým. Jak na výrazný vzor, rozebírá článek mramorová bábovka: jak udělat výrazný vzor. Na kolik stupňů a jak dlouho bábovku péct podle formy a těsta, shrnuje článek teplota a doba pečení bábovky.
Třená klasika: mramorová bábovka s podmáslím a vanilkou
Co znamená bábovka jako nadávka?
Jako nadávka je bábovka zbabělec nebo neprůbojný, slabý člověk – „ty jsi ale bábovka“ znamená zhruba „ty jsi ale měkkota“. Slovo má v češtině tři běžné významy:
moučník pečený ve formě s komínkem,
hanlivě zbabělec nebo slaboch,
bábovka z písku.
První význam rozebírá celý tenhle článek. Ve druhém ho slovníky řadí vedle synonym jako slaboch, strašpytel nebo třasořitka a bábovka v něm může být i rodu mužského – „ten bábovka se bál skočit“. Obrazné užití stojí na tom, že bábovka je měkká a poddajná, a k tomu se přidává ozvěna slova bába ve smyslu „bázlivec“ (srov. zbabělec).
Třetí význam znáš z pískoviště: bábovka z písku je tvar, který dítě vyklopí z plastové formičky. Jmenuje se tak prostě proto, že vypadá jako malá bábovka vyklopená z formy.
Časté dotazy
Jaký je rozdíl mezi bábovkou a babkou?
Polská babka je v podstatě bábovka: vysoký koláč z formy s komínkem, nejčastěji kynutý a pečený hlavně o Velikonocích. Babka, kterou znáš z amerických a izraelských pekáren, je ale něco jiného – kynutá pletenka s čokoládovou nebo skořicovou náplní pečená ve formě na chlebíček. Jméno má společné, tvar a těsto ne.
Píše se bábovka, nebo babovka?
Správně je bábovka s dlouhým á, protože slovo je odvozené od bába. Podoba „babovka“ bez čárky je jen psaní bez diakritiky, spisovná čeština ji nezná.
Jak dlouho vydrží bábovka čerstvá?
Třená bábovka zabalená při pokojové teplotě vydrží vláčná zhruba 3–4 dny, kynutá tvrdne rychleji. Nejdéle vydrží celá, nenakrojená a dobře zabalená.
Říká se bábovce bábovka i na Slovensku a v Polsku?
Na Slovensku ano, bábovka se tam používá stejně jako v češtině a slovenské slovníky ji uvádějí jako kulatý koláč pečený ve formě s otvorem uprostřed. V Polsku se podobnému koláči říká babka nebo baba – ze stejného slova pro pečivo, z něhož vznikla česká bábovka.
Chceš takové tipy každý čtvrtek?
Jeden recept, co stojí za zapnutí trouby, jeden tip a nabídka z krámku. Nic víc.