Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Ensaimada: jak upéct pravou mallorskou pochoutku doma

Ensaimada: jak upéct pravou mallorskou pochoutku doma

Tradiční španělská ensaimada na rustikálním stole posypaná cukrem

Aktualizováno 24. 10. 2026

Ensaimada je nadýchané spirálové pečivo z Mallorky, vytažené s vepřovým sádlem do papírově tenkých vrstev a posypané moučkovým cukrem. Doma ji zvládneš – nepotřebuješ pekařskou dílnu, ale mouku s vyšším obsahem lepku, trpělivost při kynutí a jeden trik: těsto se sádlem se vytáhne skoro do průsvitna, teprve pak se stočí do spirály. Celé pečení trvá 11–16 hodin, ale práce je z toho jen asi hodina – zbytek odvede kynutí přes noc. Najdeš tu přesné gramy na jednu velkou spirálu i na 6–8 malých, časový plán, jak poznáš, že je každá fáze hotová, plněné verze a co dělat, když se něco pokazí.

Co je ensaimada?

Ensaimada (katalánsky ensaïmada) je sladké kynuté pečivo z Mallorky ve tvaru volné spirály, vyrobené z taženého těsta potřeného vepřovým sádlem – mallorsky saïm, odtud i její jméno. Po upečení je navrchu křehká a zlatavá, uvnitř vláčná a jemně vláknitá jako trhaná brioška, a sype se moučkovým cukrem.

Tradičně má dvě podoby:

  • Ensaïmada llisa – prostá, bez náplně, jen s cukrem navrchu.

  • Ensaïmada de cabell d'àngel – plněná cabell d'àngel (španělsky cabello de ángel), sladkou náplní z vláken tykve fíkolisté vařených s cukrem.

Velikosti sahají od porce pro jednoho (kolem 60–100 g) po obří sváteční spirály na sdílení, které váží i přes kilo. Patří k nejznámějším sladkostem Španělska – další klasiku, kterou zvládneš z pár surovin, najdeš v přehledu španělských dezertů, které upečeš doma.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Odkud ensaimada pochází?

Ensaimada pochází z Mallorky, kde se o ní první písemné zmínky objevují v 17. století. Někdy se uvádí, že technika taženého, do spirály stočeného těsta má kořeny v arabské kuchyni, která na ostrově zanechala stopy za staletí arabské přítomnosti – jde ale spíš o teorii než o jistotu. Samotné slovo saïm (sádlo) pochází z latiny, z vulgárně latinského sagimen.

Často se také uvádí, že předobrazem byl sladký chléb mallorské židovské komunity, podobný chalce a hnětený s olivovým olejem. Po vynucených konverzích prý conversos olej nahradili vepřovým sádlem, aby odvrátili podezření inkvizice – a dali tak ensaimadě její dnešní chuť. Ať už je tahle část legenda, nebo ne, sádlo zůstalo tím, co odlišuje pravou mallorskou ensaimadu od běžného sladkého pečiva.

Ensaïmada de Mallorca: co chrání zeměpisné označení

Ensaïmada de Mallorca (také Ensaimada mallorquina) je od roku 2004 chráněné zeměpisné označení EU (CHZO, anglicky PGI) – zapsané nařízením Komise (ES) č. 297/2004. Na Baleárech ji jako specifické označení (denominación específica) chránili už od roku 1996.

Co to znamená v praxi:

  • Pod tímhle jménem se smí prodávat jen ensaimada upečená na Mallorce podle schválené specifikace.

  • Specifikace uznává jen dva druhy: prostou (llisa, 60–2 000 g) a plněnou cabell d'àngel (100–3 000 g). Ensaimady s krémem, čokoládou nebo sobrasadou se na ostrově pečou a prodávají běžně, chráněné označení ale nenesou.

  • Suroviny jsou dané: mouka s vyšším obsahem lepku, voda, cukr, vejce, kvas (masa madre) a vepřové sádlo. Máslo ani margarín do pravé ensaimady nepatří.

  • Pravou poznáš podle pečeti a číslované etikety regulační rady, kterou balení nese.

To, co upečeš doma, se tedy „Ensaïmada de Mallorca" jmenovat nemůže – ale postup a suroviny můžeš dodržet úplně stejné.

Ingredience na pravou ensaimadu

Ensaimada stojí na šesti hlavních surovinách – mouce s vyšším obsahem lepku, tekutině (vodě nebo mléku), cukru, vejcích, droždí a vepřovém sádle – plus špetce soli. Žádné máslo v těstě, žádné zázraky – kvalita a poměry rozhodují víc než délka seznamu.

  • Mouka: hladká s vyšším obsahem lepku, tedy s 12 % bílkovin a víc (údaj najdeš v nutričních hodnotách na obalu). Hledej pekařskou, chlebovou nebo mouku typu Manitoba; běžná hladká mouka na buchty (kolem 10 %) se při tažení trhá.

  • Cukr: jemný krupicový, cca 20 % hmotnosti mouky. Rozpustí se hladce a zároveň krmí kvasinky.

  • Vejce: čerstvá, velikost L – dodají barvu i vláčnost. Počítej zhruba s jedním vejcem na 250–300 g mouky.

  • Tekutina: mallorská tradice a specifikace chráněného označení počítají s vodou, mléko dá doma o něco měkčí a voňavější střídu. Funguje obojí, jen musí být vlažné.

  • Droždí: čerstvé nebo sušené, asi 2 % hmotnosti mouky. Klidně méně, než jsi zvyklý/á – ensaimada těží z dlouhého, pomalého kynutí. Mallorští pekaři k němu přidávají i kvas, doma to nutné není.

  • Sádlo (saïm): vepřové, měkké, pokojové teploty. Malá část jde do těsta, většina na potření vytaženého plátu – právě ona vytvoří tenké vrstvy a typickou vláknitou střídu.

Sádlo jde nahradit měkkým máslem nebo kokosovým tukem, počítej ale s tím, že chuť i křehkost se posunou – máslo dá bohatší tón, kokos lehce exotický. Vejce lze u rostlinné verze nahradit lněnou nebo chia „vejcem" (1 lžíce semínek + 3 lžíce vody na vejce), těsto pak bývá o něco hutnější.

Ensaimada recept: přesné množství na velkou a malé spirály

Na jednu velkou ensaimadu potřebuješ 300 g mouky a celkem asi 80 g sádla, na 6–8 malých 500 g mouky a 125–145 g sádla. Obě dávky mají stejné poměry, liší se jen velikostí.

Na 1 velkou spirálu (po upečení ⌀ 28–30 cm, 6–8 porcí, těsto cca 540 g):

  • 300 g hladké mouky s vyšším obsahem lepku (12 % bílkovin a víc)

  • 60 g krupicového cukru

  • 1 vejce L (cca 60 g bez skořápky)

  • 100 ml vlažného mléka nebo vody (do 37 °C)

  • 6 g čerstvého droždí (nebo 2 g sušeného)

  • 3 g soli

  • 15 g vepřového sádla do těsta

  • 60–70 g měkkého vepřového sádla na potření

  • moučkový cukr na posypání

Na 6–8 malých spirál (po upečení ⌀ 12–14 cm, těsto cca 920 g):

  • 500 g hladké mouky s vyšším obsahem lepku

  • 100 g krupicového cukru

  • 2 vejce L (cca 120 g)

  • 160 ml vlažného mléka nebo vody (do 37 °C)

  • 10 g čerstvého droždí (nebo 3 g sušeného)

  • 5 g soli

  • 25 g vepřového sádla do těsta

  • 100–120 g měkkého vepřového sádla na potření

  • moučkový cukr na posypání

Těsto na malé spirály rozděl na 8 dílů po cca 115 g (nebo 6 větších po cca 150 g). Sádlo si odvaž předem a nech ho změknout při pokojové teplotě – na potření ho chceš mít konzistence krému, ne tekuté.

Kolik času ensaimada zabere? Časový plán

Ensaimada zabere celkem 11–16 hodin, z toho aktivní práce je jen asi 60–75 minut. Většinu času těsto kyne – nejpohodlnější je začít večer a péct ráno.

  1. Těsto: 20–25 minut (z toho 10–15 minut hnětení).

  2. První kynutí: 1–2 hodiny při cca 25 °C, dokud těsto nezdvojnásobí objem.

  3. Rozdělení a odpočinek: 20–30 minut – lepek povolí a těsto se pak lépe táhne.

  4. Tažení se sádlem: 10–15 minut na velký plát, 3–5 minut na každý malý.

  5. Tvarování spirály: 5–10 minut.

  6. Druhé kynutí: 8–12 hodin při 20–24 °C, typicky přes noc.

  7. Pečení: 18–25 minut velká, 10–14 minut malé, při 180 °C (plus 15 minut předehřátí trouby).

  8. Chladnutí a cukr: 15–30 minut.

Příklad: v 19:00 začneš s těstem, ve 21:30 máš spirály stočené na plechu, ráno v 8:00 pečeš a v 8:45 snídáš.

Jak připravit těsto na ensaimadu krok za krokem

Dobré těsto na ensaimadu je hladké, pružné a lehce lepivé – takové, které se dá vytáhnout do tenka, aniž se trhá. Všechny suroviny měj při pokojové teplotě, kynutí pak jde rovnoměrně.

  1. Rozpusť droždí v mírně teplém mléce nebo vodě (max. 37 °C – vlažné na dotek, ne horké, jinak kvasinky zabiješ).

  2. Smíchej mouku s cukrem ve velké míse a udělej doprostřed důlek. Sůl přidej k mouce na opačnou stranu než droždí.

  3. Přidej vejce a droždí do důlku a postupně zapracuj mouku, dokud nevznikne hrubé těsto.

  4. Hněť do hladka: v robotu s hákem na střední rychlost 10 minut, ručně na lehce pomoučené ploše 12–15 minut. Těsto je hotové, když je pružné a při zatažení se neroztrhne hned, ale povolí.

  5. Vpracuj malou část sádla (15 g na velkou, 25 g na malé) přímo do těsta pro vláčnost a hněť další 2–3 minuty, dokud ho těsto úplně nevsákne – hlavní vrstva sádla ale přijde až při tažení (viz dál).

  6. Nech první kynutí: v míse potřené olejem, přikryté fólií, při pokojové teplotě (kolem 25 °C) 1–2 hodiny, dokud objem nezdvojnásobí. Proč na teplotě tolik záleží a jak poznat dobře vykynuté těsto, rozebíráme v článku o kynutí těsta: teplota, čas a ošatka.

Jak poznáš, že je těsto dost vyhnětené – test okénka: utrhni kousek velikosti vlašského ořechu a pomalu ho roztahuj mezi prsty. Když se vytáhne do tenké blány, přes kterou prosvítá světlo, a neroztrhne se, lepek je vyvinutý. Když se trhá hned, hněť ještě 2–3 minuty a zkus to znovu.

Jak poznáš, že je první kynutí hotové: těsto má zhruba dvojnásobný objem a důlek po zmáčknutí moučným prstem se vrací jen pomalu a napůl. Když vyskočí hned zpátky, nech ho ještě kynout.

Tažení těsta na ensaimadu se sádlem: tajemství vrstev

Těsto na ensaimadu se po potření měkkým sádlem rukama vytáhne do skoro průsvitného plátu – z tenkých vrstev sádla a těsta vznikne vláknitá střída. Postup: vykynuté těsto rozděl, díly nech 20–30 minut odpočinout, každý vyválej na tenký plát, štědře potři měkkým sádlem a pak ho rukama vytáhni do velkého, skoro průsvitného obdélníku. Cílem není síla, ale trpělivost: těsto necháváš klouzat po sádle a postupně ho z okrajů roztahuješ, dokud přes něj skoro neuvidíš stůl.

Proč to funguje: tenká vrstva sádla mezi vytaženým těstem se při pečení promění v desítky jemných vrstviček – odtud ta charakteristická vláknitá, trhavá střída. Bez tažení dostaneš obyčejnou sladkou buchtu ve tvaru spirály. Nepleť si to ale s listovým těstem: tam vznikají vrstvy překládáním studeného másla a bez droždí (rozdíly najdeš v článku listové těsto: kupované, domácí, nebo bleskové). Ensaimada je kynuté těsto, které se jednou vytáhne, potře a sroluje.

Jak velký plát čekat: z těsta na velkou spirálu (cca 540 g) vytáhneš plát zhruba 70 × 100 cm – počítej s celou plochou stolu. Malý díl (cca 115 g) dá plát asi 30 × 50 cm.

Jak poznáš, že je plát dost tenký: prosvítá jako pauzovací papír – vidíš přes něj kresbu desky stolu nebo prsty položené pod ním. Silná místa na okrajích nevadí, ty při srolování skončí uvnitř.

Pár vodítek, aby se ti to povedlo:

  • Pracuj na velké, lehce naolejované nebo sádlem potřené ploše, ne na mouce – mouka tažení brzdí a těsto vysušuje.

  • Táhni od středu k okrajům a otáčej plát dokola, ať je tenký rovnoměrně. Nejlíp jde tažení hřbety rukou a konečky prstů, ne štípáním.

  • Když se objeví dírka, nevadí – pokračuj vedle ní, při stáčení se schová.

  • Když se těsto stahuje zpátky, nech ho 5–10 minut odpočinout, lepek povolí.

  • Sádlo musí být měkké jako krém, ne roztavené; roztavené steče a vrstvy nevzniknou.

Jak ensaimadu vytvarovat do spirály

Vytažený plát sroluj podél delší strany do tenkého provazce (u velké spirály cca 2–3 cm silného) a ten pak volně stoč do spirály. Klíčové slovo je volně: mezi závity nech mezery zhruba na šířku prstu (1–1,5 cm), aby mělo těsto při druhém kynutí kam růst a nepotrhalo se.

  • Plněná verze: než plát sroluješ, nanes po delším okraji tenký pruh náplně (víc v sekci o plněné ensaimadě níž). Rozetři ji rovnoměrně, jinak spirála v jednom místě praskne.

  • Stočení: spirálu polož na plech s pečicím papírem nebo podložkou a konec provazce zastrč pod ni, ať se nerozvine. Velká spirála má po stočení průměr kolem 18–20 cm, malé kolem 8–9 cm – nech mezi malými na plechu aspoň 5 cm místa.

  • Druhé kynutí je dlouhé: přikryj volně fólií (nesmí na těsto tlačit) a nech kynout 8–12 hodin, klidně přes noc při 20–24 °C, dokud se pěkně nenafoukne. Při 26 °C a víc to jde rychleji (4–6 hodin), ale sádlo začne měknout a vytékat – chladnější a delší kynutí je jistější. Právě tenhle pomalý druhý raz dá ensaimadě lehkost – nespěchej na něj.

Jak poznáš, že je spirála vykynutá: zvětšila se na dvojnásobek až trojnásobek, mezery mezi závity se skoro zavřely a když s plechem lehce zatřeseš, těsto se zavlní jako polštář. Když jsou závity pořád jasně oddělené a těsto pevné, dej mu ještě 1–2 hodiny.

Plněná ensaimada: cabell d'àngel, krém a sobrasada

Plněná ensaimada má náplň nanesenou v tenkém pruhu po delším okraji vytaženého plátu, který se pak sroluje – náplň proto prochází celou spirálou. Na velkou spirálu počítej s 200–250 g náplně, na malou s 25–30 g. Nejčastější jsou tři:

  • Cabell d'àngel (španělsky cabello de ángel): průsvitná vláknitá zavařenina z dužiny tykve fíkolisté vařené s cukrem, jediná náplň, kterou uznává chráněné označení. V Česku ji koupíš hlavně ve španělských obchodech a e-shopech; hustá dýňová marmeláda je chuťově blízko, ale vláknitou strukturu nemá.

  • Krém (crema): hustý vaječný cukrářský krém. Musí být vychladlý a tak hustý, aby na lžíci držel tvar – řidší krém při kynutí vyteče. Jako základ se hodí crema catalana s pomerančovou kůrou a skořicí, jen ji uvař hustší (s trochou víc škrobu) a nech ji úplně vychladnout.

  • Sobrasada: mallorská roztíratelná klobása s paprikou. Ensaimada se sobrasadou, často doplněnou plátky sladké tykve (tallada), je typická pro masopustní čas a hraje na kontrast slané a sladké. Sobrasadu nanes v tenkých plátcích nebo kouscích, ne v souvislé vrstvě.

Na ostrově najdeš i ensaimady s čokoládou, nugátem (turrón) nebo meruňkami, ale klasikou zůstává prostá a s cabell d'àngel.

Crema Catalana s pomerančovou kůrou a skořicí – hustý španělský krém jako náplň do ensaimady

Jak ensaimadu upéct do zlatova

Ensaimadu peč v předehřáté troubě na 180 °C (horní a spodní ohřev): velkou 18–25 minut, malé 10–14 minut, dokud nejsou rovnoměrně zlatavé. Troubu předehřívej aspoň 15 minut; studená trouba znamená nerovnoměrné propečení a ztrátu nadýchané textury. Hodně trub hřeje o 10–20 °C jinak, než ukazuje knoflík – tady se vyplatí kontrolní teploměr. Vybavení na pečení najdeš v kategorii formy a pečicí pomůcky.

Jak poznáš, že je hotová: povrch je sytě zlatý, spodek po nadzvednutí taky zlatý (ne bledý) a spirála se při lehkém poklepu zdá lehká. Jestli máš vpichový teploměr, střed velké spirály má kolem 90 °C.

Na co si dát pozor:

  • Pravou ensaimadu nepotírej vejcem. Není to lesklá buchta – místo lesku se před pečením lehce pokropí vodou a moučkovým cukrem se sype až po upečení, na vychladlé nebo jen vlažné pečivo (na horkém se cukr rozpustí).

  • Řiď se barvou, ne jen časem. Bledá spirála není hotová; když tmavne moc rychle, sniž teplotu o 10–15 °C nebo přikryj alobalem.

  • Neotvírej dvířka v prvních 10 minutách – propad teploty srazí čerstvě vykynuté těsto.

  • Tmavý plech vede víc tepla než světlý; na tmavém hlídej spodek, ať se nepřipálí. Perforovaná podložka pustí ke spodku horký vzduch a vlhkost ven, takže se propeče rovnoměrně.

Hotovou ensaimadu nech 10 minut zchladnout na plechu, teprve pak ji opatrně přesuň na mřížku – čerstvě upečená je křehká a snadno se zdeformuje. Velkou si přesouvej i s papírem nebo podložkou.

Proč se ensaimada nepovedla?

Nejčastěji za nezdarem stojí čtyři věci: mouka s nízkým obsahem lepku nebo málo hnětené těsto, příliš teplé sádlo, zkrácené nebo naopak přetažené druhé kynutí a přepečení. Tady je, jak poznat příčinu a co s tím.

Těsto se při tažení trhá

Ensaimada se při tažení trhá nejčastěji kvůli slabé mouce, málo vyhnětenému těstu nebo tomu, že těsto neodpočinulo.

  • Příčina: slabá mouka (kolem 10 % bílkovin), málo vyvinutý lepek, nebo těsto neodpočaté – lepek je stažený a odmítá se táhnout. Trhá se i těsto vysušené moukou na stole.

  • Řešení: použij mouku s 12 % bílkovin a víc, hněť, dokud těsto neprojde testem okénka, a po rozdělení nech díly 20–30 minut odpočinout pod fólií. Pracuj na sádlem potřené ploše, ne na mouce, a táhni hřbety rukou. Drobné dírky nevadí, ve spirále zmizí.

Sádlo z ensaimady vyteče

Sádlo z ensaimady vyteče, když je při potírání roztavené, když ho je moc, nebo když druhé kynutí probíhá v příliš teplé místnosti.

  • Příčina: sádlo bylo při potírání roztavené, nebo ho bylo moc; případně druhé kynutí probíhalo v teple nad 26 °C a sádlo ze spirály vyteklo už před pečením.

  • Řešení: sádlo potírej měkké jako krém (pokojová teplota kolem 20–22 °C), v tenké souvislé vrstvě, ne v kaluži. Druhé kynutí nech probíhat v chladnější místnosti, třeba přes noc. Trochu sádla na plechu po upečení je normální.

Spirála se rozjede nebo nevykyne

Spirála se rozjede hlavně kvůli překynutí nebo nezastrčenému konci provazce, a nevykyne, když kvasinky zabije horké mléko, droždí je staré nebo je v místnosti moc chladno.

  • Příčina rozjetí: spirála je překynutá (kynula moc dlouho v teple), těsto je příliš měkké, nebo se konec provazce nezastrčil a spirála se rozvinula.

  • Řešení: kontroluj kynutí podle vzhledu, ne podle hodin – peč, jakmile se mezery zavřou a těsto se zavlní. Konec provazce vždy zastrč pod spirálu.

  • Příčina nevykynutí: horké mléko zabilo kvasinky, staré droždí, nebo studená místnost (pod 18 °C) – hodně cukru a tuku kynutí navíc zpomaluje.

  • Řešení: tekutina do 37 °C, čerstvé droždí a teplejší místo (22–25 °C). Když spirála ráno vypadá skoro stejně jako večer, dej jí další 2–3 hodiny v teple, než ji odepíšeš.

Ensaimada vyjde tvrdá nebo suchá

Ensaimada vyjde tvrdá nebo suchá nejčastěji z přepečení, z mouky navíc zapracované při práci nebo z málo vytaženého plátu.

  • Příčina: přepečení (trouba hřeje víc, než ukazuje), moc mouky zapracované při práci, plát vytažený nedostatečně, takže vrstvy jsou silné a hutné, nebo spirála stočená moc těsně. Ztvrdne i ensaimada uložená v lednici.

  • Řešení: ověř teplotu trouby teploměrem a vytáhni ensaimadu, jakmile je zlatá. Pracuj bez podsypávání moukou, táhni do průsvitna a stáčej volně. Skladuj při pokojové teplotě, zabalenou.

Jak ensaimadu skladovat a zamrazit

Ensaimada je nejlepší v den upečení, zabalená při pokojové teplotě vydrží vláčná 1–2 dny a zamražená 2–3 měsíce.

  • Pokojová teplota: nech ji úplně vychladnout, pak ji dej do vzduchotěsné nádoby, velké krabice nebo volně zabal do fólie, ať nevysychá. Cukrem ji na skladování radši neposypávej, vlhkostí zvlhne.

  • Lednička: prostou ensaimadu do ní nedávej, pečivo v chladu rychle tvrdne. Výjimkou je verze s krémem – ta patří do lednice a sněz ji do druhého dne.

  • Mrazení: vychladlou ensaimadu bez cukru pevně zabal do fólie a vlož do mrazicího sáčku nebo krabice, ať se nepomačká. Nejlíp se mrazí prostá a s cabell d'àngel; krémová po rozmrazení řídne.

  • Rozmrazení a ohřátí: nech ji rozmrazit zabalenou 2–3 hodiny (malé asi hodinu) při pokojové teplotě, pak ji prohřej v troubě na 150–160 °C – velkou 6–8 minut, malé 3–4 minuty. Kůrka znovu zkřehne. Moučkovým cukrem posyp až nakonec.

Jak ensaimadu podávat

Ensaimadu podávej při pokojové teplotě nebo jen vlažnou – tak vynikne její vláčnost i jemná sladká chuť a moučkový cukr navrchu drží. Na Mallorce je to klasická snídaně: nalámaná nebo nakrájená spirála a k ní silná káva, cappuccino, café con leche nebo horká čokoláda. Sladkou plněnou verzi krásně vyváží i neslazený čaj.

Je to pečivo do společnosti – velká spirála se láme na kusy a sdílí u stolu. Podávej ji čerstvou, ideálně v den upečení, kdy je kůrka nejkřehčí.

Časté dotazy

Můžu ensaimadu upéct bez vepřového sádla?

Ano, sádlo lze nahradit měkkým máslem nebo kokosovým tukem, výsledek ale nebude tradiční a nesmí se jmenovat Ensaïmada de Mallorca. Máslo dá bohatší, mléčnější chuť, kokosový tuk lehce exotický tón; oba drží vrstvy hůř než sádlo a máslo při kynutí dřív měkne, takže střída bude o něco méně vláknitá a druhé kynutí nech probíhat spíš v chladnu.

Můžu nechat ensaimadu kynout přes noc v lednici?

Ano, stočenou ensaimadu můžeš nechat kynout v lednici 12–16 hodin, ráno ji ale musíš nechat ještě 2–4 hodiny dokynout při pokojové teplotě. Sádlo v chladu ztuhne a kynutí se skoro zastaví; peč, až se spirála zvětší na dvojnásobek a mezery mezi závity se zavřou. Hodí se to, když máš v kuchyni přes 25 °C.

Dá se ensaimada udělat z kupovaného listového nebo croissantového těsta?

Ne, kupované listové ani croissantové těsto pravou ensaimadu nenahradí – je laminované s máslem a chybí mu sladké vaječné kynuté těsto a sádlo. Upečeš z něj spirálu podobného tvaru, ale bude křupavě listová, ne vláčně vláknitá. Kupované briošové těsto se blíží víc, jen se nedá vytáhnout do průsvitna.

Jak poznám pravou ensaimadu z Mallorky v obchodě?

Pravá Ensaïmada de Mallorca nese na obalu pečeť chráněného zeměpisného označení a číslovanou etiketu regulační rady. Ve složení musí mít vepřové sádlo a ne máslo nebo margarín; chráněné jsou jen dva druhy, prostá (llisa) a plněná cabell d'àngel. Na letišti na Mallorce ji prodávají v typických osmihranných krabicích, ale krabice sama o sobě pravost nezaručuje.

Kolik váží velká ensaimada a pro kolik lidí stačí?

Velká domácí ensaimada z 300 g mouky váží po upečení kolem 500 g a stačí pro 6–8 lidí ke snídani nebo kávě. Mallorské pekárny pečou podle specifikace prosté ensaimady od 60 g po 2 kg, plněné až do 3 kg; na jednoho člověka se obvykle počítá jedna malá ensaimada o 60–100 g.

Chceš takové tipy každý čtvrtek?

Jeden recept, co stojí za zapnutí trouby, jeden tip a nabídka z krámku. Nic víc.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Košík