- Sezóna
- Podle českých mysliveckých předpisů se srnci loví od května do konce září, srny a srnčata od září do konce prosince. Čerstvé maso proto seženeš nejsnáz od konce léta do prosince. Zmražené se prodává celý rok.
- Cena
- Vysoká
- Výživa na 100 g
- 116 kcal
- 21,5 g bílkoviny
- 2,7 g tuky
- 0 g sacharidy
Srnčí hřbet (bez kosti)
Srnčí hřbet (bez kosti)
Srnčí hřbet bez kosti je vykostěný hřbet srnce obecného (Capreolus capreolus): dva dlouhé zádové svaly oddělené od páteře. Patří k nejjemnějším kusům české zvěřiny. Srnec je u nás nejmenší a nejrozšířenější jelenovitá zvěř.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Syrovou zvěřinu nenechávej ležet při pokojové teplotě. Z lednice ji vyndej jen 20–30 minut před opékáním, aby se propekla rovnoměrněji.
- V lednici
Čerstvý vakuově balený hřbet: skladuj při 0–4 °C a dodrž datum „spotřebujte do“. Po otevření ho připrav do 1–2 dnů a nikdy po datu spotřeby. Zmražený hřbet rozmrazuj pomalu v obalu v lednici, obvykle to trvá asi 12–24 hodin. Po rozmrazení ho znovu nezmrazuj.
- V mrazáku
Skladuj při −18 °C nebo níž v původním vakuovém obalu. Kvalitu si udrží mnoho měsíců. Řiď se datem na etiketě, u mražené zvěřiny bývá často asi 12 měsíců.
Jak vybrat
Na etiketě zkontroluj druh zvěře: musí tam být srnčí nebo srnec. Jelení, daňčí a mufloní maso jsou z jiných zvířat a kusy jsou větší a hrubší. Hledej označení „bez kosti“, ne „hřbet s kostí“. Česká zvěřina se obvykle prodává zmražená ve vakuových baleních asi po 0,5–1,5 kg, často oba hřbety spolu. Maso má být sytě červené až tmavě vínové, bez šedozelených skvrn, bez spálení mrazem a s neporušeným obalem. Trocha čiré červené šťávy v sáčku je normální. Kupuj od prodejců, kteří uvádějí český původ a schválenou zpracovnu. Zvěřina prodávaná v obchodech musí projít veterinární prohlídkou podle hygienických pravidel EU (nařízení (ES) č. 853/2004). Cena se počítá podle skutečné hmotnosti.
Čím nahradit
Vykostěný daňčí hřbet nebo hřbet jelena siky. Jsou podobně libové a mají podobnou strukturu, jsou o něco větší a výraznější v chuti. Připravují se stejně.
Jelení hřbet, hovězí svíčková nebo libová roštěná. Připravují se stejně do růžova, ale jsou jemnější (hovězí), nebo hrubší a výraznější (jelení).
Příprava
Rozmražený hřbet osuš. Tenkým ostrým nožem odřízni zbylé blány a šlachy, protože se v teple stáhnou a maso zkroutí. Odřezky si schovej. Hřbet můžeš péct vcelku, nebo ho nakrájet napříč vlákny na medailonky silné asi 2–3 cm. Čeští kuchaři ho často solí až těsně před opékáním a někdy ho prošpikují slaninou nebo do ní zabalí, protože maso nemá skoro žádný vlastní tuk. Klasické koření je jalovec, černý pepř a tymián. Odstraň případné broky a podlitá místa kolem průstřelu.
Nic nevyhazuj
Blány a odřezky opeč s kořenovou zeleninou a povař ve vodě. Vznikne malé množství tmavého vývaru na výpek nebo na omáčku s jalovcem a červeným vínem. Zbylé plátky hřbetu upečeného do růžova jsou výborné studené s brusinkami nebo nakrájené natenko do salátu.
V kuchyni
Tepelná úprava
Připravuj ho rychle a podávej růžový. Hřbet opeč na rozpáleném tuku 2–3 minuty z každé strany a pak ho vcelku dopeč v troubě při asi 160–180 °C. Vyndej ho, když má uvnitř asi 55–60 °C, a před krájením ho nech 5–10 minut odpočinout. Těhotné ženy a lidé s oslabenou imunitou by měli jíst zvěřinu jen dobře propečenou (aspoň 70 °C uvnitř po dobu 2 minut). Medailonkům stačí na pánvi pár minut z každé strany. Hodí se i na gril, na sous-vide (pak krátce opečený) a na krátké uzení. České recepty ho často balí do slaniny nebo pečou v bylinkové či ořechové krustě. Podávej ho s výpekem z červeného vína, zvěřinového vývaru a jalovce, nebo s brusinkami, šípky nebo jemnou omáčkou. Dlouhé dušení, které se hodí na plec nebo kýtu, tenhle kus jen zničí a vysuší.
Hodí se k
- Jalovec
- Brusinky
- Šípky
- Červené víno
- Tymián
- Rozmarýn
- Slanina
- Lesní houby
- Bulvový celer
- Červené zelí
- Bramborové krokety
- Houskové knedlíky
- Vlašské ořechy
- Hořká čokoláda
Co to je
Srnčí hřbet bez kosti je vykostěný hřbet srnce obecného (Capreolus capreolus): dva dlouhé zádové svaly oddělené od páteře. Patří k nejjemnějším kusům české zvěřiny. Srnec je u nás nejmenší a nejrozšířenější jelenovitá zvěř. Skoro všechna srnčí zvěřina v českých obchodech pochází z volně žijících zvířat ulovených v českých honitbách a zpracovaných ve schválených zpracovnách zvěřiny. Srnec je malý, takže z jednoho kusu jsou jen dva krátké, tenké hřbety. Z typického těla o hmotnosti 10–15 kg je to jen asi 0,3–0,5 kg vykostěného hřbetu na každé straně. Prodává se na váhu ve specializovaných prodejnách zvěřiny, na farmářských e-shopech a u některých řezníků, obvykle vakuově balený a zmražený. Patří k nejdražším kusům zvěřiny u nás, cenou ho předčí jen srnčí svíčková.
Jak chutná
Srnčí hřbet má z běžných českých zvěřin nejjemnější chuť a nejjemnější vlákna. Je tmavě červený, velmi křehký a má krátká vlákna. Chutná zřetelně zvěřinově, ale jemně, nasládle a lehce bylinně, a je méně železitý než jelení. Protože nemá skoro žádný vnitrosvalový tuk, zůstane šťavnatý jen propečený do růžova. Propečený úplně je suchý a chutná po játrech.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je srnčí hřbet totéž co hřbet z jakékoli zvěřiny?
Na jakou teplotu mám srnčí hřbet propéct?
Kolik ho mám koupit na osobu?
Musím odstranit blánu?
Jak bezpečně rozmrazit srnčí hřbet?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Hřbet bez kosti
– oba zádové svaly oddělené od páteře, obvykle očištěné. O něm je tahle stránka.
Hřbet s kostí
– tytéž svaly ponechané na páteři. Peče se vcelku jako tradiční sváteční jídlo a krájí se až u stolu.
Srnčí svíčková
– samostatný, velmi malý vnitřní sval pod páteří. Je ještě křehčí a často se prodává zvlášť.
Příbuzné kusy (jiné výrobky)
– prodejny zvěřiny nabízejí také hřbety z jelena (jelení hřbet), daňka (daňčí), jelena siky, muflona (mufloní) a divočáka. Jsou to jiné druhy zvěře s větším, tmavším nebo tučnějším masem, ne srnčí. Farmová zvěřina z jiných zemí, třeba novozélandský jelen, je zase jiný výrobek.
Historie
Srnec je v českých zemích odedávna nejrozšířenější lovnou zvěří a srnčí patří k české myslivecké tradici. Podává se na poslední leči, o Vánocích i při zvěřinových týdnech v restauracích, často na smetaně nebo s brusinkami. Pečený srnčí hřbet najdeš v klasických českých i středoevropských kuchařkách jako jídlo pro zvláštní příležitosti. Dnes srnčí prodávají hlavně zpracovatelé zvěřiny, farmářské obchody a internetové prodejny zvěřiny.
Věda
Srnčí svalovina má velmi málo vnitrosvalového tuku. Hřbet se při pohybu moc nenamáhá, a tak má jemná, krátká vlákna. Proto je křehký, když je propečený do krvava až do růžova, ale rychle ztrácí šťávu a nad asi 65 °C tuhne. Tmavou barvu má díky vysokému obsahu myoglobinu. Když se ulovený kus nechá zrát v chladu, přirozené enzymy maso ještě víc zkřehčí. Hřbet pokrývá tenká blána (vazivo). Při krátké tepelné úpravě nezměkne, a proto se odřezává.
Původ a etika
Srnci jsou u nás volně žijící zvířata. Loví se podle zákona o myslivosti a vyhlášky o době lovu (vyhláška 245/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a plány lovu udržují stavy zvěře v rovnováze s lesnictvím a zemědělstvím. Maso tedy pochází z volně žijících zvířat, ne z intenzivních chovů. Podle hygienických pravidel EU musí zvěřinu prodávanou v obchodech zkontrolovat a zpracovat schválená zpracovna zvěřiny. Maso ze zvěře ulovené olověným střelivem může obsahovat drobné úlomky olova kolem průstřelu, proto poškozená místa odřezávej velkoryse. Pokud ti na tom záleží, zeptej se dodavatele, jestli používá bezolovnaté střelivo.