- Sezóna
- Celoročně (mražený)
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 29 kcal
- 3,6 g bílkoviny
- 0,6 g tuky
- 4,2 g sacharidy
Špenát sekaný mražený
Špenát sekaný mražený
Mražený sekaný špenát je vzrostlý špenát (Spinacia oleracea) sklizený v nejlepší kondici. Krátce se blanšíruje ve vroucí vodě, aby se zastavila činnost enzymů a snížil počet mikrobů, pak se naseká nadrobno a šokově zmrazí, aby si udržel živiny a vydržel déle. Dostaneš tak hutnou zeleninu hned k použití, která si zachovává velkou část živin čerstvého špenátu. Odpadá přitom zdlouhavé praní a spařování listů.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Až do použití ho měj pořád zmražený.
- V lednici
Rozmražený spotřebuj do 1–2 dnů. Skladuj ho v uzavíratelné nádobě. Rozmražený špenát znovu nezmrazuj.
- V mrazáku
Skladuj při -18 °C nebo nižší teplotě a spotřebuj do data minimální trvanlivosti na obalu (obvykle 12–24 měsíců od výroby). Špenát, který byl celou dobu zmražený, je bezpečný i po tomto datu, jen pomalu ztrácí strukturu, barvu a chuť.
Jak vybrat
Vybírej balení, které je rovnoměrně zmrzlé a bez velkých ledových krystalů. Ty prozrazují, že špenát povolil a znovu zmrzl. Vyhni se sáčkům s viditelnou námrazou uvnitř nebo se špenátem slepeným do jedné tuhé hroudy. Sáhni po značkách s minimem přidané soli, nebo úplně bez ní. Biošpenát s logem EU pro ekologické zemědělství (zelený lístek) seženeš běžně. Zkontroluj datum minimální trvanlivosti a ber balení zezadu z mrazicího boxu, kde je teplota nejstálejší.
Čím nahradit
Mražený sekaný kadeřávek: po uvaření má podobnou strukturu, o něco výraznější chuť a srovnatelné nutriční složení. Použij stejné množství.
Čerstvý špenát (místo 300 g mraženého vezmi asi 450–700 g čerstvého, protože čerstvý po spaření výrazně splaskne) nebo mražený mangold. Poslouží i špenát z konzervy, ale je měkčí a obsahuje víc soli.
Příprava
Pro většinu receptů rozmraz sekaný špenát přes noc v lednici: dej ho do jemného sítka nebo cedníku postaveného nad misku. Rychleji to jde, když uzavřené balení ponoříš na 10 minut do studené vody, nebo ho rozmrazíš v mikrovlnce na nízký výkon, vždy po 2 minutách. Nejdůležitější krok je důkladně vymačkat přebytečnou vodu. Rozmražený špenát dej do čisté utěrky nebo gázy, sevři cípy a nad dřezem pevně kruť, dokud nepřestane kapat. Jídlo pak nebude vodnaté a špenát bude mít správnou konzistenci. Do polévek a dušených jídel ho většinou můžeš dát rovnou zmražený.
Nic nevyhazuj
Vodu vymačkanou z rozmraženého špenátu si schovej a použij ji do jídel, která přivedeš k varu, třeba do polévek, omáček nebo do vody na rýži či jiné obiloviny. Syrovou ji nepoužívej, například do smoothie: mraženou zeleninu je potřeba před jídlem tepelně upravit. Můžeš ji přidat i do chlebového těsta, kterému dodá jemně zelený nádech.
V kuchyni
Tepelná úprava
Mražený sekaný špenát vyniká tam, kde se v jídle úplně ztratí, ne tam, kde má hrát hlavní roli. Rozmražený a vymačkaný ho orestuj s česnekem a olivovým olejem jako rychlou přílohu a nakonec nastrouhej trochu muškátového oříšku. Přimíchej ho do vaječných jídel, jako je quiche, frittata nebo míchaná vejce. Do polévek, dušených jídel a kari ho vmíchej rovnou zmražený, posledních 5–10 minut vaření. Přidej ho do nádivky na ravioli, manicotti a lasagne. Použij ho do dipů, třeba do dipu ze špenátu a artyčoků, nebo do řeckého špenátového koláče spanakopita. Hodí se do zapékaných jídel, plněných hub a slaných nákypů z pečiva. Na indický palak paneer nebo saag rozmixuj rozmražený špenát dohladka a teprve pak ho vař s kořením.
Hodí se k
- Česnek a olivový olej
- Muškátový oříšek (klasická kombinace)
- Parmazán a pecorino
- Smetana, ricotta a feta
- Vejce (quiche, frittata, šakšuka)
- Citronová šťáva a kůra
- Slanina a pancetta
- Houby
- Artyčoková srdce
- Piniové oříšky a vlašské ořechy
- Cizrna a bílé fazole
- Těstoviny (hlavně plněné)
- Filo těsto (spanakopita)
- Rajčata
- Cibule a šalotka
Co to je
Mražený sekaný špenát je vzrostlý špenát (Spinacia oleracea) sklizený v nejlepší kondici. Krátce se blanšíruje ve vroucí vodě, aby se zastavila činnost enzymů a snížil počet mikrobů, pak se naseká nadrobno a šokově zmrazí, aby si udržel živiny a vydržel déle. Dostaneš tak hutnou zeleninu hned k použití, která si zachovává velkou část živin čerstvého špenátu. Odpadá přitom zdlouhavé praní a spařování listů.
Jak chutná
Mražený sekaný špenát má hlubokou, zemitou chuť s jemně minerálním podtónem a lehkou hořkostí, která se vařením zjemní. Blanšírování otupí syrovou, travnatou ostrost čerstvých listů, takže chuť je výraznější, skoro nasládle slaná. Když ho správně rozmrazíš a vymačkáš, je měkký až hedvábný a v teplých jídlech se hladce spojí s ostatními surovinami.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je mražený špenát stejně výživný jako čerstvý?
Musím mražený špenát před vařením rozmrazit a vymačkat?
Kolik čerstvého špenátu odpovídá jednomu balení mraženého?
Můžu v receptech nahradit čerstvý špenát mraženým?
Proč se mražený špenát musí vymačkat?
Jak dlouho vydrží mražený špenát v mrazáku?
Do hloubky
4 min čtení
Druhy
Průmyslově vyráběný mražený sekaný špenát bývá ze vzrostlých odrůd s hladkými nebo mírně zvlněnými listy, šlechtěných na vysoký výnos a na to, aby dobře snesly mrazení. Na rozdíl od baby špenátu do salátů mají tyhle robustnější listy pevnější buněčné stěny, které blanšírování i zmrazení vydrží. Některé značky nabízejí biošpenát a pár prémiových výrobců uvádí konkrétní odrůdy, třeba Bloomsdale nebo Tyee. Koupíš i mražený listový (nesekaný) špenát, který se hodí, když chceš větší kusy. Běžný je špenát lisovaný do bloku i volně sypaný. Sypaný se líp porcuje.
Historie
Špenát pochází ze starověké Persie (dnešního Íránu), kde ho před více než 2 000 lety vyšlechtili z planého špenátu, nejspíš ze Spinacia turkestanica. Peršané mu říkali „aspanakh“ (nebo „ispanakh“). Z tohoto jména se přes latinské „spanachia“ vyvinulo dnešní pojmenování. Po Hedvábné stezce se dostal v roce 647 n. l. do Číny jako diplomatický dar nepálského krále a získal tam poetické jméno „perská zelenina“. Na Sicílii ho přinesli Arabové, nejspíš po dobývání ostrova zahájeném roku 827 n. l., a v 11. století ho Maurové přivezli do Španělska, kde se mu ve středomořském podnebí dařilo. Kateřina Medicejská, Florenťanka, která se roku 1533 provdala za budoucího francouzského krále Jindřicha II. a v roce 1547 se stala královnou, prý špenát milovala tak, že ho chtěla mít u každého jídla. Legenda jí připisuje kulinářské označení „à la Florentine“ (po florentsku) pro jídla podávaná na špenátu. Ve 20. století změnil spotřebu špenátu průmysl mražené zeleniny: díky šokovému zmrazování Clarence Birdseye byl špenát k dostání celý rok. Pepkovi námořníkovi, který se poprvé objevil v roce 1929, se obecně připisuje, že Američané během Velké hospodářské krize jedli víc špenátu. Oblíbená historka, že pověst špenátu jako zdroje železa vznikla kvůli posunuté desetinné čárce, je sama mýtus.
Věda
Za proměnou čerstvého špenátu v mražený sekaný stojí potravinářská chemie. Blanšírování, tedy krátké ponoření do vroucí vody (obvykle na 1–2 minuty) a rychlé zchlazení, má několik zásadních úkolů. Vyřadí z činnosti enzymy peroxidázu a lipoxygenázu, které by jinak při skladování v mrazáku způsobily cizí pachuť, ztrátu barvy a úbytek živin. Blanšírování také snižuje počet mikrobů a hlavně výrazně snižuje obsah rozpustných šťavelanů, zhruba o 30–90 % podle délky blanšírování a množství vody. Kyselina šťavelová, kvůli které syrový špenát lehce svírá v ústech, může brzdit vstřebávání vápníku a železa. Při blanšírování se z velké části vyluhuje do vody. Šokové zmrazení při teplotě kolem -30 až -40 °C vytváří drobné ledové krystalky, které buněčné stěny skoro nepoškodí, takže struktura zůstane zachovaná líp než při pomalém mrazení. Mražený špenát je koncentrovaný: zhruba 450 g čerstvého se vařením srazí asi na 200 g, takže dostaneš hodně živin v malém objemu. Některé živiny, třeba beta-karoten, se lépe vstřebávají, když blanšírování a mrazení naruší buněčné stěny. Ve vodě rozpustných vitaminů, jako je vitamin C a folát, naopak mírně ubude.
Původ a etika
Pěstování špenátu má ve srovnání s jinou zeleninou středně velkou ekologickou stopu, hlavně kvůli pesticidům a spotřebě vody. Většina mraženého špenátu prodávaného v Evropě se pěstuje i zpracovává v EU. Mezi hlavní producenty patří Belgie, Itálie, Španělsko, Francie a Německo. Studie životního cyklu uvádějí u mraženého špenátu zhruba 0,5–1,5 kg ekvivalentu CO2 na kilogram baleného výrobku, přičemž se na uhlíkové stopě výrazně podílí zpracování, zmrazení a balení. Špenát patří k plodinám, u kterých se rezidua pesticidů nacházejí častěji. Pokud se jim chceš vyhnout, zvaž biošpenát s logem EU pro ekologické zemědělství. Vybírej značky, které se hlásí k udržitelnému zemědělství, menšímu množství obalů a férovým pracovním podmínkám. Když koupíš od domácích výrobců, ušetříš emise z dopravy, které nese dovážená mražená zelenina. Někteří výrobci omezují odpad ze zpracování a zbytky špenátu přeměňují na bioplyn, což snižuje dopad výrobku na životní prostředí.