- Sezóna
- Sklízí se čerstvý koncem léta a začátkem podzimu, pak se suší, aby vydržel celý rok.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 365 kcal
- 18,8 g bílkoviny
- 18,8 g tuky
- 7,9 g sacharidy
Rakytník sušený
Rakytník sušený
Sušený rakytník jsou sušené bobule rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides). Je to trnitý keř, který poutá vzdušný dusík a pochází z chladných, větrných oblastí Eurasie. Čerstvé bobule se po sklizni rychle kazí a sušení to zastaví. Zároveň zesílí jejich výraznou kyselost, sytě oranžové karotenoidy a oleje ze semen. Z křehkého plodu tak vznikne trvanlivá surovina na čaje, prášek nebo do kuchyně po namočení.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ve vzduchotěsné nádobě mimo světlo až 1 měsíc.
- V lednici
V uzavřené nádobě v lednici vydrží až 6 měsíců. Chlad zpomalí oxidaci citlivých olejů.
- V mrazáku
Zamražený vydrží až 12 měsíců. Hodí se to hlavně tehdy, když ho chceš mlít na prášek.
Jak vybrat
Vybírej bobule sytě oranžové až jantarové, to je známka šetrného sušení za nízké teploty. Mají být celé, ne rozpadlé na prášek, a když je zahřeješ mezi prsty, mají čistě a ostře ovocně vonět. Když jsou hodně zhnědlé nebo matně šedavé, oxidovaly a přišly o část vitaminu C a karotenoidů.
Čím nahradit
Sušené šípky: jsou podobně kyselé a mají podobně vysoký obsah vitaminu C, jen méně oleje.
Sušené brusinky s citronovou kůrou: kyselost se přiblíží, ale chybí pryskyřičná hloubka.
Příprava
Krátce ho opláchni od prachu. Pokud ho chceš měkčí, namoč ho do teplé vody, šťávy nebo sirupu. Můžeš ho taky rovnou namlít na prášek do kořenících směsí, čajů nebo doplňků stravy.
Nic nevyhazuj
Vodu po namáčení nevylévej. Hodí se jako základ zálivek, octových sirupů (shrub) nebo kvašených nápojů, protože obsahuje kyseliny, barvu a ve vodě rozpustné vitaminy.
V kuchyni
Tepelná úprava
Nejčastěji se louhuje do čajů, vaří se z něj odvary a sirupy, nebo se mele na prášek do chleba, energetických tyčinek a omáček. V dnešních kuchyních se taky namáčí, rozmixuje a propasíruje na ostře kyselé coulis, které vyváží tučné maso nebo dezerty z mléčných výrobků.
Co to je
Sušený rakytník jsou sušené bobule rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides). Je to trnitý keř, který poutá vzdušný dusík a pochází z chladných, větrných oblastí Eurasie. Čerstvé bobule se po sklizni rychle kazí a sušení to zastaví. Zároveň zesílí jejich výraznou kyselost, sytě oranžové karotenoidy a oleje ze semen. Z křehkého plodu tak vznikne trvanlivá surovina na čaje, prášek nebo do kuchyně po namočení. Většina sušeného ovoce je hlavně sladká, sušený rakytník ale zůstává ostře kyselý. Cukry v něm přebíjí kyselina jablečná a chinová. Stojí někde mezi ovocem, bylinkou a kořením. Ceníme si ho stejně pro vitamin C, karotenoidy a oleje jako pro jeho osobitou chuť.
Jak chutná
Chuť nastoupí hned a ostře, kyselostí citronu a grepu, kterou ucítíš po stranách jazyka. Pak se rozvine do tónů meruňkové slupky, marakuji a borové pryskyřice a podkreslí ji jemná olejnatost z dužiny a semen. Dochuť je dlouhá, suchá a lehce hořká. Zůstane po ní spíš bílá kůra citrusů a horské bylinky než ovocná sladkost.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je sušený rakytník sladší než čerstvý?
Dá se sušený rakytník jíst jen tak?
Zničí sušení vitamin C v rakytníku?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Sušený rakytník se často bere jako jednotná surovina, jeho charakter se ale hodně liší podle odrůdy a původu. Sibiřský rakytník: roste podél řek a v nivách. Krutý mráz v něm udrží hodně kyselin a málo cukru, takže sušené bobule jsou ostře kyselé s výraznými bylinnými tóny. Pobaltský rakytník: roste v přímořském podnebí na písčitých půdách. Bobule mají o něco víc cukru a jemnější kyselost, sušené jsou plnější a lehce připomínají tropické ovoce. Himálajský rakytník: sbírá se ve vysokých polohách, často ručně z planých porostů. Má sytou barvu a pryskyřičnou vůni a tradičně se suší na slunci a větru, čímž získá jemnou oxidační hloubku. Sklizeň je všude pověstně obtížná, protože bobule pevně drží na trnitých větvích. Větve se buď odřezávají a bobule se od nich oddělují zmražené, nebo se setřásají strojově. Každý z postupů ovlivní, jak bobule zůstanou celé a kolik si udrží oleje.
Historie
Historie rakytníku se táhne tisíciletími a mnoha kulturami. Starověk: rodové jméno Hippophae se tradičně vykládá jako „zářící kůň“. Podle pověsti koně krmení jeho listím dostávali lesklou srst, i když není jisté, zda starořecké „hippophaes“ byla právě tahle rostlina. Samotné bobule v kuchyni elit moc nefigurovaly, léčivé nálevy z nich ale zaznamenaly už rané lékopisy. Středověk: ve Střední Asii a Mongolsku se bobule sbíraly z planých porostů a sušily na zimu. Tibetské lékařské texty popisují sušené bobule a listy jako prostředek k obnově rovnováhy a předepisují je na trávicí a oběhové potíže. Moderní doba: ve 20. století vyšlechtily sovětské šlechtitelské programy, soustředěné v Lisavenkově výzkumném ústavu v Barnaulu, velkoplodé a méně trnité odrůdy, díky kterým se rakytník začal pěstovat komerčně. Dnes se sušený rakytník vrací po celém světě a propojuje funkční potraviny, vysokou gastronomii i botanickou gastronomii.
Věda
Sušení soustředí nejen kyseliny a cukry, ale i jeho jedinečné tuky. Rakytník patří k několika málo plodům, které mají hodně oleje v dužině i v semenech. Olej z dužiny je bohatý na kyselinu palmitolejovou (omega-7), v oleji ze semen převažuje kyselina linolová a alfa-linolenová. Oba jsou poměrně stabilní, pokud je chráníš před světlem a vzduchem. Sušení za nízké teploty zachová kyselinu askorbovou a karotenoidy, vysoké teploty jejich rozklad urychlí. Silná kyselost brzdí bakterie, ne ale plísně a kvasinky. Trvanlivé jsou proto jen důkladně usušené bobule. Polosušené dej do lednice a při první známce plísně je vyhoď.
Původ a etika
Udržitelný sušený rakytník stojí na šetrné sklizni, hlavně z planých a polodivokých porostů. Když se odřezává moc větví, keře se poškodí a dlouhodobě dávají menší úrodu. Poctiví producenti sklízejí ručně nebo keře pravidelně zmlazují (zmlazovací řez) a za pracnou sklizeň platí víc. Rakytník zpevňuje půdu a poutá dusík, takže jeho pěstování může křehké krajině prospět, pokud se do ní citlivě zapojí.