- Sezóna
- Celoročně (sklizeň obvykle koncem léta)
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 338 kcal
- 14,6 g bílkoviny
- 2,4 g tuky
- 70,2 g sacharidy
Pšenice dvouzrnka
Pšenice dvouzrnka
Pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum), italsky farro medio, v Indii khapli, patří k nejstarším obilninám, které člověk pěstuje. Je to pluchatá tetraploidní pšenice a přímý předek dnešní tvrdé pšenice. Stálo na ní zemědělství starověkého Blízkého východu a Egypta.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Celá zrna dvouzrnky skladuj v dobře uzavřené nádobě v chladné, tmavé spíži až 6 měsíců. Mouku drž při pokojové teplotě jen 1–2 týdny, aby si uchovala aromatické oleje a svěží chuť.
- V lednici
Celozrnná mouka vydrží v lednici v uzavřené nádobě čerstvá 2–3 měsíce. Uvařenou dvouzrnku rychle zchlaď, do 2 hodin ji dej v uzavřené nádobě do lednice a spotřebuj do 2–3 dnů.
- V mrazáku
Celá zrna se výborně skladují zmrazená v uzavřených nádobách nebo vakuových sáčcích, a to až 1 rok. Mouka vydrží zmrazená 6 měsíců i déle. Uvařené zrno můžeš zmrazit až na 3 měsíce. Před ohřátím ho nech přes noc rozmrazit v lednici.
Jak vybrat
Na obalu hledej údaj, že jde o celé zrno (italsky integrale). Takové zrno má zachované otruby. Pokud ti jde o co nejvíc vlákniny a živin, vynech zrno zcela zbavené otrub (perlato). Zrno zčásti zbavené otrub (semiperlato) je rozumný kompromis mezi výživou a pohodlím. Mouku hledej kamenomletou ze specializovaných mlýnů, které zachovávají otruby i olej z klíčků. Zrno má být plné, zlatavě jantarové a má příjemně, lehce nasládle vonět. Kontroluj datum na obalu: čerstvě semletá mouka chutná výrazně líp a nejlepší je spotřebovat ji do několika týdnů.
Čím nahradit
Špalda (farro grande) – podobně oříšková chuť, žvýkavá textura i dávný původ; vaří se podobně a má srovnatelné nutriční složení.
Kroupy – podobně žvýkavé a zemité, chuťově trochu jiné; ve většině receptů na dvouzrnku fungují dobře a vaří se podobně dlouho.
Příprava
Celá zrna dvouzrnky namoč přes noc (8–12 hodin), vaření se tím zkrátí. Sceď je a vař zvolna v osolené vodě v poměru 3:1 (voda : zrno) 45–60 minut, dokud nezměknou, ale zůstanou příjemně žvýkavá. Drcená dvouzrnka se vaří 12–15 minut bez namáčení. U mouky počítej s tím, že lepek dvouzrnky je slabší a méně pružný, takže pečivo vychází hutnější. Na kynutý chléb ji smíchej s pšeničnou moukou s vyšším obsahem lepku. Nebo využij její povahu v plackách, těstovinách a pečivu kypřeném práškem do pečiva, kde chceš jemnou střídku.
Nic nevyhazuj
Vodu z namáčení dvouzrnky nevylévej, je to chutný základ do polévek, dušených jídel nebo chlebového těsta. Voda z vaření poslouží místo vývaru a dodá jemnou pšeničnou chuť. Zbylou uvařenou dvouzrnku použij do obilných salátů nebo ji přidej do polévky, aby zhoustla. Můžeš ji také ohřát s mlékem a doplnit ovocem a ořechy, a máš sytou snídaňovou kaši.
V kuchyni
Tepelná úprava
Dvouzrnka se hodí do spousty jídel. Celá zrna uvař do misek s obilím, salátů nebo farrotta (jídla na způsob rizota). Mouka vynikne v těstech s vysokou hydratací: v kváskovém chlebu, plackách jako pita a naan, čerstvých těstovinách (hlavně širokých nudlích podle severoitalské tradice), těstě na pizzu, lívancích, muffinech a hutném řemeslném chlebu. Do kynutých bochníků přimíchej 20–30 % dvouzrnkové mouky k pšeničné mouce s vyšším obsahem lepku. Z drcené dvouzrnky je výborná teplá snídaňová kaše nebo náhrada ovesných vloček namočených přes noc. V Arménii, kde se dvouzrnce říká hachar, se z ní tradičně vaří pilafy a kaše.
Hodí se k
- Olivový olej
- Zralý parmazán
- Čerstvé bylinky (rozmarýn, tymián, šalvěj)
- Pečená zelenina
- Houby
- Luštěniny (čočka, cizrna)
- Citrusová kůra
- Pražené ořechy (vlašské, lískové)
- Listová zelenina (rukola, kadeřávek)
- Sušené ovoce (fíky, meruňky)
- Jehněčí
- Kořenová zelenina
- Česnek a šalotka
Co to je
Pšenice dvouzrnka (Triticum dicoccum), italsky farro medio, v Indii khapli, patří k nejstarším obilninám, které člověk pěstuje. Je to pluchatá tetraploidní pšenice a přímý předek dnešní tvrdé pšenice. Stálo na ní zemědělství starověkého Blízkého východu a Egypta. Celá zrna mají ochrannou pluchu, kterou je před jídlem třeba odstranit. Pod ní je pevné, žvýkavé zrno s plnou, bohatou chutí.
Jak chutná
Dvouzrnka chutná hřejivě a výrazně oříškově, s přirozenou nasládlostí a zemitým, skoro praženým podtónem. Je výraznější a aromatičtější než běžná pšenice a čerstvě semletá chutná nejplněji. Uvařená celá zrna jsou příjemně žvýkavá, na skus lehce al dente. Mouka dává pečivu zlatavou barvu a sladkou pšeničnou vůni.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je dvouzrnka totéž co farro?
Je dvouzrnka bezlepková?
Jak se vaří celá zrna dvouzrnky?
Jaký je rozdíl mezi celou dvouzrnkou a dvouzrnkou zčásti nebo zcela zbavenou otrub?
Dá se z dvouzrnkové mouky péct chléb?
Do hloubky
5 min čtení
Druhy
Dvouzrnka je prostřední člen rodiny farro: farro piccolo (jednozrnka), farro medio (dvouzrnka) a farro grande (špalda). V obchodech ji najdeš ve třech úpravách. Celá je bez pluchy, ale s otrubami. Zčásti zbavená otrub (semiperlato) se vaří rychleji a část vlákniny si ponechá. Zcela zbavená otrub (perlato) se vaří nejrychleji, ale je nejméně výživná. Italská dvouzrnka, hlavně z hornatých oblastí Toskánska, Abruzza a Umbrie, platí za „pravé“ farro a má prémiové postavení. Specializované farmy v amerických státech Washington, Montana, Texas a dalších dnes pěstují staré odrůdy v biokvalitě. Indická khapli představuje tradici dvouzrnky na indickém subkontinentu. Je ceněná na roti a další tradiční placky.
Historie
Historie dvouzrnky je úzce spjatá s počátky civilizace. Planá dvouzrnka (Triticum dicoccoides) rostla v celém Úrodném půlměsíci, od dnešního Izraele po Írán. Nejstarší archeologické doklady o tom, že ji lidé sbírali, jsou asi 23 000 let staré a pocházejí z lokality Ohalo II u Galilejského jezera. K domestikaci došlo zhruba před 10 000 lety, takže dvouzrnka patří k zakladatelským plodinám neolitické zemědělské revoluce. Genetické studie ukazují na pohoří Karacadağ na jihovýchodě Turecka. Řada badatelů ale soudí, že šlo o zdlouhavý proces v několika částech Úrodného půlměsíce. V moderní hebrejštině se plané dvouzrnce říká „em ha-hita“ – „matka pšenice“, protože je předkem pěstovaných pšenic. Ve faraonském Egyptě byla dvouzrnka přes dvě tisíciletí hlavní pšenicí. Pekl se z ní chléb a vařilo pivo, které živily stavitele pyramid i faraony. Zrna nalezená ve stupňovité pyramidě v Sakkáře a v nesčetných hrobkách dokládají, jak důležitá byla. Italské slovo farro pochází z latinského far, jak Římané říkali pluchaté pšenici. Odtud je i slovo farina (mouka). Ve 3. tisíciletí př. n. l. se v jižní Mezopotámii šířilo zasolování půdy způsobené zavlažováním. V některých oblastech proto dvouzrnku vytlačil ječmen, který sůl snáší lépe. Nástup nahých pšenic, z nichž se zrno uvolňuje snáz, ji nakonec odsunul na okraj zemědělství. Přežila ale v horských oblastech Itálie, Arménie, Švýcarska, Španělska, Maroka a Turecka, kde se držela tradiční kuchyně. V roce 1906 znovu objevil Aaron Aaronsohn planou dvouzrnku u Roš Piny v tehdejší osmanské Palestině a obnovil tím zájem botaniků. Dnes se dvouzrnka výrazně vrací, protože lidé hledají celozrnné, tradiční potraviny s jasným původem.
Věda
Dvouzrnka se v kuchyni chová po svém kvůli složení bílkovin. Jako tetraploidní pšenice (genom AABB) obsahuje lepkové bílkoviny, tedy gliadiny a gluteniny. Má je ale v jiném poměru než dnešní hexaploidní pšenice setá. Podle studie z časopisu Foods (2019) roste poměr gliadinů ke gluteninům od pšenice seté (pod 3,8) přes špaldu a dvouzrnku až po jednozrnku (až 12,1). Vyšší podíl gliadinů dává těstu větší tažnost, ale menší pružnost. Proto má pečivo z dvouzrnky hutnější a jemnější střídku, ne vzdušnou strukturu jako z běžné pšenice. Lepková síť se tvoří jinak: méně polymerů gluteninu znamená menší pružnost, která při kynutí drží plyn. Právě díky tomu se ale dvouzrnka hodí na těstoviny, placky a kváskový chléb, kde je tažnost důležitější než nadýchanost. Nahé pšenice pluchu nemají. U dvouzrnky tento vláknitý ochranný obal vyžadoval před mletím další zpracování: zrno se pražilo, nebo vlhčilo a tlouklo, aby se uvolnilo. Tenhle pracný krok přispěl k ústupu dvouzrnky ze zemědělství. Plucha ale zároveň chránila zrno před škůdci a uchovávala jeho výživnou hodnotu. Dvouzrnka je bohatá na fenolické látky, které přispívají k její plné chuti. Maillardovy reakce mezi cukry a bílkovinami jí při pečení dodávají lehce nasládlé, pražené tóny.
Původ a etika
Dvouzrnka je dobrá volba, pokud ti záleží na životním prostředí. Výzkumy ukazují, že dvouzrnka i další staré pšenice dávají na jednotku dodaného dusíku víc zrna než pšenice setá a tvrdá. Pro udržitelné zemědělství je to podstatná výhoda. Daří se jí na chudých půdách a v drsném podnebí, kde moderní odrůdy pšenice strádají, takže potřebuje méně vstupů. Je dobře doloženo, že se hodí pro ekologické a nízkovstupové zemědělství. Pomáhá tak udržet agrobiodiverzitu a zemědělcům nabízí alternativu k moderním odrůdám závislým na vstupech. Při nákupu hledej logo EU pro ekologické zemědělství a specializované farmy, které hospodaří regenerativně. Tradiční oblasti v Itálii (Toskánsko, Abruzzo) i ekologičtí pěstitelé ve střední Evropě nabízejí dohledatelné a kvalitní produkty. Když je podpoříš, pomáháš udržet genetickou rozmanitost potravin i komunity, které pěstují staré plodiny. Návrat dvouzrnky na pole je návratem ke kořenům zemědělství a zároveň krokem k produkci potravin odolnější vůči změně klimatu.