Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Paprika oranžová

Zelenina

Paprika oranžová

Oranžová paprika je plně vyzrálý plod odrůd Capsicum annuum, které dozrávají do oranžova. Šlechtí se pro sytou barvu z karotenoidů, silnou dužninu a jemnou sladkost. Barvou i chutí stojí mezi travnatě zelenou a medově sladkou červenou paprikou.

Sezóna
Vrchol léta až začátek podzimu; ze skleníků a fóliovníků k dostání celý rok.
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 27 kcal
  • 0,9 g bílkoviny
  • 0,2 g tuky
  • 6,7 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Zralou a nenakrojenou ji skladuj až dva dny v chladnější místnosti.

V lednici

Neumytou ji skladuj v lednici v perforovaném sáčku až deset dní. Vlhkost se v něm udrží, ale nesráží se v něm voda.

V mrazáku

Odstraň semínka a přepážky, nakrájej ji na plátky nebo kostičky a zamraz. Textura změkne, ale chuť vydrží šest měsíců.

Jak vybrat

Vybírej plody, které jsou na svou velikost těžké, mají napjatou lesklou slupku a jsou oranžové po celém povrchu. Laloky mají být pevné, ale pružné, a stopka čerstvá a zelená, ne zaschlá.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Červená paprika

V nouzi

Žlutá paprika

Příprava

Opláchni ji, osuš a odstraň stopku se semeníkem, semínka a vnitřní přepážky. Na syrovo krájej čistým řezem, aby zůstala křupavá. Když ji pečeš nebo opálíš do puchýřků, karamelizace zvýrazní její sladkost.

Nic nevyhazuj

Odřezky a semínka přidej do zeleninového vývaru. Slupky můžeš usušit a umlít na přirozeně sladký paprikový prášek.

V kuchyni

Tepelná úprava

Hodí se syrová i tepelně upravená. Nejlepší je pečená, grilovaná, orestovaná nebo pomalu dušená. Při mírném teple si udrží sladkost, prudké opálení do puchýřků jí dodá kouřové tóny bez hořkosti.

Hodí se k

Co to je

Oranžová paprika je plně vyzrálý plod odrůd Capsicum annuum, které dozrávají do oranžova. Šlechtí se pro sytou barvu z karotenoidů, silnou dužninu a jemnou sladkost. Barvou i chutí stojí mezi travnatě zelenou a medově sladkou červenou paprikou.

Jak chutná

Na začátku je čistě a šťavnatě sladká, s lehkým citrusovým nádechem. Pak se rozvine do kulatých ovocných tónů, které připomínají meruňku a meloun. Pod nimi je zeleninová svěžest, která působí uhlazeně, ne syrově. Dozvuk je krátký a osvěžující, bez pálivosti kapsaicinu. Zůstane po něm lehce květinová stopa a jemné minerální křupnutí pevných buněčných stěn.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Oranžová paprika není jedna botanická odrůda. Patří k ní řada moderních kultivarů vyšlechtěných na stálou barvu, obsah cukru a pravidelný hranatý tvar.

Nizozemské skleníkové odrůdy

Pěstují se při řízeném osvětlení a výživě. Mají bezvadnou slupku a stále stejnou sladkost. Díky hydroponii mají silné, křupavé stěny.

Středomořské papriky z volné půdy

Rostou na silném slunci v půdách bohatých na minerály. Jsou tepleji a ovocněji sladké a mají měkčí stěny. Často se sklízejí ručně, aby se neotlačily.

Severoamerické hybridy

Šlechtí se na odolnost vůči chorobám a snadnou přepravu. Jsou sladké a přitom pevné, takže se dobře hodí pro běžný obchod.

U všech typů ovlivňují podmínky pěstování obsah vody a cukru. Chladnější noci zesilují aromatické látky. Dobré světlo a mírné teplo pomáhají plnému vybarvení, přílišné horko ale může tvorbu karotenoidů narušit.

Historie

Příběh oranžové papriky začíná ve staré Americe, kde byly druhy rodu Capsicum domestikovány před více než 6 000 lety. V předkolumbovských civilizacích se papriky necenily podle barvy, ale podle pálivosti a rituální síly. Sladké, nepálivé formy existovaly, ale byly jen okrajovou kuriozitou.

Po Kolumbových plavbách se papriky na konci 15. století dostaly do Španělska a Portugalska a rychle se rozšířily po Středomoří. V 16. století je portugalští a osmanští obchodníci přivezli na Balkán a do střední Evropy. V dalších staletích evropští pěstitelé vybírali mírnější a masitější formy. Velké hranaté sladké papriky se prosadily v 19. a 20. století.

Dnešní oranžová paprika je výsledkem šlechtění z konce 20. století. Ve velkém ji na trh od 90. let uvedli nizozemští skleníkoví pěstitelé. Barvu jí dává kombinace variant genů, které řídí tvorbu karotenoidů. Tytéž geny v jiných kombinacích dávají červené nebo žluté plody. Oranžová paprika se rozšířila spolu s dnešní kuchyní, která má ráda sladkost, barevný kontrast a syrovou zeleninu.

Věda

Oranžovou barvu dávají paprice karotenoidy, které se hromadí, když se při zrání rozkládá chlorofyl. Podle odrůdy je to hlavně beta-karoten, nebo směs červeného kapsantinu se žlutými xantofyly, jako je violaxantin a lutein. Během zrání plynule přibývají cukry, hlavně glukóza a fruktóza, takže plně vybarvený plod je výrazně sladší než zelený. Buněčné stěny bohaté na pektin dávají paprice typickou křupavost a šťavnatost.

Původ a etika

Dej přednost pěstitelům, kteří používají co nejméně chemie a podporují biodiverzitu i v monokulturách paprik. Pěstování ve sklenících, zvlášť s recirkulací vody, může na kilogram paprik spotřebovat podstatně méně vody než pěstování na poli. Otázkou ale zůstává, odkud pochází energie. Když kupuješ sezónně a z regionu, snížíš emise z dopravy a zachováš typické vlastnosti odrůd.

Košík