- Sezóna
- V tropech a subtropech je k dostání celý rok. Nejvíc jemných listů naroste v teplém období dešťů. Když je sucho dlouhé, strom může listy shodit.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 375 kcal
- 25 g bílkoviny
- 4,2 g tuky
- 58,3 g sacharidy
Moringa
Moringa
Moringou se myslí hlavně moringa olejodárná (Moringa oleifera), rychle rostoucí opadavý strom původem z Indického subkontinentu. Jedí se její listy, nezralé lusky, květy i semena a odedávna se používají i jako lék. V kuchyni se nejčastěji používají listy: čerstvé, vařené, nebo sušené a umleté na prášek. Lusky se připravují jako zelenina. V jižní Asii se jim říká drumsticks.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Čerstvé listy rychle vadnou. Při pokojové teplotě je nenechávej déle než pár hodin.
- V lednici
Listy volně zabal do vlhké utěrky a dej je do lednice, vydrží dva až tři dny. Lusky vydrží až týden v uzavřeném prodyšném sáčku.
- V mrazáku
Listy krátce spař, zchlaď v ledové vodě a zamraz. Vydrží až šest měsíců a chuť skoro neztratí.
Jak vybrat
Vybírej malé, jemné listy, které jsou zelené celé. Nesmí žloutnout a stonky nemají být dřevnaté. Čerstvé lusky mají být pevné a při ohnutí čistě prasknout. Nesmí být scvrklé a švy nemají být ztmavlé. Moringa v prášku má být sytě zelená a vonět jemně po trávě. Nikdy nemá být mdlá, nahnědlá ani zatuchlá.
Čím nahradit
Špenát nebo listy amarantu. Po uvaření jsou podobně jemné a mírně hořké jako moringa.
Kadeřávek nebo mangold. Oba jsou ale výraznější a musí se vařit déle.
Příprava
Listy důkladně propláchni, ať na nich nezůstane písek, a otrhej je ze silnějších stonků. Velmi mladé listy můžeš jíst syrové. Častěji se ale krátce tepelně upravují, aby změkly a nebyly tak hořké. Lusky se obvykle nakrájí na kusy a vaří se, dokud dužina uvnitř nezměkne.
Nic nevyhazuj
Ze stonků a tužších žilek listů uvař zeleninový vývar. Použij ho jako základ polévek nebo na vaření obilovin.
V kuchyni
Tepelná úprava
Listy moringy potřebují mírné teplo. Krátce je orestuj nebo povař v páře. Do polévek a dušených jídel je přidej až ke konci vaření. Když je převaříš, ztratí barvu i výživové látky. Lusky se hodí k vaření a dušení, jejich jemná sladkost obohatí vývar.
Co to je
Moringou se myslí hlavně moringa olejodárná (Moringa oleifera), rychle rostoucí opadavý strom původem z Indického subkontinentu. Jedí se její listy, nezralé lusky, květy i semena a odedávna se používají i jako lék. V kuchyni se nejčastěji používají listy: čerstvé, vařené, nebo sušené a umleté na prášek. Lusky se připravují jako zelenina. V jižní Asii se jim říká drumsticks.
Jak chutná
Listy moringy chutnají podobně jako jiná výrazná listová zelenina. Hned na začátku jsou svěží a výrazně zelené, připomínají mladý špenát nebo potočnici. Potom přijde lehce zemitá hořkost s oříškovým tónem, podobná zelenému čaji nebo hořčičným listům. Dochuť je čistá a lehce svíravá. Jemná pepřová stopa doznívá vzadu na patře, ne na jazyku.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jí se moringa syrová, nebo vařená?
Zaslouží si moringa opravdu název zázračný strom?
Která část moringy se používá nejčastěji?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Ve světě se pěstuje hlavně Moringa oleifera. Tradičně se ale používají i další druhy moringy.
Moringa oleifera
Ve velkém se pěstuje v Indii, na Srí Lance, ve východní Africe a stále víc také v Karibiku a ve Střední Americe. Daří se jí v propustných písčitohlinitých půdách v suchém až polosuchém podnebí. Listy se sklízejí opakovaně po celý rok. Mladé výhony se seřezávají a strom pak znovu obrazí jemnými listy. Chuť je čistá a travnatá, hořkost jen mírná.
Moringa stenopetala
Pěstuje se hlavně na jihu Etiopie a na severu Keni. Listy má větší a silnější. Sklízí se méně často, mnohdy jen v určitém období roku. Chuť je hlubší a víc zeleninová, lehce připomíná zelí.
Moringa peregrina
Pěstuje se spíš kvůli semenům a oleji než kvůli listům. Roste v kamenitých, chudých půdách na Blízkém východě a v Africkém rohu. Listy jsou menší a ostřejší, protože rostou v drsnějších podmínkách a pomaleji.
Historie
Moringa se v historii objevuje v mnoha civilizacích.
Starověk
Ve starověké Indii popisují moringu (shigru) ajurvédské texty staré přes dva tisíce let. Byla pro ně potravinou i léčivou rostlinou a tradičně se jí připisovalo, že pomáhá trávení. Staří Egypťané si cenili behenového oleje lisovaného ze semen moringy, nejspíš Moringa peregrina. Olej je stálý a nežlukne, proto se hodil do parfémů a obřadních mastí. Řecké a římské prameny naznačují, že tento olej znali. Listy se ale v kuchyni zřejmě běžně nepoužívaly.
Středověk
Ve středověku se moringa šířila po obchodních cestách mezi jižní Asií, Arabským poloostrovem a východní Afrikou. Moringa oleifera se později dostala za hranice jižní Asie s obchodem a migrací v oblasti Indického oceánu. Do východní Afriky dorazila zhruba na začátku dvacátého století a tamní kuchyně ji přijala za svou. Strom je odolný, a tak byl cenný v monzunovém podnebí i v krajích, kde často bývá sucho. Zelené listy dával i tehdy, když jiná zelenina neurodila.
Moderní doba
Ve dvacátém a jednadvacátém století se moringa proslavila po celém světě jako takzvaný zázračný strom. Rozvojové organizace ji propagovaly, protože je velmi výživná a dobře se přizpůsobí. Nadšení bylo místy přehnané. Přesto se moringa pevně usadila na mezinárodním trhu se zdravou výživou, v kuchyních, které rády zkoušejí nové suroviny, i v projektech udržitelného zemědělství.
Věda
Listy moringy mají pověst velmi výživné potraviny, protože obsahují hodně mikroživin. Ty jsou vázané ve vláknitých tkáních listu, které jsou bohaté na bílkoviny. Listy obsahují beta-karoten, vitamin C a polyfenoly. Právě polyfenoly jim dávají typickou zelenou hořkost. Teplem se část vitaminu C rozloží, vaření ale zároveň změkčí vláknitá pletiva listů. Semena obsahují hodně kyseliny olejové. Olej z moringy je proto podobně stálý jako olivový a jeho kouřový bod je vhodný na vaření.
Původ a etika
U etického původu moringy jde hlavně o férové pracovní podmínky a pravdivá tvrzení. Drobní pěstitelé často sklízejí ručně a stromy prořezávají několikrát do roka. Zodpovědní výrobci nepřehánějí léčivé účinky. Moringu představují jako výživnou potravinu, ne jako všelék. Udržitelné pěstování potřebuje jen málo zavlažování a chemie. Moringa proto dobře zapadá do regenerativního zemědělství, pokud se pěstuje a prodává transparentně.