- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 221 kcal
- 16,5 g bílkoviny
- 16,6 g tuky
- 0,3 g sacharidy
Kuřecí stehno s kůží (bez kosti)
Kuřecí stehno s kůží (bez kosti)
Vykostěné kuřecí stehno s kůží pochází z horní části kuřecí nohy. Stehenní kost je vyjmutá, kůže zůstává. Maso bez kosti se snadno připravuje a kůže ho při pečení podlévá vlastním tukem a sama se vypeče dokřupava.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Syrové kuře nenechávej při pokojové teplotě déle než 2 hodiny (v horku nad 30 °C déle než 1 hodinu). Skladuj ho v chladu při 0–4 °C.
- V lednici
Skladuj v nejchladnějším místě lednice (obvykle vzadu na spodní polici) v původním obalu nebo v uzavřené nádobě. Spotřebuj do data „spotřebujte do“ na etiketě. To je hranice bezpečnosti, ne vodítko čerstvosti. Maso koupené volně spotřebuj do 1–2 dnů. Ukládej ho pod potraviny, které se jedí bez tepelné úpravy.
- V mrazáku
Pevně zabal do potravinové fólie a pak do alobalu, nebo zavakuuj, aby se maso v mrazáku nevysušilo. Takto uložená stehna si drží kvalitu až 9 měsíců. Rozmrazuj přes noc v lednici, nikdy při pokojové teplotě.
Jak vybrat
Vyber stehna s pevným, vlhkým masem, které se po zmáčknutí vrátí do původního tvaru. Kůže má být celá, bez skvrn, trhlin a oschlých míst. Barva od bledě růžové po světle broskvovou. Šedavý nádech nebo cizí pach znamenají, že stehna nekupuj. Čerstvé kuře voní čistě, skoro neutrálně. U baleného masa zkontroluj, jestli se na dně vaničky nedrží moc šťávy. Hodně vyteklé šťávy může znamenat, že maso bylo rozmražené a znovu zmražené nebo leželo dlouho.
Čím nahradit
Kuřecí stehno s kostí a kůží. Peče se o něco déle, ale kost mu dodá ještě plnější chuť.
Vykostěná stehna bez kůže se hodí na dušení a ragú, kde nejde o křupavou kůži. Podobně plné tmavé maso, které snese i delší přípravu, má kachní stehno konfitované ve vlastním sádle.
Příprava
Před přípravou stehna důkladně osuš papírovou utěrkou. Vlhkost je největší nepřítel křupavé kůže. Chceš-li kůži co nejkřupavější, lehce ji nařízni nebo nech stehna několik hodin nezakrytá v lednici, ať oschnou. Osol vydatně a sůl dostaň i pod kůži, aby maso prochutilo. Zhruba 20–30 minut před přípravou je vyndej z lednice, ať se propečou rovnoměrněji.
Nic nevyhazuj
Tuk, který ze stehen vyteče, si schovej. Tomuhle kuřecímu sádlu se jinde říká schmaltz. Je skvělé na restování zeleniny, na jíšku nebo na opékání brambor dokřupava. Odřezky kůže rozlož naplocho, upeč při 190 °C dozlatova a rozlámej na kuřecí škvarky do salátů a polévek.
V kuchyni
Tepelná úprava
Nejlíp dopadne opékání na pánvi. Stehna polož kůží dolů na studenou nebo jen mírně teplou pánev a pak zvyš plamen na střední. Tuk se tak pozvolna vypeče a kůže je dokonale křupavá, aniž by se maso přepeklo. Při pečení v troubě na 200–220 °C se o nic nestaráš. Při dušení se ukáže, že stehno zůstane šťavnaté i po dlouhé přípravě. Na grilu peč nepřímým teplem, aby odkapávající tuk nešlehal plameny. V horkovzdušné fritéze kůže zkřupne rychle a s menším množstvím tuku. Na rozdíl od prsou stehnům delší příprava moc neublíží, proto jsou ideální pro začátečníky i pro ty, kdo u plotny občas odběhnou.
Co to je
Vykostěné kuřecí stehno s kůží pochází z horní části kuřecí nohy. Stehenní kost je vyjmutá, kůže zůstává. Maso bez kosti se snadno připravuje a kůže ho při pečení podlévá vlastním tukem a sama se vypeče dokřupava.
Jak chutná
Stehna mají výraznější kuřecí chuť než prsa, protože obsahují víc myoglobinu a víc tuku uvnitř svalu. Chuť je plná a masitá, s lehce minerálním tónem a jemným umami. Když kůže pořádně vypustí tuk a zkřupne, křupe skoro jako slanina a přidá další vrstvu máslové, koncentrované kuřecí chuti.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Proč jsou kuřecí stehna do mnoha receptů lepší než prsa?
Jak udělat křupavou kůži na vykostěných kuřecích stehnech?
Na jakou teplotu uvnitř má vykostěné kuřecí stehno dojít?
Můžu místo stehen s kůží použít stehna bez kůže?
Proč je kůže na kuřecích stehnech gumová, a ne křupavá?
Do hloubky
4 min čtení
Druhy
Všechna vykostěná stehna s kůží jsou stejný kus masa, kvalita se ale výrazně liší. Běžná stehna pocházejí z rychle rostoucích hybridních brojlerů, jako jsou Ross nebo Cobb, chovaných v halách s řízeným klimatem. Kuřata z volného výběhu chodí i ven a jejich maso bývá o něco pevnější. Kuřata chovaná na pastvě se pravidelně přesouvají na čerstvý porost a jejich maso má bohatší chuť a pevnější svalovinu. Pomalu rostoucí kuřata, například francouzská Label Rouge chovaná nejméně 81 dní, mají tmavší maso s intenzivnější chutí, která nese stopu místa, kde vyrostla. Ekologický chov podle pravidel EU omezuje antibiotika a syntetické přísady do krmiv a stanoví i pravidla welfare: výběh, nižší hustotu chovu a pomalu rostoucí plemena nebo minimální věk při porážce 81 dní.
Historie
Cesta kuřete od kura bankivského z jihovýchodní Asie k nejkonzumovanějšímu masu světa trvá zhruba 3 500 let. Zpočátku se kur choval hlavně z kulturních a rituálních důvodů, možná i kvůli kohoutím zápasům, a ne kvůli masu. Po obchodních cestách se rozšířil z údolí Indu do Egypta, Řecka a Říma. Ve středověké Evropě církev zakazovala maso ve dnech postu a zdrženlivosti, kterých bylo podle kraje a doby i výrazně přes 100 do roka. Některá raná klášterní pravidla ale zakazovala jen maso čtvernožců, takže drůbež zůstávala v šedé zóně. Americké soutěže „Chicken of Tomorrow“ (Kuře zítřka) ve 40. letech 20. století způsobily ve šlechtění převrat a daly vzniknout průmyslovému chovu rychle rostoucích brojlerů. Americká obliba bílého masa je přitom poměrně nová. Prosadila se v 70. a 80. letech, kdy celá kuřata nahradily porcované díly a prsa se začala prodávat jako libová volba. Vznikl tak přebytek tmavého masa a miliony tun kuřecích čtvrtek putovaly do zahraničí, v 90. letech a po roce 2000 hlavně do Ruska a také do Asie, kde je tmavé maso dražší. Teď se karta obrací: s tím, jak se mění americká společnost a jak stehna chválí šéfkuchaři, získávají zpět dobrou pověst a mnoho restaurací dnes podává jen tmavé maso.
Věda
Proč je stehno v kuchyni lepší než prsa, vysvětluje jeho biochemie. Tmavé maso obsahuje víc myoglobinu, bílkoviny, která ve svalech uchovává kyslík a dává jim barvu. Svaly nohou totiž neustále pracují při stání a chůzi, kdežto prsní svaly kuře používá jen na krátké mávnutí křídly. Plnější chuť pochází hlavně z vyššího obsahu tuku a ze svaloviny bohatší na železo, která má živější metabolismus. Stehna mají zhruba dvakrát víc tuku než prsa a velká část ho je uvnitř svalu, takže maso se při přípravě samo podlévá. Kolagen ve stehenním mase se nad zhruba 70 °C postupně mění na želatinu. Odtud jemná, šťavnatá textura, jaké prsa nikdy nedosáhnou. Maillardova reakce je složitý sled chemických přeměn mezi aminokyselinami a redukujícími cukry, který se nad zhruba 140 °C rozbíhá rychle. Na kuřecí kůži je obzvlášť výrazná a vzniknou při ní stovky aromatických látek. Vypéct kůži chce trpělivost. Když začneš na studené pánvi, podkožní tuk stihne zkapalnět a vytéct dřív, než se bílkoviny srazí, a kůže nebude gumová. Kolagenová síť kůže pak zkřupne v jemnou mřížku. Nejhojnější mastnou kyselinou v kuřecím tuku je kyselina olejová, tedy tentýž mononenasycený tuk, jaký obsahuje olivový olej.
Původ a etika
Konvenční chov kuřat vyvolává vážné otázky kolem welfare zvířat i životního prostředí. Většina kuřat z velkochovů je šlechtěná na rychlý růst a porážkové hmotnosti dosáhne už za 6–7 týdnů, často rychleji, než to jejich kostra unese. Hledej označení, za kterými stojí skutečné standardy welfare. V Evropě je to logo EU pro ekologické zemědělství (zelený list), označení „volný výběh“ podle obchodních norem EU, Label Rouge nebo závazek prodejce k European Chicken Commitment. Ty vyžadují nižší hustotu chovu, obohacené prostředí a pomaleji rostoucí plemena. Chov na pastvě a regenerativní zemědělství zlepšují welfare zvířat a navíc mohou ukládat uhlík v půdě a obnovovat její zdraví. Když to jde, kupuj od místních farmářů, u kterých si chov můžeš ověřit sám. Kuře z etického chovu bývá obvykle 2–3krát dražší než konvenční. Tahle cena odráží skutečné náklady na zodpovědný chov.