Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Dresink křenový

Omáčky k dochucení

Dresink křenový

Křenový dresink stojí na strouhaném křenu, tedy na nastrouhaném kořeni Armoracia rusticana zakonzervovaném v octě. S olejem, octem a kořením z něj vznikne vinaigrette. S majonézou, zakysanou smetanou nebo jogurtem z něj uděláš krémovou variantu. Typická je pro něj ostrá pálivost, která udeří do nosu, rychle odezní a nechá po sobě čistou, svěže kyselou dochuť.

Sezóna
Celoročně (čerstvý kořen je nejlepší od pozdního podzimu do časného jara)
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 181 kcal
  • 3 g bílkoviny
  • 16,4 g tuky
  • 5,2 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučuje se. Verze s mléčným základem se rychle kazí a i vinaigrette při pokojové teplotě rychle ztrácí ostrost.

V lednici

Domácí dresink typu vinaigrette vydrží v lednici v uzavřené nádobě až 1 týden. Krémové verze spotřebuj do 3–5 dnů, a nikdy ne po datu spotřeby použitého mléčného výrobku nebo majonézy. Verze s domácí majonézou ze syrových vajec vydrží jen 1–2 dny. Kupovaný strouhaný křen si po otevření drží plnou chuť 1–2 měsíce.

V mrazáku

Nedoporučuje se. Mrazení zhorší texturu a výrazně oslabí těkavé látky, které dávají křenu jeho typickou ostrost.

Jak vybrat

Na domácí dresink vyber strouhaný křen s co nejkratším složením, ideálně jen křen, ocet a sůl. Vyhni se výrobkům s velkým množstvím konzervantů nebo s přidanou smetanou. Čerstvý kořen má být pevný, bez měkkých míst a na svou velikost těžký. Slupka má být světle hnědá a bez skvrn. U kupovaných dresinků zkontroluj datum a sáhni po chlazených, ty jsou nejostřejší.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Wasabi pasta smíchaná s rýžovým octem a olejem. Podobně pálí v nose a má čistou dochuť, jen chutná trochu víc zeleninově.

V nouzi

Dijonská nebo jiná ostrá hořčice rozředěná octem. Je podobně štiplavá a dresink stejně dobře spojí, pálivost ale cítíš víc na jazyku než v nose.

Příprava

Vinaigrette: prošlehej strouhaný křen s octem, prolisovaným česnekem, solí a drceným chilli. Pak za stálého šlehání pomalu přilévej olivový olej, aby se emulgoval. Krémová verze: vmíchej křen do zakysané smetany, majonézy nebo řeckého jogurtu a přidej trochu citronové šťávy a čerstvé bylinky. Do teplých jídel přidávej křen vždy až na konci, protože teplem rychle ztrácí ostrost.

Nic nevyhazuj

Odřezky a slupky čerstvého křenu můžeš naložit do octa. Vznikne domácí křenový ocet na další dresinky. Zbylý dresink poslouží jako marináda na hovězí nebo jako výrazná pomazánka do sendvičů a wrapů.

V kuchyni

Tepelná úprava

Křenový dresink je nejlepší studený nebo pokojové teploty, přidaný k hotovému jídlu. Pokap jím saláty, pečenou zeleninu nebo misky s obilovinami. Podávej ho jako dip k syrové zelenině nebo ke krevetovému koktejlu. Dej ho ke grilovanému nebo pečenému masu, hlavně k hovězímu. Do teplých jídel ho přidej až úplně na konci, mimo plotnu, ať si udrží ostrost.

Hodí se k

  • Roastbeef a vysoký roštěnec
  • Uzený losos a pstruh
  • Červená řepa a kořenová zelenina
  • Brambory (pečené, jako kaše nebo v salátu)
  • Vejce natvrdo a plněná vejce
  • Hořké listové saláty (rukola, potočnice, čekanka)
  • Jablka a hrušky
  • Kopr a pažitka
  • Zakysaná smetana a crème fraîche
  • Citron a jablečný ocet

Co to je

Křenový dresink stojí na strouhaném křenu, tedy na nastrouhaném kořeni Armoracia rusticana zakonzervovaném v octě. S olejem, octem a kořením z něj vznikne vinaigrette. S majonézou, zakysanou smetanou nebo jogurtem z něj uděláš krémovou variantu. Typická je pro něj ostrá pálivost, která udeří do nosu, rychle odezní a nechá po sobě čistou, svěže kyselou dochuť.

Jak chutná

Chilli pálí dlouho na jazyku. Křen udeří hned a prudce, projde nosem a rychle odezní. Dresink tuhle ostrou štiplavost, podobnou hořčici, vyvažuje kyselostí octa a plností oleje nebo mléčného základu. Chuť dotváří jemně zemitý a lehce nahořklý podtón, takže je výrazná a zároveň osvěžující.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Křenové dresinky jsou dvojího typu: vinaigrette a krémové. Vinaigrette spojuje strouhaný křen s olivovým nebo neutrálním olejem, octem (bílým vinným, jablečným nebo kvasným), česnekem a aromatickými přísadami. Je lehčí a ostřejší. Krémové verze mají základ z majonézy, zakysané smetany, crème fraîche nebo řeckého jogurtu. Jsou plnější, pálí mírněji a hodí se na namáčení i mazání. Mezi regionální varianty patří skandinávské dresinky s koprem a hořčicí, britské omáčky k roastbeefu a východoevropské verze s červenou řepou, která jim dá sytě purpurovou barvu a zemitou sladkost.

Historie

Křen je známý od antiky. Pochází z jihovýchodní Evropy a západní Asie, nejspíš z oblastí dnešního Ruska a Ukrajiny. Staří Řekové a Římané si ho cenili jako lék na neduhy od bolesti zad po potíže s dýcháním. V aškenázských komunitách střední a východní Evropy chyběly druhy salátu, které se tradičně používaly. Křen se tam proto stal marorem, hořkou bylinou sederové večeře o Pesachu. Angličané ho zpočátku považovali za jídlo chudých. Koncem 17. století už ale byla křenová omáčka ve všech vrstvách běžnou přílohou k roastbeefu a ústřicím. Do amerických kolonií kořen přivezli první osadníci. V polovině 19. století se rozjelo komerční pěstování v Illinois, které je dodnes centrem produkce v USA. V Evropě se křen odedávna pěstuje v Maďarsku, Německu (hlavně v okolí bavorského Baiersdorfu a v Blatech, německy Spreewald) a Rakousku (Štýrsko). Dresinky a omáčky z křenu vyplynuly přirozeně z jeho tradičního spojení s octem. Ocet kořen konzervuje a zároveň stabilizuje jeho ostré látky.

Věda

Křen se brání pomocí enzymů. Neporušený kořen obsahuje sinigrin, glukosinolát, který zůstává neaktivní, dokud se buňky nepoškodí. Při strouhání nebo drcení se z oddělených částí buněk uvolní enzym myrosináza. Ta hned začne měnit sinigrin na allylisothiokyanát, těkavý hořčičný olej, který prudce pálí v nose. Tato látka je velmi nestálá a vzduchem, teplem i časem se rozkládá. Proto je čerstvě nastrouhaný křen mnohonásobně ostřejší než odleželý. Ocet enzymatickou reakci zastaví a ostrost tak „zafixuje“ na úrovni, jaké dosáhla v okamžiku přidání. Když ocet přidáš hned, bude křen jemnější. Když po nastrouhání počkáš tři minuty, bude nejostřejší. V dresincích pomáhá kyselé prostředí octa nebo citrusů udržet těkavé látky a tuk z oleje nebo mléčného základu zmírní pálení na jazyku.

Původ a etika

Křen je odolná a nenáročná plodina. Potřebuje minimum pesticidů a daří se mu v mírném pásmu. V Evropě se pěstuje hlavně v Maďarsku, Německu (Bavorsko a Blata, německy Spreewald) a Rakousku (Štýrsko). V Severní Americe se pěstování soustředí kolem Collinsville v Illinois. Sáhni po křenu z blízkého okolí, ať má za sebou co nejkratší cestu. U strouhaného křenu vybírej značky s jasně uvedeným složením a vyhni se umělým konzervantům a přemíře soli. Vypěstovat si vlastní křen na zahradě je velmi snadné. Drž ho ale v mezích, jinak se nekontrolovaně rozroste.

Košík