- Sezóna
- K dostání celý rok v českých pekárnách a supermarketech
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 259 kcal
- 8,5 g bílkoviny
- 3,3 g tuky
- 48,3 g sacharidy
Chléb kořenový
Chléb kořenový
Chléb kořenový je český chléb ze žitné a pšeničné mouky, ochucený chlebovým kořením. To se obvykle míchá z kmínu, koriandru, fenyklu a anýzu. Název je od slova „koření“, ne „kořen“, takže žádnou kořenovou zeleninu v něm nenajdeš.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nejlíp ho skladuj při pokojové teplotě v papírovém nebo lněném sáčku nebo v chlebníku, nakrojenou stranou dolů. Vydrží asi 2–4 dny. Chleby na kvasu s převahou žita zůstanou čerstvé déle než ty s převahou pšenice. Teplý chléb nezavírej do igelitu, sražená vlhkost podporuje plíseň. Když uvidíš plíseň, vyhoď celý bochník. Plesnivé místo jen neodkrajuj.
- V lednici
Nedoporučujeme. V lednici chléb okorává rychleji, i když ve velkém teple a vlhku zpomalí plesnivění.
- V mrazáku
Dobře se mrazí. Nejdřív ho nakrájej, pevně zabal a zamraz nejvýš asi na 3 měsíce. Krajíce opeč rovnou zmražené, nebo je nech rozmrazit v obalu při pokojové teplotě.
Jak vybrat
Vyber bochník s pevnou, rovnoměrně propečenou kůrkou, který při poklepání dutě zazní, a se střídou, která se po zmáčknutí vrátí zpátky. Přečti si složení. Chleby na kvasu mají „žitný kvas“ mezi prvními surovinami, průmyslové verze místo něj můžou obsahovat droždí, sladové extrakty a regulátory kyselosti. Koření by mělo být na etiketě vypsané (kmín, koriandr, fenykl, anýz). Jestli chceš výraznější žitnou chuť, hledej na etiketě „žitnopšeničný“: víc než polovinu mouky tvoří žitná. Krájený balený chléb vydrží déle, ale kůrku má měkčí. Celý bochník z pekárny si kůrku i vůni udrží líp.
Čím nahradit
Obyčejný český konzumní chléb se kmínem. Když ho opékáš nebo dáváš do receptu, přidej špetku mletého koriandru a fenyklu.
Jakýkoli směsný žitnopšeničný chléb na kvasu. Chuť bude jednodušší, bez kořenitých tónů.
Příprava
Čerstvě upečený žitnopšeničný chléb nech před krájením úplně vychladnout. Za tepla střída ještě tuhne, a když ho nakrojíš moc brzy, je mazlavá. Krájej vroubkovaným nožem na tenčí krajíce, asi 1 cm. Lehké opečení vytáhne vůni fenyklu a anýzu.
Nic nevyhazuj
Okoralé krajíce usuš a umel na výraznou strouhanku, nebo je nakrájej na kostičky a opeč jako krutony do česnečky nebo bramboračky. Hodí se i do houskových knedlíků a na topinky. Usušené opečené kůrky jsou tradiční základ domácího kvasu, kvašeného chlebového nápoje.
V kuchyni
Tepelná úprava
Nejčastěji se jí čerstvý jako obložený chléb s máslem, pomazánkou, sýrem nebo uzeninou, nebo se podává k polévce a guláši. Skvělý je na topinky, protože smažením se koření ještě víc rozvoní. Můžeš ho i opéct, nakrájet na krutony nebo usušit a umlít na strouhanku. Doma se obvykle peče ze žitného kvasu a pšeničné mouky, s asi 1 lžičkou až 1 lžící chlebového koření na kilogram mouky podle chuti, v horké troubě zhruba na 230–250 °C. Pak se teplota sníží a chléb se dopeče, aby kůrka ztmavla, ale nepřipálila se.
Co to je
Chléb kořenový je český chléb ze žitné a pšeničné mouky, ochucený chlebovým kořením. To se obvykle míchá z kmínu, koriandru, fenyklu a anýzu. Název je od slova „koření“, ne „kořen“, takže žádnou kořenovou zeleninu v něm nenajdeš. Stylem má blízko k běžnému českému žitnopšeničnému chlebu. Bývá s tmavou, pevnou kůrkou a hutnou, ale pružnou a lehce vláčnou střídou. Rozdíl je v koření: běžný chléb má jen kmín, kořenový celou směs. Řemeslné a tradiční bochníky kynou hlavně na žitném kvasu, často s trochou droždí. Hodně průmyslových verzí stojí hlavně na droždí a barvu i chuť jim dodává přidaný slad a kyselost. Poměr mouk se liší podle pekárny. Podle vyhlášky 18/2020 Sb. se směsný chléb jmenuje podle mouky, které je v něm víc, takže na etiketě najdeš buď žitnopšeničný (převažuje žito), nebo pšeničnožitný (převažuje pšenice).
Jak chutná
Střída je jemně kyselá od žita a kvasu, se zemitou, lehce sladovou hloubkou. Kmín dodává známou ostrost českého chleba. Koriandr přidává hřejivý, slabě citrusový tón. Fenykl a anýz voní jemně nasládle po lékořici, nejvíc v kůrce a v opečeném chlebu. Celkově je voňavější než obyčejný chléb s kmínem, ale sladký není.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je v kořenovém chlebu kořenová zelenina?
Co obsahuje chlebové koření?
Peče se kořenový chléb na kvasu?
Je bezlepkový?
Jak ho skladovat?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
S převahou žita, na kvasu (žitnopšeničný kváskový)
: víc než polovinu mouky tvoří žitná a chléb kyne na žitném kvasu. Má hutnější střídu, výraznější kyselost a vydrží nejdéle.
S převahou pšenice (pšeničnožitný)
: pšenice je víc než žita, takže střída je lehčí a měkčí a chuť jemnější. Sem patří hodně supermarketových chlebů prodávaných jako „kořenový“ a často kynou hlavně na droždí.
Různé směsi koření
: české chlebové koření obsahuje vždycky kmín. Dál v něm bývá koriandr, fenykl a anýz, některé směsi přidávají černuchu. Poměr se liší pekárna od pekárny.
Příbuzné chleby (jiné výrobky)
: německé a rakouské chleby typu Bauernbrot nebo s Brotgewürz (chlebovým kořením) používají velmi podobné směsi a tyrolské a jihotyrolské žitné chleby pracují s fenyklem a kmínem stejně. Jsou to příbuzné, ale samostatné regionální chleby. Chleby se strouhanou kořenovou zeleninou jsou úplně jiný výrobek, i když název zní podobně.
Historie
Žitné a žitnopšeničné chleby na kvasu jsou v českých zemích odedávna každodenním chlebem a kmín k nim typicky patří. Směsi s koriandrem, fenyklem a anýzem sdílíme se sousední německou a alpskou pekařskou tradicí. Kdy se ujal název „kořenový chléb“, není moc doloženo, dnes je to ale v českých pekárnách a obchodech běžné označení kořeněného chleba.
Věda
Žitná mouka se chová jinak než pšeničná. Její lepek vytváří jen slabou síť. Strukturu střídy místo toho drží hlavně pentosany (arabinoxylany), které vážou vodu, a střída je proto vláčná a hutná. Žito má také hodně enzymů, které štěpí škrob. Kyselina mléčná a octová, které vytvářejí bakterie v kvasu, snižují pH, tím tlumí činnost těchto enzymů a střída nezůstane mazlavá. Stejná kyselost dává chlebu jeho nakyslou chuť a zpomaluje plesnivění.
Chuť pochází z éterických olejů v koření. Kmín obsahuje karvon, semena koriandru jsou bohatá na linalool a fenykl i anýz obsahují anethol, který jim dává tón lékořice. Tyto látky se zčásti uvolňují teplem při pečení, proto je vůně nejsilnější v kůrce a v opečených krajících.
Původ a etika
Žito a pšenice pro české pekárny se z velké části pěstují a melou doma nebo v okolních zemích a k dostání jsou i BIO verze. Kmín se pěstuje i v Česku, koriandr, fenykl a anýz se často dovážejí. Průmyslové chleby můžou obsahovat palmový tuk a emulgátory, takže jestli ti na tom záleží, čti složení. Když kupuješ celé bochníky z místních pekáren a zbytky mrazíš nebo dál zpracuješ, pomáháš omezit plýtvání chlebem, který patří k největším zdrojům potravinového odpadu v domácnostech.