- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 396 kcal
- 0 g bílkoviny
- 0 g tuky
- 98,9 g sacharidy
Bonbony želatinové
Bonbony želatinové
Gumové bonbony, kterým se říká také želé bonbony nebo ovocné gumy, jsou široká skupina žvýkacích cukrovinek. Drží je pohromadě želatina nebo rostlinné gelující látky, jsou typicky pružné a vláčné a většinou mají zářivé barvy. Základem je glukózový sirup, cukr, želatina (nebo místo ní pektin či agar), škrob a voda. Odlévají se do forem všech možných tvarů: medvídků, žížalek, kroužků i ovocných plátků.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj je v chladu a suchu, mimo přímé slunce a zdroje tepla. Aby neztvrdly, dej je do vzduchotěsné nádoby. Když je skladuješ správně, vydrží v nejlepší kondici 6–12 měsíců.
- V lednici
Do lednice je obvykle dávat nemusíš. Mohou v ní příliš ztuhnout nebo se na nich srazí vlhkost. Jestli máš rád pevnější bonbony, skladuj je v lednici v uzavřené nádobě až 1 rok.
- V mrazáku
Mrazit je nedoporučujeme. Textura se tím výrazně změní: bonbony ztvrdnou a po rozmražení se mohou drolit. Pokud je přece jen zmrazíš, nech je před jídlem úplně rozmrazit při pokojové teplotě.
Jak vybrat
Vybírej bonbony s lesklým, neporušeným povrchem a sytými barvami. Matný povrch nebo bělavý povlak znamená, že jsou staré nebo špatně skladované. Na dotek mají být pružné, ne lepivé. Čti složení: kvalitnější značky používají ovocné šťávy z koncentrátu a přírodní barviva, levnější spoléhají hlavně na umělá aromata a barviva. Pokud dodržuješ nějaká stravovací omezení, zkontroluj, jestli je uvnitř želatina, nebo rostlinná gelující látka jako pektin či agar. Balení se slepenými bonbony nebo se stopami vlhkosti nech v regálu.
Čím nahradit
Lokum (rahat) nebo ovocné želé. Jsou podobně sladké a žvýkavé, jen měkčí a jemnější na skus.
Kousky sušeného ovoce nebo ovocné plátky. Hodí se do receptů, kde potřebuješ něco sladkého a žvýkavého, textura ale bude znatelně jiná.
Příprava
Gumové bonbony můžeš jíst rovnou z balení. V kuchyni je můžeš pomalu rozpustit na mírném ohni nebo ve vodní lázni a udělat z nich polevu, ozdobu na dezert nebo je přelít do vlastních forem. Do pečiva je přidávej až ke konci pečení, aby se úplně nerozpustily. Do koktejlů je můžeš na 24–48 hodin naložit v lednici do alkoholu. Nejlépe nasakují vodku. Do nealkoholických koktejlů je dej bez naložení.
Nic nevyhazuj
Okoralé nebo ztvrdlé bonbony nevyhazuj. Dej je přes noc do uzavřené nádoby spolu s navlhčenou papírovou utěrkou a vlhkost je změkčí. Staré bonbony můžeš taky rozpustit a udělat z nich domácí ovocné plátky, polevu na dezerty nebo pojivo do nepečených dobrot, třeba cereálních tyčinek.
V kuchyni
Tepelná úprava
Gumové bonbony se většinou jedí jen tak, v kuchyni se ale dají použít i nápaditě. Když je rozpustíš na mírném ohni (pod 80 °C), můžeš je přelít do nových forem nebo z nich udělat sirup. Nasekané je vmíchej do těsta na sušenky, do těsta na brownies nebo do zmrzlinové směsi těsně před posledním promícháním. Výborně se hodí jako ozdoba koktejlů, a když je napíchneš na špejle, ozdobíš jimi i dezerty. Teď jsou v módě lyofilizované gumové bonbony: mají výraznější chuť a jsou lehké a křupavé.
Hodí se k
- Čokoláda (jako poleva i v kombinaci)
- Ozdoby na zmrzlinu a mražený jogurt
- Popcorn (kontrast sladké a slané chuti)
- Vanilkové a smetanové dezerty
- Citrusové příchutě
- Vodka a čiré destiláty (k naložení)
- Studentská směs a směsi na zobání
- Zdobení dortů a cupcaků
Co to je
Gumové bonbony, kterým se říká také želé bonbony nebo ovocné gumy, jsou široká skupina žvýkacích cukrovinek. Drží je pohromadě želatina nebo rostlinné gelující látky, jsou typicky pružné a vláčné a většinou mají zářivé barvy. Základem je glukózový sirup, cukr, želatina (nebo místo ní pektin či agar), škrob a voda. Odlévají se do forem všech možných tvarů: medvídků, žížalek, kroužků i ovocných plátků.
Jak chutná
Gumové bonbony jsou výrazně sladké a vyvažuje je svěží ovocná příchuť, umělá nebo přírodní. Hlavní je ale textura: bonbon zpočátku klade odpor, pak se poddá a v puse zůstává příjemně žvýkavý a trochu pružný. Kyselé druhy mají povrch obalený v kyselině citronové nebo jablečné, takže sladkost střídá ostrá kyselost. Dobrý gumový bonbon drží tvar, ale v puse se hladce rozpouští a není tuhý jako guma ani lepivý.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jsou gumové bonbony vegetariánské nebo veganské?
Proč gumové bonbony tvrdnou a okorávají?
Proč jsou gumové bonbony tak žvýkavé?
Jsou gumové bonbony bezlepkové?
Jak dlouho gumové bonbony vydrží?
Do hloubky
5 min čtení
Druhy
Gumové bonbony mají spoustu podob. Gumoví medvídci zůstávají klasikou. V Evropě se medvídci Haribo Goldbären prodávají v šesti příchutích (malina, jahoda, citron, pomeranč, ananas a jablko). Gumové žížalky, které uvedla firma Trolli v roce 1981, přinesly hravý protáhlý tvar ve dvou barvách. Kyselé bonbony (třeba Sour Patch Kids) mají sladký střed obalený v cukru s kyselinou. Broskvové kroužky, melounové plátky a bonbony ve tvaru ovoce připomínají tvarem ovoce, jehož chuť mají. Swedish Fish a podobné škrobové bonbony jsou měkčí, skoro mazlavé, a tím se liší od želatinových. Lékořicové bonbony, oblíbené hlavně v severní Evropě, jsou sladké i slané zároveň. Výrobci doplňků stravy přišli s vitaminovými gumovými bonbony, které se prodávají jako doplňky stravy, ne jako cukrovinky. Prémiové řemeslné gumové bonbony dnes obsahují i víno, exotické ovoce a neobvyklé kombinace chutí.
Historie
Gumové bonbony mají starší příbuzné ve sladkostech zahušťovaných škrobem, jako je lokum, a v britských wine gums (ovocných gumách z roku 1909). Moderní želatinový bonbon je ale německý vynález z 20. století. Zlom přišel ve 20. letech v Německu, kdy cukrář Hans Riegel st. z Bonnu založil firmu Haribo (zkratka z HAns RIegel BOnn) a začal zkoušet želatinové bonbony s ovocnou příchutí. V roce 1922 vytvořil „Tanzbären“ (tančící medvědy) podle cvičených medvědů, kteří tehdy vystupovali na evropských poutích a jarmarcích. Z nich vznikli „Goldbären“ (zlatí medvídci), kteří se rozšířili po celém světě. Riegel nevymyslel jen tvar medvídka. Hlavně vyladil poměr želatiny a cukru, díky kterému jsou bonbony tak příjemně žvýkavé. Až do konce druhé světové války to byla převážně německá záležitost. Pak bonbony objevili američtí vojáci v Německu a nadšení pro ně šířili dál. Haribo založilo americkou pobočku v roce 1982, rok poté, co Trolli v roce 1981 uvedlo gumové žížalky. Ty ukázaly, že gumové bonbony můžou být hravé, a dokonce trochu drzé. První továrnu v USA otevřelo Haribo až v roce 2023, v Pleasant Prairie ve Wisconsinu. V 80. a 90. letech trh prudce rostl: Sour Patch Kids přinesly do Ameriky bonbony nejdřív kyselé a pak sladké a objevilo se nespočet tvarů od žraloků po kolové lahvičky. Světový trh s gumovými bonbony má dnes hodnotu miliard amerických dolarů ročně. Odhady se hodně liší podle toho, jestli se počítají i vitaminové bonbony a doplňky stravy. Novinky sahají od lyofilizovaných bonbonů po bonbony s přidanými účinnými látkami.
Věda
Tajemství gumových bonbonů je ve vlastnostech želatiny. Je to bílkovina, která vzniká hydrolýzou kolagenu ze zvířecích pojivových tkání. Když se želatina rozpustí v teplé vodě a pak vychladne, její bílkovinné řetězce vytvoří trojrozměrnou síť, která zadrží tekutinu. Vznikne tak hydrokoloidní gel s viskoelastickými vlastnostmi, tedy bonbon se dá natáhnout a zase se vrátí do původního tvaru. Z toho je ta typická žvýkavost. Pevnost určuje koncentrace želatiny (v gumových bonbonech obvykle 6–9 %): čím víc želatiny, tím pevnější bonbon. Důležitou roli hraje teplota. Želatinový gel taje pod teplotou těla (asi při 30–35 °C), takže se v puse rozpustí a uvolní chuť. Cukry (glukózový sirup a sacharóza) mají víc úkolů: sladí, snižují aktivitu vody, a tím brání růstu mikroorganismů, a ovlivňují texturu. Řetězce cukrů z glukózového sirupu brání krystalizaci sacharózy, takže bonbony zůstanou hladké a nejsou krupičkovité. Škrobové bonbony jako Swedish Fish gelují díky modifikovanému kukuřičnému škrobu, a proto jsou měkčí a poddajnější. Pektinové bonbony, čím dál oblíbenější ve veganských recepturách, stojí na rostlinném polysacharidu získávaném z citrusových slupek nebo jablečných výlisků. Pektin potřebuje ke gelovatění kyselé prostředí a hodně cukru. Chuť pak vynikne čistěji, bonbon je ale méně pružný než želatinový. Další veganskou možností je agar z mořských řas, s ním je bonbon pevnější a křehčí. Kyselý obal obvykle kombinuje kyselinu citronovou (ostrá kyselost) s kyselinou jablečnou (jemnější kyselost, která vydrží déle). Často se přidává i citrát sodný, aby kyseliny nenarušily želatinovou strukturu.
Původ a etika
U klasických gumových bonbonů se etické otázky točí hlavně kolem původu želatiny. Běžná želatina se vyrábí z kostí, kůží a pojivových tkání prasat a skotu, tedy z vedlejších produktů masného průmyslu. Suroviny, které by jinak skončily jako odpad, se tak efektivně využijí. Klasické gumové bonbony ale nejsou vhodné pro vegetariány, vegany ani pro lidi, kteří dodržují halal nebo košer stravu (pokud nemají příslušnou certifikaci). Výrobci želatiny čelí kritice kvůli podmínkám chovu zvířat v dodavatelských provozech a kvůli dohledatelnosti surovin. Stále víc výrobců proto nabízí rostlinné alternativy s pektinem (z ovocných slupek, hlavně citrusových a jablečných) nebo s agarem (z červených řas). Ty se hodí pro vegany a vegetariány, a když jsou certifikované, i pro halal a košer stravu. Z hlediska životního prostředí hraje roli uhlíková stopa výroby cukru, zvlášť z konvenčně pěstované cukrové třtiny, a původ palmového oleje, který se někdy používá jako leštící látka. Pokud ti na tom záleží, vybírej značky, které nakupují cukr udržitelně, mají průhledný dodavatelský řetězec želatiny (nebo používají rostlinné gelující látky) a řeší obaly odpovědně. Řada výrobců dnes nabízí bonbony v biokvalitě, bez GMO i s certifikací fairtrade.