- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Vysoká
- Výživa na 100 g
- 231 kcal
- 0 g bílkoviny
- 0 g tuky
- 0 g sacharidy
Whiskey
Whiskey
Whisky je destilát z prokvašeného obilného rmutu, nejčastěji z ječmene, kukuřice, žita nebo pšenice. Zraje v dřevěných sudech a získává v nich barvu, vůni a hloubku. Postup je všude podobný, a přesto je whisky neobyčejně rozmanitá. Liší se podle místního obilí, vody, způsobu destilace a přístupu ke zrání.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj nastojato na chladném a tmavém místě mimo přímé slunce. Otevřená láhev vydrží dobře uzavřená 1 až 2 roky.
- V lednici
Lednice není potřeba a chlad může utlumit vůni whisky.
- V mrazáku
Mrazit ji nedoporučujeme. Silný chlad otupí vůni i texturu.
Jak vybrat
Při výběru se nejdřív rozhodni pro styl, ne pro stáří. Na etiketě hledej složení obilí, typ sudu a obsah alkoholu (% obj.). Řeknou ti víc než samotný počet let. Při pokojové teplotě má být whisky jasná a čirá. Mírný zákal po vychlazení nebo zředění je u whisky nefiltrované za studena normální a není to vada. Kvalitní whisky voní ve vrstvách, ne jen syrovým alkoholem. Dobří výrobci uvádějí původ a podrobnosti o zrání věcně, bez reklamních frází.
Čím nahradit
Vyzrálý rum dodá v kuchyni podobnou dubovou sladkost a hřejivost.
Brandy whisky zastoupí tam, kde chceš karamelové tóny, ale víc v ní vynikne ovoce.
Příprava
Whisky žádnou přípravu nepotřebuje, stačí ji správně podávat. Nech ji pár minut odpočinout ve skleničce. Můžeš přidat pár kapek vody, které sníží povrchové napětí a uvolní aromatické látky. Hodí se to hlavně u silnějších whisky.
Nic nevyhazuj
Prázdnou láhev můžeš použít jako karafu na vodu, na olej s bylinkami nebo jako svícen.
V kuchyni
Tepelná úprava
V kuchyni se whisky používá střídmě: k flambování, do redukovaných omáček nebo k nakládání ovoce. Alkohol rychle těká, proto zahřívej jemně, aby se vůně zachovala. Cukry ze sudu pomáhají vytvořit lesklou glazuru a dodávají chuti hloubku.
Hodí se k
- Dub
- Kouř
- Karamel
- Čokoláda
- Sušené ovoce
- Zvěřina
Co to je
Whisky je destilát z prokvašeného obilného rmutu, nejčastěji z ječmene, kukuřice, žita nebo pšenice. Zraje v dřevěných sudech a získává v nich barvu, vůni a hloubku. Postup je všude podobný, a přesto je whisky neobyčejně rozmanitá. Liší se podle místního obilí, vody, způsobu destilace a přístupu ke zrání.
Jak chutná
Chuť whisky se odvíjí postupně. V prvním doušku často vystoupí sladkost, kterou dává hlavně dub: lignin se rozkládá na vanilin a dřevné cukry a ty se projeví jako med, karamel nebo vanilka. Pak chuť v ústech zesílí a prohloubí se. Ozve se obilí, koření, kouř nebo sušené ovoce, které vznikají při kvašení a při zrání v sudu. Dochuť drží tanin, hřejivost a ozvěny dřeva, rašeliny nebo opáleného sudu. Někdy vydrží i několik minut.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jaký je rozdíl mezi whisky a whiskey?
Znamená vyšší stáří vždy vyšší kvalitu?
Je whisky přirozeně bezlepková?
Do hloubky
4 min čtení
Druhy
Whisky se dělí do skupin podle obilí, země původu a tradice. Každou z nich utváří místo i řemeslo.
Skotská whisky
Vyrábí se ve Skotsku, převážně ze sladového ječmene nebo ze směsi obilí, a zraje nejméně tři roky. Whisky z Vysočiny (Highlands) často voní vřesem, medem a ovocem ze sadu. Whisky z ostrova Islay mají sílu rašelinového kouře, jódu a mořského vzduchu. Sklizený ječmen se sladuje řízeným klíčením a pak se hvozdí, někdy nad rašelinovým ohněm, který mu dodá výrazné fenolické tóny.
Bourbon
Americká whiskey z nejméně 51 % kukuřice. Destiluje se nejvýše na 80 % obj. alkoholu, aby si zachovala chuť obilí, a zraje v nových, zevnitř vypálených dubových sudech. Kukuřice z úrodných půd amerického Středozápadu dává tóny vanilky, kokosu a karamelu. Ty ještě zesílí hluboké vypálení sudu, které zkaramelizuje dřevné cukry.
Žitná whiskey
Má kořenitý, výrazný charakter. Žito je odolné obilí, které se daří v chladném podnebí i na chudých písčitých půdách. Pepřovou ostrost a suchou dochuť dává hlavně samotné obilí. Dub, ve kterém whiskey zraje, je pak vyvažuje.
Irská whiskey
Často se destiluje třikrát, aby byla jemnější, a zraje nejméně tři roky. Tradiční styl single pot still (z kotlíkové destilace) spojuje sladový a nesladový ječmen. Většina irské whiskey je ale směs, do které patří i lehčí obilná whiskey z kolonové destilace. Výsledek je jemnější, s tóny zeleného jablka, sušenek a lehkého koření.
Japonská whisky
Vychází ze skotské tradice, ale vyniká pečlivým blendováním a přesně řízeným kvašením. Japonští výrobci dbají na vyváženost, čistou vodu a decentní vliv dubu. Někdy používají vzácné sudy z japonského dubu mizunara, které dodávají vůni připomínající kadidlo.
Historie
Historie whisky je spjatá s lidskou vynalézavostí a snahou uchovat obilí i po sklizni.
Starověk
Destilovaná whisky tehdy ještě neexistovala, ale základy vznikly už ve starověké Mezopotámii, Řecku a Římě, kde se z obilí běžně kvasilo pivo. Alchymisté v Alexandrii římské doby popsali první destilační přístroje, předchůdce alembiku. Používali je na parfémy a léčivé výtažky a teprve později se tato technika uplatnila u alkoholu.
Středověk
Destilace se do Evropy dostala díky islámským učencům, po obchodních cestách a přes kláštery. Koncem středověku už irští a skotští mniši pálili z přebytečného ječmene aqua vitae, „vodu života“. Zprvu sloužila jako lék, brzy se ale stala součástí venkovského hospodářství, protože se dobře převážela a nekazila se.
Novověk
V 18. a 19. století se výroba whisky industrializovala díky kolonovým destilačním přístrojům, regulovanému zdanění a mezinárodnímu obchodu. Američtí osadníci na hranici osídlení začali z kukuřice pálit bourbon a skotská whisky si získala světové jméno díky blendování a značkám. Ve 20. století výrobu narušila prohibice a války. Pozdější oživení sázelo na autenticitu, single malty a vazbu na místo původu a vrátilo whisky její kulturní význam.
Věda
Výroba whisky je řízená biochemická přeměna. Enzymy, které vzniknou při sladování, přemění během rmutování škroby na zkvasitelné cukry. Kvasinky z nich vytvoří etanol a doprovodné látky, které dávají vůni. Destilace zakoncentruje alkohol a s ním vybrané těkavé látky. Při zrání dochází ve styku s dubem k oxidaci a esterifikaci a z dřeva se uvolňuje vanilin z ligninu a cukry z hemicelulózy. Kolísání teploty tlačí destilát do dužin sudu a zase ven. Tím chemické změny zrychluje a ovlivňuje plnost v ústech.
Původ a etika
U dnešní whisky jde i o udržitelnost a průhlednost. Odpovědní palírníci dávají přednost místnímu obilí, k destilaci používají obnovitelnou energii a dlouhodobě šetří vodou. K poctivému zrání patří pravdivé údaje o stáří a žádné zavádějící přísady. S rostoucí poptávkou je pro budoucnost whisky zásadní i péče o dubové lesy a férové pracovní podmínky v zemědělství a bednářství.