- Sezóna
- Seženeš ji celý rok. Vyrábí se z vedlejších produktů mletí ovsa, které se dají skladovat.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 246 kcal
- 17,3 g bílkoviny
- 7 g tuky
- 66,2 g sacharidy
Vláknina ovesná
Vláknina ovesná
Ovesná vláknina je vysoce rafinovaná, převážně nerozpustná vláknina. Vyrábí se mletím a čištěním ovesných pluch, tedy nejedlých obalů, které se z obilek odstraňují při loupání. Na rozdíl od ovesných otrub nebo celozrnné ovesné mouky nedodává skoro žádné stravitelné sacharidy a jen velmi málo energie (nutriční etikety v EU počítají vlákninu 2 kcal/g). V kuchyni i ve výživových produktech slouží hlavně k tomu, aby dodala objem a strukturu.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ve vzduchotěsné nádobě v chladné a suché spíži, mimo vlhko a silné pachy. Takhle vydrží až dva roky.
- V lednici
Do lednice ji nedávej. Není to potřeba a vláknina by tam mohla nabrat vlhkost, která jí zhorší strukturu.
- V mrazáku
Mrazit ji nedoporučujeme. Při rozmrazování se sráží vlhkost a vláknina se pak může spékat do hrudek.
Jak vybrat
Vyber jemně mletou vlákninu jednotné barvy, bez viditelných teček otrub nebo částeček moučného jádra. Ty prozrazují, že vláknina není dočista vyčištěná. Kvalitní vláknina je mezi prsty velmi lehká a suchá a v suchých směsích se rozptýlí rovnoměrně, bez hrudek. Jestli se musíš vyhýbat lepku, kupuj výrobky označené jako bezlepkové. Podle práva EU smějí obsahovat nejvýš 20 mg/kg lepku. Oves se totiž při pěstování, sklizni i mletí často kontaminuje pšenicí, ječmenem nebo žitem.
Čím nahradit
Pšeničná vláknina má podobně nerozpustnou strukturu, ale chybí jí neutrální obilný charakter a do bezlepkové stravy se nehodí.
Psyllium v prášku taky dodá objem, ale tvoří gel a má výraznou rostlinnou chuť.
Příprava
Vlákninu nejdřív důkladně promíchej metlou se suchými surovinami a teprve potom přidej tekutinu, jinak se nerozloží rovnoměrně. Do pečiva přidej víc tekutiny: vláknina silně váže vodu, ale nezahušťuje.
Nic nevyhazuj
Ovesnou vlákninou můžeš zpevnit drobky, odřezky nebo zbytky zeleninového pyré a využít je v chlebu, krekrech nebo slaných těstech.
V kuchyni
Tepelná úprava
Ovesná vláknina se samotná nevaří. Přidává se do pečiva, extrudovaných výrobků a emulzí. Nejvíc se uplatní při pečení za nižších teplot, v laminovaných (listových) těstech a v nepečených receptech, kde má dodat strukturu, udržet vlhkost a snížit energetickou hodnotu.
Co to je
Ovesná vláknina je vysoce rafinovaná, převážně nerozpustná vláknina. Vyrábí se mletím a čištěním ovesných pluch, tedy nejedlých obalů, které se z obilek odstraňují při loupání. Na rozdíl od ovesných otrub nebo celozrnné ovesné mouky nedodává skoro žádné stravitelné sacharidy a jen velmi málo energie (nutriční etikety v EU počítají vlákninu 2 kcal/g). V kuchyni i ve výživových produktech slouží hlavně k tomu, aby dodala objem a strukturu.
Jak chutná
Ovesnou vlákninu poznáš spíš podle toho, jak se chová v ústech, než podle chuti. Nejdřív je nevýrazná a suchá, skoro křídová, a na jazyku působí jako jemný obilný prach. Pak se ozve lehký tón obilných plev, který připomíná čerstvou slámu nebo čistý pergamen. Sladkost ani hořkost v ní nenajdeš. Dozvuk je strohý a čistý: nezůstane po ní chuť, jen pocit sucha a většího objemu. Proto se hodí všude, kde chceš přidat objem a nezměnit chuť.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je ovesná vláknina totéž co ovesné otruby?
Ovlivňuje ovesná vláknina hladinu cukru v krvi?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Ovesná vláknina se prodává většinou jako jednotná surovina. Výrobky se liší hlavně velikostí částic (jemnější se v těstě a nápojích rozptýlí nenápadněji), tím, jak důkladně byly pluchy vyčištěné a vybělené (méně rafinované jsou o něco tmavší a slabě voní slámou), a tím, jestli mají certifikaci jako bezlepkové.
Historie
Historie ovesné vlákniny kopíruje to, jak se měnil pohled lidí na obilí. Ve starověkém Řecku a Římě platil oves za hrubé obilí a dostávala ho hlavně zvířata. Galénos ho popsal jako krmivo, které lidé jedí jen v nouzi. Ve středověku se severní Evropou rozšířily vodní a větrné mlýny a přibývalo pluch a plev. Většinou se vyhazovaly nebo zkrmovaly, ale v chudých časech je venkované přidávali i do chleba a kaší, aby vydaly na víc jídel. Až moderní doba udělala z odpadu surovinu. Průmyslově vyráběná vláknina z ovesných pluch se objevila v 80. letech 20. století. Tehdy čisticí postupy, hlavně působení zásaditého peroxidu vodíku, proměnily pluchy zbylé po loupání ovsa v bílou potravinářskou surovinu neutrální chuti. Z odpadu se tak stala přesně definovaná přísada.
Věda
Ovesnou vlákninu tvoří hlavně celulóza, hemicelulóza a lignin. Proto je převážně nerozpustná a trávicí enzymy ji nerozloží. Na rozdíl od beta-glukanů z ovesných otrub výrazně nezvyšuje viskozitu, zato dodává objem a mechanickou strukturu. Umí vázat víc než pětinásobek své hmotnosti vody, a tím ovlivňuje, jak měkká je střída a jak dlouho vydrží. Neobsahuje skoro žádné stravitelné sacharidy a kvasí jen málo, takže přidá vlákninu bez škrobu a cukru.
Původ a etika
Eticky získaná ovesná vláknina stojí na průhledném dodavatelském řetězci. Ten zhodnocuje vedlejší produkty mletí a nepodporuje zbytečnou rafinaci. Výrobci, kteří vlákninu získávají přímo při běžném zpracování ovsa, snižují zemědělský odpad a využijí úrodu naplno. Udržitelnější je oves pěstovaný ve střídání plodin, které zlepšuje půdu a potřebuje méně vstupů.