Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Udon pšeničné nudle

Těstoviny

Udon pšeničné nudle

Udon jsou silné bílé japonské nudle z pšeničné mouky, vody a soli. Poznáš je podle typické pružné, žvýkavé textury a neutrální chuti. Vedle nudlí soba a ramen patří ke třem hlavním druhům nudlí v Japonsku.

Sezóna
Celoročně
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 352 kcal
  • 12 g bílkoviny
  • 1,1 g tuky
  • 73 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Sušené udon: 6–12 měsíců v chladné, suché spíži v původním obalu nebo ve vzduchotěsné nádobě

V lednici

Čerstvé udon: 2–3 dny; předvařené ve vakuu: řiď se datem na obalu (datum použitelnosti je bezpečnostní limit) a po otevření spotřebuj do 1–2 dnů; uvařené udon: 2–3 dny ve vzduchotěsné nádobě, odděleně od vývaru

V mrazáku

Čerstvé nebo uvařené udon: jednotlivé porce pevně zabal do potravinové fólie a dej do sáčků do mrazáku, vydrží až 3 měsíce; před použitím je krátce rozmraz v horké vodě

Jak vybrat

Čerstvé udon mají nejlepší texturu – hledej plné, stejnoměrně silné nudle s lehkým leskem a bez skvrn. Předvařené udon ve vakuovém balení (v chladicím boxu) jsou velmi praktické a o kvalitu přitom moc nepřijdeš; přes obal vyzkoušej, jestli jsou ohebné. Sušené udon vydrží nejdéle, ale vaří se déle a jsou na skus o něco pevnější. Mražené udon se cení za to, že si drží texturu skoro jako čerstvé. Vyhni se balením s polámanými nudlemi a u sušených s jakoukoli stopou vlhkosti.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Nudle soba – jsou z pohanky a tenčí, ale hodí se do podobných jídel a můžeš je použít ve stejném množství; počítej se zemitější chutí

V nouzi

Silné italské těstoviny jako pappardelle nebo fettuccine mají podobnou pružnost; bez lepku zkus silné rýžové nudle

Příprava

Mražené nebo předvařené udon vař 1–3 minuty ve velkém množství neosolené vody; čerstvé (syrové) udon potřebují asi 8–12 minut, dokud nezměknou, ale zůstanou pružné. Pak je propláchni studenou vodou, aby se vaření zastavilo a smyl se přebytečný škrob – bez tohoto kroku typickou pružnost nezískáš. Sušené udon se vaří 8–12 minut. Na restování předvařené nudle krátce namoč do horké vody, aby se uvolnily, a teprve pak je dej do rozpáleného woku. Udon vař vždy ve velkém množství vody, aby se neslepily a uvařily se rovnoměrně.

Nic nevyhazuj

Škrobovou vodu z vaření udon (říká se jí „yude-jiru“) si schovej – zahustí polévky a omáčky. Zbylé uvařené udon druhý den orestuj na yaki udon; lehce oschlé nudle totiž omáčku nasají líp.

V kuchyni

Tepelná úprava

Horký vývar (kake udon): podávej v horkém vývaru z dashi, sójové omáčky a mirinu s oblohou navrch. Studené k namáčení (zaru udon): nudle vychlaď a podávej s koncentrovanou omáčkou tsuyu. Restované (yaki udon): promíchej v rozpáleném woku se zeleninou, zdrojem bílkovin a slanou omáčkou. Kari udon: povař v japonské kari omáčce. Nabeyaki udon: vař v jednotlivých hliněných hrncích se zeleninou a zdrojem bílkovin. U všech způsobů jde hlavně o texturu – nudle nepřevař, a když je podáváš studené, prudké zchlazení v ledové vodě je krásně zpevní.

Hodí se k

  • Vývar dashi
  • Sójová omáčka
  • Mirin
  • Miso
  • Jarní cibulka
  • Tempura (hlavně s krevetami)
  • Vejce naměkko
  • Mořská řasa nori
  • Sezamový olej
  • Zázvor
  • Tofu (hlavně abura-age)
  • Kamaboko (japonský rybí výrobek)
  • Houby shiitake
  • Hovězí maso
  • Vepřový bůček
  • Kari
  • Mořská řasa wakame
  • Shichimi togarashi

Co to je

Udon jsou silné bílé japonské nudle z pšeničné mouky, vody a soli. Poznáš je podle typické pružné, žvýkavé textury a neutrální chuti. Vedle nudlí soba a ramen patří ke třem hlavním druhům nudlí v Japonsku. Podávají se horké ve slaném vývaru z dashi, studené s omáčkou k namáčení nebo restované, třeba jako yaki udon.

Jak chutná

Udon mají čistou, jemnou chuť, takže okolní chutě nasávají a doplňují, místo aby s nimi soupeřily. Lehce nasládlá pšeničná chuť je neutrálním základem a typická textura – Japonci jí říkají „koshi“ (pevnost a pružnost) – dává příjemné skousnutí, při kterém nudle pérují pod zuby. Studené jsou osvěžující a hedvábné, teplé změknou, ale pružnost si udrží.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Regionální tradice udon jsou v Japonsku nesmírně rozmanité. Sanuki udon z prefektury Kagawa – nesporného hlavního města udon s několika stovkami podniků – jsou pevné, pružné nudle s výrazným „koshi“, podávané v čirém dashi ze sardinek a mořské řasy kombu. Inaniwa udon z Akity se ručně vytahují, nekrájejí, takže jsou tenčí, plošší, krémově zbarvené a elegantně hedvábné; tradičně se podávají studené s omáčkou k namáčení. Mizusawa udon z Gunmy patří mezi japonské „tři velké udon“ a jsou známé hladkou texturou a čirým vývarem. Kishimen z Nagoji jsou ploché nudle připomínající stužky. Hakata udon z Fukuoky jsou spíš měkké než pružné. Hoto z Jamanaši jsou široké ploché nudle vařené v husté zeleninové polévce s misem. Goto udon z odlehlých ostrovů prefektury Nagasaki mají v těstě kaméliový olej, díky kterému jsou výjimečně hladké.

Historie

Příběh udon sahá přes tisíc let zpátky a propojuje čínské kuchařské techniky s japonskou vytříbeností. Přesný původ je sporný, nejrozšířenější verze ale říká, že technika výroby pšeničných nudlí pochází z Číny za dynastie Tang a do Japonska dorazila v období Nara (710–794 n. l.). Legenda připisuje zavedení udon v Japonsku buddhistickému mnichovi Kúkaiovi (známému také jako Kóbó Daiši), který je přinesl po studiích v Číně v období Heian; řemeslo se pak šířilo přes chrámové kuchyně. Rané podoby se víc podobaly knedlíčkům než nudlím; dlouhé nudle, jak je známe, se objevily až ve 14. století. Nejstarší verze zvané „kirimugi“ (krájená pšenice) se podávaly studené s omáčkou z misa k namáčení, zvanou taremiso. V období Muromači (14.–16. století) pomohly zenové chrámy rozšířit krájené pšeničné nudle, které se jedly studené (hiyamugi) i teplé (atsumugi). V období Edo (1603–1868) se rozšířilo podávání nudlí v horkém vývaru a s růstem výroby sójové omáčky v 18. století se standardem staly vývary na její bázi. Regionální styly se ustalovaly po staletí a legendou se staly Sanuki udon z Kagawy a Inaniwa udon z Akity (doložené od roku 1665).

Věda

Kouzlo udon je ve spolupráci dvou hlavních pšeničných bílkovin – gliadinu a gluteninu. Po smíchání s vodou se spojí v lepek, pružnou síť, které udon vděčí za typickou žvýkavost. Tradiční mouka na udon má střední obsah bílkovin (8–10 %) – méně než mouky na chleba, víc než nejjemnější hladké mouky – a vyvažuje tak pružnost a jemnost. Přidaná sůl (obvykle 3–5 % hmotnosti mouky) lepkovou síť zpevňuje a zpomaluje činnost enzymů, takže textura je pevnější. Výrobci udon ctí ideál „san-tate“: nudle čerstvě vyrobené, čerstvě nakrájené a čerstvě uvařené. Mnoho řemeslníků hněte těsto nohama a využívá vlastní váhu, aby byl tlak rovnoměrný. Během odpočinku se lepek uvolní a škrob se plně nasytí vodou. Při vaření škrobová zrna nasávají vodu a mazovatí – z pevných struktur se stává měkký gel. Právě mazovatění dělá nudle stravitelnými a dává jim typickou texturu. Propláchnutí uvařených udon studenou vodou má dvojí účel: zastaví vaření, aby nudle nerozměkly, a smyje povrchový škrob, po kterém by byly mazlavé a slepovaly se.

Původ a etika

Japonsko dováží zhruba 85 % pšenice, hlavně z USA, Kanady a Austrálie, takže udon z domácí pšenice jsou poměrně vzácné a dražší. Velké japonské mlýny jako Nisshin Seifun a NIPPN zavedly programy udržitelnosti zaměřené na odpovědný nákup surovin a menší plýtvání potravinami při výrobě. Pokud chceš udržitelnější volbu, hledej udon z japonské domácí pšenice (kokusan komugi) nebo od výrobců s transparentním dodavatelským řetězcem. Tradiční řemeslná výroba regionálních druhů jako Inaniwa udon – z velké části stále ruční, podle staletých postupů – uchovává kulturní dědictví a stojí za podporu. Vakuově balené a mražené udon díky delší trvanlivosti obecně končí v odpadu méně často než čerstvé.

Košík