Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Treska obecná, filet bez kůže

Ryby

Treska obecná, filet bez kůže

Filet z tresky obecné bez kůže je vykostěný kus masa ryby Gadus morhua. Treska žije ve studených vodách severního Atlantiku u dna a odedávna patří k základním rybám evropské i severoamerické přímořské kuchyně.

Sezóna
Dostaneš ji celý rok. Nejlepší je od pozdní zimy do začátku jara, kdy se loví ve studené vodě.
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 71 kcal
  • 16,1 g bílkoviny
  • 0,7 g tuky
  • 0 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučuje se. Při pokojové teplotě ji nech jen po dobu krátké přípravy.

V lednici

Skladuj pevně zabalenou při 0–2 °C a spotřebuj do 24–48 hodin, dokud má nejlepší texturu.

V mrazáku

Zmraz při −18 °C, dobře a vzduchotěsně zabalenou. Vydrží až 6 měsíců bez znatelné ztráty kvality.

Jak vybrat

Vybírej silné filety s průsvitným, perleťově bílým masem, které nežloutne na okrajích. Maso má vypadat vláčně, ale nesmí být mokré ani mléčně zakalené. Vonět má svěže, po čistém moři. Filety, které se hodně rozpadají nebo jsou houbovité, nekupuj. Jsou staré nebo se s nimi špatně zacházelo.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Treska tichomořská má velmi podobnou texturu i jemnou chuť.

V nouzi

Nahradit ji můžeš treskou jednoskvrnnou nebo aljašskou, jen mají o něco měkčí maso.

Příprava

Před tepelnou úpravou ji důkladně osuš, aby se hezky rozpadala na lupínky a povrch zezlátl. Sol s citem, maso sůl rychle nasává. S filety bez kůže zacházej jemně a na mírném ohni, jinak z nich vytéká bílá bílkovina (albumin) a vysychají.

Nic nevyhazuj

Odřezky a kosti z celé tresky krátce povař se zeleninou a kořením. Vznikne jemný rybí fond jako základ omáček a polévek.

V kuchyni

Tepelná úprava

Treska má málo tuku, a tak se jí daří při šetrné úpravě. Když ji pomalu pošíruješ, zůstane šťavnatá a chuť se nezkalí. Na pánvi potřebuje přesně hlídanou teplotu a průběžné přelévání tukem, jinak vyschne. Pečení v pergamenu (en papillote) a krátké vaření v páře nechají vůni bylinek proniknout do masa, aniž by ho přebily. Opatrné smažení dá křupavý povrch a jemný vnitřek.

Hodí se k

Co to je

Filet z tresky obecné bez kůže je vykostěný kus masa ryby Gadus morhua. Treska žije ve studených vodách severního Atlantiku u dna a odedávna patří k základním rybám evropské i severoamerické přímořské kuchyně.

Jak chutná

Treska chutná střídmě, skoro stroze. Na začátku je chladivá a jemně slaná a připomíná čistou mořskou vodu, ne rybinu. Když se maso rozpadá na lupínky, vyjde jemná sladkost a slabý mléčný tón. Sousto je šťavnaté, a přitom drží tvar. Dochuť je krátká, minerální a lehce suchá, a proto k tresce tak dobře sedí omáčky, bylinky nebo opečený tuk.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Treska obecná je jeden druh, ale podle oblasti a loviště se dost liší. Islandská treska: loví se ve studených vodách severního Atlantiku vlečnými sítěmi u dna i na dlouhé lovné šňůry, má pevné lupínky a výraznou minerální sladkost. Norská pobřežní treska (Skrei): táhne na zimní tření a loví se v zimě. Díky dlouhé cestě na trdliště má svalnaté maso a výjimečně čistou chuť. Kanadská treska z Grand Banks: mělčiny bohaté na plankton u Newfoundlandu byly kdysi nejbohatším tresčím lovištěm světa. Začátkem 90. let se populace zhroutila a dnes se tu loví jen v přísných limitech. Na rybě se podepíše i způsob lovu: na dlouhé lovné šňůry a na udici se ryby méně stresují a nemají tolik podlitin, takže chutnají čistěji a vydrží déle než některé ryby z vlečných sítí. Mořský terroir tak tvoří teplota a slanost vody, potrava i lidská práce a to vše se ve filetu jemně pozná.

Historie

Historie tresky je neoddělitelná od vzestupu námořní Evropy. Raný středověk: už od doby Vikingů sušili Seveřané na severu Norska tresku na vzduchu. Takové sušené tresce se říká stockfish. Byla lehká, vydržela a stala se jednou z prvních potravin, se kterými se v severní Evropě obchodovalo na velké vzdálenosti. Středověk: treska se stala hnacím motorem hospodářství. Seveřané dodávali na vzduchu sušený stockfish a baskické, později i anglické a portugalské loďstvo lovilo tresku po celém severním Atlantiku. Rozpůlené ryby solili a sušili a živili jimi Evropu o postních dnech nařízených církví. Takto konzervovaná ryba formovala kuchyně od bacalhau na Pyrenejském poloostrově po stockfish ve Skandinávii. Novověk: s industrializací v 19. a 20. století úlovky prudce vzrostly, až to vyústilo v nadměrný rybolov a zhroucení klíčových populací, hlavně u Newfoundlandu. Dnes se na tresku nahlíží přes regulace, kvóty a udržitelnost. Některé populace jsou dobře spravované, jiné, třeba severní treska u Newfoundlandu, jsou stále hluboko pod svou historickou početností.

Věda

Maso tresky tvoří krátká svalová vlákna s malým podílem pojivové tkáně, proto se rozpadá na lupínky a je křehké. Tuku má obvykle pod 1 %. Proto snadno vysychá, ale zároveň v něm zůstanou dobře znát vonné látky z bylinek, tuků a omáček. Jemná sladkost pochází z volných aminokyselin, jako jsou glycin a alanin. Čerstvá treska má málo trimethylaminu, a proto chutná čistě. Nepřerušený chladicí řetězec zpomaluje enzymatický rozklad a zachová rybě neutrální, jemnou chuť.

Původ a etika

Treska byla v minulosti silně přelovená, a tak u ní na udržitelném původu opravdu záleží. Hledej filety s certifikací důvěryhodného programu, například MSC, a zjisti, z jaké populace ryba pochází. Stav populací tresky, i té v Barentsově moři, se rok od roku mění. Lov na udici a na dlouhé lovné šňůry znamená méně vedlejších úlovků a menší poškození mořského dna. K odpovědnému nakupování patří i ohled na sezónu a kvóty. Treska není jen zboží, ale společné přírodní i kulturní dědictví.

Košík