Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Šproty uzené

Ryby

Šproty uzené

Uzené šproty jsou drobné mořské ryby rodu Sprattus, blízce příbuzné sledi. Lehce se osolí a udí nad doutnajícím tvrdým dřevem. Jedí se celé, často i s kůží, kostmi a jikrami. Jsou zároveň trvanlivou zásobou i lahůdkou a cení se pro výraznou chuť, ne pro velikost.

Sezóna
Loví se hlavně v zimě a brzy na jaře, uzené je ale seženeš celý rok.
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 362 kcal
  • 17,5 g bílkoviny
  • 32,5 g tuky
  • 0 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučuje se, leda bys je hned podával.

V lednici

Skladuj v chladu při 0–4 °C a sněz do data spotřeby. Po otevření je nech přikryté v lednici a sněz do 1–2 dnů.

V mrazáku

Můžeš je zamrazit až na 2 měsíce, po rozmražení ale změknou.

Jak vybrat

Vybírej šproty plné a neporušené, s kůží tmavě bronzovou, ne matně hnědou. Mají vonět čistě kouřem a mořem, nikdy štiplavě nebo zatuchle. Hodně vyteklého oleje nebo křídově matný povrch prozrazuje staré zboží nebo špatné uzení.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Uzené sardinky, které jsou podobně tučné a kouřové.

V nouzi

Ančovičky, krátce opláchnuté a ohřáté s kapkou neutrálního oleje.

Příprava

Uzené šproty skoro žádnou přípravu nepotřebují. Podávej je při pokojové teplotě, aby se olej rozvoněl, nebo je jemně ohřej, ale ne přímo nad ohněm. Kůži můžeš stáhnout, přijdeš tím ale o velkou část vůně.

Nic nevyhazuj

Olej z balení můžeš přecedit a ochutit jím brambory, obilniny nebo hořkou listovou zeleninu.

V kuchyni

Tepelná úprava

Nejčastěji se jedí bez další úpravy. Snesou ale i jemné ohřátí, můžeš je vmíchat do míchaných vajec nebo rozmačkat do pomazánky. Kouř a sůl pak jídlo dochucují, místo aby ho přebíjely.

Hodí se k

  • Žitný chléb
  • Nakládaná cibulka
  • Hořčice
  • Vařené brambory
  • Kopr
  • Citron

Co to je

Uzené šproty jsou drobné mořské ryby rodu Sprattus, blízce příbuzné sledi. Lehce se osolí a udí nad doutnajícím tvrdým dřevem. Jedí se celé, často i s kůží, kostmi a jikrami. Jsou zároveň trvanlivou zásobou i lahůdkou a cení se pro výraznou chuť, ne pro velikost.

Jak chutná

Chuť se rozvíjí postupně. Nejdřív přijde výrazný kouř z bukového nebo olšového dřeva a ostrá slanost. Pak nastoupí jemná olejnatá nasládlost, která připomíná čerstvého sledě a ančovičky a kterou podtrhuje rozpuštěný tuk. V dochuti zůstane mořská minerálnost a lehká hořkost kouře. Ústa zůstanou svěží, ale chuť v nich ještě chvíli doznívá.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

2 min čtení

Druhy

Všechny pravé šproty jsou si biologicky podobné. Rozdíly ale dělá teplota vody, potrava a tradice uzení. Baltské šproty: loví se ve studených brakických vodách. Jsou výrazně drobné a sladké, s pevným a čistým tukem, jako stvořené pro uzení za tepla nad olšovým dřevem. Severomořské šproty: jsou o něco větší, mají výraznější rybí chuť a obvykle se také udí za tepla. Norské šproty z fjordů: říká se jim brisling. Tradičně se udí a konzervují v oleji a cení se pro drobnou velikost a jemnou texturu. Charakter ovlivňuje i způsob uzení. Při uzení za tepla se maso rozpadá na lupínky a získá pražené tóny. Druh dřeva (olše, buk) a délka uzení určují, jak hluboko kouř pronikne do tuku.

Historie

Ve starověkém Řecku a Římě se drobné ryby podobné šprotům solily a sušily jako každodenní jídlo obyvatel pobřeží. Drobné ryby fermentované v soli byly základem omáčky garum. I když se šproty ne vždy uvádějí jménem, v obchodu s drobnými rybami po celém Středomoří se s nimi dá počítat. Ve středověku se po hanzovních obchodních cestách vozily sudy solených sleďů z Baltu do vnitrozemí, kdežto šproty se lovily a konzervovaly místně. Uzení šprotů ve velkém se rozvinulo v 19. století, hlavně jako Kieler Sprotten (šproty z Kielu) a rižské šproty. Kouř nejen konzervoval, ale za dlouhých zim chránil ryby i před vlhkem a zkažením. V moderní době se z uzených šprotů střídavě stávala nutnost a nostalgie. Průmyslové udírny výrobu sjednotily. Současní řemeslní výrobci se ale vracejí k pomalejším postupům: k místnímu dřevu, hlídané teplotě a úlovku s dohledatelným původem. Dnes se hodí stejně dobře na obyčejný chleba jako do degustačního menu.

Věda

Kouzlo uzených šprotů je v chemii tuků. Šproty mají hodně polynenasycených tuků, které snadno pohlcují fenolické látky z kouře, takže se vůně váže na olej. Uzení zároveň snižuje aktivitu vody, brzdí růst mikrobů a koncentruje chuť. Teplo denaturuje bílkoviny právě natolik, aby změklo vazivo. Rybu tak sníš celou a nic v ní nepřekáží.

Původ a etika

Šproty se obecně považují za odolný druh, protože se rychle množí a tvoří velká hejna. Na původu ale záleží. Hledej rybolov řízený kvótami v Baltském a Severním moři a udírny, které topí čistě hořícím dřevem a nechávají po sobě co nejméně odpadu. Poctiví výrobci často využijí celou rybu a s drobnými rybkami zacházejí šetrně.

Košík