Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Selečí bok

Maso

Selečí bok

Vepřový bůček je vykostěný, tučný díl ze spodní části prasete. Zbude po oddělení pečeně a žeber. Poznáš ho podle rovnoběžných vrstev masa a tuku. Když se naloží a vyudí, vznikne z něj slanina.

Sezóna
Celoročně, nejvíc na podzim a v zimě na pomalé dušení a sváteční pečení
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 385 kcal
  • 15,2 g bílkoviny
  • 35,8 g tuky
  • 0 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučuje se. Syrový bůček nenechávej při pokojové teplotě déle než 2 hodiny (při teplotě nad 32 °C déle než 1 hodinu).

V lednici

Čerstvý bůček skladuj při 0–4 °C v původním obalu nebo pevně zabalený v potravinové fólii. Polož ho na talíř nebo do misky na spodní polici, ať šťáva nekape jinam. Spotřebuj ho do data použitelnosti na obalu. Když ho koupíš u řezníka bez obalu, spotřebuj ho do 2–3 dnů. Na co nejkřupavější kůrčičku ho rozbal a nech ho v lednici 24–48 hodin nezakrytý, kůží nahoru. Povrch tak vyschne.

V mrazáku

Pevně ho zabal do potravinové fólie a pak do alobalu, nejlépe ho ale vakuuj. Zamraz ho před datem použitelnosti. Při −18 °C si nejlepší kvalitu udrží 4–6 měsíců. Rozmrazuj ho v lednici 24–48 hodin podle velikosti.

Jak vybrat

Vybírej bůček, který je po celé délce stejně silný, ideálně 4–5 cm. Pak se propeče rovnoměrně. Tuku a masa by mělo být zhruba půl na půl, nebo trochu víc masa. Z boku by měly být vidět zřetelně oddělené vrstvy. Maso má být svěže růžové bez šedavého nádechu, tuk krémově bílý, nikdy nažloutlý. Kůže má být suchá, čistá, bez skvrn a štětin. Na křupavou kůrčičku ber kus s neporušenou, nenaříznutou kůží. Nařízneš si ji sám a líp to ohlídáš. Původní plemena jako berkshire (v Japonsku kurobuta), duroc nebo mangalica mají lepší prorostlost a hlubší chuť.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Vepřová plec nebo krkovice mají na dušení podobný podíl tuku a kolagenu. Chybí jim ale vrstvy a kůže. V jídlech, kde se bůček krájí na menší kousky, ho chuťově zastoupí neuzená slanina nebo pancetta.

V nouzi

Vepřová žebra jsou podobně šťavnatá a pomalá úprava jim svědčí. Když vepřové nejíš, dušené hovězí žebro má podobně měkkou, šťavnatou texturu. Kachní stehna mají podobnou tučnost.

Příprava

Na dušení nebo pomalé pečení nakrájej bůček na 5cm kostky, nebo ho podle receptu nech vcelku. Na křupavou kůrčičku nařízni kůži do mřížky po 5 mm. Prořízni jen kůži, maso ne. Tuk se tak lépe vypeče a kůže zkřupne rovnoměrně. Když bůček nasolíš na sucho na 24–48 hodin, sůl vytáhne vlhkost, zvýrazní chuť a kůrčička bude praskat. Krátké spaření vroucí vodou před pečením kůži stáhne a ta pak lépe zkřupne. Než začneš, nech bůček vždy 30–60 minut odpočinout při pokojové teplotě, ať se propeče rovnoměrně.

Nic nevyhazuj

Z bůčku využiješ všechno. Odřezky tuku vyškvař na sádlo. Je skvělé do těsta, na smažení i na restování. V lednici vydrží měsíce, v mrazáku rok. Odřezky kůže usmaž dokřupava na chicharrones (smažené vepřové kůžičky), nebo je přidej do vývaru, který pak bude hustší a plnější. Ze zbylé šťávy z dušení uděláš výborný základ vývaru na ramen, do jídel z luštěnin nebo do rýžové kaše. I ty nejmenší zbytky můžeš nasekat do náplně knedlíčků nebo do smažené rýže.

V kuchyni

Tepelná úprava

Bůček má hodně tuku a kolagenu, a tak se mu vyplatí dát čas. Při dušení na 150 °C po 2–3 hodiny se tuhé vazivo změní v hedvábnou želatinu. Na křupavou kůrčičku peč ve dvou fázích. Nejdřív při nízké teplotě (135–150 °C), dokud teplota uvnitř nedosáhne 75 °C a tuk se nevypeče. Pak na 230–260 °C, dokud kůže nezpuchýří a nezkřupne. Sous vide při 68 °C po 8–12 hodin dá neuvěřitelně měkké maso. To pak opeč na pánvi nebo opal hořákem do kůrky. Když bůček nakrájíš na kostky, vyudíš při 110–120 °C po 3–4 hodiny a oglazuješ, vzniknou výborné burnt ends (glazované kostky z udírny). Konfitování ve vlastním vyškvařeném sádle dá mimořádně bohatou chuť. Nezačínej na vysoké teplotě. Povrch by se připálil dřív, než se tuk uvnitř stihne vypéct.

Hodí se k

  • Sójová omáčka, mirin, saké a rýžové víno
  • Zázvor, česnek a jarní cibulka
  • Badyán, skořice a koření pět vůní
  • Jablka, hrušky a peckové ovoce
  • Javorový sirup, med a hnědý cukr
  • Kimči a fermentovaná zelenina
  • Citrusy (pomeranč, limetka, yuzu)
  • Chilli papričky a gochujang
  • Semínka fenyklu a kmín
  • Balzamikový a rýžový ocet

Co to je

Vepřový bůček je vykostěný, tučný díl ze spodní části prasete. Zbude po oddělení pečeně a žeber. Poznáš ho podle rovnoběžných vrstev masa a tuku. Když se naloží a vyudí, vznikne z něj slanina. U čerstvého bůčku se střídají pruhy šťavnatého prorostlého masa a tuku a nahoře ho kryje kůže. Při pečení se z ní stane křupavá kůrčička.

Jak chutná

Bůček je poctivě tučné maso. Má plnou masovou chuť s výrazným umami a přirozenou nasládlost z prorostlého tuku. Při pomalé úpravě se tuk rozpustí do masa a to je pak hedvábné, šťavnaté a rozpadá se na jazyku. Chuť je výrazná, a přesto snese ostré ochucení, sladké glazury i aromatická koření. Dobře zkřupnutá kůže přidá praskavý kontrast a ještě silnější vepřovou chuť.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Bůček se hodně liší podle plemene, krmení a způsobu chovu. Původní plemena jako berkshire (kurobuta), duroc a mangalica mají bůček lépe prorostlý, s hlubší chutí a s víc vnitrosvalovým tukem. Bůček ze španělských černých iberských prasat (ibérico) patří ke světové špičce a má oříškový, bohatý tuk. Nejvyšší třída bellota jsou prasata dokrmovaná žaludy. Bůček z běžného chovu bývá libovější a méně chutný, zato má stejnoměrnější velikost. Na křupavou kůrčičku potřebuješ bůček s kůží. Bez kůže se hodí na slaninu a na některá dušená jídla. Celý bůček váží zhruba 3,5 až 7 kg a je silný 2,5 až 7,5 cm podle velikosti a plemene prasete.

Historie

Historie bůčku je stará jako chov prasat. Prasata lidé domestikovali zhruba před 9 000–10 500 lety v Anatolii a v Číně. Ve staré Číně se solený bůček jedl už před tisíci lety a cenili si ho, protože vydržel bez chlazení. Díky tuku se výborně hodil k solení, nakládání a uzení. Tyhle způsoby konzervace se staly základem kuchyní po celé Evropě a vznikla z nich slanina, pancetta i solený bůček. Středověcí evropští rolníci spoléhali na nakládaný bůček jako na zimní zásobu. Vyškvařený tuk jim v chudých měsících dodával potřebné kalorie. Básníkovi Su Tung-pchovi z 11. století se připisuje legendární Tung-pcho žou (Dongpo rou), červeně dušený bůček, který dodnes patří k pokladům čínské kuchyně. Na Západě byl bůček dlouho levný, obyčejný kus masa. To se změnilo na počátku nultých let, kdy ho v restauracích zpopularizovali šéfkuchaři jako David Chang. Jeho parené bulky s bůčkem se v Momofuku objevily v roce 2004. Dnes bůček najdeš všude od restaurací s michelinskou hvězdou po stánky s pouličním jídlem. Patří ke korejskému grilování (samgyeopsal), k filipínskému lechon kawali, k dánskému flæskesteg i k americkým burnt ends z bůčku.

Věda

Bůček je učebnicová ukázka toho, co teplo dělá s masem. Celé kouzlo stojí na souhře kolagenu, tuku a Maillardovy reakce. Bůček má hodně kolagenu, hlavně v kůži a ve vazivu. Kolagen se začíná smršťovat kolem 60 °C a nad zhruba 70 °C se čím dál rychleji mění na želatinu. Proto je nutné péct pomalu a při nízké teplotě. Při 75–85 °C se kolagen postupně rozkládá na želatinu, a odtud ta typická šťavnatá lepivost. Vrstvy tuku obsahují nasycené i mononenasycené mastné kyseliny. Při pečení se postupně vypékají, polévají maso zevnitř a roznášejí v něm chuťové látky rozpustné v tucích. S kůží je to složitější. Obsahuje kolagen, keratin a zbytkovou vlhkost, se kterou si musíš poradit. Když kůži vysušíš, klesne aktivita vody. Vysoká teplota na závěr (nad 200 °C) pak rychle odpaří zbylou vlhkost a spustí Maillardovu reakci mezi aminokyselinami a redukujícími cukry. Tak vznikají aromatické látky s masitě nasládlou chutí, tedy pyraziny, thiazoly a aldehydy. Díky nim voní pečené maso tak, jak voní. Jak uniká pára a srážejí se bílkoviny, kůže se nafoukne. Vznikne křehká, sklovitá kůrčička, kterou mají rádi v mnoha kuchyních světa.

Původ a etika

U bůčku jde eticky hlavně o životní podmínky zvířat a o dopad na životní prostředí. Běžný chov prasat často znamená intenzivní ustájení, které vyvolává vážné otázky o životních podmínkách zvířat. Hledej vepřové z pastevního chovu, kde prasata můžou rýt, hledat si potravu a chovat se přirozeně. Sleduj logo EU pro ekologické zemědělství nebo národní značení dobrých životních podmínek zvířat, třeba německé Haltungsform stupně 3–5. Původní plemena chovaná na pestrých pastvinách obvykle dávají lepší bůček a navíc podporují genetickou rozmanitost a udržitelné zemědělství. Složení vepřového tuku závisí na tom, co prasata žerou. Když nakupuješ od malých místních chovatelů, je méně emisí z dopravy a podpoříš regionální potravinové systémy. V EU jsou růstové hormony u hospodářských zvířat zakázané a rutinní preventivní podávání antibiotik je zakázané od roku 2022. Při nákupu se proto ptej spíš na celkové používání antibiotik a na podmínky chovu.

Košík