Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Sardinky ve vlastní šťávě

Trvanlivé

Sardinky ve vlastní šťávě

Sardinky ve vlastní šťávě jsou celé nebo kuchané sardinky v plechovce či sklenici bez oleje a omáčky. Po uzavření se tepelně sterilizují, takže se ryby dusí ve šťávě, kterou samy pustí. Obvykle se přidává jen sůl.

Sezóna
Hlavní sezóna lovu trvá od pozdního jara do začátku podzimu. Konzervované sardinky ale seženeš celý rok.
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 188 kcal
  • 24 g bílkoviny
  • 10 g tuky
  • 0,5 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Neotevřené plechovky a sklenice skladuj v suchu a chladu, mimo přímé světlo. Spotřebuj je do data minimální trvanlivosti na obalu, které bývá obvykle několik let od výroby. Nepoužívej plechovku, která je vyboulená, netěsní, je silně promáčknutá nebo zrezivělá, ani takovou, ze které při otevření vystříkne tekutina.

V lednici

Otevřené sardinky přendej i se šťávou do skleněné nádoby s víčkem a dej do lednice. Vydrží nejvýš dva dny.

V mrazáku

Nemraz je. Zhorší se jim struktura a chuť zmatní.

Jak vybrat

Vybírej plechovky nebo sklenice s označením „ve vlastní šťávě“ nebo „v přírodní šťávě“. Nálev má být čirý až lehce opalizující, ne zakalený. Ryby mají být celé a nerozpadlé, se stříbřitou kůží a bez velkého množství usazenin.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Čerstvé sardinky zlehka pošírované v osolené vodě, aby měly podobně čistou chuť.

V nouzi

Ančovičky opláchnuté a krátce spařené, aby byly méně slané.

Příprava

Podávej je při pokojové teplotě, aby přirozený tuk změkl. Šťávu můžeš použít jako tekutinu na vaření nebo ji zapracovat do omáček, protože obsahuje rozpuštěnou želatinu a minerální látky.

Nic nevyhazuj

Zbylou šťávu přidej do polévky, rýže nebo zálivky. Zachráníš tak chuť i živiny, které bys jinak vylil.

V kuchyni

Tepelná úprava

Nejlíp chutnají připravené jednoduše. Natrhej je na kousky do salátu, vmíchej do teplých brambor nebo je zlehka ohřej a podávej s něčím kyselým. Můžeš je taky rozmačkat na pomazánku. Díky jejich čisté chuti v ní vyniknou bylinky a další aromatické přísady.

Hodí se k

Co to je

Sardinky ve vlastní šťávě jsou celé nebo kuchané sardinky v plechovce či sklenici bez oleje a omáčky. Po uzavření se tepelně sterilizují, takže se ryby dusí ve šťávě, kterou samy pustí. Obvykle se přidává jen sůl.

Jak chutná

Chuť přijde hned a je výrazně mořská. Je čistě slaná a připomene přílivové tůně a studené železo. Pak se rozleje do hutné, plné chuti umami, kterou dávají přirozené glutamáty a kolagen změklý při vaření. Dozvuk je suchý, lehce kovový a dlouhý. Zůstane po něm spíš čistá chuť moře než pocit tučnosti.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Často se berou jako jedno zboží, ale sardinky ve vlastní šťávě se dost liší podle druhu, původu a zpracování.

Sardinka obecná (Sardina pilchardus)

Loví se u atlantského pobřeží Portugalska, Španělska a Bretaně, ve studených vodách bohatých na plankton. Obvykle se chytají v noci košelkovým nevodem, když hejna vystoupají blíž k hladině. Maso mají pevné, a přitom křehké, s výraznou minerální nasládlostí. Tuku mají tak akorát, a proto se hodí ke konzervování jen ve vlastní šťávě.

Tichomořská sardinka (Sardinops sagax)

Žije u západního pobřeží Severní a Jižní Ameriky. Bývá větší a libovější. Ve vlastní šťávě má čistší, o něco kovovější chuť a sušší dozvuk. Lov je přísně regulovaný. Cílený lov v USA je kvůli nízkým stavům zastavený od roku 2015.

Japonské iwashi (sardinky)

Iwashi jsou menší a jemné. Bez oleje u nich vynikne umami a měkké maso. Studené japonské proudy jim dávají jemnou nasládlost a díky pečlivému ručnímu plnění zůstanou ryby celé. U všech druhů platí, že bez oleje víc vyniknou rozdíly dané planktonem, kterým se ryby živí, teplotou vody a zacházením po výlovu.

Historie

Konzervování sardinek ve vlastní šťávě nelze oddělit od celé historie konzervování ryb.

Starověk

Ve starověkém Řecku a Římě se drobné pelagické ryby cenily hlavně čerstvé. Celé a bez soli se konzervovaly jen zřídka. Převládaly rybí omáčky jako garum a solené ryby.

Středověk

Na atlantském pobřeží Evropy se sardinky běžně solily a lisovaly, aby vydržely převoz po pobřežních obchodních cestách mezi Bretaní, Pyrenejským poloostrovem a Středomořím. Konzervovat ryby bez silného solení bylo nepraktické, dokud se nezlepšila výroba nádob.

Moderní doba

V 19. století konzervování sardinek změnila sterilizace v uzavřených nádobách. Nicolas Appert zveřejnil svou metodu v roce 1810 a konzervárny v Nantes zavíraly sardinky do plechovek už ve 20. letech 19. století. První konzervárny je zalévaly hlavně olivovým olejem. Balení bez oleje, ve slaném nálevu nebo ve vlastní šťávě ryb, se rozšířila později, když lidé začali víc oceňovat nepřikrášlenou chuť. Ve 20. století se tento styl spojoval se střídmou stravou, léčebnou výživou a později s návratem k poctivé kuchyni.

Věda

Při tepelném zpracování se bílkoviny ve svalovině sardinek denaturují a stahují. Uvolňují přitom vodu z buněk, obohacenou o aminokyseliny, minerální látky a želatinu ze změklého vaziva. Z ní vzniká „vlastní šťáva“, lehce hustá tekutina, která chrání maso před oxidací. Bez přidaného tuku tuky méně oxidují, chuť ryby je ale víc znát, a proto rozhoduje čerstvost při výlovu. Při vysokých sterilizačních teplotách kosti změknou natolik, že se dají jíst. Ryba se tak jí celá i s kostmi, a proto jsou sardinky z konzervy zdrojem vápníku.

Původ a etika

Na původu záleží, protože sardinky mají v mořském ekosystému klíčové místo. Hledej ryby z lovu, který má certifikát udržitelného lovu košelkovým nevodem, s přísnými kvótami a sezónním řízením. Balení jen ve vlastní šťávě často znamená minimální zpracování a menší spotřebu zdrojů. Pořád ale záleží na tom, jak otevřeně výrobce uvádí původ. Poctiví výrobci zpracují ryby rychle a blízko místa vylodění. Vznikne tak méně odpadu a zachová se výživová hodnota i šetrnost k přírodě.

Košík