- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 182 kcal
- 2,6 g bílkoviny
- 10 g tuky
- 21,5 g sacharidy
Panna cota
Panna cota
Panna cotta (italsky „vařená smetana“) je dezert z Piemontu: oslazená smetana ztužená želatinou, podávaná vyklopená z formy. Na rozdíl od vaječných krémů neobsahuje vejce, takže chutná čistě smetanově. Typicky se jemně chvěje a má hedvábnou texturu.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Panna cotta musí být v lednici, jinak neudrží tvar.
- V lednici
V lednici (nejvýš 5 °C) vydrží až 3 dny. Dobře ji zakryj, aby nenasákla pachy.
- V mrazáku
Jde to, ale nedoporučuje se. Jemná textura po rozmrazení trpí, gel pouští vodu a zrní. Pokud ji přesto zamrazíš, dobře ji zabal a spotřebuj do 1 měsíce.
Jak vybrat
U panna cotty rozhoduje kvalita surovin. Vyber smetanu s 30–40 % tuku (smetanu ke šlehání), která dodá plnost a dobře ztuhne. Čerstvá kvalitní želatina bez příchuti (plátková nebo mletá) nezanechá cizí pachuť. Pro nejvěrnější chuť sáhni po pravém vanilkovém extraktu nebo celých vanilkových luscích. Trvanlivé (UHT) smetaně se pokud možno vyhni, může chutnat lehce převařeně.
Čím nahradit
Bavorský krém (bavarois): podobný smetanový dezert ztužený želatinou, ale navíc se žloutky. Je bohatší a o něco hutnější.
Mousse z řeckého jogurtu ztužená želatinou je kyselejší, ale podobně krémová. Veganskou variantu uděláš z kokosového krému s agarem, chvěje se podobně.
Příprava
Želatinu nech 5–10 minut nabobtnat ve studené tekutině, až změkne. Smetanu s cukrem a ochucením zahřej, až se začne tetelit. Nikdy ji nevař, želatina by pak hůř tuhla. Nabobtnalou želatinu vmíchej do teplé smetany a míchej, dokud se úplně nerozpustí. Směs přeceď přes jemné sítko, aby byla hedvábně hladká. Nalij ji do formiček nebo misek a nech ji v lednici aspoň 4 hodiny, nejlépe přes noc, dokud úplně neztuhne.
Nic nevyhazuj
Panna cottu, která neztuhla, můžeš jemně ohřát, přidat další nabobtnalou želatinu a znovu ji nalít do forem. Rozbité nebo nepovedeně vyklopené kousky navrstvi do pohárů s ovocným kompotem a rozdrobenými sušenkami. Použité vanilkové lusky usuš a zahrab do cukru, tak budeš mít vanilkový cukr na příště.
V kuchyni
Tepelná úprava
Panna cotta se vlastně nevaří. Smetana se jen zahřeje, aby se rozpustil cukr a želatina, a pak se nechá v chladu ztuhnout. Postup má tři fáze: hydrataci (želatina nabobtná ve studené tekutině), rozpuštění (nabobtnalou želatinu rozpustíš v teplé smetaně, zhruba při 50–60 °C) a gelovatění (při chladnutí se bílkovinná vlákna propojí a uzavřou v sobě tekutinu). Smetana se nesmí vařit, protože příliš vysoká teplota oslabuje schopnost želatiny tuhnout. Míchej zlehka, aby se želatina rovnoměrně rozptýlila a do směsi se nedostaly vzduchové bublinky.
Hodí se k
- Čerstvé bobulové ovoce (jahody, maliny, borůvky, ostružiny)
- Peckovice (broskve, meruňky, třešně)
- Citrusy (lemon curd, pomerančová kůra, marakuja)
- Karamelová omáčka
- Balzamiková redukce
- Espresso a káva
- Hořká čokoláda
- Med
- Růžová voda
- Amaretto a lískooříškový likér
- Čerstvá máta
- Pražené ořechy (pistácie, mandle, lískové ořechy)
Co to je
Panna cotta (italsky „vařená smetana“) je dezert z Piemontu: oslazená smetana ztužená želatinou, podávaná vyklopená z formy. Na rozdíl od vaječných krémů neobsahuje vejce, takže chutná čistě smetanově. Typicky se jemně chvěje a má hedvábnou texturu.
Jak chutná
Dokonale hladká, s čistou mléčnou sladkostí, která nechá vyniknout všemu, co k ní podáváš. Smetana dodává plnou mléčnou hloubku, vanilka voňavé teplo. Hlavní je ale textura: sotva ztuhlá a chvějivá, na jazyku se rozplyne. Nepřebíjí ji chuť vajec ani škrobu.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Co znamená panna cotta?
Jaký je rozdíl mezi panna cottou a vaječným krémem?
Dá se panna cotta udělat veganská?
Jak poznám, že panna cotta správně ztuhla?
Proč mi panna cotta neztuhla?
Do hloubky
4 min čtení
Druhy
Klasická vanilková panna cotta je pořád měřítkem, ale krajových i moderních variant je spousta. Kávová skvěle ladí s čokoládovými hoblinkami. Podmáslová je příjemně nakyslá a lehčí. Kokosová se dělá z kokosového krému, někdy s agarem, a je tropická a bez mléka. Slané verze s parmazánem nebo kozím sýrem se podávají jako elegantní předkrm. Podle sezóny ji můžeš udělat na podzim s dýní a kořením, v zimě s citrusy a v létě s čerstvým bobulovým ovocem. V Piemontu se tradičně podává s karamelem, moderní kuchyně zkouší cokoli od matchy po levanduli.
Historie
Panna cotta se často uvádí jako tradiční piemontský dezert, její doložená historie je ale překvapivě krátká. Název se v italských kuchařkách objevuje až v 60. letech 20. století: v roce 1966 ji šéfkuchař Ettore Songia zařadil do nabídky své restaurace „I Tre Citroni“ v Cuneu. Slovník z roku 1879 zmiňuje podobný pokrm „latte inglese“ (anglické mléko), tedy smetanu vařenou se želatinou a vyklopenou z formy. Podle legendy dezert vymyslela Maďarka, která na počátku 19. století žila v oblasti Langhe, to ale doloženo není. Velmi podobné dezerty znala celá středověká Evropa. Dánský „Moos hwit“ se objevuje v kuchařce připisované Henriku Harpestrængovi (zemř. 1244), která se dochovala v rukopisech z doby kolem roku 1300. Zjevně příbuzný je i francouzský blanc manger. Piemont panna cottu v roce 2001 oficiálně uznal za tradiční regionální produkt. Ve světě se rozšířila v 90. letech a v prvním desetiletí 21. století, kdy italská kuchyně získávala mezinárodní prestiž.
Věda
Panna cotta je názorná ukázka toho, jak funguje želatina. Želatina se získává z kolagenu ze zvířecí kůže, kostí a pojivové tkáně. Jeho trojšroubovicová struktura se při zpracování rozpadá. V teplé smetaně se dlouhá bílkovinná vlákna rozptýlí jako volná klubka a při chladnutí se zčásti znovu stáčejí do šroubovic. Jakmile teplota klesne zhruba pod 30 °C a dál k teplotě lednice, vlákna se začnou shlukovat a znovu propojovat do trojrozměrné sítě, která v sobě zachytí vodu. Z tekuté smetany se tak stane pružná hmota. Poměr želatiny a tekutiny je zásadní: s příliš velkým množstvím je panna cotta gumová, s příliš malým zůstane omáčkou. Na jemnou panna cottu stačí asi 1–1,5 % želatiny z hmotnosti a právě to jí dá typické chvění. Síla gelu (v jednotkách Bloom; běžně prodávané želatiny mají zhruba 50–300) ovlivňuje pevnost i to, jak se dezert chová v ústech. Želatina s vyšší hodnotou tuhne rychleji a pevněji, s nižší dává měkčí a slabší gel. Kyselé suroviny, třeba citrusy, schopnost želatiny tuhnout oslabují, takže je potřeba dávku upravit. Tuk ze smetany dává panna cottě plnou, sametovou texturu v ústech: obalí patro a dobře přenáší aromatické látky k chuťovým receptorům.
Původ a etika
Hlavní suroviny panna cotty, smetanu a želatinu, stojí za to vybírat s rozmyslem. Smetanu hledej od farem, které hospodaří udržitelně, dobře se starají o zvířata a odpovědně zacházejí s půdou. Mléko od krav z pastvy často chutná lépe a má i etický přínos. Želatina se tradičně vyrábí z vepřových nebo hovězích surovin. Pokud máš náboženské či etické výhrady, vyber želatinu s certifikací košer nebo halal, případně rostlinné náhrady jako agar (z mořských řas), karagenan nebo pektin. Rostoucí hnutí Caring Dairy, které prosazují firmy jako Ben & Jerry's, klade důraz na partnerství s farmáři, welfare zvířat a péči o životní prostředí. Když to jde, kupuj smetanu z okolí. Ušetříš emise z dopravy a podpoříš místní zemědělce. Růstové hormony jsou v chovu dojnic v celé EU zakázané. Certifikace EU pro ekologické zemědělství (logo euro list) navíc vyžaduje ekologické krmivo a přístup na pastvu a přísně omezuje použití antibiotik.