Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Mrkev žlutá

Zelenina

Mrkev žlutá

Žlutá mrkev je kultivar Daucus carota subsp. sativus se zlatavou až světle šafránovou dužinou a jemnou sladkostí. Pěstovala se dřív než dnes převládající oranžová mrkev.

Sezóna
Od konce léta do zimy. Nejsladší je po chladných nocích.
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 45 kcal
  • 0,9 g bílkoviny
  • 0,4 g tuky
  • 10,3 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nanejvýš pár hodin. Jak vysychá, ztrácí sladkost.

V lednici

Neumytou ji skladuj v děrovaném sáčku v zásuvce na zeleninu, vydrží až dva týdny.

V mrazáku

Krátce ji blanšíruj a zamraz. Vydrží až osm měsíců, ale změkne.

Jak vybrat

Vybírej pevné, rovnoměrně zbarvené kořeny, které nezezelenaly u natě. Menší a středně velké bývají sladší a méně vláknité. Příliš velké kořeny mohou mít dřevnatý střed.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Bílá mrkev nebo pastinák, které mají podobnou sladkost i texturu.

V nouzi

Oranžová mrkev. Počítej ale s tím, že bývá výraznější, zemitější a má sytější barvu.

Příprava

Loupej ji jen tehdy, když má silnou nebo hořkou slupku. Mladá žlutá mrkev má slupku jemnou. Krájej ji až těsně před použitím, aby neztratila vůni. Nenechávej ji dlouho ve vodě, vyluhují se z ní cukry.

Nic nevyhazuj

Nať se většinou vyhazuje, ale můžeš z ní udělat jemné pesto nebo ji přidat do bylinkových omáček. Její mírná hořkost chuť pěkně vyváží.

V kuchyni

Tepelná úprava

Výborná je pečená, protože se v ní zkoncentrují cukry. Hodí se i lehce glazovaná nebo syrová, kdy nejlíp vynikne její jemná sladkost. Skvěle se hodí do pyré, kterému dá světle zlatou barvu, a k nakládání, protože zůstane pevná.

Hodí se k

  • Máslo
  • Římský kmín
  • Med
  • Citrusová kůra
  • Čerstvý sýr

Co to je

Žlutá mrkev je kultivar Daucus carota subsp. sativus se zlatavou až světle šafránovou dužinou a jemnou sladkostí. Pěstovala se dřív než dnes převládající oranžová mrkev. Je předkem dnešní mrkve a dodnes ukazuje, jak mrkev vypadala na počátku domestikace.

Jak chutná

Hned na začátku je cítit jemná, medová sladkost a žádná ostrá zeleninová chuť. Pak se rozvinou teplé zemité tóny s lehce květinovým nádechem a vůní sena, hlavně když je syrová. Dochuť je čistá, kulatá a lehce oříšková. Chybí jí pryskyřičná ostrost, kterou někdy mívá oranžová mrkev.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Žlutá mrkev zahrnuje celou řadu krajových odrůd i moderních šlechtění. Každou z nich formuje půda, podnebí a způsob pěstování.

Krajové odrůdy z Blízkého východu

Bývají štíhlé, do špičky zúžené a rostou v lehkých písčitých půdách. Sklízejí se mladé, aby zůstaly křehké. Chutnají jemně květinově a mají náznak koření, který jim dávají těkavé terpeny.

Staré evropské odrůdy

Pěstují se v hlinitých půdách, kde jsou chladnější noci. Mají sytější zlatou barvu a plnější sladkost. Sklízejí se obvykle koncem podzimu, až když chladné počasí zvýší obsah cukru.

Moderní žluté hybridy

Jsou šlechtěné na vyrovnanost a výnos a pěstují se v řízených podmínkách s přesným zavlažováním. Vypadají všechny stejně, ale chutnají spíš mírně. Mají čistou sladkost, ale chuť není moc bohatá.

U všech typů je potřeba sklízet a zacházet s nimi šetrně, aby se neotloukly. Poškozené kořeny rychle ztrácejí aromatické látky.

Historie

Žlutá mrkev má v dlouhé historii domestikace mrkve klíčové místo.

Starověk

Pěstovaná mrkev, jak ji známe dnes, vznikla až později. Řečtí a římští autoři včetně Dioskúrida ale popisovali kořeny podobné mrkvi, jejichž názvy se často pletou s divokou mrkví a pastinákem. Brali je spíš jako léčivo než jako pochoutku a věřili, že zahřívají a prospívají trávení.

Středověk

Během zlatého věku islámu se žlutá a fialová mrkev šířila po obchodních cestách z Persie do severní Afriky a na Pyrenejský poloostrov. Středověké kuchařské texty ji zmiňují ve vývarech a dušených pokrmech, kde se cenila pro sladkost a stravitelnost. V evropských klášterních zahradách se žlutá mrkev pěstovala jako spolehlivá zásoba na zimu.

Novověk

V 17. století se prosadila oranžová mrkev a žluté odrůdy ustoupily do pozadí. Přežily ale v krajových kuchyních a v genových bankách. V posledních desetiletích roste zájem o biodiverzitu a staré odrůdy, a tak se žlutá mrkev vrátila na pole i do špičkových restaurací. Tam se cení pro jemnou chuť, ne pro efekt.

Věda

Žlutou barvu jí dávají hlavně xantofyly, například lutein, a ne beta-karoten. Tato barviva jsou rozpustná v tucích, takže je tělo lépe využije, když mrkev připravuješ s olejem nebo máslem. Světlejší barva je dána nižším obsahem beta-karotenu. Jemnější chuť ale s barvivy nesouvisí, jde o rozdíly v cukrech, těkavých terpenoidech a hořkých látkách. Křehkost závisí víc na odrůdě, stáří a podmínkách pěstování než na barvě. Mladé kořeny jsou křehčí, ať mají jakoukoli barvu.

Původ a etika

Eticky nejlepší volbou jsou drobní pěstitelé, kteří udržují nehybridní osivo. Průmyslové monokultury vedou ke genetické erozi, kdežto rozmanité farmy jsou odolnější. Když kupuješ žlutou mrkev od místních pěstitelů, snižuješ emise z dopravy, podporuješ rozmanitost v zemědělství a pomáháš, aby se tyhle staré odrůdy dál pěstovaly a jedly.

Košík