- Sezóna
- Hlavní sezóna se liší podle oblasti. Středomořská langusta se loví hlavně na jaře a v létě, v Karibiku obvykle od konce léta přes zimu až do časného jara.
- Cena
- Vysoká
- Výživa na 100 g
- 112 kcal
- 20,6 g bílkoviny
- 1,5 g tuky
- 2,4 g sacharidy
Langusta
Langusta
Langusta je souhrnný název pro několik druhů z čeledi Palinuridae. Jsou to korýši s mohutným ostnatým krunýřem a na rozdíl od humrů nemají velká klepeta. Žijí hlavně v tropických a subtropických mořích a loví se v Karibiku, Středomoří, Indickém oceánu i Pacifiku. V mnoha přímořských kuchyních patří k základním surovinám.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Živou langustu nenechávej při pokojové teplotě. Drž ji v chladu pod vlhkou utěrkou a uvař ji ještě ten den. Nedávej ji do sladké vody.
- V lednici
Živé langusty skladuj při 0–4 °C nejdéle 24 hodin. Přikryj je vlhkou utěrkou a zabal volně, aby k nim proudil vzduch. Pokud langusta během skladování uhyne, hned ji uvař, nebo ji vyhoď.
- V mrazáku
Syrové ocasy můžeš zamrazit při -18 °C nejdéle na 3 měsíce. Dobře je zabal, aby nevyschly.
Jak vybrat
Vybírej kusy, které jsou na svou velikost těžké, mají celá tykadla a krunýř bez větších černých skvrn. Živá langusta má být čilá a při manipulaci by měla prudce pohybovat ocasem. Vonět má čistě po moři, nikdy kysele ani po čpavku.
Čím nahradit
Humr evropský nebo americký. Je podobně sladký a má pevné maso v ocase.
Velké krevety. Chuť je jednodušší a maso jemnější.
Příprava
Jí se hlavně ocas. Rozpůl ho podélně, aby se rovnoměrně prohřál. Když odstraníš střevo, chuť bude čistší. Šetrná úprava zachová strukturu masa, při převaření maso rychle ztvrdne.
Nic nevyhazuj
Ze skořápek vznikne velmi aromatický vývar. Nejdřív je opeč a pak je povař se zeleninou a kořením. Vývar použij do bisque, omáček nebo rizota s mořskými plody.
V kuchyni
Tepelná úprava
Grilování na dřevěném uhlí zvýrazní přirozenou sladkost, pošírování v court-bouillonu (vývaru se zeleninou, vínem nebo octem) zachová čistou chuť. Ve Středomoří se langusta nejčastěji dusí v páře. Rychlé orestování se hodí do těstovin a rizota, kde langusta není hlavní složkou.
Co to je
Langusta je souhrnný název pro několik druhů z čeledi Palinuridae. Jsou to korýši s mohutným ostnatým krunýřem a na rozdíl od humrů nemají velká klepeta. Žijí hlavně v tropických a subtropických mořích a loví se v Karibiku, Středomoří, Indickém oceánu i Pacifiku. V mnoha přímořských kuchyních patří k základním surovinám.
Jak chutná
Na začátku je jemná, čistá sladkost moře, spíš teplého a slaného než ledového. Maso je husté a pevné, dobře se žvýká a vedle sladké smetanové chuti v něm ucítíš opečenou skořápku a lehký jód. Dochuť je dlouhá a lehce svíravá, s minerálním tónem a jemnou oříškovou chutí. Hodí se k ní máslo, citrus nebo kouř, ale obejde se i bez nich.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Čím se langusta liší od humra?
Jaké živiny langusta obsahuje?
Jak langustu nejlépe připravit?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Chuť langusty hodně závisí na tom, odkud pochází. Karibská langusta (Panulirus argus): žije na korálových útesech a v porostech mořské trávy a živí se měkkýši a zbytky organické hmoty. Maso má sladké, lehce bylinné a pružné. Langusty hledají potravu v noci. Loví se hlavně do pastí s návnadou nebo je potápěči sbírají z umělých úkrytů (casitas). Takto ulovené langusty jsou živé a nepoškozené.
Středomořská langusta (Palinurus elephas)
Žije na skalnatém dně v chladnějších proudech, má tmavší krunýř a výraznější minerální chuť. Loví ji ručně potápěči nebo se chytá do malých pastí. V přímořské Itálii a Katalánsku si jí cení pro jemnou sladkost a dlouhou dochuť.
Západoaustralská langusta (Panulirus cygnus)
Žije na vápencových útesech u západní Austrálie. Ovlivňuje ji teplý Leeuwinův proud, který nese její larvy podél pobřeží. Maso má slonovinově bílé a pevné, s čistou, skoro mléčnou sladkostí a jen mírnou slaností. Každý druh nese stopy svého moře, potravy i doby lovu, takže langusta není jedna a táž surovina.
Historie
Ve starověkém Řecku a Římě langustu znali, ale za vrchol hostiny ji nepovažovali. Antické texty ji popisují jako přímořskou zvláštnost. Jedli ji čerstvou v pobřežních osadách a do vnitrozemí se nevozila. Díky ostnatému krunýři působila exoticky. Římské mozaiky dokládají, že se objevovala na stolech bohatých, ale vážnosti pávů nebo kanců nedosáhla.
Ve středověku zůstávala langusta ve Středomoří hlavně jídlem pobřeží. Jako mořský živočich se směla jíst i v postní dny a připravovala se podle tehdejšího zvyku s kořením a kyselými přísadami.
V novověku se z langusty stala vyhledávaná pochoutka, protože se zlepšilo uchovávání i doprava. Karibský a australský rybolov z ní udělal vývozní zboží a nouvelle cuisine ji začala servírovat co nejjednodušeji. Dnes je zároveň luxusním vývozním artiklem i symbolem místní hrdosti a nedá se oddělit od otázek udržitelnosti a kulinářské tradice.
Věda
Langusta má pevné maso, protože její svalová vlákna jsou těsně uspořádaná a obsahují málo tuku. Teplem se bílkoviny rychle srážejí, a když teplotu neuhlídáš, maso ztratí šťávu. Typická sladkost pochází z volných aminokyselin, hlavně glycinu a alaninu. Krátká tepelná úprava je v mase udrží. Astaxantin vázaný na bílkoviny v krunýři se při vaření uvolní a krunýř se z hnědavě skvrnitého zbarví do sytě červena.
Původ a etika
Odpovědný nákup je zásadní. Langusty rostou pomalu a pohlavně dospívají pozdě, takže je snadné je přelovit. Pasti s únikovými otvory a minimální lovné velikosti omezují úlovky mláďat. Certifikace a místní předpisy, hlavně v Austrálii a části Karibiku, pomohly zlepšit stav populací. Kupuj langusty v zákonné velikosti a lovené v sezóně, prospěješ tím mořskému prostředí i rybářům.