- Sezóna
- Celoročně (sušený, trvanlivý)
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 349 kcal
- 9 g bílkoviny
- 0,5 g tuky
- 83,3 g sacharidy
Křen sušený
Křen sušený
Sušený křen je usušený a rozemletý kořen křenu selského (Armoracia rusticana), vytrvalé kořenové zeleniny z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Po rozmíchání s vodou nebo po přidání do jídla pálí stejně ostře jako čerstvý křen a stejně vyčistí nos. Ve spíži se hodí na ostré dochucení omáček, dipů, masa a ryb a na rozdíl od čerstvého kořene se tak rychle nekazí.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ve vzduchotěsné nádobě v chladné a tmavé skříňce, mimo teplo a světlo; nejlepší je do 6–12 měsíců
- V lednici
Není nutná; když ho dáš do lednice, drž ho dobře uzavřený a před otevřením nech nádobu ohřát na pokojovou teplotu, aby uvnitř nekondenzovala vlhkost a prášek se nehrudkoval
- V mrazáku
V mrazáku ve vzduchotěsné nádobě vydrží až 18 měsíců; před použitím ho není třeba rozmrazovat
Jak vybrat
Vybírej sušený křen světle béžový až krémově bílý. Hnědý nebo šedavý už zoxidoval a ztratil sílu. Čistě a ostře má vonět už nasucho. Kupuj ho u spolehlivých prodejců koření, kde se zboží rychle prodává, ať je čerstvý. Granulovaný nebo vločkový křen si drží sílu o něco déle než jemný prášek.
Čím nahradit
Čerstvý křen, najemno nastrouhaný (na 1 lžíci sušeného vezmi 2 lžíce čerstvého)
Wasabi v prášku nebo hotová pasta wasabi (podobná pálivost, také z čeledi brukvovitých), případně pálivá anglická hořčice v prášku, která udeří do nosu podobně
Příprava
Rozmíchej 1 lžíci prášku se 2 lžícemi vody a nech 5–10 minut stát, aby enzymatická reakce stihla vyvinout pálivost. Až bude křen tak ostrý, jak chceš, přilij trochu octa. Chuť se tím ustálí a křen se dál nerozkládá. Když vaříš, přidej sušený křen až na konci, ať neuniknou těkavé látky. Delším zahříváním ztratí typickou ostrost a zhořkne.
Nic nevyhazuj
Sušený křen, který už trochu zeslábl, můžeš dát ve větším množství do pomalu vařených jídel. Jeho zemitý, hořčičný podtón jim dodá hloubku. Starší prášek vmíchej do ochuceného másla nebo do strouhanky na obalování. Dodá jemnou pálivost, aniž by naplno udeřil do nosu.
V kuchyni
Tepelná úprava
Sušený křen se nejlíp uplatní na dochucení hotového jídla, ne při vaření. Rozmíchej ho s vodou a vmíchej do studených omáček, smetanových dipů a majonézových pomazánek. Posyp jím plněná vejce, vmíchej ho do jogurtu jako rychlou omáčku k rybám a mořským plodům, nebo ho zašlehej do zálivky. Do teplých jídel, třeba do restované směsi z woku nebo ke steaku, ho přidej až úplně na konci, ať si udrží ostrost. Nevař ho ani dlouho nezahřívej, tím se zničí těkavé isothiokyanáty, které za pálivostí stojí.
Co to je
Sušený křen je usušený a rozemletý kořen křenu selského (Armoracia rusticana), vytrvalé kořenové zeleniny z čeledi brukvovitých (Brassicaceae). Po rozmíchání s vodou nebo po přidání do jídla pálí stejně ostře jako čerstvý křen a stejně vyčistí nos. Ve spíži se hodí na ostré dochucení omáček, dipů, masa a ryb a na rozdíl od čerstvého kořene se tak rychle nekazí.
Jak chutná
Sušený křen je ostrý a svěží. Pod typickou pálivostí má čistou, skoro ředkvičkovou nasládlost. Chilli pálí na jazyku, křen ne: jeho těkavé látky udeří hned do nosu a za 15–30 sekund odezní. Ústa tak zůstanou osvěžená, ne spálená. Sušený křen si tuhle ostrost drží, ale naplno se probudí až s vodou.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jak rozmíchat sušený křen s vodou?
Je sušený křen stejně silný jako čerstvý?
Můžu sušený křen použít při vaření?
Jaký je rozdíl mezi křenem a wasabi?
Jak dlouho sušený křen vydrží?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Křen se pěstuje prakticky jen jako jediný druh (Armoracia rusticana), rozdíly mezi oblastmi ale dělá půda a způsob pěstování. Většinu komerčního křenu v USA dává oblast American Bottoms na illinoiské straně řeky Mississippi, ceněná pro vyrovnanou pálivost. Na světovém trhu se sušeným křenem převládá křen z Číny. Někteří výrobci nabízejí „extra pálivé“ odrůdy vybrané pro vyšší obsah sinigrinu, jiní křen kvůli barvě míchají s práškem z červené řepy (často se prodává jako křen s červenou řepou).
Historie
Křen pochází nejspíš z jihovýchodní Evropy a západní Asie. Lidé ho používají přes dva tisíce let, pro jeho ostrost i pro údajné léčivé účinky. Podle legendy delfská věštírna prohlásila, že křen je vyvážen zlatem. Řečtí a římští autoři zaznamenali, že se jím potírala bolavá záda v kříži a že sloužil jako afrodiziakum. Ve středověku se křen stal součástí židovského pesachového sederu jako jedna z hořkých bylin (maror), které připomínají hořkost egyptského otroctví. V renesanci se ze střední Evropy rozšířil do Skandinávie a Anglie, kde koncem 17. století neodmyslitelně patřil k pečenému hovězímu a k ústřicím. Britští hostinští z něj připravovali posilující nápoje pro unavené pocestné. Do Severní Ameriky ho přivezli evropští přistěhovalci. V 50. letech 19. století začalo komerční pěstování na americkém Středozápadě, později se soustředilo do nív řeky Mississippi v jižním Illinois a drží se tam dodnes.
Věda
Pálivost křenu je dílem enzymů. Kořen obsahuje sinigrin, glukosinolát, který zůstává nečinný, dokud se nepoškodí buňky (strouháním, žvýkáním nebo zvlhčením sušeného prášku) a neuvolní se enzym myrosináza. Ta štěpí sinigrin na glukózu a allylisothiokyanát (AITC), těkavou látku, která tak ostře udeří do nosu. Kapsaicin z chilli se váže na receptory bolesti na jazyku. AITC je naopak velmi těkavý a míří rovnou do nosních dutin. Odtud typický pocit, kdy to praští do nosu: vrcholí během pár sekund a stejně rychle odezní. Reakci výrazně ovlivňuje pH. V neutrálním prostředí (pH kolem 7) se sinigrin celý přemění na pálivý isothiokyanát. Kyselý ocet (pH 4) reakci zastaví, protože meziprodukt se místo toho změní na mírnější allylkyanid. Proto při přípravě křenu záleží na tom, kdy přidáš ocet: když počkáš déle, dostaneš maximální pálivost, když ho přiliješ hned, bude křen mdlý.
Původ a etika
Křen se obecně považuje za udržitelnou plodinu s minimálním dopadem na životní prostředí. Nepotřebuje intenzivní zavlažování a v mírném podnebí se obejde bez velkého množství pesticidů. Při komerčním pěstování se ale každý rok znovu vysazuje a vykopává. Většina komerčního sušeného křenu pochází z Číny, menší produkce je v USA (hlavně v Illinois) a ve východní Evropě. Když to jde, sáhni po křenu z domácí produkce nebo po výrobcích s jasně uvedeným původem. Podpoříš tím místní zemědělce a snížíš emise z dopravy. Na zahradě se křen rád nekontrolovaně rozrůstá. Udržíš ho na uzdě pěstováním v nádobě nebo každoroční sklizní.