Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Králík stehno s kůží

Maso

Králík stehno s kůží

Králičí stehno s kůží je svalnatá zadní čtvrť králíka domácího (Oryctolagus cuniculus): celá zadní noha, horní i spodní stehno, s ponechanou kůží. Na velikost zvířete je to štědrý kus a zadní nohy dají nejvíc šťavnatého masa.

Sezóna
Celoročně (z chovu); podzim–zima (divoký)
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 136 kcal
  • 20 g bílkoviny
  • 5,6 g tuky
  • 0 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Nedoporučuje se. Králičí maso rychle podléhá zkáze, po nákupu ho hned dej do lednice.

V lednici

Skladuj v nejchladnější části lednice při 0–4 °C. Spotřebuj do 1–2 dnů od nákupu a nikdy po datu spotřeby na obalu. Pevně zabal do řeznického papíru nebo dej do uzavíratelné nádoby, aby maso nevysychalo a nepřišlo do styku s jinými potravinami.

V mrazáku

Každé stehno zvlášť pevně zabal do potravinové fólie, pak do alobalu nebo mrazicího sáčku a na obal napiš datum. Při -18 °C si stehna udrží nejlepší kvalitu 9–12 měsíců. Rozmrazuj 24 hodin v lednici, nikdy při pokojové teplotě.

Jak vybrat

Vybírej stehna světle růžová až růžová, s pevným a vlhkým masem, které se po zmáčknutí vrátí zpět. Kůže má být celá, hladká, bez trhlin a skvrn. Čerstvý králík voní čistě a lehce nasládle, bez nepříjemného pachu. Nejlepší jsou baculatá, dobře osvalená stehna s plně vyvinutou zadní částí. Králík z chovu od spolehlivého dodavatele má stálou kvalitu a jemnější chuť. Divoký má víc charakteru, ale pečlivě ho prohlédni, jestli nemá poškození od broků nebo podlitiny.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Kuřecí stehna s kůží mají podobnou strukturu i jemnou chuť, jen jsou o něco tučnější. Kuře je hotové dřív, tak zkrať dobu přípravy.

V nouzi

Bažantí nebo perličí stehna mají podobně libové maso s jemnými vlákny a lehkým nádechem zvěřiny. Kachní stehna se hodí na dušení, ale jsou výrazně tučnější.

Příprava

Stehna nech před přípravou 30 minut při pokojové teplotě, aby se prohřála rovnoměrně. Kůži důkladně osuš papírovou utěrkou, jinak nezkřupne. Na dušení nebo ragú je nalož na 8–12 hodin do vína, octa nebo podmáslí a nech je v lednici. Maso změkne a nasákne chuť. Když pečeš, kůži lehce nařízni, aby se tenká vrstva tuku pod ní vypekla. Soli a bylinek nešetři, libovému králíkovi prospějí.

Nic nevyhazuj

Kosti si schovej na jemný rosolovitý vývar, který se hodí do rizota, do omáček i na dušení. Z kůže můžeš vyškvařit tuk na vaření nebo ji vypéct dokřupava na škvarky. Kosti jsou bohaté na kolagen a po 3–4 hodinách mírného varu se zeleninou a kořením dají mimořádně sametový vývar.

V kuchyni

Tepelná úprava

Králičímu stehnu s kůží nejvíc sedí pomalá příprava ve vlhku. Libové maso zůstane šťavnaté a kůže přitom získá strukturu. Klasický francouzský postup je dušení ve víně, vývaru nebo smetanové omáčce. Maso pak jde snadno rozdělit vidličkou a je dobře provoněné. Ragú jako civet de lapin (francouzské králičí ragú) nebo italské cacciatore (po myslivecku) mají plnou, vrstevnatou chuť. Chceš-li křupavou kůži, opeč stehna na pánvi kůží dolů a pak je dopékej v troubě na 160 °C 45–60 minut. Nebo je pomalu konfituj v kachním sádle. Grilovat a smažit na pánvi jde taky, ale hlídej je a často je potírej máslem nebo olejem, jinak vyschnou. Když králíka před smažením naložíš do podmáslí, vznikne skvělý smažený králík po americkém jižanském způsobu, se šťavnatým masem a křehce křupavou kůží.

Hodí se k

  • Dijonská hořčice
  • Bílé víno
  • Čerstvý tymián
  • Rozmarýn
  • Estragon
  • Šalotka
  • Česnek
  • Smetana
  • Slanina nebo pancetta
  • Sušené švestky
  • Olivy
  • Kapary
  • Lesní houby
  • Kořenová zelenina (mrkev, pastinák, vodnice)
  • Jalovec

Co to je

Králičí stehno s kůží je svalnatá zadní čtvrť králíka domácího (Oryctolagus cuniculus): celá zadní noha, horní i spodní stehno, s ponechanou kůží. Na velikost zvířete je to štědrý kus a zadní nohy dají nejvíc šťavnatého masa. Dobře vypečená kůže krásně zkřupne a jinak mimořádně libovému masu dodá plnost.

Jak chutná

Králičí stehno chutná jemně. Často se přirovnává ke kuřeti, ale má lehký nádech zvěřiny, protože králík býval tradiční lovnou zvěří. Maso má jemná vlákna, při správné přípravě je křehké a lehce nasládlé, se zemitými a bylinnými tóny. Králík z chovu chutná jemněji a čistěji. Divoký králík (lapin de garenne) je díky pestré potravě výraznější a plnější. Křupavá kůže dodá libovému masu pod ní výraznou, lehce tučnou protiváhu.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Mezi nejběžnější masná plemena patří novozélandský bílý a kalifornský. Z linií novozélandského bílého vychází většina komerčních masných králíků a cení se pro rychlý růst, vysokou výtěžnost masa a jemnou chuť. Kalifornský má podobné vlastnosti a navíc výborně zhodnocuje krmivo. Starší plemena jako rex dávají o něco tmavší a chutnější maso a jemnou sametovou kožešinu. Plemena Satin a Silver Fox cení malí chovatelé pro lepší strukturu a chuť masa. Činčila a francouzský stříbřitý (Champagne d'Argent) patří k tradičním evropským plemenům s bohatou kulinářskou historií. Divoký králík (lapin de garenne) se od domácích příbuzných liší silnější a výraznější chutí zvěřiny, kterou mu dává potrava z divokých bylin, trav a kůry.

Historie

Historie králíka v kuchyni sahá do paleolitu. Doklady o jeho konzumaci z jeskyní ve Španělsku a Francii jsou staré 20 000 let. Římané v 1. století př. n. l. chovali králíky v ohrazených výbězích zvaných leporaria. Šlo ale o držení v zajetí, ne o domestikaci, a protože králíci pověstně hrabou, udržet je uvnitř se stejně moc nedařilo. Ve středověké Evropě se chov rozšířil do ohrad a výběhů klášterů a šlechty. Traduje se, že církev povolila jíst v postu novorozená králíčata (laurices), historici však žádný takový výnos nenašli. Plinius zmiňuje laurices jen jako lahůdku. Domestikace probíhala postupně a nešlo o jednorázovou událost. V 16. století už se v Evropě zaznamenávají domácí králíci s odlišně zbarvenou srstí. Králík se stal základem francouzské venkovské kuchyně, od lapin à la moutarde (králík na hořčici) po civet de lapin. V Americe lovily původní kmeny divoké králíky po tisíciletí, než evropští osadníci přivezli domácí plemena. Za druhé světové války obliba králičího masa prudce vzrostla, protože vláda podporovala domácí chovy jako doplněk k bílkovinám na příděl. Po válce ale opadla, když průmyslová produkce kuřat zlevnila drůbež.

Věda

Králičí maso je učebnicový příklad libové bílkoviny. Obsahuje zhruba 20–22 % bílkovin a jen asi 5–6 % tuku, zatímco tučnější hovězí kusy mají 10–20 % i víc. Proto ho musíš připravovat s rozmyslem, aby nevyschlo. Svalová vlákna jsou jemná a obsahují poměrně málo vnitrosvalového kolagenu. Králík je tak paradoxně křehký, a přitom při převaření snadno ztuhne. Výzkumy ukazují, že o výsledné křehkosti rozhoduje obsah kolagenu. Na rozdíl od tučnějšího masa tu navíc chybí mramorování, které by maso chránilo před vysycháním. Při pomalé přípravě ve vlhku se i ten kolagen, který v mase je, přemění na želatinu a maso zůstane šťavnaté. Studie srovnávající způsoby přípravy ukazují, že vaření a smažení na pánvi zachová víc bílkovin. Grilování a mikrovlnka dají nejkřehčí maso s nejnižší střižnou silou, jenže za cenu horšího hodnocení vzhledu a chuti. Králičí tuk obsahuje hodně polynenasycených mastných kyselin, a proto snadno oxiduje. Nejméně oxiduje při vaření, nejvíc v mikrovlnce. Maillardova reakce na kůži při vysoké teplotě vytváří bohaté chuťové látky. Kůže je ale tenká, takže musíš pečlivě hlídat teplotu, aby zkřupla a nespálila se.

Původ a etika

Chov králíků se stále častěji uvádí jako jedna z udržitelnějších forem živočišné výroby. Králíci výborně zhodnocují krmivo: na kilogram masa potřebují mnohem méně krmiva než skot a zhruba stejně jako prasata. Díky malé velikosti jim navíc stačí málo místa. Jejich trus je výborné hnojivo na zahradu, takže na malých farmách uzavírá koloběh. Etické otázky ale zůstávají. Průmyslové chovy, zejména v Evropě a Číně, čelí kritice kvůli intenzivnímu klecovému chovu, který omezuje přirozené chování zvířat. Jestli ti záleží na tom, jak se zvířata mají, hledej králíky z pastevního nebo skupinového chovu od malých chovatelů, kteří dbají na jejich pohodu. Sleduj certifikace šetrného chovu, nebo kupuj přímo na místních farmách, kde si podmínky můžeš ověřit. Králík je hospodářské zvíře i oblíbený mazlíček a tahle dvojí role vyvolává kolem jeho konzumace zvláštní kulturní napětí. Platí to hlavně v anglo-americkém světě, kde je králičí maso méně běžné než ve středomořské a francouzské kuchyni.

Košík