- Sezóna
- Od konce léta do začátku podzimu. Díky pěstování ve sklenících ho koupíš celý rok.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 44 kcal
- 1,8 g bílkoviny
- 1,3 g tuky
- 7,6 g sacharidy
Kiwáno
Kiwáno
Kiwano (Cucumis metuliferus) je popínavá tykvovitá rostlina. Její vejčité plody jsou pokryté tupými trny a uvnitř mají nefritově zelenou dužinu plnou semen. Někdy se prodává jako „africká rohatá okurka“ nebo „rohatý meloun“, ale chuť má svou vlastní, i když patří do stejného rodu Cucumis jako okurka a meloun. Spojuje osvěžující střídmost okurky s vůní melounu a zelených banánů.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Při chladnější pokojové teplotě a mimo přímé slunce vydrží několik týdnů, často i déle.
- V lednici
Celé plody skladuj v chladu, ale ne v lednici, protože teplota pod zhruba 10 °C je může poškodit. Rozkrojené plody pevně zabal, dej do lednice a spotřebuj do dvou dnů.
- V mrazáku
Dužinu můžeš zamrazit na smoothie nebo sorbet. Po rozmrazení ale změkne a semena jsou výraznější.
Jak vybrat
Vybírej plody se sytě oranžovou slupkou a rovnoměrně rozmístěnými, nepolámanými trny. Nezralé kiwano je zelené a chutná výrazně po zelenině. Přezrálé je příliš měkké a voní kvašeně. Plod by měl být na svou velikost těžký, protože to znamená hodně dužiny. Lehký plod je vysychající a dutý.
Čím nahradit
Mini okurka rozmixovaná s trochou limetkové šťávy a melounem.
Kiwi zředěné okurkovou šťávou. Počítej s tím, že výsledek bude sladší.
Příprava
Plod podélně rozkroj a dužinu vydlabej lžičkou. Pro jemnější použití ji protlač sítem. Zbavíš ji tak semen a zůstane ti zářivě zelená šťáva.
Nic nevyhazuj
Vydlabaná slupka má nápadný tvar a poslouží jako servírovací miska, ve které můžeš bezpečně podávat ovocný salát nebo studenou polévku.
V kuchyni
Tepelná úprava
Kiwano se nejčastěji jí syrové a nejlépe vynikne ve studených pokrmech, šťávách a moderních gelech. Zahřátím ztrácí svou svěží vůni. Krátké prohřátí v sirupu se ale do koktejlů hodí.
Hodí se k
- Limetka
- Kokos
- Máta
- Chilli
- Gin
- Mořské plody
Co to je
Kiwano (Cucumis metuliferus) je popínavá tykvovitá rostlina. Její vejčité plody jsou pokryté tupými trny a uvnitř mají nefritově zelenou dužinu plnou semen. Někdy se prodává jako „africká rohatá okurka“ nebo „rohatý meloun“, ale chuť má svou vlastní, i když patří do stejného rodu Cucumis jako okurka a meloun. Spojuje osvěžující střídmost okurky s vůní melounu a zelených banánů.
Jak chutná
Nejdřív je svěží a šťavnaté. Ozve se slupka okurky a čerstvě posekaná tráva a v ústech hned příjemně chladí. Potom se chuť stočí k jemně tropickým tónům: nedozrálý banán, limetková kůra a aloe. Semena přidávají slabě oříškový podtón a příjemně rosolovitou konzistenci. Dozvuk je čistý a lehce minerální. Spíš než sladkost v něm zůstane náznak bílé citrusové kůry a zelených bylinek.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je kiwano sladké, nebo spíš zeleninové?
Dají se semena kiwana jíst?
Proč je kiwano někdy hořké?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Na rozdíl od jablek nebo vinné révy nemá kiwano mnoho pojmenovaných odrůd. Liší se spíš podle oblasti, ve které roste, tedy podle půdy, srážek a toho, jestli se vybíraly hořčí, nebo sladší rostliny.
Krajové odrůdy z jižní Afriky
Rostou v písčitých, dobře propustných půdách na prudkém slunci, a proto jsou výrazně kyselé a mají nápadně bylinný charakter. Sklízejí se, až jsou úplně oranžové. Místní je jedí čerstvé a cení si jich i jako plodu, kterým se dá na poli zahnat žízeň.
Odrůdy z Nového Zélandu a Austrálie
Pěstují se v mírnějším podnebí, často se zavlažováním. Bývají méně kyselé a chutnají plněji a jemně nasládle. Rostliny se vedou po opěrách a plody se sklízejí ručně, aby se trny nepoškodily. Takové plody jsou žádané na export.
Plody ze středomořských skleníků
Pěstují se v řízených podmínkách v Itálii a Izraeli. Pěstitelům jde hlavně o to, aby byly plody stejné a dlouho vydržely. Prostředí se v jejich chuti projevuje méně: jsou méně hořké a mají čistší dozvuk. Proto se hodí do vysoké gastronomie, kde má jídlo zaujmout vzhledem a chuť má zůstat zdrženlivá.
Historie
Příběh kiwana začíná ve starověké Africe, kde lidé sbírali divoké druhy rodu Cucumis v Kalahari a okolních oblastech. Domorodé komunity v plodu neviděly dezert. Byl pro ně životně důležitou zásobárnou vody v období sucha a silná slupka chránila dužinu před vyschnutím.
Po většinu své historie, včetně středověku, zůstávalo kiwano místní potravinou jižní a střední Afriky. Jedlo se čerstvé, neobchodovalo se s ním a v písemných pramenech se objevuje jen zřídka. Mělo čistě praktický význam a vědomosti o něm se předávaly ústně.
Moderní doba přinesla proměnu. Novozélandští pěstitelé ho v 80. letech 20. století začali pěstovat komerčně a dali mu obchodní název kiwano. Vybírali rostliny, které byly méně hořké a měly stejnorodé plody. Odtud se kiwano dostalo na světové trhy se speciálními potravinami a šéfkuchaři si ho oblíbili pro barvu a texturu. Dnes je názorným příkladem toho, jak globální gastronomie mění pohled na domorodé plodiny. Z plodu, který lidem pomáhal přežít, se stala vybraná luxusní surovina.
Věda
Dužina kiwana je rosolovitá díky rozpustné vláknině a pektinovým látkám, které vážou vodu a vytvářejí přirozený hydrogel. Semena jsou bohatá na kyselinu linolovou a olejovou. Když je rozdrtíš, uvolní jemné tukové aroma. Mezi aromatickými látkami převažují zelené aldehydy a alkoholy, a odtud pochází okurková svěžest. Cukru je v dužině málo, takže plod moc sladký není, i když vypadá zrale.
Původ a etika
Kupovat kiwano eticky znamená uznat jeho africký původ a podporovat pěstitele, kteří ho pěstují spolu s dalšími plodinami, ne na monokulturních farmách zaměřených na export. Problémem zůstávají férové ceny a právo pěstitelů na vlastní osivo, protože komerční odrůdy můžou vytlačit tradiční krajové odrůdy. Zodpovědní kupující dávají přednost průhledným dodavatelským řetězcům a pěstitelům, kteří investují do odolnosti místního zemědělství.