- Sezóna
- Od poloviny do konce léta (červenec–srpen)
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 55 kcal
- 1,3 g bílkoviny
- 1 g tuky
- 7,6 g sacharidy
Josta
Josta
Josta (Ribes × nidigrolaria) je bezostný hybridní ovocný keř z rodu Ribes. Vyšlechtili ji v Německu z evropského černého rybízu, severoamerického angreštu Ribes divaricatum a evropského angreštu.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
1–2 dny v jedné vrstvě, mimo přímé slunce a teplo
- V lednici
Až 1 týden v prodyšné nádobě vyložené papírovou utěrkou, která vsákne vlhkost
- V mrazáku
Až 12 měsíců. Rozlož je v jedné vrstvě na plech, zmraz každou zvlášť a pak je přesyp do uzavíratelných sáčků, ať je můžeš snadno porcovat
Jak vybrat
Vybírej bobule rovnoměrně tmavě fialové až skoro černé, které pod mírným tlakem lehce povolí. Tvrdé ještě nejsou zralé. Vynech plody s plísní, scvrklé nebo které pouštějí šťávu. Nejčerstvější poznáš podle jemného voskového povlaku na slupce. Na vaření se hodí spíš lehce nedozrálé bobule, mají víc kyselosti i pektinu. Na jedení rovnou vyber plně zralé, jsou sladší a chuťově bohatší.
Čím nahradit
Černý rybíz (chutí i barvou nejbližší, hlavně do džemů a omáček)
Angrešt (kvůli kyselosti při vaření), nebo směs borůvek a brusinek (na čerstvo)
Příprava
Těsně před použitím je opatrně opláchni studenou vodou a odstraň stopky a lístky. Na vaření už nic dalšího nepotřebují, na jedení rovnou je jen osuš. Lehce nedozrálými bobulemi můžeš v receptech nahradit angrešt, zralé se skvěle hodí všude, kam bys dal černý rybíz.
Nic nevyhazuj
Přezrálé nebo otlačené plody zpracuj na rychlý shrub (ovocný ocet na pití), nebo jimi nalož domácí ocet do salátových zálivek. Listy se běžně nejedí, ale můžeš z nich vylouhovat jemný bylinkový čaj nebo je přidat do nakládané zeleniny pro vůni.
V kuchyni
Tepelná úprava
Josta se hodí syrová i tepelně upravená. Výborná je do džemů, želé a ovocných krémů (curdů), kde jim přirozený pektin pomáhá ztuhnout. Použij ji do koláčů, crumblů a tartaletek, často místo brusinek nebo angreštu. Udělej z ní výrazný kompot nebo omáčku k pečenému masu, hlavně k jehněčímu. Čerstvé bobule vyniknou v pěnách, cheesecakech a na pavlově. Z nápojů zkus sirup, shrub nebo ovocnou pálenku naloženou na jostě. Výborně snáší mražení, chuť i barvu si udrží až do mimosezóny.
Hodí se k
- Citronová a pomerančová kůra
- Vanilka a mandle
- Med a javorový sirup
- Máta a bazalka
- Jehněčí a zvěřina
- Smetana a mascarpone
- Hořká čokoláda
- Jablka a hrušky
- Zázvor
Co to je
Josta (Ribes × nidigrolaria) je ovocný keř z rodu Ribes, vzniklý složitým křížením tří rodičovských druhů: evropského černého rybízu (R. nigrum), severoamerického angreštu (R. divaricatum) a evropského angreštu (R. uva-crispa). Tahle bezostná bobule odolná vůči chorobám vznikla v Německu. Do prodeje se poprvé dostala v roce 1977, po zhruba padesáti letech šlechtění.
Jak chutná
V chuti josty se potkávají oba rodiče. Nezralé plody mají svěží, ostrou kyselost angreštu, plně zralé plody hlubokou, pižmovou chuť černého rybízu. Celkově bývá chuť popisována jako sladkokyselá, s tóny hroznů, borůvek a kiwi, a dlouho doznívá. Zralé bobule jsou téměř černé, o něco větší než černý rybíz a menší než angrešt.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Jak chutná josta?
Jak se josta vyslovuje?
Dá se josta jíst syrová?
Jaké živiny josta obsahuje?
Čím můžu jostu v receptu nahradit?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Nejrozšířenější zůstává původní odrůda 'Josta', i když přibyly novější. Řada ORUS, vyšlechtěná americkým ministerstvem zemědělství (USDA) v Oregonu, zahrnuje 'Orus 8' (vyniká chutí, má ale pár trnů) a 'Red Josta' (sladší, s červenými odlesky na téměř černé slupce). Evropské odrůdy jako 'Jostine' a 'Jogranda' (známá i jako 'Jostagranda' nebo 'Jostaki') lépe nasazují plody při cizosprášení. Maďarská 'Rikö' je chráněná od roku 2001 a ceněná pro bujný růst a odolnost vůči chorobám.
Historie
Vznik josty je příběh botanické vytrvalosti. Sen o bezostém angreštu s plnou chutí černého rybízu sahá do roku 1880, kdy William Culverwell v anglickém Yorkshiru poprvé zkřížil oba druhy. Výsledkem byl téměř sterilní Ribes × culverwellii. Skutečný průlom začal v roce 1926, kdy Paul Lorenz v berlínském Institutu císaře Viléma zahájil soustavné šlechtění a vytvořil přes 1 000 hybridů F1. Druhou světovou válku jich přežilo jen osm a nakonec skončily v Institutu Erwina Baura. Rudolf Bauer pomocí kolchicinu zdvojnásobil počet chromozomů a získal plodné tetraploidy. Po dalších 15 000 kříženích vybrali tři semenáče podle bujnosti, odolnosti vůči chorobám a plodnosti. První odrůda byla uvedena na trh v roce 1977 a název vznikl z německých slov Johannisbeere (rybíz) a Stachelbeere (angrešt). Vyslovuje se po německu, s J jako v češtině.
Věda
Při šlechtění josty bylo třeba překonat takzvanou sterilitu kříženců: častou překážku mezidruhového křížení, kdy potomci bujně rostou, ale nenasazují plody. První diploidní hybridy dávaly jen partenokarpické plody (bez semen, vzniklé bez oplození). Řešením byla polyploidie. Kolchicin vyvolal zdvojení chromozomů a vznikly plodné amfipolyploidní rostliny schopné normální meiózy a tvorby semen. Kříženec je mimořádně bujný a odolný vůči chorobám, mimo jiné vůči americkému padlí angreštovému a rzi vejmutovkové. Bez trnů je díky rodiči černému rybízu. Tmavě fialovou až černou barvu bobulím dávají vysoké koncentrace antokyanů, barviv, která barví mnoho tmavých bobulí. Obsahem vitaminu C stojí mezi černým rybízem a angreštem, i tak ho má na ovoce pozoruhodně hodně.
Původ a etika
Josta zůstává okrajovou plodinou. Pěstují ji hlavně zahrádkáři a malá permakulturní hospodářství, ne velké farmy. Je odolná vůči chorobám, takže potřebuje méně chemických postřiků a je šetrnou volbou. Hledej ji u místních pěstitelů na farmářských trzích nebo ve specializovaných školkách. Snese chladné podnebí i polostín, proto se výborně hodí do jedlých lesů a agrolesnických systémů. Když podpoříš drobné pěstitele josty, pomáháš biodiverzitě a zachování méně běžných ovocných odrůd.