- Sezóna
- Divokého holuba hřivnáče seženeš v době lovu, která se liší podle země a trvá zhruba od konce léta do zimy. Holuby z chovu koupíš celý rok.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 294 kcal
- 18,5 g bílkoviny
- 23,8 g tuky
- 0 g sacharidy
Holub celý
Holub celý
Celý holub je kompletně očištěný a vykuchaný holub skalní (Columba livia) nebo blízce příbuzný druh. Prodává se s kostmi a kůží, podle místních zvyklostí často i s hlavou nebo nožkami. Stojí na pomezí drůbeže a zvěřiny a cení se pro pevné, kompaktní svalstvo a plnou chuť.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Uchovávej vždy v chladu.
- V lednici
Skladuj při 0–2 °C nejvýš 2 dny, volně zakrytý, aby kolem něj proudil vzduch.
- V mrazáku
Zamraz hned, dobře zabalený, nejvýš na 3 měsíce, aby si maso udrželo strukturu.
Jak vybrat
Vyber holuby s plnými prsy a napnutou kůží bez skvrn, kteří voní lehce nasládle. Holub z chovu má mít světlý tuk a pružné maso, divoký bude libovější, tmavší a na dotek pevnější. Vyhni se kusům s podlitinami nebo příliš vlhkým, to ukazuje na starší maso nebo špatné zacházení.
Čím nahradit
Křepelka, podobně velká a jemná, jen s o něco mírnější chutí.
Kuřátko nebo porce koroptve, jen uprav dobu tepelné úpravy.
Příprava
Podle toho, jak ho chceš připravit, holuba oškubej nebo stáhni z kůže, opal zbytky peří a opatrně vykuchej, abys neprotrhl střeva ani vole. Dutinu vytři papírovou utěrkou a neoplachuj ji, protože mytím syrové drůbeže roznášíš bakterie po kuchyni. Divokým holubům prospěje 24–48 hodin zrání v lednici, chuť se prohloubí.
Nic nevyhazuj
Srdce, játra a skelet si nech na silnou šťávu nebo vývar, ať z holuba využiješ všechno.
V kuchyni
Tepelná úprava
Celý holub je nejlepší pečený krátce při vysoké teplotě, aby zůstal šťavnatý, nebo pomalu dušený, když jde o starší kusy. Klasické recepty do něj moc nezasahují a nechávají vyniknout jeho vlastní chuť, často jen s jednoduchou omáčkou z výpeku nebo zvěřinovou šťávou.
Co to je
Celý holub je kompletně očištěný a vykuchaný holub skalní (Columba livia) nebo blízce příbuzný druh. Prodává se s kostmi a kůží, podle místních zvyklostí často i s hlavou nebo nožkami. Stojí na pomezí drůbeže a zvěřiny a cení se pro pevné, kompaktní svalstvo a plnou chuť.
Jak chutná
Chuť nastoupí hned, ale zůstane umírněná: jemná, železitá, připomíná mladou srnčí či jelení zvěřinu, jen bez její ostrosti. Pak se rozvine do kulaté, skoro nasládlé masové chuti s lehkým tónem lískových oříšků a jater, který dává tmavé svalstvo. Dochuť je čistá a dlouhá, s minerálním nádechem, a pokud se pták volně pásl, i s lehkou stopou lesních bylin.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je celý holub bezpečný k jídlu?
Jak celého holuba připravit?
Chutná holub hodně jako zvěřina?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Celého holuba seženeš v několika podobách, které se liší podle prostředí a chovu. Holoubě z chovu: Chová se v uzavřených holubnících a poráží se většinou kolem čtyř týdnů (25–30 dní), těsně předtím, než vyletí z hnízda. Maso má světlé a křehké, s mírnou, mléčně nasládlou chutí. Rozhoduje tu krmivo a hygiena holubníku, ne krajina, takže maso má stálou strukturu a jemnou chuť. Divoký holub hřivnáč: Živí se obilím, žaludy a bobulemi z remízků, takže má husté tmavé maso s výraznými minerálními tóny a lehkou hořkostí. Loví se pečlivě, jen v době lovu stanovené předpisy, a díky odležení získá chuť na hloubce. Holub skalní: Divoký předek domácího holuba i holoubat z chovu. Zdivočelé městské holuby nikdy nejez: nikdo je nekontroluje, můžou přenášet nemoci a nést škodliviny z prostředí a jejich odchyt je často nelegální. Každý druh snáší teplo jinak: holoubě může zůstat uvnitř růžové, divokým kusům víc sedí pomalejší příprava nebo protýkání slaninou, aby nebyly suché.
Historie
Holub se v Evropě jí od starověku. Starověk: Řečtí autoři považovali holubníky za znak blahobytu domácnosti a římští autoři píšící o zemědělství, například Columella, popsali jejich soustavný chov. Holub se podával na hostinách elity, pečený, s garem nebo omáčkami s medem. Středověk: Chov holubů se stal výsadou feudálů a holubníky stály na klášterních i šlechtických statcích. Holubi se pásli na okolních polích a dodávali čerstvé maso i ceněný trus na hnojení. Měli proto velký hospodářský význam, ale sedláci, kterým zobali úrodu, je neměli rádi. Středověké rukopisy kombinují holuba s kořením dováženým po obchodních stezkách, jako je skořice a hřebíček, což ukazuje na čilý obchod se světem. Novověk: S průmyslovým chovem drůbeže holub z běžné kuchyně zmizel, přežil ale v regionálních kuchyních a ve vysoké gastronomii. Dnešní kuchaři se k celému holubovi vracejí, protože je udržitelný, má přirozeně velikost jedné porce a nese bohatou historii, a často ho servírují s úctou k této tradici.
Věda
Holubí maso tvoří převážně oxidativní svalová vlákna, odtud jeho tmavá barva a výrazně železitá chuť. Myoglobinu má víc než kuřecí, ten ve svalech uchovává kyslík a dává masu sytě červenou barvu. Tuku uvnitř svalů je poměrně málo, takže musíš teplo hlídat, aby maso nevyschlo. Kolagenu je ale také jen mírně, a proto je maso křehké i bez dlouhé tepelné úpravy.
Původ a etika
Při výběru rozhoduje legálnost a dobré zacházení se zvířaty. Holubi z chovu mají pocházet z farem, které s ptáky zacházejí šetrně a nechovají jich příliš mnoho na jednom místě. Divoké holuby lze lovit jen v době lovu a v souladu s předpisy o regulaci stavů. Když víš, odkud holub pochází, máš jistotu, že tvůj požitek nejde na úkor přírody ani zvířat.