Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Herkules

Maso

Herkules

Ovesné vločky vznikají tak, že se celá loupaná ovesná zrna napaří a rozválcují mezi těžkými válci. Zrno se tím stabilizuje, zkrátí se doba vaření a v jedné celistvé vločce zůstane velká část otrub, klíčku i endospermu.

Sezóna
Koupíš je celý rok, oves se sklízí koncem léta a na podzim.
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 378 kcal
  • 21,1 g bílkoviny
  • 31,6 g tuky
  • 0,7 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Skladuj je v dobře uzavřené nádobě v chladné, suché a tmavé skříňce 6–12 měsíců. Po otevření jsou nejlepší zhruba do tří měsíců.

V lednici

V lednici tuky oxidují pomaleji a vločky vydrží čerstvé zhruba rok, což se hodí v teplé kuchyni.

V mrazáku

V mrazáku si udrží kvalitu rok i déle, což oceníš hlavně v teplém podnebí.

Jak vybrat

Vyber celé vločky smetanové až světle béžové barvy, bez velkého množství prachu. Čerstvé voní po obilí a slámě. Hořká nebo žluklá vůně znamená, že přirozené tuky v nich oxidovaly.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Sekané (řezané) ovesné zrno (steel-cut oats). Vař ho déle a přidej víc tekutiny.

V nouzi

Quinoové nebo ječné vločky. Uprav sladkost a množství tekutiny.

Příprava

Vločkám prospěje krátké namáčení nebo mírné vaření. Škrobová zrna tak rovnoměrně nabobtnají, uvolní se beta-glukany a vznikne soudržná, krémová konzistence, která není moc lepivá.

Nic nevyhazuj

Starší vločky lehce opraž a umel na ovesnou mouku do lívanců, na obalování nebo na zahuštění polévek.

V kuchyni

Tepelná úprava

Hodí se na vaření, namáčení, pečení i pražení. Podle způsobu přípravy dostaneš soudržnou kaši nebo křupavý základ granoly a drobenky.

Hodí se k

  • Jablka
  • Med
  • Oříškové máslo (beurre noisette)
  • Jogurt
  • Houby
  • Sýr

Co to je

Ovesné vločky vznikají tak, že se celá loupaná ovesná zrna napaří a rozválcují mezi těžkými válci. Zrno se tím stabilizuje, zkrátí se doba vaření a v jedné celistvé vločce zůstane velká část otrub, klíčku i endospermu.

Jak chutná

Chuť nastupuje jemně. Nejdřív je měkká a obilně nasládlá, s lehkou vůní čerstvého sena a syrových mandlí. Jak škrob nasává vodu, vločky zkrémovatí a objeví se mírně oříškový tón a jemná, mléčná hřejivost. Dozvuk je čistý, lehce opražený a spíš dlouhý než výrazný. Proto vločky poslouží jako základ i jako plnohodnotná složka sladkých i slaných jídel.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Ovesné vločky se často berou jako jednotná surovina, ale podle odrůdy, podnebí a zpracování se znatelně liší. Skotské ovesné vločky: Chladnému a vlhkému skotskému podnebí se oves daří a odedávna patří k základním potravinám. Tradičně se jí jako na kameni mletý oves i jako vločky. Vločky ze skotských mlýnů bývají silnější, výrazně oříškové a při dlouhém vaření drží tvar. Severské ovesné vločky: Pěstují se za krátkého léta a dlouhých dnů ve Finsku a Švédsku, které patří k největším producentům ovsa v Evropě. Bývají popisovány jako světlé a jemné, s čistou, skoro mléčnou chutí. Severoamerické ovesné vločky: Často pocházejí z vysoce výnosných odrůd pěstovaných na rozlehlých pláních a cení se pro vyrovnanou kvalitu. Sklízejí se plně zralé a rychle se stabilizují, takže mají neutrální chuť a předvídatelně mazovatí, což se hodí pro průmyslové pečení. Druhy se liší i tloušťkou: od jemných vloček, které se snadno rozvaří, po velké vločky, které si drží skus. V každém se odráží místo pěstování, doba sklizně i způsob mletí.

Historie

Historie ovesných vloček je úzce spjatá s tím, jak se lidé odedávna potýkali s chudou půdou a chladným podnebím. Starověk: Ve starověkém Řecku a Římě oves většinou považovali za krmivo, obilí severních okrajů. Archeologické nálezy ale naznačují, že ho jedli Keltové a Germáni, kteří si cenili jeho odolnosti. Středověk: S rozšiřováním obchodních cest po severní Evropě se oves stal základní potravinou ve Skotsku, Skandinávii a části Pobaltí, kde se pšenici nedařilo. Vodní a větrné mlýny mlely ovesná zrna na hrubou mouku a oves se tak usadil v hustých i řídkých kaších a v bannockách (plochých ovesných plackách), které živily venkov. Novověk: V 19. století přišly válce poháněné párou a z ovsa se stal trvanlivý výrobek, který se rychle uvaří. Ovesné vločky tak do měst vstoupily jako symbol hygienické moderní doby. Ve 20. a 21. století se z nich stal pilíř zdravého stravování, vytrvalostních jídelníčků a funkční výživy.

Věda

Podstatou ovesných vloček jsou beta-glukany, rozpustná vláknina, která ve vodě vytváří hustý roztok. Napaření vyřadí enzym lipázu, čímž stabilizuje tuky; škrob přitom částečně zmazovatí. Proto vločky tak rychle změknou. Poměr amylózy a amylopektinu určuje krémovost, přirozené tuky dodávají vůni a plnost. Tloušťka vloček přímo ovlivňuje dobu vaření i konzistenci: silnější vločky měknou pomaleji.

Původ a etika

Při odpovědné produkci ovesných vloček se čím dál víc klade důraz na střídání plodin a menší používání chemie. Oves přirozeně potlačuje plevel a zlepšuje strukturu půdy. Férové ceny pro pěstitele a průhledné postupy mlýnů podporují regionální potravinové systémy a ekologické pěstování snižuje rezidua pesticidů v obilí, které mnoho lidí jí každý den.

Košík