Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Falafel

Rostlinné výrobky

Falafel

Falafel je smažená kulička nebo placička z namleté syrové cizrny nebo bobu, promíchané s čerstvými bylinkami, cibulí, česnekem a hřejivým kořením. Nejspíš pochází z Egypta. Patří k základům levantské a blízkovýchodní kuchyně. Zvenku je křupavý a uvnitř vláčný. Podává se jako meze, jako pouliční jídlo nebo jako vydatná náplň pity či součást mísy meze.

Sezóna
Celoročně
Cena
Nízká
Výživa na 100 g
  • 333 kcal
  • 13,3 g bílkoviny
  • 17,8 g tuky
  • 31,8 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Čerstvě usmažené falafely vydrží při pokojové teplotě až 2 hodiny. Nejkřupavější jsou ale hned po usmažení.

V lednici

Usmažené falafely skladuj 3–4 dny v uzavíratelné nádobě vyložené papírovými utěrkami. Ohřej je v troubě na 190 °C nebo v horkovzdušné fritéze, aby znovu zkřupavěly. Syrová falafelová směs vydrží v lednici (při 5 °C nebo méně) 2–3 dny. Pokud ji chceš skladovat déle, vytvaruj z ní kuličky a zamraz je.

V mrazáku

Syrové vytvarované kuličky rozlož na plech vyložený pečicím papírem a nech je zmrznout. Pak je přesyp do mrazicích sáčků, kde vydrží až 3 měsíce. Smaž je rovnou zmrazené a počítej s o 1–2 minuty delší dobou smažení. Zamrazit můžeš i usmažené falafely, rovněž až na 3 měsíce, jen trochu ztratí na struktuře.

Jak vybrat

U hotových falafelů hledej krátké a srozumitelné složení, v němž je na prvním místě cizrna nebo bob. Vyhni se výrobkům s množstvím plniv, konzervantů nebo s přidanou pšeničnou moukou. Čerstvé falafely v restauraci mají být zlatohnědé, s lehce hrubým povrchem, ne bledé ani mastné. Mají vonět bylinkami a kořením, nikdy zatuchle ani zvětrale. Doma vždycky používej sušenou cizrnu namočenou přes noc. Cizrna z konzervy je moc vlhká a falafely z ní jsou kašovité a rozpadají se.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Nejblíž mají falafelu placičky ze zelené čočky se stejnými bylinkami a kořením. Čočka je stejně zemitá jako cizrna a při smažení podobně zkřupaví.

V nouzi

Podobný zážitek nabídnou i pečené cizrnové placičky nebo kupované vegetariánské burgery ochucené římským kmínem a koriandrem, i když struktura bude hodně jiná.

Příprava

Sušenou cizrnu namoč na 12–24 hodin do studené vody se špetkou jedlé sody. Zhruba zdvojnásobí objem. Důkladně ji sceď a v kuchyňském robotu ji krátkými pulzy nasekej s čerstvou petrželí, koriandrem, česnekem, cibulí, římským kmínem, mletým koriandrem a solí. Směs má být najemno nasekaná, ne rozmixovaná na kaši. Má připomínat hrubý písek, který po stisknutí drží pohromadě. Nech ji aspoň 15 minut vychladit v lednici, aby lépe držela. Tvaruj kuličky nebo placičky formičkou (tvořítkem) na falafel nebo lžící a smaž je v oleji o teplotě 175–190 °C 3–4 minuty dozlatova. Nech je okapat na papírových utěrkách a hned podávej.

Nic nevyhazuj

Zbylé falafely rozdrob a opraž na suché pánvi. Hodí se jako posyp misky s obilovinami. Aquafabu, tedy vodu z konzervované nebo doma uvařené cizrny, můžeš ušlehat na veganské sněhové pusinky nebo jí nahradit vejce v pečení. Vodu, ve které se namáčela syrová cizrna, ale vylij. Stonky petržele a koriandru přidej do falafelové směsi nebo si je schovej na zeleninový vývar.

V kuchyni

Tepelná úprava

Pravý falafel se smaží ve vyšší vrstvě oleje. Jen tak získá typicky křupavou kůrku a nadýchaný střed, při 175–190 °C za 3–4 minuty. V horkovzdušné fritéze při 190 °C za 12–15 minut bude méně tučný a pořád slušně křupavý. V troubě při 200 °C za 20–25 minut (v polovině ho otoč) dopadne přijatelně, jen rozdíl mezi kůrkou a středem bude menší. Na pánvi v mělkém oleji zkřupaví jen strany, které se dotýkají dna. Ať zvolíš cokoli, nemačkej kuličky moc naplocho, jinak přijdeš o vláčný střed, na kterém dobrý falafel stojí.

Hodí se k

  • Tahini omáčka
  • Hummus
  • Nakládaná vodnice a okurky
  • Čerstvá rajčata a okurky
  • Pita a laffa
  • Harissa a pálivá omáčka
  • Čerstvá máta a petržel
  • Sumak a za'atar
  • Citronová šťáva
  • Česneková omáčka (toum)
  • Izraelský salát
  • Baba ganuš
  • Amba (nakládané mango)
  • Červená cibule

Co to je

Falafel je smažená kulička nebo placička z namleté syrové cizrny nebo bobu, promíchané s čerstvými bylinkami, cibulí, česnekem a hřejivým kořením. Nejspíš pochází z Egypta. Patří k základům levantské a blízkovýchodní kuchyně. Zvenku je křupavý a uvnitř vláčný. Podává se jako meze, jako pouliční jídlo nebo jako vydatná náplň pity či součást mísy meze.

Jak chutná

Falafel chutná zemitě po luštěninách a svěží, trávově zelený tón mu dodává čerstvá petržel a koriandr. Římský kmín přidává hřejivý, pižmový podtón, česnek a cibule plnou, kořenitou chuť. Zlatavá kůrka křupe a pod ní je vláčný, nadýchaný střed s jemně oříškovým tónem. Skvěle se hodí ke krémové nahořklosti tahini nebo ke kyselosti nakládané zeleniny.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

4 min čtení

Druhy

Egyptský falafel, zvaný ta'amiya, zůstává věrný původnímu základu z bobu. Uvnitř je lehčí, zelenější a jemnější. Levantský falafel (libanonský, palestinský, syrský a jordánský) se dělá z cizrny, často smíchané s bobem. Je hutnější, zlatavější a výrazně zemitý. Izraelský falafel většinou vychází z cizrnové tradice, bývá ale ostřeji kořeněný a podává se po svém, s hromadou salátů a omáček. V některých oblastech se do směsi přidává bulgur, aby lépe držela, jinde zůstává čistě luštěninová. Barva uvnitř sahá od sytě zelené (egyptský styl s hodně bylinkami) po zlatohnědou (levantské verze s převahou cizrny).

Historie

O původu falafelu se vedou spory. Řada historiků jídla se domnívá, že vznikl v Egyptě, možná v Alexandrii. Pevné doklady o tom, kdy to bylo, ale chybí a písemné zmínky pocházejí až z moderní doby. Pokrm se zřejmě vyvinul z bobu, který k egyptské kuchyni patří odedávna. Název se obvykle odvozuje z arabského falāfil, množného čísla slova filfil („pepř“), nikoli z fūl, jak se arabsky říká bobu. Raný falafel, zvaný ta'amiya (doslova „sousto jídla“), byl vydatným bezmasým jídlem, ceněným hlavně v době koptských křesťanských půstů. Z rušného alexandrijského přístavu se falafel šířil na sever po středomořských obchodních cestách a do Libanonu dorazil začátkem 20. století. Mustafa Sahyoun otevřel své proslulé bejrútské falafelové bistro v roce 1933. Jak se pokrm šířil Levantou, bob postupně nahradila cizrna, což odráželo místní zemědělské zvyklosti. V Izraeli se falafel v pitě stal od 50. let národním pouličním jídlem. Jeho rozšíření se často připisuje jemenským židovským přistěhovalcům, i když falafel v placce se prodával už dřív v Egyptě a v Levantě. Dnes je falafel bez ohledu na spory o původ oblíbeným symbolem blízkovýchodní kuchyně, od pouličních vozíků v Káhiře po food courty po celém světě.

Věda

Tajemství dokonalého falafelu je v chemii syrových luštěninových škrobů. Na rozdíl od většiny smažených jídel se falafel dělá ze syrové cizrny nebo bobu. Jejich škroby při smažení mazovatí a vytvoří strukturu, takže není potřeba vejce ani mouka jako pojivo. Když se syrové cizrnové bílkoviny dostanou do horkého oleje (175–190 °C), rychle denaturují a srazí se. Vznikne bílkovinná síť, která drží vlhkost uvnitř, zatímco povrch díky Maillardově reakci zhnědne a zkřupaví. Typický zeleně tečkovaný střed dělá chlorofyl z čerstvých bylinek. Zůstane sytě zelený, protože ho kůrka chrání před dlouhým působením tepla. Klíčový je obsah vody: příliš vlhký falafel se v oleji rozpadne, příliš suchý je hutný a těžký. Namáčení přes noc hydratuje škroby a změkčí buněčné stěny, aniž by se cizrna uvařila, takže ji robot dokáže nasekat na ideální hrubou, písčitou strukturu. Když směs před smažením vychladíš, bílkoviny trochu ztuhnou a falafel lépe drží tvar. Jedlá soda ve vodě na namáčení zvyšuje pH, změkčuje slupky cizrny a lepší rozpustností bílkovin přispívá k nadýchanějšímu středu.

Původ a etika

Falafel patří k ekologicky nejšetrnějším zdrojům bílkovin. Cizrna jako luštěnina váže vzdušný dusík, převádí ho do podoby dostupné rostlinám, a tím zlepšuje půdu a snižuje potřebu průmyslových hnojiv. Vodní stopa pěstování cizrny je výrazně menší než u živočišných bílkovin a její pěstování podporuje biodiverzitu v zemědělské krajině. Pokud chceš podpořit ekologické zemědělství, hledej na obalu logo EU pro biopotraviny. Sušená cizrna na váhu znamená méně obalů než konzervy. V restauraci se klidně zeptej, jak často mění olej. Podniky, které ho mění pravidelně, mají chutnější falafel s menším množstvím produktů rozkladu oleje. Když podpoříš místní blízkovýchodní restaurace a výrobce, pomáháš uchovat kuchařské tradice a zároveň dáváš práci komunitám přistěhovalců.

Košík