Nastav si cookies

Nutné cookies drží web pohromadě — košík, přihlášení, jazyk. Analytické nám ukážou, co tady funguje a podle čeho ladit doporučení. Marketingové by měřily reklamu mimo Yumsto, zatím žádné nemáme. Všechno kromě nutných zapneme jen s tvým souhlasem.

Jak nakládáme s tvými údaji

Nastavení cookies

Džus z černého rybízu

Nápoje

Džus z černého rybízu

Šťáva z černého rybízu se lisuje z plodů rybízu černého (Ribes nigrum), opadavého keře, který pochází ze severní Evropy a části Asie. Bobule jsou výrazně kyselé, mají hodně barviva a silnou vůni. Šťáva bývá čirá i s dužninou, slazená i neslazená a odedávna se pije jako jídlo, lék i posilující nápoj zároveň.

Sezóna
Nejvíc šťávy se vyrobí po sklizni černého rybízu v polovině léta, díky konzervaci ji ale koupíš celý rok.
Cena
Střední
Výživa na 100 g
  • 52 kcal
  • 0,5 g bílkoviny
  • 0,5 g tuky
  • 12,5 g sacharidy

Prakticky

Jak skladovat

Na lince

Neotevřené pasterované lahve skladuj v chladné, tmavé spíži do data uvedeného na obalu.

V lednici

Po otevření ji drž v lednici a spotřebuj ve lhůtě uvedené na etiketě, obvykle do 3 až 5 dnů.

V mrazáku

Dobře se zmrazuje, vydrží až 6 měsíců. Po rozmrazení ale může trochu ztratit vůni a barvivo se může usadit.

Jak vybrat

Vybírej šťávu, která není vyrobená z koncentrátu a je slazená jen málo nebo vůbec. Barvu má mít tak tmavou, že je skoro neprůhledná, fialově černá. Vonět má svěže, zeleně a ovocně, nikdy ne vařeně nebo po karamelu, to by znamenalo, že se při výrobě přehřála.

Čím nahradit

Nejlepší náhrada

Šťáva z červeného rybízu s trochou ostružinové šťávy, podobně kyselá a plná.

V nouzi

Neslazená brusinková šťáva, zředěná a lehce oslazená. Bylinnou hloubku černého rybízu ale nemá.

Příprava

Tradičně se zralé bobule rozmačkají, jemně zahřejí, aby popraskaly slupky, a vylisují. Šťáva se pak přefiltruje nebo nechá ustát. Doma ji nevař prudce, var otupí kyselost a zničí vůni.

Nic nevyhazuj

Vylisované slupky a semínka můžeš usušit a vyluhovat do octa nebo sirupu. Dodají mu zbytek barvy a tříslovin.

V kuchyni

Tepelná úprava

Hodí se jako základ omáček, redukcí, želé a sorbetů. Mírné povaření snese, ale čím šetrněji s ní zacházíš, tím líp. Stejně dobrá je studená, zředěná vodou jako sirup, nebo zkvašená na víno či likér.

Hodí se k

Co to je

Šťáva z černého rybízu se lisuje z plodů rybízu černého (Ribes nigrum), opadavého keře, který pochází ze severní Evropy a části Asie. Bobule jsou výrazně kyselé, mají hodně barviva a silnou vůni. Šťáva bývá čirá i s dužninou, slazená i neslazená a odedávna se pije jako jídlo, lék i posilující nápoj zároveň.

Jak chutná

Nejdřív tě probere ostrá, citrusová kyselost a typická vůně rozmačkaných listů a tmavých slupek. Pak se chuť rozvine do husté, skoro vinné ovocnosti, která připomíná ostružiny, likér cassis a vlhkou lesní půdu. Dochuť je dlouhá, svíravá a lehce hořká, s tříslovinami a jemným květinovým nádechem, který ti zůstane na patře.

Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.

Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.

Žádný spam. Jak nakládáme s e-maily, píšeme v Zásadách ochrany osobních údajů

Časté otázky

Do hloubky

3 min čtení

Druhy

Šťáva z černého rybízu často působí jednotvárně, ale její charakter hodně ovlivňuje odrůda, půda i zeměpisná šířka.

Ben Lomond

Pěstuje se hojně ve Skotsku a severní Anglii, nejlíp se mu daří v chladném přímořském podnebí s dlouhými dny. Sklízí se strojově v plné zralosti a dává hodně kyselou šťávu s výraznými bylinnými tóny a čistou, svěží dochutí.

Noir de Bourgogne

Pěstuje se v Burgundsku na vápenitých půdách, hlavně na výrobu likérů, a dává šťávu mimořádně intenzivní vůně. Tamní půda a podnebí jí dodávají plnější chuť s náznakem fialek a koření a jemnější třísloviny.

Titania

Odrůda Titania byla vyšlechtěna ve Švédsku a pěstuje se hojně ve Skandinávii a ve střední a východní Evropě. Snese tužší zimy a kratší léta. Její šťáva je tmavá, svíravá a má velmi sytou barvu.

U všech odrůd hodně záleží na načasování sklizně. Bobule natrhané moc brzy dají ostře kyselou, řídkou šťávu, přezrálé zase plochou a málo voňavou. Nejlepší šťáva vzniká v krátkém okamžiku, kdy jsou cukry, kyseliny a fenolické látky v rovnováze.

Historie

Historie šťávy z černého rybízu vede severem Evropy přes medicínu, zemědělství i impérium.

Starověk a raná tradice

Antické řecké a římské texty černý rybíz skoro nezmiňují, příbuzné druhy rodu Ribes se ale v raném eurasijském bylinkářství cenily. Odvary z tmavých bobulí se pily spíš pro posilnění než pro radost a jejich ostrost se spojovala s léčivou silou, ne se společenským pitím.

Raný novověk v Evropě

Ve středověku se černý rybíz sbíral hlavně divoký, do evropských zahrad se dostal až koncem 16. a v 17. století. Ve Francii ho dal do módy spis z roku 1712, který vychvaloval „obdivuhodné vlastnosti“ cassisu, a v 18. století se jeho šťáva a sirupy užívaly na horečky, bolesti v krku a jako celkové posilující tonikum. Odpovídalo to tehdejší medicíně, která cenila chladivá, očistná jídla.

Moderní doba

Největší slávu zažila šťáva z černého rybízu ve 20. století. Za druhé světové války ji Británie usilovně propagovala proti nedostatku vitaminu C a její chuť se tam vryla do národní paměti. Průmyslové lisování, pasterace a později zahušťování na koncentrát z ní udělaly běžný nápoj, zatímco v kontinentální Evropě se z ní vyráběly likéry a omáčky pro vybranou kuchyni. Dnes se drobní výrobci vracejí ke starším postupům, zdůrazňují původ ovoce a co nejšetrnější zpracování.

Věda

Barvu dávají šťávě z černého rybízu antokyany, hlavně glykosidy delfinidinu a kyanidinu. Tato barviva jsou rozpustná ve vodě a velmi citlivá na teplo a kyslík, proto při hrubém zpracování barva i chuť vyblednou. Kyselost šťávy, obvykle kolem pH 2,8 až 3,2, barvu stabilizuje, ale zároveň dává šťávě její ráznou chuť. Vitaminu C obsahuje na ovocnou šťávu neobvykle hodně, je ale stejně křehký a světlem a teplem se rychle rozkládá.

Původ a etika

U etického původu šťávy z černého rybízu jde hlavně o rozmanitost v zemědělství a férové pracovní podmínky. Velké monokultury jsou náchylnější k chorobám a zužují genetickou rozmanitost, menší smíšené farmy naopak udržují staré odrůdy a místní odolnost. V průmyslové výrobě převládá strojová sklizeň, ruční sběr ale dává práci na venkově a ovoce z něj bývá dražší. Odpovědní výrobci šetří vodou při praní a lisování a dál využívají vedlejší produkty, takže tradici spojují s dnešní udržitelností.

Košík