- Sezóna
- Od podzimu do začátku zimy, podle doby lovu stanovené zákonem.
- Cena
- Vysoká
- Výživa na 100 g
- 116 kcal
- 21,5 g bílkoviny
- 2,7 g tuky
- 0 g sacharidy
Dančí kýta
Dančí kýta
Dančí kýta je celá zadní kýta daňka evropského (Dama dama). Tvoří ji několik svalů, které se hodí na pomalé pečení, nakládání a sušení nebo klasické dušení. Patří k nejceněnějším kusům evropské zvěřiny: je libová a přitom křehká a v porovnání s jelením nebo losím masem má výrazně jemnější chuť.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se. Libové maso se rychle kazí, proto ho měj pořád v chladu.
- V lednici
Skladuj volně zabalenou při 0–2 °C nejvýš 5 dní, nejlépe na mřížce, aby kolem ní proudil vzduch.
- V mrazáku
Dobře zabalenou zmraz až na 12 měsíců. Rozmrazuj pomalu v lednici, aby maso neztratilo strukturu.
Jak vybrat
Vyber kýtu tmavě vínové až tmavě rubínové barvy, se suchým, čistým povrchem a bez kyselého nebo jaterního pachu. Maso má být husté a jemně vláknité, jen s trochou blan na povrchu, případně s tenkou krémově bílou vrstvou tuku. Mladší zvířata mají světlejší maso a jemnější chuť, starší tmavší maso a bohatší aroma.
Čím nahradit
Jelení kýta: podobná stavba masa, výraznější zvěřinová chuť.
Hovězí vrchní šál z pastevního chovu. Chybí mu ale divoké aroma a minerální hloubka zvěřiny.
Příprava
Pečlivě odstraň přebytečné blány, protože se při tepelné úpravě stahují. Marináda z vína, jalovce nebo bylin svalová vlákna zjemní, jen to nepřežeň s kyselostí. Asi hodinu před přípravou vyndej kýtu z lednice, aby nebyla ledově studená a propekla se rovnoměrně.
Nic nevyhazuj
Z odřezaných kostí a šlach uvař sytý zvěřinový vývar a dochuť ho opečenou kořenovou zeleninou a bylinkami.
V kuchyni
Tepelná úprava
Kýta je nejlepší pečená vcelku při střední teplotě. Často ji přelévej výpekem, aby nevyschla. Klasicky se špikuje, pomalu dusí na víně nebo naloží a usuší na zvěřinovou šunku. V moderní kuchyni se kýta dělí na jednotlivé svaly a připravuje sous vide: maso zůstane šťavnaté a uchová si čistou zvěřinovou chuť.
Hodí se k
- Jalovec
- Rozmarýn
- Bobkový list
- Černý pepř
- Červené víno
- Lesní houby
- Bulvový celer
- Ostružiny
Co to je
Dančí kýta je celá zadní kýta daňka evropského (Dama dama). Tvoří ji několik svalů, které se hodí na pomalé pečení, nakládání a sušení nebo klasické dušení. Patří k nejceněnějším kusům evropské zvěřiny: je libová a přitom křehká a v porovnání s jelením nebo losím masem má výrazně jemnější chuť.
Jak chutná
Chuť nastoupí čistě, s lehce železitým tónem typickým pro spárkatou zvěř. Hned ho ale zjemní nasládlost z trav, žaludů, bukvic a lesních bylin, kterými se zvíře živí. Maso je pevné, ale poddajné, s jemným, skoro hedvábným vláknem a tóny vlhkého listí, jalovce a hub. Dochuť je dlouhá, suchá a lehce pryskyřičná. Spíš než výraznou zvěřinovou příchuť připomíná lesní půdu a hřejivé koření.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je dančí kýta hodně cítit zvěřinou?
Jak připravit dančí kýtu, aby zůstala křehká?
Jak si dančí kýta stojí výživově ve srovnání s hovězím?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Jde o jediný druh, ale podle krajiny a chovu se kýty znatelně liší. Anglický daněk z obor: Zvířata chovaná nebo obhospodařovaná v historických oborách se pasou na udržovaných pastvinách mezi dubovými a bukovými lesíky. Kýty jsou světlé, jemné chuti a mimořádně křehké, ideální na pečení. Středoevropský lesní daněk: Živí se žaludy, kaštany a lesním podrostem, kýty jsou proto tmavší a svalnatější, s výraznou oříškovou a pryskyřičnou chutí. Středomořský daněk: Suchá křovinatá krajina, aromatické byliny a skromná potrava mu dávají pevnější maso s jemnou bylinnou hořkostí, které prospívá pomalá úprava. Kvalitu ovlivňuje i způsob lovu: zvířata ulovená klidně, na šoulačce, s co nejmenším stresem, mají sladší a jemnější maso než zvěř z uspěchaných nadháněk.
Historie
Ve starověkém Středomoří daňka znali Řekové i Římané. Často ho chovali v polodivokých oborách spíš jako symbol zahálky a vybraného vkusu než čistě jako lovnou zvěř. Římské kuchařské texty, například Apicius, podávají zvěřinu s bohatě kořeněnými omáčkami z pepře, libečku, medu a rybí omáčky. Ve středověku se daněk stal neoddělitelnou součástí feudálních výsad. Do Anglie ho přivezli Normané a choval se v oborách po celé severní a střední Evropě. Lovil se pod ochranou lesního práva a jeho kýta patřila na stůl šlechty jako znak postavení a práva lovit. Recepty z té doby sázely na výrazné koření, víno a dlouhou úpravu, která změkčila maso starších zvířat. V současnosti vrátily dančí kýtě výsadní místo regulované myslivecké hospodaření a nový zájem o původ potravin. Dnešní kuchaři dbají na etický původ, přesnou tepelnou úpravu a střídmost, aby vynikla přirozená elegance masa.
Věda
Svaly dančí kýty jsou libové a pevné, protože daněk má málo tělesného tuku a hodně se pohybuje. Kvůli malému množství vnitrosvalového tuku maso špatně drží vlhkost, a proto je nutné tepelnou úpravu hlídat. Tmavá barva prozrazuje vysoký obsah myoglobinu, který dodává masu železitou chuť a výživovou hodnotu. Při řízeném zrání rozkládají vlastní enzymy masa bílkoviny svalových vláken, takže maso zkřehne a chuť zůstane zachovaná.
Původ a etika
Etický původ znamená zvěř z volné přírody nebo z dobře obhospodařovaných populací, lovenou přísně v době lovu. Správně vedený lov omezuje stres, což přímo ovlivňuje kvalitu masa i welfare zvířat. Zodpovědně vedené obory spojují péči o krajinu s kulinářskou tradicí. Kuchaři i zákazníci stále víc očekávají jasné informace o původu, věku zvířete a způsobu lovu.