- Sezóna
- Celoročně
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 339 kcal
- 14 g bílkoviny
- 2,6 g tuky
- 60 g sacharidy
Bulgur špaldový (v suchém stavu)
Bulgur špaldový (v suchém stavu)
Špaldový bulgur je předvařená, usušená a nadrcená špalda (Triticum spelta), starobylý pluchatý druh pšenice. Vyrábí se stejně jako tradiční bulgur z tvrdé pšenice: zrno se uvaří, usuší a nadrtí. Škrob přitom částečně zmazovatí, takže bulgur je rychle hotový a dlouho vydrží.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Skladuj ho ve vzduchotěsné nádobě v chladné a tmavé spíži až 6 měsíců. Drž ho dál od tepla a přímého slunce, aby si udržel chuť a nežlukl.
- V lednici
V uzavřené nádobě v lednici vydrží až 12 měsíců. To se hodí hlavně ve vlhkém podnebí. Před vařením ho nech ohřát na pokojovou teplotu.
- V mrazáku
Ve vzduchotěsných sáčcích nebo dózách do mrazáku vydrží až 2 roky. Rozmrazovat ho nemusíš, vař ho rovnou zmražený, jen o chvilku déle.
Jak vybrat
Vybírej špaldový bulgur se stejnoměrnými zlatohnědými zrny bez prachu a nečistot. Kvalitní bulgur voní čistě a jemně oříškově, nikdy zatuchle ani žluklě. Na obalu hledej „100 % špalda“, ať nekoupíš směs. Hrubý bulgur se hodí do pilafu a na přílohy, jemný do salátů, jako je tabbouleh. Jestli kupuješ bio, hledej logo EU pro ekologické zemědělství (zelený list).
Čím nahradit
Nejblíž má texturou i vařením pšeničný bulgur (běžný, z tvrdé pšenice), jen chutná jemněji.
Ve většině receptů ho nahradíš farrem, drceným freekehem nebo hrubým kuskusem. Bez lepku můžeš použít quinou. Vaří se podobně dlouho a má podobnou texturu, jen jinou chuť.
Příprava
Špaldový bulgur krátce propláchni studenou vodou, ať z něj spláchneš škrob z povrchu. Hrubý bulgur vař v poměru 1 díl zrna na 2 díly vody: vodu přiveď k varu, vsyp bulgur, ztlum oheň, přikryj a nech 10–15 minut mírně vařit doměkka. Jemný bulgur stačí zalít vroucí vodou, přikrýt a nechat asi 10 minut odstát. Před podáváním ho načechrej vidličkou. Na rozdíl od syrového obilí ho nemusíš namáčet, protože je předvařený.
Nic nevyhazuj
Škrobovou vodu z vaření si schovej do polévky nebo na chleba. Dodá jim hutnost i živiny. Zbytky uvařeného bulguru můžeš s mlékem a medem předělat na snídaňovou kaši, udělat z nich zeleninové karbanátky nebo je přimíchat do chlebového těsta. Uvařený bulgur, který už trochu oschl, dobře zahustí zeleninovou polévku. Můžeš ho taky usušit a semlít na mouku na pečení.
V kuchyni
Tepelná úprava
Špaldový bulgur zvládne skoro všechno. Na plotně z něj uvaříš nadýchaný pilaf. Na studené saláty ho stačí zalít horkou vodou. Když ho před vařením nasucho opražíš na pánvi, zvýrazníš oříškovou chuť. Do polévek a dušených jídel ho přidej rovnou, nasaje chutný vývar. Hodí se do zapékaných jídel i do plněné zeleniny. V mikrovlnce s vodou je hotový za 5 minut. Protože je předvařený, můžeš ho dát nevařený i do pomalého hrnce, kde během vaření změkne. Použij ho jako základ misky s obilím, přimíchej ho do masových kuliček a kofty, aby byly šťavnatější a měly strukturu, nebo na něm podávej dušené maso a pečenou zeleninu.
Hodí se k
- Čerstvé bylinky: petrželka, máta, kopr, koriandr
- Cibulová zelenina: červená cibule, jarní cibulka, česnek, šalotka
- Citrusy: citronová šťáva, pomerančová kůra
- Rajčata: čerstvá, sušená, protlak
- Okurky a papriky
- Olivový olej a tahini
- Feta, halloumi a zralé ovčí sýry
- Cizrna, čočka a bílé fazole
- Zrníčka granátového jablka a sušené ovoce
- Hřejivé koření: římský kmín, koriandr, skořice, nové koření
- Pražené ořechy: piniové oříšky, mandle, pistácie
- Jehněčí, kuřecí a grilovaná zelenina
Co to je
Špaldový bulgur je předvařená, usušená a nadrcená špalda (Triticum spelta), starobylý pluchatý druh pšenice. Vyrábí se stejně jako tradiční bulgur z tvrdé pšenice: zrno se uvaří, usuší a nadrtí. Škrob přitom částečně zmazovatí, takže bulgur je rychle hotový a dlouho vydrží. Spojuje špaldu, jednu z nejstarších pěstovaných pšenic, s pohodlím a všestranností tradičního bulguru.
Jak chutná
Špaldový bulgur chutná opečeně a oříškově, lehce nasládle a je příjemně žvýkavý, a přitom měkký. Předvaření zvýrazní zemitou chuť zrna a špalda přidává ve srovnání s běžným pšeničným bulgurem plnější, lehce nakyslou chuť. Uvařený bulgur je na skus pevný a v salátech i pilafech drží tvar. Jemně obilná chuť se dobře hodí k bylinkám, citrusům a výrazné středomořské kuchyni.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je špaldový bulgur bezlepkový?
Jaký je rozdíl mezi špaldovým a běžným bulgurem?
Jak dlouho se špaldový bulgur vaří?
Můžu dát špaldový bulgur do tabbouleh?
Jak skladovat suchý špaldový bulgur?
V jakém poměru vařit špaldový bulgur s vodou?
Do hloubky
4 min čtení
Druhy
Špaldový bulgur se prodává ve třech hlavních hrubostech: jemný (č. 1), střední (č. 2) a hrubý (č. 3–4). Jemný bulgur má částice menší než 1 mm. Rychle nasákne vodu a hodí se do studených salátů, jako je kısır (turecký bulgurový salát) nebo tabbouleh. Střední je univerzální do salátů i teplých jídel. Hrubý bulgur má částice až 3,5 mm. Je nejvíc žvýkavý a nejlíp se hodí do pilafu, nádivek a místo rýže. Někteří výrobci nabízejí celozrnný špaldový bulgur, ze kterého se otruby odstraňují jen minimálně. Má víc otrub a vlákniny, ale vaří se déle. Evropští výrobci, hlavně v Německu a Švýcarsku, kde se špalda pořád hodně pěstuje, ho často prodávají pod názvem „Dinkelbulgur“.
Historie
Ve špaldovém bulguru se potkávají dvě starobylé kuchařské tradice. Špalda je hexaploidní pšenice. Vznikla zkřížením kulturní tetraploidní pšenice, například dvouzrnky, s planým mnohoštětem Aegilops tauschii. Nejstarší nálezy pocházejí ze Zakavkazska z doby kolem 5. tisíciletí př. n. l. Podle archeologických nálezů se ve střední Evropě pěstovala od pozdního neolitu a v době bronzové (zhruba od roku 2000 př. n. l.) se stala jednou z hlavních plodin. Tady se z ní stala základní potravina venkova: byla odolná, výživná a chráněná pevnou pluchou. Stejně starý je i způsob výroby bulguru, který se považuje za jednu z prvních zpracovaných potravin lidstva. Vznikl v Úrodném půlměsíci, kde předvařením pšenice vydržela v horkém podnebí déle a nenapadal ji hmyz. Spojení špaldy s výrobou bulguru je novější. Objevilo se v 21. století, kdy se starobylé obilniny vrátily do obliby a lidé chtěli pohodlné celozrnné potraviny. Dnes špaldový bulgur spojuje výživné dědictví tohoto „farro grande“ s rychlou přípravou, díky které je bulgur základní potravinou od Turecka po Levantu.
Věda
Ze špaldy se bulgur dělá přesně řízeným hydrotermickým zpracováním, které zásadně mění fyzikální i chemické vlastnosti zrna. Při předvaření se zrna namáčejí, dokud nemají vlhkost přibližně 40 %. Pak se vaří při teplotách 95–100 °C, dokud škrob úplně nezmazovatí. Poznáš to podle toho, že neprůhledný endosperm zprůsvitní. Při mazovatění škrobová zrna nasají vodu, nabobtnají, ztratí krystalickou strukturu a uvolňuje se z nich amylóza. Pak se bulgur suší na vlhkost přibližně 10–12 %. Zmazovatělý škrob přitom retrograduje, vzniká rezistentní škrob typu III a komplex amylózy s lipidy. Díky nim má bulgur typicky pevnou texturu a dlouho vydrží. FTIR spektroskopie ukazuje, že se při tomto procesu mění konformace bílkovin špaldy, hlavně v oblasti amidových pásů. Při předvaření taky přecházejí ve vodě rozpustné vitaminy skupiny B a minerální látky z otrubových vrstev do endospermu. Zůstanou tak zachované, i když se otruby později odstraní. Lepek špaldy má vyšší poměr gliadinu ke gluteninu než moderní chlebová pšenice, takže těsto je měkčí a tažnější. Špalda obsahuje lepek a lidé s celiakií ji jíst nesmějí.
Původ a etika
Pěstovat špaldu je šetrnější k životnímu prostředí než moderní pšenici. Pevná plucha zrno přirozeně chrání před škůdci a chorobami, takže některé pesticidy nejsou potřeba. Proto ji mají rádi ekologičtí zemědělci. Daří se jí i v chudých půdách a drsném podnebí, kde moderní pšenice strádá. Potřebuje méně vstupů a podporuje rozmanitost v zemědělství. Výnosy špaldy jsou ale obvykle o 30–50 % nižší než u moderní pšenice. Navíc se musí loupat, což zpracování prodražuje a spotřebuje víc energie. Při nákupu hledej bio certifikaci a evropský původ, hlavně z Německa, Švýcarska a Rakouska. Tam má pěstování špaldy dlouhou tradici a v posledních desetiletích se výrazně vrací. Certifikace fair trade je u špaldy méně běžná, ale stojí za to ji hledat. Světový potravinový program používá pšeničný bulgur v humanitární potravinové pomoci, protože dlouho vydrží a je výživný. Špaldový bulgur se v ní ale objevuje méně.