- Sezóna
- Celoročně. Vyrábí se z podzimní sklizně hroznů.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 233 kcal
- 0 g bílkoviny
- 0 g tuky
- 53,3 g sacharidy
Balzamikový krém s příchutí bílých hroznů
Balzamikový krém s příchutí bílých hroznů
Bílý balzamikový krém je hustá sirupovitá redukce z bílého hroznového moštu a vinného octa. Svařuje se pomalu, aby zhoustl a neztratil jemnou vůni. Na rozdíl od klasického tmavého balzamika si drží světlou jantarovou až slámově zlatou barvu a je sladký bez výrazné karamelové hořkosti.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Neotevřený skladuj v chladné a tmavé skříňce mimo dosah tepla.
- V lednici
Po otevření ho dej do lednice a spotřebuj do šesti měsíců, aby neztratil vůni.
- V mrazáku
Mrazit ho nemusíš. Díky vysokému obsahu cukru a kyselin vydrží i bez toho a v mrazáku by stejně neztuhl.
Jak vybrat
Vybírej krém, který má jako první složku zahuštěný (vařený) bílý hroznový mošt, ne glukózový sirup, přidaný cukr nebo škrobové zahušťovadlo. Má vonět po čerstvých hroznech a jemné kyselosti, ne po ostrém octu. Barva má být průsvitná, světle jantarová, bez zákalu a usazenin.
Čím nahradit
Zredukovaný (svařením zahuštěný) bílý vinný ocet, dosladěný zahuštěným hroznovým moštem.
Med lehce okyselený citronovou šťávou.
Příprava
Před použitím ho nech ohřát na pokojovou teplotu, aby dobře tekl. Dávkuj střídmě, protože v hustém krému je sladkost i kyselost znát víc.
Nic nevyhazuj
Láhev vypláchni trochou teplé vody a zředěný krém použij jako základ zálivky nebo omáčky z výpeku.
V kuchyni
Tepelná úprava
Nejčastěji se jím jídlo dochucuje až na talíři, vaří se s ním málokdy. Nejlépe vynikne nakapaný na salát, pečenou zeleninu, sýry nebo krátce grilované maso či rybu, protože teplo by jeho vůni utlumilo.
Hodí se k
- Čerstvý kozí sýr
- Grilované peckové ovoce
- Pečená drůbež
- Fenykl
- Jemné bylinky
Co to je
Bílý balzamikový krém je hustá sirupovitá redukce z bílého hroznového moštu a vinného octa. Svařuje se pomalu, aby zhoustl a neztratil jemnou vůni. Na rozdíl od klasického tmavého balzamika si drží světlou jantarovou až slámově zlatou barvu a je sladký bez výrazné karamelové hořkosti.
Jak chutná
Nejdřív ucítíš jemnou sladkost s tóny medu, hroznů a bílých květů. Pak přijde zdrženlivá kyselost, která připomíná zelené jablko a slupku mandlí a dodává chuti strukturu a svěžest. Dozvuk je čistý, lehce svíravý a zůstává v něm tón sena, citrusové kůry a zjemnělého octa.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je bílý balzamikový krém totéž co bílý balzamikový ocet?
Obsahuje bílý balzamikový krém karamelové barvivo?
Dá se bílý balzamikový krém ohřívat?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
V obchodě se všechny prodávají pod jedním názvem, ale bílé balzamikové krémy se hodně liší podle původu hroznů a způsobu svařování. Krémy z odrůdy Trebbiano z Emilie-Romagny vycházejí ze stejné skupiny odrůd jako tradiční balzamiko. Ta roste na naplavených rovinách s vápenitou půdou, díky které mají hrozny vysokou kyselost a neutrální vůni. Tyto krémy se cení pro čistotu a vyváženost, zdrženlivou sladkost a minerální páteř. Krémy z muškátových odrůd, které mohou pocházet z jižní Itálie nebo z některých částí Řecka, jsou výrazněji květinové, jak je dané prosluněným terroirem. Krémy z Nového světa, hlavně z Kalifornie, mohou být z moštu Chardonnay nebo Sauvignon Blanc, zahušťovaného při řízené teplotě. Mají výraznější ovocnost a kratší, čistší dozvuk. U všech typů jsou nejcennější ty, které se pomalu svařují v otevřeném kotli. Cukry se v nich zahustí přirozeně, bez přidaných zahušťovadel, a terroir se projeví ve vůni i kyselosti.
Historie
Kořeny bílého balzamikového krému sahají hluboko do starověku. Ve starověkém Řecku a Římě se hroznový mošt běžně svařoval na redukce (v Římě se jim říkalo sapa a defrutum), které sloužily ke slazení i konzervování. Podle odrůdy hroznů a nádoby byly světlé nebo tmavé a přidávaly se k ovoci, masu i do léčivých přípravků. Ve středověku se výroba octa na klášterních statcích a podél obchodních cest ze Středomoří do severní Evropy zdokonalila a s ní i vyvážení sladkosti a kyselosti. Sladkokyselé omáčky z octa a svařeného moštu se staly běžnou součástí středověké kuchyně a podávaly se k rybám a drůbeži. V novověku, hlavně od konce dvacátého století, bílé hroznové redukce oživili kuchaři, kteří hledali vzhledově jemnější a chuťově lehčí dochucovadla. Převzali postupy tradičního balzamika, jen bez dlouhého zrání v sudech. Hustý krém, který je hned připravený k použití, odpovídá dnešní kuchyni s důrazem na přesnost, střídmost a čistý vzhled a přitom navazuje na staletí vaření s hrozny.
Věda
Hustotu krému dávají přírodní cukry z hroznů, hlavně glukóza a fruktóza, které se zahušťují, jak se při svařování odpařuje voda. Kyselost se zjemní, ale nezmizí: část těkavé kyseliny octové se při svařování odpaří a zbytek se zahustí spolu s cukry. Světlá barva je dána tím, že se omezuje hnědnutí. Mošt se zahušťuje při nižších teplotách, často ve vakuu, a kratší dobu než mošt na tmavé balzamiko, takže karamelizace a Maillardovy reakce probíhají jen minimálně. Aromatické látky jako terpeny a estery šetrné svařování přežijí, zvlášť když se teplota pečlivě hlídá. Právě ony dávají kvalitním krémům květinové a ovocné tóny.
Původ a etika
Při etickém nákupu jde hlavně o přehledné složení a o to, aby krém neobsahoval umělá zahušťovadla. Výrobci, kteří berou hrozny z udržitelně obhospodařovaných vinic, šetří vodou a zajišťují férové pracovní podmínky, nabízejí krémy poctivé po stránce etické i chuťové. Někteří zpracovávají hrozny, které se na víno nehodí, a z možného odpadu tak dělají hodnotný produkt. Průmyslové verze naopak mohou obsahovat rafinovaný cukr, který zastře původ a oslabí projev terroiru.