- Sezóna
- Hlavní evropská sezona trvá od pozdního podzimu do jara (Itálie, Španělsko), bretaňské artyčoky přicházejí v létě a začátkem podzimu; k dostání celoročně
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 47 kcal
- 3,3 g bílkoviny
- 0,2 g tuky
- 10,5 g sacharidy
Artyčok
Artyčok
Artyčok zeleninový (Cynara cardunculus var. scolymus) je nerozvitý květní pupen velké bodlákovité trvalky z čeledi hvězdnicovitých.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nedoporučuje se, při pokojové teplotě artyčoky rychle vysychají.
- V lednici
Neomyté, volně zabalené do vlhké papírové utěrky a vložené do plastového sáčku vydrží artyčoky v zásuvce na zeleninu 5–7 dní.
- V mrazáku
Očištěná srdce blanšíruj 5 minut v okyselené vodě, zchlaď v ledové vodě, nech okapat a zmraz ve vzduchotěsných nádobách. Vydrží až 10 měsíců.
Jak vybrat
Vyber artyčoky, které jsou na svou velikost těžké a mají pevné, těsně přiléhající listy, které při stisknutí vrzají. Vnější listy mají být sytě zelené, bez hnědnutí a prasklin. Čerstvý artyčok má stonek na řezu vlhký, ne zaschlý nebo scvrklý. Menší artyčoky bývají jemnější. Větší mají masitější srdce, ale tužší vnější listy.
Čím nahradit
Palmové srdce má podobně jemnou texturu a mírnou, lehce nasládlou chuť. V salátech, dipech a miskách s obilovinami nahradí artyčoková srdce.
Chřest nebo kardy. Chřest má podobnou zeleninovou sladkost. Kardy jsou s artyčokem blízce příbuzné (varieta téhož druhu) a dodají pravý středomořský charakter, potřebují ale delší vaření.
Příprava
Stonek zkrať zhruba na 2,5 cm, odlom tuhé vnější listy a odřízni horní čtvrtinu pupenu. Kuchyňskými nůžkami ustřihni trnité špičky zbylých listů. Všechny řezné plochy potři citronem, aby nehnědly. Pokud chceš jen srdce, odlamuj listy dál, dokud se nedostaneš ke světlému měkkému vnitřnímu kuželu, a pak lžičkou vyškrab chlupaté seno.
Nic nevyhazuj
Stonky nevyhazuj. Oloupej vláknitou vnější vrstvu a pod ní najdeš měkkou dřeň, která chutná jako srdce. Odřezky a vnější listy můžeš povařit na jemný artyčokový vývar do rizota nebo polévky.
V kuchyni
Tepelná úprava
Celé artyčoky je nejlepší vařit v páře: zůstanou šťavnaté, neztratí živiny a dužina nenasákne vodou (35–45 minut podle velikosti). Dušením v bílém víně s aromatickou zeleninou a bylinkami získáš hedvábně jemná srdce, která se hodí k těstovinám nebo do rizota. Na grilu dostanou rozpůlené, předem v páře uvařené artyčoky kouřovou chuť. Pečením při vysoké teplotě zkaramelizuješ okraje a chuť se prohloubí. Malé artyčoky smažené ve fritéze (carciofi alla giudia, tedy artyčoky po židovsku) mají listy křupavé jako chipsy. V tlakovém hrnci se doba vaření zkrátí na 10–15 minut.
Co to je
Artyčok zeleninový (Cynara cardunculus var. scolymus) je nerozvitý květní pupen velké bodlákovité trvalky z čeledi hvězdnicovitých. Pochází ze Středomoří a cení se pro jemné srdce a dužnaté spodní části šupinovitých listenů (listů), které mají jemnou bylinnou chuť, jakou nemá nic jiného.
Jak chutná
Artyčok chutná ve vrstvách. Nejdřív jemně oříškově, trochu jako čerstvá kukuřice. Pod tím jsou zemité zeleninové tóny a náznak přirozené sladkosti. V dochuti zůstává lehká hořkost, kterou vyvažují svěží minerální tóny. Nejšťavnatější je srdce: máslové, husté a plné chuti.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Proč po artyčoku chutná voda sladce?
Co je to chlupaté uvnitř artyčoku?
Dá se sníst celý artyčok?
Proč artyčoky tak rychle hnědnou?
Je artyčok totéž co topinambur?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Na světě existuje přes 140 odrůd, komerčně se jich ale pěstuje méně než 40. Green Globe je klasická americká odrůda, ceněná pro velké masité srdce. Z Itálie pochází fialově nadechlý Violetto di Toscana a velký kulatý Romanesco bez trnů (klasická volba pro carciofi alla romana a alla giudia). Francie má Camus de Bretagne, jednu z největších odrůd, a protáhlý Violet de Provence. Ve Španělsku se pěstuje Blanca de Tudela, oblíbená ke konzervování. Baby artyčoky nejsou samostatná odrůda, jsou to jen menší pupeny, které se sklízejí níž na stonku.
Historie
Historie artyčoku sahá do starověku a začíná u planých kard v severní Africe a na Sicílii. Řecký filozof Theofrastos popsal jeho pěstování kolem roku 300 př. n. l. Římané ho znali jako carduus a nakládali ho v medu a octě. Po pádu Říma se na artyčok zapomnělo. Zpátky ho přivedli až arabští agronomové ve středověkém Španělsku a v Maghrebu, kteří jeho pěstování zdokonalili. Anglické slovo „artichoke“ ostatně pochází přes italské articiocco z arabského al-kharshūf. V renesanci se artyčok vrátil ve velkém. Rod Strozziů ho v roce 1466 přivezl z Neapole do Florencie a Kateřina Medicejská prý pohoršovala francouzský dvůr tím, kolik jich dokázala sníst. V 18. století už artyčoky rostly v zahradách Mount Vernonu i Monticella. Thomas Jefferson je měl tak rád, že slovo „artichokes“ použil jako klíč k šifře pro tajnou korespondenci s Meriwetherem Lewisem.
Věda
Nejzajímavější látkou v artyčoku je cynarin, fenolová kyselina, které je nejvíc v listech a v srdci. Cynarin dočasně utlumí receptory sladké chuti na jazyku. Když se pak napiješ vody, látka se spláchne, receptory se znovu probudí a obyčejná voda chutná nápadně sladce. Vědecká literatura tento jev popisuje od 70. let a obvykle se jím vysvětluje, proč se artyčok nesnese s vínem: víno pak může chutnat zvláštně sladce nebo kovově. Další důležitá látka, kyselina chlorogenová, způsobuje, že řezné plochy rychle hnědnou (enzymatická oxidace). Artyčok obsahuje i inulin, fermentovatelnou vlákninu, která citlivějším lidem může způsobit zažívací potíže.
Původ a etika
Téměř 100 % artyčoků pěstovaných komerčně v USA pochází z kalifornského Central Coast, hlavně z okolí Castroville, které si samo říká „Artyčokové centrum světa“. Pěstitelé mezi sklizněmi čím dál častěji vysévají meziplodiny, používají integrovanou ochranu rostlin a obnovují zdraví půdy. Celosvětově jsou velkými producenty Španělsko, Itálie a Egypt. Při nákupu sáhni v sezoně po evropských artyčocích (z Itálie, Španělska nebo Francie), mají menší uhlíkovou stopu z dopravy. Můžeš také hledat logo EU pro ekologické zemědělství (euro list). Artyčoková srdce ve skle a v plechovce často pocházejí z Peru nebo ze Španělska, takže se na etiketě podívej po certifikaci udržitelného původu.