- Sezóna
- K dostání celý rok, nejlepší kvalita podle místních sezón rybolovu.
- Cena
- Střední
- Výživa na 100 g
- 133 kcal
- 21,8 g bílkoviny
- 5 g tuky
- 0 g sacharidy
Žralok steak uzený
Žralok steak uzený
Uzeným žraločím steakem se rozumějí silné příčné plátky z trupu některých velkých žraloků. Maso se nasolí, někdy i s kořením, a pak se udí za studena nebo za tepla. Uzením se maso zpevní, ztratí část čpavkového pachu typického pro žraločí maso a dostane výraznou kouřovou chuť. Uzení tu odjakživa sloužilo ke konzervaci i jako kuchařská úprava.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nenechávej ho ležet déle než pár hodin – i uzený žralok se po otevření snadno kazí.
- V lednici
Skladuj dobře zabalený při 0–4 °C, po otevření sněz do 2–3 dnů a nikdy po datu použitelnosti.
- V mrazáku
Můžeš ho zamrazit až na 2 měsíce, po rozmrazení ale může být sušší.
Jak vybrat
Vyber steaky s rovnoměrně zabarveným povrchem od kouře a čistou vůní moře. Maso má být husté a lehce průsvitné, ne křídově matné. Výrazné zežloutnutí nebo štiplavý pach ukazují na špatné nasolení nebo stáří.
Čím nahradit
Uzený mečoun – podobně pevné maso a střídmá mastnota.
Uzená makrela – počítej s vyšším obsahem tuku a výraznější chutí.
Příprava
Krátce opláchni, abys z povrchu odstranil sůl, a osuš. Na studené pokrmy nakrájej na tenké plátky, nebo jemně ohřej na mírném ohni, ať maso neztvrdne.
Nic nevyhazuj
Odřezky a kousky přidej do rybích placiček nebo pomazánek, kde kouř dodá hloubku.
V kuchyni
Co to je
Uzeným žraločím steakem se rozumějí silné příčné plátky z trupu některých velkých žraloků. Maso se nasolí, někdy i s kořením, a pak se udí za studena nebo za tepla. Uzením se maso zpevní, ztratí část čpavkového pachu typického pro žraločí maso a dostane výraznou kouřovou chuť. Uzení tu odjakživa sloužilo ke konzervaci i jako kuchařská úprava.
Jak chutná
Hned na začátku je výrazně kouřový a slaný, často připomene žhavé dřevo listnáčů a uzenou rybu. Pak se ukáže husté, skoro masité sousto s minerálními a jemně nasládlými tóny, někdy s nádechem jódu. Dochuť je dlouhá, svíravá a plná, s doznívajícím kouřem a lehkou hořkostí, kterou dobře vyváží něco kyselého nebo alkohol.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je uzený žraločí steak bezpečný k jídlu?
Proč se žraločí maso často udí?
Do hloubky
3 min čtení
Druhy
Uzený žraločí steak není jeden jednotný výrobek, ale skupina, kterou určuje druh žraloka, vody, kde žil, a řemeslo. Ostroun obecný: loví se v chladnějších vodách severního Atlantiku, má poměrně jemné maso, které rovnoměrně nasaje kouř, a chuť je čistá a střídmá. V Německu se jeho uzené břišní laloky prodávají jako Schillerlocken. Žralok sleďový: v části Evropy býval ceněný pro silné steaky s hustým vláknem, tradičně uzené za studena nad bukem nebo dubem; lodě EU ho už vykládat nesmějí a kupovat by se neměl. Žralok malohlavý (grónský): na Islandu a v Grónsku se zpracovával odedávna; čerstvé maso je kvůli vysokému obsahu trimethylaminoxidu jedovaté, a proto se tradičně místo uzení nechává měsíce fermentovat a sušit na vzduchu (islandský hákarl) – výsledkem je strohá, mimořádně štiplavá chuť. Terroir se projevuje slaností vody a materiálem na uzení: rašelina na severu dodává zemité tóny, dřevo ovocných stromů v mírném pásmu sladkost. Loví se obvykle na lovné šňůry nebo do tenatových sítí, ryba se hned vykrví a zchladí, aby si maso do nasolení udrželo strukturu. Chuť sahá od jemně mořské po hluboce kouřovou a minerální, podle obsahu tuku a délky uzení.
Historie
Konzumaci uzeného žraločího masa lze vystopovat napříč několika epochami. Starověké Středomoří: Řečtí a římští autoři zmiňují solení a sušení velkých ryb včetně žraloků jako zásobu pro přímořská města a válečné loďstvo. Kde bylo dost dřeva, k solení nejspíš patřilo i uzení, díky kterému ryba vydržela déle a lépe chutnala. Středověk: Na obchodních cestách severní Evropy a Arktidy se uzení žraločího masa stalo praktickou odpovědí na drsné podnebí a sezónní nadbytek úlovků. Na Islandu a v Grónsku se žralok konzervoval fermentací a sušením ve větru, zatímco u mnoha jiných ryb na severních pobřežích bylo běžné uzení. Udírny byly nepostradatelné: z rychle se kazícího úlovku dělaly trvanlivé zásoby. Moderní doba: S průmyslovým chlazením uzení ztratilo na významu, ale přežilo v místních kuchyních i díky řemeslníkům, kteří tradici oživují. Dnes je uzený žraločí steak na pomezí tradičního jídla a sporné suroviny: najdeš ho ve specializovaných obchodech, ale budí etické otázky. Jeho dnešní příběh nejde oddělit od debat o udržitelnosti a odpovědnosti v kuchyni.
Věda
Žraločí maso tvoří těsně uložená svalová vlákna a na rozdíl od mnoha kostnatých ryb v něm chybí vnitrosvalový tuk, proto je tak pevné. Uzení denaturuje bílkoviny a vysušuje povrch, což brzdí růst mikrobů. Rychlé vykrvení, máčení a nakládání do slaného nálevu vyplaví močovinu, která by se jinak rozložila na čpavek a maso by zapáchalo. Fenolické látky z kouře působí jako antioxidanty a proti mikrobům, stabilizují tuky a prodlužují trvanlivost. Příliš velké teplo ale maso rychle vysuší a bude gumové.
Původ a etika
Žraloci rostou pomalu a snadno se přelovují, proto na původu hodně záleží. Odpovědná výroba dává přednost druhům se zdravějšími populacemi, což ověřuje regionální hodnocení stavu populací. Řemeslní výrobci stále víc dbají na využití celého zvířete a průhledný dodavatelský řetězec. Hledej certifikaci nebo doložený původ – kuchařská tradice se dnes musí vyvažovat ohledem na přírodu.