- Sezóna
- Koupíš ji celý rok, protože se mrazí hned po sklizni, v plné zralosti.
- Cena
- Nízká
- Výživa na 100 g
- 24 kcal
- 0,9 g bílkoviny
- 0,3 g tuky
- 3,9 g sacharidy
Zeleninová směs lečo mražené
Zeleninová směs lečo mražené
Mražená zeleninová směs lečo je průmyslově připravená směs nakrájených paprik, rajčat a cibule, někdy doplněná cuketou nebo mrkví. Zelenina se spaří a zmrazí, aby si uchovala chuť a vůni leča, středoevropského letního jídla.
Prakticky
Jak skladovat
- Na lince
Nenechávej ji ležet na lince ani jinde při pokojové teplotě.
- V lednici
Rozmraženou směs můžeš nechat v lednici nejvýš 24 hodin, ale zelenina změkne.
- V mrazáku
Skladuj ji při -18 °C nebo nižší teplotě. Nejlepší chuť má, když ji spotřebuješ do 8 až 12 měsíců.
Jak vybrat
Vybírej balení, ve kterém se kousky volně přesypávají a je v něm co nejméně námrazy. To znamená, že se směs zmrazila rychle a cestou nerozmrzla. Zelenina má mít zřetelné tvary a sytou barvu. Nemá být zašedlá ani slepená do hrudy.
Čím nahradit
Čerstvě nakrájené papriky, zralá rajčata a cibule, zvolna podušené s mletou paprikou.
Zeleninová směs typu ratatouille z konzervy, scezená a dochucená mletou paprikou.
Příprava
Vař ji rovnou zmraženou na široké pánvi. Voda se tak rychle odpaří a zelenina se nedusí ve vlastní šťávě. Až se přebytečná tekutina odpaří, přidej tuk, mletou papriku nebo klobásu.
Nic nevyhazuj
Šťávu, která při vaření vyteče, můžeš svařit a použít jako zeleninový základ do omáček nebo polévek.
V kuchyni
Tepelná úprava
Nejlépe se hodí na restování a mírné dušení, protože se při nich rychle odpaří voda a chuť zesílí. Můžeš ji ale přimíchat i do omelety nebo použít jako základ jídel z rýže.
Hodí se k
- Mletá paprika
- Uzená klobása
- Vejce
- Česnek
- Zakysaná smetana
Co to je
Mražená zeleninová směs lečo je průmyslově připravená směs nakrájených paprik, rajčat a cibule, někdy doplněná cuketou nebo mrkví. Zelenina se spaří a zmrazí, aby si uchovala chuť a vůni leča, středoevropského letního jídla.
Jak chutná
Nejdřív ucítíš jemnou sladkost zralých paprik a změklé cibule. Pak se chuť rozvine do umami z rajčat se slabou zeleninovou hořkostí. Dochuť je čistá, lehce kyselá a připomíná spíš zeleninu prohřátou sluncem než výrazné koření.
Pomohlo to? Další tipy ti pošleme e-mailem.
Sezónní plány pečení, ověřené recepty a triky, co ušetří čas v kuchyni. Odhlásíš se jedním kliknutím.
Časté otázky
Je mražené lečo už uvařené?
Ztrácí zelenina na lečo mražením výživové hodnoty?
Do hloubky
2 min čtení
Druhy
Mražené lečo se sice prodává jako jednotný výrobek, ale jednotlivé směsi se drží různých krajových podob leča. Směsi maďarského typu stojí na silnostěnných bledě zelených nebo žlutých paprikách z Velké uherské nížiny. Papriky se sklízejí v plné zralosti, aby byly sladké, a krájejí se na široké proužky, které po zmrazení drží tvar. Slovenské a české varianty mívají víc rajčat. Směsi pro polský trh někdy obsahují mrkev nebo cuketu, které přidávají zemitou sladkost a měkčí konzistenci. Sklízí se obvykle koncem léta. Zelenina se pak spaří, aby se zastavila činnost enzymů, a šokově zmrazí po jednotlivých kouscích. Při šokovém zmrazení vznikají malé krystalky ledu, takže zelenina při vaření změkne méně, i když tomu úplně nezabrání.
Historie
Lečo nemá žádného jasného předchůdce ve starověku. Papriky a rajčata, bez kterých by lečo nebylo lečem, se do Evropy dostaly až po objevení Ameriky. Středověké obchodní cesty postupně naučily střední Evropu používat koření a pomalu dušenou zeleninu. Papriky se do Uher rozšířily v 16. a 17. století, nejspíš díky kontaktům s Osmany. Rajčata tam ale zdomácněla až koncem 19. století. Lečo, jak ho známe, proto pochází zhruba z konce 19. nebo začátku 20. století. Ve 20. století se z něj stalo jídlo pozdního léta, kdy byla zeleniny hojnost. Doma se zavařovalo, později se vyrábělo v konzervách. Moderní průmyslové mrazení, vyvinuté ve 20. století, udělalo ze sezónního jídla pohodlnou celoroční surovinu. Díky mraženému leču si ho můžou dát i lidé ve městech, i když už to není jídlo spjaté se sklizní a domácím zavařováním. Zároveň má všude stejnou chuť.
Věda
Mráz činnost enzymů, které zhoršují chuť a barvu, jen zpomalí, nezastaví. Proto se zelenina před zmrazením spaří. Spaření vyřadí enzymy, jako je peroxidáza a lipoxygenáza. Zároveň změkčí buněčné stěny, a proto je zelenina po uvaření o něco měkčí. Při rychlém zmrazení vznikají menší ledové krystaly, takže buňky, ve kterých jsou cukry a organické kyseliny, zůstanou celé. Po rozmražení má proto zelenina dál vyváženou sladkokyselou chuť.
Původ a etika
Při etickém nákupu jde hlavně o férové pracovní podmínky během sklizně a o to, aby se neplýtvalo jídlem: vzhledově nedokonalá zelenina se dá zpracovat do mražených směsí. Výrobci, kterým záleží na životním prostředí, mrazí s energií z obnovitelných zdrojů a balí do recyklovatelných obalů. Vycházejí z toho, že uhlíkovou stopu mrazení může vyvážit to, že se zkazí méně zeleniny a vydrží déle.